ROPA

Z d∞jin dopravy ropy

ZpoΦßtku vozili ropu povoznφci v d°ev∞n²ch sudech - barelech, jejich₧ objem (asi 159 litr∙) se dodnes pou₧φvß jako sv∞tovß jednotka mφry mno₧stvφ ropy. Pozd∞ji se sudy dopravovaly ₧eleznicφ, jejich naklßdßnφ a vyklßdßnφ vÜak bylo velmi namßhavΘ a prßzdnΘ sudy se navφc musely vracet. ZlepÜenφm byly d°ev∞nΘ kßd∞ p°iÜroubovanΘ k vagon∙m, pozd∞ji pak kovovΘ nßdr₧e, kterΘ u₧ byly p°φm²m p°edch∙dcem nyn∞jÜφch cisternov²ch vagon∙. Ropa se do nich Φerpala hadicφ.

	Ko≥mi ta₧enß benzinovß cisterna (1906).

   TΘm∞° souΦasn∞ s poΦßtkem ropnΘ horeΦky v Pensylvßnii, roku 1865, in₧en²r Van Syckel dokonΦil na v²chod∞ USA stavbu prvnφho -6 mil (asi 9,6 km) dlouhΘho - ropovodu, vedoucφho od naleziÜt∞ ropy do rafinerie, a uÜet°il tak nejmΘn∞ polovinu nßklad∙ na eventußlnφ stavbu ₧eleznice. V roce 1878 zprovoznil in₧en²r Benson ropovod dlouh² asi 100 mil p°es severoamerickΘ poho°φ Alleghany a p°edvedl tak dalÜφ v²hodu ropovod∙, kdy₧ potrubφ vedl terΘnem pro ₧eleznici nedostupn²m. PoΦßtky dopravy ropy se neobeÜly bez krvav²ch ob∞tφ a niΦenφ ₧eleznic a ropovod∙, nejΦast∞ji pro ·zemnφ nßroky nebo z konkurenΦnφch d∙vod∙.
   Nedlouho po vzniku prvnφho ropovodu, roku 1869, p°ivezla americkß obchodnφ plachetnice Charles pensylvßnskou ropu do Evropy poprvΘ v kovov²ch nßdr₧φch. Lo∩ byla specißln∞ uzp∙sobena jen k p°eprav∞ ropy, a zahßjila tak v²voj tzv. tankov²ch lodφ Φili tanker∙. Jsou stav∞ny z ocele a jako zßsobnφk je vyu₧φvßn cel² trup lodi, rozd∞len² z bezpeΦnostnφch d∙vod∙ p°epß₧kami na jednotlivΘ tanky. P°epß₧ky jsou nutnΘ pro udr₧enφ stability lodi a omezenφ nßsledk∙ eventußlnφho prora₧enφ trupu, po₧ßru Φi v²buchu.

Prvnφ vrtnß v∞₧ postavenß roku 1859 v Pensylvßnii E. L. Drakem.

Zajφmavosti kolem ropovod∙

Ropovody jsou sva°ovßny z ocelov²ch rour, jejich₧ nejmenÜφ vnit°nφ pr∙m∞r (sv∞tlost) b²vß 30 cm, nejv∞tÜφ 122 cm. Tam, kde je to mo₧nΘ, je ropovod veden po povrchu zem∞ a spoΦφvß na podstavcφch, v mφstech hustΘ zßstavby nebo p°i k°φ₧enφ s trasami silnic Φi ₧eleznic, ale i s obvykl²mi cestami zv∞°e se uklßdß do zem∞. Ropovody se poklßdajφ i na dno mo°φ do hloubky a₧ 400 m, a to v betonov²ch ochrann²ch plßÜtφch. V urΦit²ch vzdßlenostech jsou na trati ropovodu umφst∞ny Φerpacφ stanice s Φerpadly, kterß pohßn∞jφ proud ropy. Jejφ tok je zde zßrove≥ neustßle kontrolovßn m∞°φcφmi p°φstroji, sledujφcφmi mno₧stvφ i rychlost pr∙toku ropy. Rychlost proudu b²vß r∙znß, pro p°edstavu 1 a₧ 6 m/s, tj. Φasto v∞tÜφ, ne₧ je rychlost lidskΘ ch∙ze. Ropovod je nutno denn∞ kontrolovat po celΘ dΘlce potrubφ, a musφ se takΘ obΦas Φistit. ╚iÜt∞nφ se provßdφ pomocφ Üt∞tinatΘho, ôje₧kaö, jen₧ se nechß unßÜet proudem ropy.

