ZEMN═ PLYN

Exkurze do plynßrenstvφ

   Za datum vzniku pr∙myslovΘho plynßrenstvφ se v∞tÜinou pova₧uje rok 1813, kdy zaΦal b²t plynem osv∞tlovßn Westminstersk² most v Lond²n∞. Tehdy Ülo o jedovat² a zapßchajφcφ svφtiplyn, kter² se vyrßb∞l karbonizacφ ΦernΘho uhlφ v plynßrnßch. Svφtiplynu - jak ukazuje nßzev - se zpoΦßtku u₧φvalo jen k osv∞tlovßnφ ulic, teprve pozd∞ji byl rozveden do dom∙ a zaΦal se u₧φvat i jinak ne₧ ke svφcenφ. PoslΘze jeho p∙vodnφ funkci p°ejala elekt°ina, ale nßzev mu z∙stal. Jeho stßle vzr∙stajφcφ spot°eba vedla asi po sto letech k zlevn∞nφ jeho v²roby tlakov²m zply≥ovßnφm hn∞dΘho uhlφ a takΘ p°epracovßnφm zemnφho plynu, kter² svφtiplyn poslΘze nahradil.
   V ╚echßch byla prvnφ karbonizaΦnφ plynßrna uvedena do provozu v Karlφn∞ roku 1847 - tehdy napßjela svφtiplynem jen asi 200 pouliΦnφch lamp. Za 2. sv∞tovΘ vßlky byla v Zßlu₧φ u Mostu vybudovßna prvnφ modernφ tlakovß plynßrna, od roku 1958 bylo v michelskΘ plynßrn∞ v Praze zapoΦato s praktick²m zapojovßnφm zemnφho plynu do naÜeho plynßrenstvφ - zpoΦßtku se vyu₧φvalo jen plynu domßcφho p∙vodu a v p°epracovanΘ form∞.
   V roce 1967 byly do tehdejÜφho ╚eskoslovenska zahßjeny prvnφ dodßvky zemnφho plynu z b²valΘho SSSR. V roce 1973 bylo u nßs rozhodnuto o postupnΘm p°echodu na zemnφ plyn. P°echod byl definitivn∞ ukonΦen v roce 1996. V²roba svφtiplynu, sni₧ovanß od roku 1978, je zastavena.
   ZnaΦnΘ vyu₧itφ mß u nßs takΘ populßrnφ propan-butan, zφskßvan² p°i destilaci ropy v rafineriφch. Spot°ebitel∙m je dodßvßn zkapaln∞n² v tlakov²ch lahvφch r∙znΘ velikosti (lidov∞ zvan²ch "bomby") a slou₧φ hlavn∞ tam, kam nedosahuje distribuΦnφ sφ¥ plynßren a elektrßren - na chatßch, ve stanech p°i turistice apod. Vhodn² je k va°enφ i ke svφcenφ. Stßle vφce se rozÜi°uje jeho vyu₧φvßnφ pro pohon spalovacφch motor∙. Provoz automobil∙ "na plyn" je levn∞jÜφ a ekologiΦt∞jÜφ.

Prvnφ plynßrny v Praze - Karlφn∞.

