 Menu |
|
|  | |
 |
Zply≥ovßnφ uhlφ se realizuje v tlakov²ch
nßdobßch, tzv. reaktorech (ne jadern²ch!) v n∞m₧ se rozemletΘ uhlφ za vysokΘ
teploty a tlaku zply≥uje chemick²m procesem blφzk²m ho°enφ. Existuje n∞kolik typ∙
reaktor∙, kterΘ se liÜφ v²Üφ teplot a tlak∙, zp∙sobem zply≥ovßnφ i v²slednou
teplotou a slo₧enφm vzniklΘho energoplynu.
Z hlediska ochrany ₧ivotnφho prost°edφ je d∙le₧itΘ,
₧e veÜkerΘ pevnΘ Φßstice, kterΘ p°i klasickΘm spalovßnφ uhlφ unikaly do
vzduchu, se v generßtoru m∞nφ ve strusku nebo popel, materißly vhodnΘ k dalÜφmu
pr∙myslovΘmu p°epracovßnφ, mimo jinΘ na stavebnφ hmoty. Surov² plyn je z
generßtoru odveden, ochlazen a vyΦiÜt∞n od sφry dalÜφch
neΦistot. KoneΦnΘ spßlenφ energoplynu se proto d∞je ji₧ jen s minimßlnφm dopadem
na ₧ivotnφ prost°edφ. Prvnφ paroplynovß elektrßrna se zply≥ovßnφm uhlφ v
╚eskΘ republice byla postavena ve V°esovΘ. Prvnφ blok o v²konu 185 MW byl uveden do
provozu v roce 1996, druh² o stejnΘm v²konu o tok pozd∞ji. Energoplyn se zde vyrßbφ
ve 26 menÜφch tlakov²ch reaktorech, ve kter²ch se do roku 1996 zply≥ovalo hn∞dΘ
uhlφ pro v²robu svφtiplynu.
⌐ Copyright Simopt, s.r.o. 1999 - 2002
|
|
|
|
|
|
Aktußln∞
Encyklopedie energie
Sout∞₧
Bheliom 