Celkovß dΘlka vÜech ropovod∙ sv∞ta p°edstavuje °ßdov∞ statisφce kilometr∙. K nejznßm∞jÜφm sv∞tov²m ropovod∙m pat°φ 2190 km dlouh² Big Inch v USA, vedoucφ z naleziÜ¥ v Texasu do rafinerii v Pensylvßnii, kanadsk² ropovod spoleΦnosti Interprovincial, kter² vede z Edmontonu v Kanad∞ p°es Chicago v USA do kanadskΘho Montrealu a m∞°φ 3 787 km, ropovod Trans Arabian o dΘlce 1 700 km, vedoucφ z oblasti Bahrajnu v PerskΘm zßlivu p°es Sa·dskou Arßbii ke St°edozemnφmu mo°i, aljaÜsk² ropovod, kter² vede od lo₧isek v zßtoce Prudhoe na severu do p°φstavu Valdez na jihu a je 1287 km dlouh². Za nejdelÜφ ropovod sv∞ta je oznaΦovßn rusk² ropovod Dru₧ba v dΘlce 5 502 km. Vychßzφ z KujbyÜeva na Volze a vede na zßpad; v b∞loruskΘm Mozyru se d∞lφ na dv∞ v∞tve severnφ sm∞°uje do Polska a b²valΘ NDR, ji₧nφ p°es U₧horod na Slovensko, kde se v èahßch op∞t rozd∞luje do t°φ v∞tvφ: jedna vede do Bratislavy, druhß do Zßlu₧φ u Mostu v ╚R a t°etφ do BudapeÜti.

Zajφmavosti kolem tanker∙

Mno₧stvφ a velikost tanker∙ neustßle roste. Dnes jich po sv∞tov²ch mo°φch a oceßnech plujφ °ßdov∞ tisφce. Jejich p°epravnφ kapacita se m∞°φ jako u vÜech nßkladnφch lodφ na DWT - zkratka angl. dead weight tons, co₧ znamenß celkovou nosnost lodi v tunßch Φili mo₧nou hmotnost vÜeho, co lo∩ uveze. U nßs je b∞₧n∞jÜφ mφrou BRT - brutto registrovanß tuna, objemovß mφra, kterß se rovnß 2,83 m3 a jφ₧ se m∞°φ celkov² objem uzav°enΘho nßkladnφho prostoru lodi. Zhruba platφ, ₧e Φφm je lo∩ v∞tÜφ, tφm je jejφ provoz relativn∞ levn∞jÜφ, ale jejφ manΘvrovacφ schopnosti jsou menÜφ a Φas nutn² k zastavenφ v∞tÜφ.

	Ho°φcφ kuvajtskΘ ropnΘ vrty.