Zemnφ plyn je v oblib∞

Zemnφ plyn slou₧φ hlavn∞ jako zdroj tepelnΘ energie. V modernφ domßcnosti se uplat≥uje k va°enφ, oh°evu vody a topenφ, je nutnΘ jej vÜak dopl≥ovat elekt°inou - nejen k svφcenφ, ale i kv∙li mo₧nosti zapojenφ p°φstroj∙ pracujφcφch jen na elekt°inu. Nahrazuje uhlφ ve v²topnßch, teplßrnßch a v elektrßrnßch, zkouÜφ se jeho vyu₧itφ k pohonu aut a autobus∙.
   Na rozdφl od svφtiplynu je zemnφ plyn nejedovat² a bez pachu. Proto se jeho nekontrolovatelnΘmu ·niku brßnφ tφm, ₧e je p°ed vpuÜt∞nφm do spot°ebitelskΘ sφt∞ opat°ovßn v²razn∞ pßchnoucφ slo₧kou.
   Rostoucφ obliba pou₧φvßnφ plynu na ·kor uhlφ a elekt°iny vypl²vß z jeho p°ednostφ: jako vÜechna fosilnφ paliva je prvotnφm zdrojem energie, a tak u n∞ho odpadajφ ztrßty, vznikajφcφ p°i v²rob∞ elekt°iny. Na rozdφl od pevn²ch paliv nezanechßvß po spßlenφ popel. Jako elekt°inu ho lze rozvΘst a₧ ke spot°ebitel∙m, a to na rozdφl od nφ tΘm∞° beze ztrßt. Jeho v²hody v regulovatelnosti p°φvodu, m∞°itelnosti spot°eby a pohodlnosti obsluhy jsou stejnΘ, nebo jen o mßlo menÜφ ne₧ u elekt°iny, jeho tepeln² ·Φin je zato rychlejÜφ a op∞t mΘn∞ ztrßtov². Jeho p°ednostφ je takΘ to, ₧e po vyΦiÜt∞nφ a p°i sprßvnΘm spalovßnφ (sprßvnΘm mφsenφ se vzduchem) zanechßvß ve vzduchu ve srovnßnφ s uhlφm a topn²mi oleji mnohem mΘn∞ zplodin Ükodφcφch ₧ivotnφmu prost°edφ - popφlku, oxidu sφry, oxid∙ dusφku, oxidu uhelnatΘho a uhliΦitΘho.
   P°esto₧e je plynofikace i u nßs na postupu, pro ╚eskou republiku jsou v²hody zemnφho plynu bohu₧el omezeny tφm, ₧e ho v∞tÜinu musφme dovß₧et. Statistika pravφ, ₧e k va°enφ ho nicmΘn∞ u nßs pou₧φvß u₧ vφce ne₧ polovina domßcnostφ, zatφmco k oh°evu vody a k topenφ teprve asi p∞tina.

V²skyt zemnφho plynu

Fosilnφ paliva jsou si blφzkß z hlediska vzniku, p∙vodu a slo₧enφ. Jejich lo₧iska se vyskytujφ samostatn∞, Φasto vÜak je ropa doprovßzena zemnφm plynem Φi uhelnΘ sloje metanem. Pom∞rn∞ Φasto se vyskytujφcφ spoleΦnß lo₧iska ropy a zemnφho plynu vypadajφ obvykle tak, ₧e nad podlo₧φm obsahujφcφm slanou mo°skou vodu je t°etihornφ (°idΦeji druhohornφ nebo dokonce prvohornφ) p≤rovitß usazenina nasßklß ropou a nad ni vrstva, jejφ₧ p≤ry vypl≥uje stlaΦen² zemnφ plyn. Jeho tlak n∞kdy zp∙sobuje, ₧e p°i navrtßnφ lo₧iska ropy z n∞ho ropa samovoln∞ tryskß, alespo≥ po urΦitou dobu.
   Stejn∞ jako ropnß lo₧iska b²vajφ i lo₧iska zemnφho plynu v r∙zn²ch hloubkßch od 30 do 8 000 m, vrta°i si ale dovedou poradit i s v∞tÜφmi hloubkami. U vrtn²ch ploÜin na mo°i je nutno jeÜt∞ p°ipoΦφst vzdßlenost mo°skΘho dna od hladiny mo°e (rekord pro ropu - 872 m).

Jak to zaΦalo

Roku 1918 se v americkΘm Texasu poda°ilo navrtat lo₧isko se 4 miliardami m³ zemnφho plynu. Po dvanßcti letech p°ivedl 3 000 km dlouh² plynovod texask² plyn do Chicaga a Amerika a vzßp∞tφ i ostatnφ sv∞t zaΦaly ve velkΘm vyu₧φvat dosud opomφjen² zdroj energie. Jeho dopravu zpoΦßtku obstarßvaly jen plynovody.
   Prav² boom Φekal t∞₧bu a vyu₧itφ zemnφho plynu a₧ v 2. polovin∞ 20. stoletφ - alespo≥ pokud jde o Evropu. Tento zßjem dosud trvß a progn≤zy jsou pro plyna°e vφce ne₧ p°φznivΘ. Obchod se zemnφm plynem nabyl mezikontinentßlnφho charakteru.

Cisternovß lo∩ na p°epravu zkapaln∞nΘho plynu.

