První tři měsíce

CO VE VOLNÉM ČASE

Jelikož má Martínek psího kamaráda, jezdíme pravidelně ven, vždy ráno na hodinu a odpoledne na dvě až tři hodiny. Jezdíme za každého počasí, skoro vždy do lesa, protože máme teriéra, a ten by procházky po sídlišti asi neakceptoval. Z Martínka domácí pecivál určitě nebude. Pokud chceme vyrazit do terénu pro kočár nepřístupného (a těch je víc než dost) nosí se Martin v klokance. Někdy v ní pobrekává, ale většinou je spokojený. Zvlášť u mámy, kdy cítí blízkost jídla a asi se mu taky mezi „airbagy“ sedí mnohem pohodlněji než u táty.

Když jsme doma, Martin stále ještě hodně času prospí. Doba bdění se však pomalu protahuje a tak mu ji musíme něčím zpestřovat. Nejraději si Martínek povídá s člověkem, rád se kouká na obličeje a poslouchá hlas. Často si spokojeně brouká sám pro sebe. Když ale není nikdo na povídání, dostane hrazdičku se zavěšenými hračkami . Leží na své hrací dece na zemi, tahá za chrastítka a směje se tomu. Častokrát při hře usne.

Takhle mě Varik vždycky po koupání dočistí.

BREČÍ VUBEC ?

Párkrát nám Martin předvedl, že hlas má opravdu silný. Poprvé začal brečet z ničeho nic. Asi tenkrát nechtěl jít ven, kam jsme se chystali, nebo se nechtěl oblékat. Nevíme. Každopádně při oblékání mikiny začal brečet, celý rudnul, tekly mu slzičky a naříkal. Celého jsme ho zase svlékli, dávali mu termofor na bříško a konejšili ho. Brečel asi půl hodiny, pak najednou přestal a celý unavený usnul. Ven jsme již nešli. Od té doby nám podobný brek předvedl již několikrát, většinou když byl přetažený. S manželem říkáme, že nám to Martin vždycky vytmaví, když ho utaháme.

I když ale vím, že je tisíce možných příčin dětského pláče, v tu chvíli se stejně bojím, jestli se mu neděje něco vážného. Miminko to zatím neřekne.

Kocour v botách

ČEHO SE MARTIN BOJÍ A ČEHO NE

Martínek nehne brvou při psím štěkání. Jedna ilustrační příhoda. Varik a Martin byli zavření v autě. Martínek spal. Varik ale z auta uviděl svého psího nepřítele a spustil, že div auto nezbořil. Martínek jen otevřel oko, a když viděl , že to “jen“ Varik štěká, klidně spal dál. Štěkání bylo slyšet z auta určitě na 20 metrů.

Za to se Martin vždy lekne, když táta smrká nebo kýchne. Jednou táta kýchnul, probudil mámu a Martina a ten se leknutím rozbrečel.