   NebezpeΦnost nßkladu tanker∙, jejich omezenΘ manΘvrovacφ schopnosti i velkß poΦetnost vedly k tomu, ₧e se ropa p°eΦerpßvß ze zßsobnφk∙ do tanker∙ a naopak nejen v p°φstavech, ale Φast∞ji mimo n∞. Zßsobnφky ropy jsou p°itom umφst∞ny bu∩ na pevnin∞, nebo obvykle v podob∞ ohromnΘho p°evrßcenΘho trycht²°e p°φmo poblφ₧ kotviÜt∞ na mo°i a napojujφ se pomocφ podmo°skΘho potrubφ.
   Nejv∞tÜφ tankery u₧ tradiΦn∞ stavφ Japonci. Nejv∞tÜφ tankovou lodφ na sv∞t∞ je japonsk² Jahre Viking. Lo∩ byla postavena roku 1976 a pok°t∞na Geawise Giant, v roce 1981 byla p°estav∞na a p°ejmenovßna na Happy Giant. V pr∙b∞hu vßlky Irßku s ═rßnem v letech 1987 - 88 byla skoro zniΦena, ale po n∞kolika letech se opravena vydala znovu na mo°e. Po vÜech rekonstrukcφch z∙stala jejφ nosnost p°es 564 000 DWT; ponor p°es 24 m, Üφ°ka p°es 68 m a zm∞nila se jen dΘlka - lo∩ byla prodlou₧ena na nyn∞jÜφch 485 m.
   Pro srovnßnφ - ji₧ v roce 1987 bylo uvßd∞no, ₧e je na sv∞t∞ v provozu 700 supertanker∙ s nosnostφ nad 200 000 DWT. DalÜφ ·daj pravφ, ₧e k 1. 1. 1992 bylo na sv∞t∞ celkov∞ v provozu 6 035 tanker∙.
   P°i nar∙stajφcφm mno₧stvφ a velikosti ropn²ch tanker∙ a stßle houstnoucφ lodnφ doprav∞ po mo°i dochßzφ pom∞rn∞ Φasto k havßriφm a nßsledn²m ekologick²m Ükodßm zp∙soben²m uniklou ropou. To je jedna z nejsmutn∞jÜφch strßnek dopravy ropy. Tak nap°. ji₧ na zaΦßtku 70. let bylo spoΦφtßno, ₧e ka₧d² rok je St°edozemnφ mo°e zneΦiÜt∞no asi 400 000 tunami ropy kv∙li havßriφm a v²plach∙m tanker∙. Ka₧doroΦn∞ jsou takΘ dopl≥ovßny tabulky katastrof zp∙soben²ch vylitφm ropy z havarovan²ch tanker∙ do mo°e.
   K nejv∞tÜφ havßrii zp∙sobenΘ ztroskotßnφm jedinΘho tankeru doÜlo v roce 1978 u skalnatΘho pob°e₧φ francouzskΘ Bretan∞. Ob°φ tanker Amoco Cadiz, kter² mφ°il z PerskΘho zßlivu do anglickΘho p°φstavu Lyme, ztroskotal v prudkΘ bou°i, kdy₧ p°edtφm doÜlo k poruÜe kormidla a pak i k p°etr₧enφ lana, kter²m cht∞l ta₧n² Φlun p°ivolan² na pomoc tanker odvlΘci. Trup lodi se po ztroskotßnφ rozlomil a zaΦala z n∞ho vytΘkat ropa, kterou bylo mo₧no odΦerpßvat z rozbou°enΘho mo°e jen s velk²mi obtφ₧emi. P°es vÜechny snahy zmφrnit nßsledky havßrie vyteklo do mo°e vÜech 1,6 milionu barel∙ ropy, kterß vytvo°ila mezi Francii a Anglii skvrnu tlustou mφsty a₧ 30 cm. JeÜt∞ ve zprßv∞ z roku 1985 se uvßdφ, ₧e bude trvat desφtky let, ne₧ se breta≥skΘ pob°e₧φ, proslulΘ svou osobitou krßsou, zase vrßtφ do stavu p°ed rokem 1978.
   K nejv∞tÜφmu ·niku ropy p°i jejφ p°eprav∞ po mo°i vÜak doÜlo ve stejnΘm roce (1978) po srß₧ce lodφ Atlantic Express a Aegean Captain v blφzkosti Trinidadu a pob°e₧φ Tobaga, kdy se do mo°e vylilo z obou tanker∙ dohromady 2,2 milionu barel∙ ropy.
   Lidem vÜak nestaΦφ neÜt∞stφ nßhodnß. V roce 1990 irßckß vojska diktßtora Saddßma Husajna obsadila Kuvajt, a kdy₧ byla vojsky OSN p°inucena k odchodu, nejen ₧e zßm∞rn∞ zapßlila stovky kuvajtsk²ch ropn²ch vrt∙, Φφm₧ doÜlo patrn∞ k nejv∞tÜφmu po₧ßru ropy v d∞jinßch, ale tΘ₧ vypustila do mo°e asi 68 milion∙ barel∙ ropy z terminßlu Mo°sk² ostrov v Kuvajtu a ze sedmi velk²ch tanker∙. Celß akce mß smutn² primßt nejv∞tÜφho ·toku na ekologick² systΘm.

