Menu |
| | |
|
Ropa se z mφst svojφ t∞₧by do mφst
spot°eby dopravuje prakticky t°emi zp∙soby - po ₧eleznici
v cisternov²ch vag≤nech, ropovody nebo vodnφ cestou v
tankerech.Celkovß dΘlka vÜech ropovod∙ sv∞ta p°edstavuje °ßdov∞ statisφce
kilometr∙. K nejznßm∞jÜφm sv∞tov²m ropovod∙m pat°φ 2 190 km dlouh² Big Inch v
USA, vedoucφ z naleziÜ¥ v Texasu do rafinerii v Pensylvßnii, kanadsk² ropovod
spoleΦnosti Interprovincial, kter² vede z Edmontonu
v Kanad∞ p°es Chicago v USA do kanadskΘho Montrealu a m∞°φ 3 787 km, ropovod Trans
Arabian o dΘlce 1 700 km, vedoucφ z oblasti Bahrajnu v PerskΘm zßlivu p°es Sa·dskou
Arßbii ke St°edozemnφmu mo°i, aljaÜsk² ropovod, kter² vede od lo₧isek v zßtoce
Prudhoe na severu
do p°φstavu Valdez na jihu a je 1 287 km dlouh². Za nejdelÜφ ropovod sv∞ta je
oznaΦovßn rusk² ropovod Dru₧ba v dΘlce 5 502 km. Vychßzφ z KujbyÜeva na Volze a
vede na zßpad, v b∞loruskΘm Mozyru se d∞lφ na dv∞ v∞tve - severnφ sm∞°uje do
Polska a b²valΘ NDR, ji₧nφ p°es U₧horod na Slovensko, kde se v èahßch op∞t
rozd∞luje do t°φ v∞tvφ: jedna vede do Bratislavy, druhß do Zßlu₧φ u Mostu v ╚R a
t°etφ do BudapeÜti.
Co se t²kß tanker∙, tak jejich mno₧stvφ a velikost neustßle roste a dnes jich po
sv∞tov²ch mo°φch a oceßnech plujφ °ßdov∞ tisφce. Nejv∞tÜφm tankerem je
japonsk² Jahre Viking. Po r∙zn²ch rekonstrukcφch je jeho nosnost p°es 564 000 DWT
(dead weight tons - celkovß nosnost lodi v tunßch), ponor p°es 24 m, Üφ°ka p°es 68
m a dΘlka 485 m. Ji₧ v roce 1987 bylo uvßd∞no, ₧e na sv∞t∞ je v provozu 700
supertanker∙ s nosnostφ nad 200 000 DWT a dalÜφ ·daj uvßdφ, ₧e k 1.1.1992 bylo
celkov∞ v provozu 6 035 tanker∙.
P°i nar∙stajφcφm mno₧stvφ a velikosti ropn²ch tanker∙ a stßle houstnoucφ lodnφ
doprav∞ po mo°i dochßzφ pom∞rn∞ Φasto k havßriφm a nßsledn²m ekologick²m
Ükodßm zp∙soben²ch uniklou ropou. K nejv∞tÜφ havßrii zp∙sobenΘ ztroskotßnφm
jedinΘho tankeru doÜlo v roce 1978 u skalnatΘho pob°e₧φ francouzskΘ Bretan∞. Z
ob°φho tankeru Amoco Cadiz vyteklo do mo°e vÜech 1,6 milionu barelu ropy, kterß
vytvo°ila mezi Franciφ a Angliφ skvrnu ropy tlustou mφsty a₧ 30 cm. K nejv∞tÜφmu
·niku ropy p°i jejφ p°eprav∞ po mo°i vÜak doÜlo ve stejnΘm roce po srß₧ce lodφ
Atlantic Express a Aegean Captain v blφzkosti Trinidadu a pob°e₧φ Tobaga, kdy se do
mo°e vylilo z obou tanker∙ dohromady 2,2 milionu barel∙ ropy. Nejv∞tÜφ ·tok na
ekologick² systΘm byl uskuteΦn∞n v roce 1990, kdy irßckß vojska diktßtora Saddßma
Husajna p°i odchod∞ z Kuvajtu zapßlila stovky kuvajtsk²ch ropn²ch vrt∙ a vypustila
do mo°e asi 6-8 milion∙ barel∙ ropy.
⌐ Copyright Simopt, s.r.o. 1999 - 2002
|
|
|
|
|
|