   P°es mo°e se zemnφ plyn zaΦal p°epravovat technicky obdivuhodn²mi podmo°sk²mi plynovody a ve zkapaln∞nΘ form∞ specißlnφmi tankery. Zkapaln∞nφ zemnφho plynu se v t∞chto p°φpadech provßdφ jeÜt∞ p°ed pln∞nφm do tanker∙ zchlazenφm na -161 a₧ -169 ░ C podle obsahu dusφku. Tφm se umo₧nφ zmenÜit objem plynu na 1/630. Tanker pak musφ tuto "teplotu" plynu udr₧ovat, a tak p°ipomφnß jakousi velkou plovoucφ termosku. Prvnφ takovou lo∩ postavili Japonci roku 1973.
   Divy techniky p°edstavujφ takΘ plynovody budovanΘ za nesmφrn∞ obtφ₧n²ch podmφnek na AljaÜce a na ruskΘm severu.

Sv∞tovß t∞₧ba a zßsoby zemnφho plynu

Dnes se na sv∞t∞ t∞₧φ roΦn∞ p°es 2100 miliard m³ zemnφho plynu r∙znΘho slo₧enφ, ale v₧dy obsahujφcφho jako zßkladnφ slo₧ku uhlovodφk metan CH₄ (obvykle 88 - 99,8 %). ╚φm vφce metanu obsahuje, tφm je zemnφ plyn z hlediska energetik∙ kvalitn∞jÜφ.
   Ov∞°enΘ t∞₧itelnΘ zßsoby zemnφho plynu umo₧≥ujφ doufat, ₧e p°i dneÜnφm tempu t∞₧by by doÜlo k jejich vyΦerpßnφ "a₧" roku 2057. JistΘ nad∞je na prodlou₧enφ tΘto lh∙ty sk²tajφ lo₧iska zmrzlΘho zemnφho plynu, tzv. hydrßt∙, na Sibi°i a na AljaÜce. V 1 m³ hydrßtu je skryto a₧ 200 m³ zemnφho plynu. V rozporu s nebezpeΦφm vyΦerpßnφ geologick²ch zßsob plynu signalizujφ progn≤zy dramatickΘ zvyÜovßnφ t∞₧by, kterß mß roku 2015 dosßhnout 3 700 mld m³.
   Nejv∞tÜφm bohatstvφm zemnφho plynu opl²vß Rusko; kterΘ se takΘ stalo b∞hem poslednφch 30 let jeho nejv∞tÜφm t∞₧a°em a v²vozcem, hlavn∞ do zßpadnφ a st°ednφ Evropy. Zßpadnφ Evropa je zßsobovßna takΘ z v²znamn²ch naleziÜ¥ v Nizozemsku, v Severnφm mo°i a v severnφ Africe, hlavn∞ v Al₧φru. Import zemnφho plynu ze zemφ kolem PerskΘho zßlivu do Evropy se zatφm jevφ jako nerentabilnφ a nevyu₧φvß se ho, aΦkoli nap°. Irßn stojφ na druhΘm mφst∞ sv∞tovΘho ₧eb°φΦku v mno₧stvφ geologick²ch zßsob a na dalÜφch t°ech pak Katar, SAE a Sa·dskß Arßbie.
   Pr∙kopnφk t∞₧by zemnφho plynu - USA - se musφ dnes spokojit s druh²m mφstem, p°es rozsßhlß naleziÜt∞ v Texasu, v Prudhoe Bay na AljaÜce a jinde. T°etφ mφsto na sv∞t∞ v t∞₧b∞ zaujφmß Kanada.

	Evropskß sφ¥ dßlkov²ch plynovod∙. Älutou barvou jsou vyznaΦeny rozestav∞nΘ trasy Φi terminßly.