Boje s ropnou skvrnou

S rozlitou ropnou skvrnou se samoz°ejm∞ bojuje nejr∙zn∞jÜφmi prost°edky. Jsou to nap°. pßsy z plovßkov²ch desek, kterΘ jsou motorov²mi Φluny ta₧eny tak, aby stahovaly ropu na mφsto, odkud je pak vysßvßna. JednoduÜÜφ je posypat ropu d°ev∞n²mi pilinami, kterΘ se po nasßknutφ vylovφ, usuÜφ a poslΘze v ₧ocφch prodßvajφ jako vynikajφcφ palivo. K nejzajφmav∞jÜφm metodßm pat°φ posyp ropnΘ skvrny bakteriemi, kterΘ ji po₧erou.

Oblast kolem PerskΘho zßlivu je nejv∞tÜφ zßsobßrnou ropy na sv∞t∞.

Cesty ropy za zpracovßnφm

Ropa v tΘ podob∞, v jakΘ je vyt∞₧ena, nenφ prakticky pou₧itelnß. P°itom vφme, ₧e je nejen nenahraditelnou surovinou pro v²robu paliv do spalovacφch motor∙, ale tΘ₧ ₧ßdanou surovinou pro chemick² pr∙mysl. N∞kterΘ podφly ropy se pou₧φvajφ jako alternativa pevn²ch paliv.
   Ropa se Φasto v jednΘ zemi t∞₧φ, v druhΘ zpracovßvß a ve t°etφ spot°ebovßvß. Od t∞₧nφch vrt∙ vedou cesty ropy nejd°φve do rafineriφ, kde je prvnφ a zßkladnφ etapou jejφho zpracovßnφ destilace, p°i nφ₧ se odd∞lujφ jednotlivΘ frakce neboli podφly. Vyu₧φvß se p°itom jejich rozdφlnΘho bodu varu.
   Destilace m∙₧e probφhat nep°etr₧it∞ a pro vÜechny frakce souΦasn∞. D∞je se tak v destilaΦnφch kolonßch zvan²ch frakcionaΦnφ v∞₧e, kterΘ vypadajφ jako ÜtφhlΘ, asi 25 m vysokΘ vßlce. Tam se v jednotliv²ch patrech shroma₧∩ujφ a jφmajφ frakce v po°adφ zßvislΘm na jejich fyzikßlnφch vlastnostech: Φφm jsou °idÜφ a majφ ni₧Üφ bod varu, tφm vyÜÜφ patro "obsadφ". V²sledkem rafinace ropy jsou pak plyny propan a butan, benziny, motorovß nafta, petrolej, r∙znΘ oleje a mazut. Vlastn∞ jako odpad vznikß v rafineriφch asfalt, sφra a parafin. Z dalÜφch vedlejÜφch produkt∙ zφskßvan²ch v rafineriφch jsou mimo°ßdn∞ d∙le₧itΘ ty, kterΘ jsou v²chodiskem pro v²robu v∞tÜiny plast∙ (um∞l²ch hmot), um∞l²ch vlßken a syntetick²ch kauΦuk∙. Bez ropy si lze jen t∞₧ko p°edstavit chemick² pr∙mysl "nylonovΘho v∞ku".
   ╚R mß dnes dv∞ rafinerie ropy: v Chemopetrolu Litvφnov, a.s., a v kauΦuku Kralupy nad Vltavou, a.s. Jak je patrnΘ z nßzvu spoleΦnostφ, jsou ob∞ rafinerie souΦßstφ v∞tÜφch chemick²ch zßvod∙.

