RUMUNSKO
RUMUNSKO |
|
(Nφ₧e uvedenΘ informace byly p°evzaty z pr∙vodce pro nezßvislΘ cestovßnφ po Asii Ivana a Ivy Brezinov²ch "Cesta na V²chod". Kniha mß 800 stran a popisuje 31 asijsk²ch zemφ s hlavnφm d∙razem na Indii. V lΘt∞ 1999 ji vydalo nakladatelstvφ Lingam. Objednat si ji m∙₧ete na internetovΘ adrese www.kosmas.cz).
"Tam v Sedmihradech Φas dosud lφn∞ mφjφ za dlouh²ch uhersk²ch m∞sφc∙ a o p∙lnoci nevidφÜ z hor jedinΘ lidskΘ sv∞tlo, jen ΦernΘ lesy a nekoneΦnΘ plßn∞... NeznßmΘ poho°φ. SedφÜ na holΘm h°ebeni, pofukuje st°φbrn²mi smilkami. Tcho°φm krokem se blφ₧φ karpatsk² veΦer. Tmav∞ a nepozorovan∞. TiÜe. Dokola pod tebou jen sedmihradskΘ lesy, oko se nikde nezachytφ. Z hor stΘkajφ zelenΘ prameny h°bet∙ a h°bφtk∙, samota je ·plnß. Jsou takovß poho°φ. Kam se vydßÜ? Nikde pro tebe nenφ p°edem uchystßno lo₧e, nenφ objednßno jφdlo. A p°ece se v₧dycky vyspφÜ a ani hlady nezahyneÜ. Na kterou stranu p∙jdeÜ? M∙₧eÜ jφt kamkoli, jsi svobodn²." Miroslav Nevrl²: KarpatskΘ hry (1992)
OBSAH
[┌vod][Mφstnφ informace][Doprava][Informace o horßch][Ostatnφ zajφmavosti]
I kdy₧ pomineme p°esv∞dΦenφ n∞kter²ch militantnφch pra₧sk²ch patriot∙ o tom, ₧e za Äi₧kovem Φi Nuslemi konΦφ Evropa, m∙₧e se zdßt za°azenφ nßsledujφcφ krßtkΘ poznßmky o levnΘ cest∞ do rumunsk²ch Karpat do pr∙vodce po Asii pon∞kud nelogickΘ - Rumunsko p°ece geograficky pat°φ do Evropy. Le₧φ ale na v²chod od ╚ech a °ada Φtenß°∙ naÜφ knihy mo₧nß bohu₧el dosud ke svΘ Ükod∞ netuÜφ, ₧e se tu dajφ za₧φt zcela srovnatelnß dobrodru₧stvφ jako v asijsk²ch velehorßch, a to za zlomek pen∞z (m∞sφΦnφ trek v Rumunsku po°φdφte vΦetn∞ zpßteΦnφ dopravy za cca 4000 KΦ/135 USD).
P°ed listopadem 1989 jezdilo do Rumunska relativn∞ hodn∞ Φesk²ch horal∙ - krom∞ Slovenska to vlastn∞ byly jedinΘ po°ßdnΘ hory, kam se dalo bez v∞tÜφch administrativnφch problΘm∙ vyrazit. PotΘ, co se po revoluci otev°ely hranice, vÜak p°evlßdla m≤da rakousk²ch Φi francouzsk²ch Alp, italsk²ch Dolomit∙, Üpan∞lsk²ch Pyrenejφ, v²stup∙ na Mt. Blanc, Matterhorn, Dachstein a v²prav do dalÜφch do tΘ doby nedostupn²ch zßpadoevropsk²ch hor. V²chodnφ Evropa na n∞kolik let osi°ela, aΦkoli je naÜφ nejbli₧Üφ "asijskou" divoΦinou. Jejφ Φas ale zase p°ijde. Zatφmco toti₧ masov² turistick² pr∙mysl bere ·tokem Nepßl a z horsk²ch trek∙ v severnφm Thajsku se stßvß m≤da, rumunskΘ hory z∙stßvajφ opuÜt∞n²m koncem sv∞ta, kudy se dß putovat mnoho dnφ, ani₧ byste potkali kohokoli krom∞ stßd ovcφ a n∞kolika p°ßtelsk²ch baΦ∙.
Nßsledujφcφ heslovitß zmφnka o Rumunsku si ned∞lß v∞tÜφ ambice, ne₧ p°inΘst zßkladnφ informace, jak se tam dostat a poradit, kde se toho o nich dozv∞d∞t vφc.
RumunskΘ horskΘ h°ebeny s asijsky zn∞jφcφmi jmΘny Retezat, Bihor, FagaraÜ, Vladeasa, Trascau, Piatra Craiului, ObΦina Mare, Suhard, Rodna, MaramureÜ, Caliman, èureanu, Paring, Lotru a dalÜφ genißln∞ oslavil Miroslav Nevrl² ve svΘ poetickΘ knize KarpatskΘ hry (prvnφ oficißlnφ polistopadovΘ vydßnφ Skauting 1992, dodnes k dostßnφ t°eba v prodejn∞ skautskΘ a tßbornickΘ v²stroje Kronos v pra₧skΘ Korunnφ ulici Φ. 105). My sami jsme zde v 80. a 90. letech pro₧ili mnoho nezapomenuteln²ch prßzdninov²ch m∞sφc∙ a Rumunsko nßm tak nahrazovalo Asii v dobßch, kdy jsme si jeÜt∞ o cestßch do dalekΘho sv∞ta mohli nechat jen zdßt.
RumunskΘ hory jsou z cestovatelskΘho a horßckΘho hlediska zajφmavΘ p°edevÜφm tφm, ₧e jsou s v²jimkou masφv∙ FagaraÜe, Bucegi a n∞kolika mßlo dalÜφch mφst prakticky pustΘ. TuristickΘ komplexy s lanovkami a luxusnφmi hotely zde chybφ, obΦas jen narazφte na primitivnφ ·tulnu horolezeckΘho klubu Salvamont Φi pasteveckou salaