Encyklopedie Energie




dnes je ·ter² 25. ·nora 2003, svßtek mß Liliana  13:52  
Encyklopedie Energie



   
    Encyklopedie Energie  -> Slovnφk
        
     RozÜφ°enΘ hledßnφ
     Menu
  Aktußln∞
  Encyklopedie Energie
    V²klad
    Slovnφk
    Pokusy
    O encyklopedii
  Sout∞₧
Vyhledßvßnφ
DOPRAVA ROPY
Ropa se z mφst svojφ t∞₧by do mφst spot°eby dopravuje prakticky t°emi zp∙soby - po ₧eleznici
v cisternov²ch vag≤nech, ropovody nebo vodnφ cestou v tankerech.

Celkovß dΘlka vÜech ropovod∙ sv∞ta p°edstavuje °ßdov∞ statisφce kilometr∙. K nejznßm∞jÜφm sv∞tov²m ropovod∙m pat°φ 2 190 km dlouh² Big Inch v USA, vedoucφ z naleziÜ¥ v Texasu do rafinerii v Pensylvßnii, kanadsk² ropovod spoleΦnosti Interprovincial, kter² vede z Edmontonu
v Kanad∞ p°es Chicago v USA do kanadskΘho Montrealu a m∞°φ 3 787 km, ropovod Trans Arabian o dΘlce 1 700 km, vedoucφ z oblasti Bahrajnu v PerskΘm zßlivu p°es Sa·dskou Arßbii ke St°edozemnφmu mo°i, aljaÜsk² ropovod, kter² vede od lo₧isek v zßtoce Prudhoe na severu
do p°φstavu Valdez na jihu a je 1 287 km dlouh². Za nejdelÜφ ropovod sv∞ta je oznaΦovßn rusk² ropovod Dru₧ba v dΘlce 5 502 km. Vychßzφ z KujbyÜeva na Volze a vede na zßpad, v b∞loruskΘm Mozyru se d∞lφ na dv∞ v∞tve - severnφ sm∞°uje do Polska a b²valΘ NDR, ji₧nφ p°es U₧horod na Slovensko, kde se v èahßch op∞t rozd∞luje do t°φ v∞tvφ: jedna vede do Bratislavy, druhß do Zßlu₧φ u Mostu v ╚R a t°etφ do BudapeÜti.
Co se t²kß tanker∙, tak jejich mno₧stvφ a velikost neustßle roste a dnes jich po sv∞tov²ch mo°φch a oceßnech plujφ °ßdov∞ tisφce. Nejv∞tÜφm tankerem je japonsk² Jahre Viking. Po r∙zn²ch rekonstrukcφch je jeho nosnost p°es 564 000 DWT (dead weight tons - celkovß nosnost lodi v tunßch), ponor p°es 24 m, Üφ°ka p°es 68 m a dΘlka 485 m. Ji₧ v roce 1987 bylo uvßd∞no, ₧e na sv∞t∞ je v provozu 700 supertanker∙ s nosnostφ nad 200 000 DWT a dalÜφ ·daj uvßdφ, ₧e k 1.1.1992 bylo celkov∞ v provozu 6 035 tanker∙.
P°i nar∙stajφcφm mno₧stvφ a velikosti ropn²ch tanker∙ a stßle houstnoucφ lodnφ doprav∞ po mo°i dochßzφ pom∞rn∞ Φasto k havßriφm a nßsledn²m ekologick²m Ükodßm zp∙soben²ch uniklou ropou. K nejv∞tÜφ havßrii zp∙sobenΘ ztroskotßnφm jedinΘho tankeru doÜlo v roce 1978 u skalnatΘho pob°e₧φ francouzskΘ Bretan∞. Z ob°φho tankeru Amoco Cadiz vyteklo do mo°e vÜech 1,6 milionu barelu ropy, kterß vytvo°ila mezi Franciφ a Angliφ skvrnu ropy tlustou mφsty a₧ 30 cm. K nejv∞tÜφmu ·niku ropy p°i jejφ p°eprav∞ po mo°i vÜak doÜlo ve stejnΘm roce po srß₧ce lodφ Atlantic Express a Aegean Captain v blφzkosti Trinidadu a pob°e₧φ Tobaga, kdy se do mo°e vylilo z obou tanker∙ dohromady 2,2 milionu barel∙ ropy. Nejv∞tÜφ ·tok na ekologick² systΘm byl uskuteΦn∞n v roce 1990, kdy irßckß vojska diktßtora Saddßma Husajna p°i odchod∞ z Kuvajtu zapßlila stovky kuvajtsk²ch ropn²ch vrt∙ a vypustila do mo°e asi 6-8 milion∙ barel∙ ropy.

Ropovody


⌐ Copyright Simopt, s.r.o. 1999 - 2002

redakce@energyweb.cz
    ZajφmavΘ odkazy Reklama na energyWebu
    PoΦφtadlo p°φstup∙
╚eskß energetika .COM SlovenskΘ jadrovΘ f≤rum www.zapni.cz V┌JE Trnava, a.s. 
34697