Ropn² export-import

Jeliko₧ je ropa pova₧ovßna za strategicky nejd∙le₧it∞jÜφ energetickou surovinu vzhledem k jejφ nenahraditelnosti pro silniΦnφ a leteckou dopravu, je velmi d∙le₧itΘ, kde se na sv∞t∞ nalΘzajφ jejφ zjiÜt∞nΘ geologickΘ zßsoby. Ukazuje to tabulka (z roku 1994):

Z prvnφ polo₧ky:

   Na sv∞t∞ se dnes t∞₧φ kolem 3 miliard tun ropy roΦn∞. Tato intenzita t∞₧by by dßvala p°edpoklad vydr₧et se sv∞tov²mi zßsobami asi do roku 2070. Nejv∞tÜφm konzumentem ropy jsou USA s asi 25 % spot°eby sv∞tovΘ t∞₧by. AΦkoli majφ rozsßhlß naleziÜt∞ ropy, hlavn∞ v Texasu, musφ jφ jeÜt∞ hodn∞ dovß₧et, aby pokryly svoji pot°ebu. Japonsko musφ ropu dovß₧et tΘm∞° stoprocentn∞, co₧ p°edstavuje nejzraniteln∞jÜφ mφsto jeho hospodß°stvφ.
  Zem∞ kolem PerskΘho zßlivu jsou nejen nejv∞tÜφ znßmou zßsobßrnou ropy na sv∞t∞, ale spoleΦn∞ takΘ ·zemφm jejφ nejv∞tÜφ t∞₧by. V∞tÜina zde vyt∞₧enΘ ropy putuje do Evropy, Japonska, jihov²chodnφ Asie, USA a do Ji₧nφ Ameriky. Ji₧nφ Amerika (a v nφ p°edevÜφm Venezuela) je vÜak sama dalÜφm v²znamn²m v²vozcem ropy hlavn∞ do USA a Evropy. Z Afriky, hlavn∞ severnφ a st°ednφ (Egypta, NigΘrie, Libye, Al₧φrska, Angoly a Gabonu), se ropa vyvß₧φ p°evß₧n∞ do Evropy a USA, z b²valΘho SSSR, p°ed rokem 1989 nejv∞tÜφho t∞₧itele ropy na sv∞t∞ jako jednotlivΘho stßtu, se ropa vyvß₧φ do st°ednφ a zßpadnφ Evropy. V poslednφch desetiletφch se siln∞ rozvinula t∞₧ba ropy v Severnφm mo°i mezi Anglii a Norskem (viz nap°. znßm² Ekofisk v norskΘ z≤n∞).

Ropovody jako silok°ivky souΦasnΘho sv∞ta: Kudy teΦe, tudy lΘΦφ - a je p°edm∞tem svßru.