Doprava zemnφho plynu v Evrop∞ a do Evropy

Je zajiÜ¥ovßna p°edevÜφm plynovody, jejich₧ celkovß dΘlka p°ekroΦila ji₧ 430 000 km, zatφmco v roce 1950 Φφtala "pouh²ch" 20 000 km. Celosv∞tov∞ je v provozu ji₧ vφce ne₧ 1250 000 km vysokotlak²ch plynovod∙ (·daje nezapoΦφtßvajφ regionßlnφ a m∞stskΘ st°edotlakΘ a nφzkotlakΘ sφt∞).
   Nejv∞tÜφ Φßst evropsk²ch vysokotlak²ch plynovod∙ - asi 215 000 km - vlastnφ Rusko. NejdelÜφ rusk², a takΘ evropsk² plynovod -Tranzitnφ - p°ivßdφ plyn do st°ednφ a zßpadnφ Evropy mimo jinΘ p°es ╚R, kterou tφm strategicky zv²znam≥uje. Zatφm byl vstup do tohoto plynovodu nejdßle doveden k obrovsk²m lo₧isk∙m u severosibi°skΘho Urengoje a jeÜt∞ severn∞ji u Jamburgu, dalÜφ trasa se buduje k rozsßhlΘmu lo₧isku na severosibi°skΘm poloostrov∞ Jamal, odkud mß vΘst na jihozßpad p°es Polsko. To pon∞kud oslabφ v²znam ΦeskΘho tranzitu, kter² nynφ p°edstavuje p°es 71,5 mld m³ ruskΘho plynu roΦn∞.
   Nar∙stajφcφ t∞₧ba v norskΘm a britskΘm sektoru Severnφho mo°e, postupujφcφ od znßmΘho Ekofisku dßle na sever, si vynucuje stavbu stßle nov²ch podmo°sk²ch plynovod∙, vedoucφch u₧ nynφ do Norska, VelkΘ Britßnie, Dßnska, n∞meckΘho Emdenu a belgickΘho Zeebrugge.
   Jin² podmo°sk² plynovod p°ivßdφ saharsk² zemnφ plyn p°es Sicφlii do ╪φma a Janova, dalÜφ - nedßvno dobudovan² - pak dodßvß t²₧ plyn p°es Maroko a Gibraltar do èpan∞lska.
   Zkapaln∞n² zemnφ plyn dovß₧ejφ p°es mo°e tankery z Afriky do Üpan∞lsk²ch p°φstav∙ Barcelona, Cartagena a dalÜφch, do portugalskΘho Lisabonu a jinam.

Plynovody pro ╚eskou republiku

Pouze asi 1,5 % zemnφho plynu, kter² je u nßs roΦn∞ spot°ebovßn, je kryto vlastnφ t∞₧bou z lo₧isek na Hodonφnsku. Ostatnφ zemnφ plyn dovß₧φme, zatφm tΘm∞° v²hradn∞ z Ruska. Prvnφ zemnφ plyn k nßm zaΦal proudit z Ukrajiny 540 km dlouh²m plynovodem Bratrstvφ v roce 1967.
   Od roku 1972 zaΦal fungovat Tranzitnφ plynovod, kter²m p°es naÜe ·zemφ proudφ rusk² plyn do zßpadnφ Evropy. Plynovod Bratrstvφ z∙stal tehdy nadßle v provozu. Tranzitnφ plynovod se pak stßle rozr∙stal spolu s nßr∙stem dodßvek ruskΘho plynu. Postupn∞ byly polo₧eny 3 - 4 soub∞₧nΘ linky p°es tehdejÜφ ╚eskoslovensko (4 pro ji₧nφ Moravu, 3 odtud dßle na zßpad). Plynovod p°ekraΦuje hranice Slovenska v mezinßrodnφ p°edßvacφ stanici ve Velk²ch KapuÜanech a p°edßvß Ütafetov² kolφk Rakousku v Baumgartenu u slovensk²ch hranic, N∞mecku ve Waidhausu proti ΦeskΘmu Rozvadovu a v Ho°e sv. Kate°iny v KruÜn²ch horßch. Brzy po zprovozn∞nφ ΦeskoslovenskΘho ·seku plynovodu z n∞ho zaΦala odebφrat plyn i naÜe zem∞.

P°epravnφ systΘm Transgasu.

   V roce 1979 byl uveden do provozu 2 744 km dlouh² plynovod Sojuz od lo₧isek u ruskΘho m∞sta Orenburgu. Sojuz, zvan² lidov∞ "Orenburg", navßzal na naÜem ·zemφ na Tranzitnφ plynovod. JednotlivΘ ·seky od m∞sta Orenburgu a₧ po v²chodnφ hranice se Slovenskem budovaly tehdejÜφ satelitnφ komunistickΘ zem∞ v²chodnφ Evropy - Polsko, ╚eskoslovensko, Ma∩arsko, NDR a Bulharsko. Po rozd∞lenφ ╚eskoslovenska v roce 1993 byl rozd∞len i Φeskoslovensk² ·sek plynovodu. ╚eskou Φßst spravuje firma Transgas, slovenskou Slovtransgas, p°edßvacφ stanice je v moravskΘm Lan₧hot∞.
   Stejn∞ jako u dovozu ropy sna₧φ se ╚R po roce 1989 vymanit z jednostrannΘ zßvislosti na dovozu zemnφho plynu z Ruska tzv. diverzifikacφ, tj. rozlo₧enφm dovoz∙ na vφce dovozc∙. Zatφm jde o menÜφ krßtkodobΘ dodßvky z N∞mecka, dlouhodob∞ a ve v∞tÜφm mno₧stvφ by bylo mo₧nΘ v budoucnosti zajistit dodßvky norskΘho plynu ze Severnφho mo°e pomocφ n∞meck²ch plynovod∙. Uva₧uje se rovn∞₧ o odb∞ru al₧φrskΘho plynu, kter² bychom museli zajistit v²stavbou odpa°ovacφho terminßlu na ostrov∞ Krk, kam by zkapaln∞n² plyn dovß₧ely tankery, a vybudovßnφm plynovodu z Chorvatska.

Cesty zemnφho plynu ke spot°ebitel∙m

Dnem i nocφ ₧enou kompresory, soust°ed∞nΘ ve stanicφch podΘl tras plynovod∙, zemnφ plyn rychlostφ a₧ 80 km/h potrubφm r∙znΘ velikosti, poΦφnaje hlavnφmi tepnami o sv∞tlosti 122 cm.
   Stejn∞ jako ostatnφ fosilnφ paliva ani zemnφ plyn se nepou₧φvß v tom stavu, v jakΘm byl vyt∞₧en. Po p°ivedenφ plynovodem se musφ nejprve Φistit, tj. zbavit slo₧ek, kterΘ nejsou plynn²mi uhlovodφky (propan, butan a etan, zastoupen² event. v n∞kter²ch druzφch zemnφho plynu, se v n∞m ponechßvß). ╚iÜt∞nφ se provßdφ v r∙zn²ch objektech a odlouΦenΘ slo₧ky se pokud mo₧no zu₧itkovßvajφ jako vedlejÜφ produkty. OdluΦuje se voda, sφra, dusφk, kapalnΘ uhlovodφky, event. helium aj. - podle druhu zemnφho plynu.

	Tranzitnφ plynovod ve v²stavb∞.

VyΦiÜt∞n² zemnφ plyn se pak usklad≥uje. Bu∩ se vhßnφ do podzemnφch zßsobnφk∙, nebo do specißlnφch nßdr₧φ, zapuÜt∞n²ch ΦßsteΦn∞ do zem∞. V nßdr₧φch se p°echovßvß ve zkapaln∞nΘ podob∞. U nßs se nßdr₧e na zemnφ plyn nepou₧φvajφ.
   Podzemnφch zßsobnφk∙ je u nßs zatφm p∞t, s celkovou kapacitou 1,7 mld m³ zemnφho plynu. Nejv∞tÜφ zßsobnφk je pod sedmi moravsk²mi obcemi u HruÜek na B°eclavsku. VÜech p∞t dosavadnφch zßsobnφk∙ je vybudovßno na principu napodobenφ p∙vodnφch lo₧isek zemnφho plynu - plyn je vtlaΦovßn do porΘznφ horniny obklopenΘ ze vÜech stran nepropustn²mi vrstvami. U P°φbrami se p°ipravuje Üest² zßsobnφk, tzv. kavernovΘho typu, co₧ znamenß, ₧e bude vyu₧ito volnΘho prostoru pod zemφ (zde Üachty opuÜt∞nΘho uranovΘho dolu).
   Zßsobnφky i nßdr₧e slou₧φ k vyrovnßvßnφ nepravidelnΘho odb∞ru.

Fosilnφ paliva budou jeÜt∞ dlouhou dobu slou₧it lidstvu jako d∙le₧it² primßrnφ zdroj energie, postupn∞ vÜak bude nutno nahradit je jin²mi zdroji. U ropy a zemnφho plynu je to ·kol - zdß se - velmi aktußlnφ, ·kol na p°φÜtφ stoletφ.