Velkß Φßst trhu s ropou je v rukou 7 nejv∞tÜφch ropn²ch spoleΦnostφ: Exxon Corporation (Esso), Royal Dutch-Shell (Shell), Texaco, Standard Oil Corporation (Chevron), British Petroleum Company (BP), Mobil Oil Corporation (Mobil), Gulf Oil (Gulf). Podnikajφ po celΘm sv∞t∞, nap°. slavnß firma ARAMCO (Arabian American Oil Company) v Sa·dskΘ Arßbii vznikla podφlnictvφm n∞kter²ch z nich. Nar∙stajφcφ zßjem o ropu vedl n∞kterΘ zem∞, z nich₧ se ropa vyvß₧φ (zejmΘna arabskΘ) k vytvo°enφ organizace, kterß mß zajistit Φlensk²m zemφm co nejv∞tÜφ prosp∞ch z jejich surovinovΘho bohatstvφ. Organizace se jmenuje OPEC (Organization of Petroleum Exporting Countries), byla zalo₧ena roku 1960 a sφdlo mß ve Vφdni.

Ropovody pro ╚R

V ╚eskΘ republice se ropa t∞₧φ pouze na Hodonφnsku. Denn∞ se jφ vyt∞₧φ jen asi 300 tun, proto naprostou v∞tÜinu ropy musφme dovß₧et. D∞je se to ropovody.
   Prvnφ ropovod vedoucφ po ΦeskΘm ·zemφ byla Dru₧ba. V roce 1962 byl doveden do Bratislavy a v roce 1965 prodlou₧en do Zßlu₧φ u Mostu. Do roku 1989 dovß₧elo tehdejÜφ ╚eskoslovensko roΦn∞ a₧ 18 milion∙ tun ropy z b²valΘho SSSR v²hradn∞ tφmto ropovodem. Pßdem "₧eleznΘ opony" v roce 1989 se pro nßs otev°ely mo₧nosti dovozu ropy z kapitalistickΘho sv∞ta a vyman∞nφ se z jednostrannΘ zßvislosti na Rusku.
   Roku 1990 byl zprovozn∞n ropovod Adria, p°ipraven² ji₧ od roku 1984 a vybudovan² jako spoleΦnΘ dφlo b²valΘ Jugoslßvie, Ma∩arska a ╚eskoslovenska. ZaΦφnß v OmiÜalji na ostrov∞ Krku a odtud vede p°es Rijeku do Sisaku, kde se rozdvojuje na ji₧nφ odboΦku pro b²valou Jugoslßvii a severnφ pro Ma∩arsko a ╚eskoslovensko. Ve slovensk²ch èahßch se napojuje na ropovod Dru₧ba. Kapacita Adrie pro ╚R je 5 - 6 milion∙ tun ropy roΦn∞. Sotva se vÜak provoz tohoto ropovodu zaΦal rozbφhat, rozpad b²valΘ Jugoslßvie a vßlka na jejφm ·zemφ jej p°eruÜily.
   P°etrvßvajφcφ pot°eba zbavit se jednostrannΘ surovinovΘ zßvislosti na nejistΘm dovozu z Ruska vedla k myÜlence napojit se na evropsk² systΘm TransalpskΘ soustavy ropovod∙ TAL. Napojenφ bylo provedeno v Ingolstadtu, bavorskΘm m∞st∞ severn∞ od Mnichova. Potrubφ o pr∙m∞ru 71 cm vede pod zemφ kolem Plzn∞ do Kralup nad Vltavou a odtud dßl do Litvφnova. Kapacita ropovodu je a₧ 15 milion∙ tun ropy roΦn∞, ale jeho poΦßteΦnφ vyu₧itφ je zatφm menÜφ.
   Ropovod Ingolstadt je oficißln∞ oznaΦovßn zkratkou IKL (podle trasy Ingolstadt - Kralupy - Litvφnov) nebo MERO (zkratka n∞meckΘho MitteleuropΣische Roh÷lleitung). P°ivßdφ arabskou ropu, jako to m∞la Φinit Adria. Byl zprovozn∞n na ja°e roku 1996. Zßrove≥ s budovßnφm tohoto ropovodu byla °eÜena pot°eba velkΘho skladu ropy k vytvo°enφ zßsob pro p°φpad v²padk∙ v dovozu. Tento ob°φ sklad vznikl v Nelahozevsi u Kralup nad Vltavou.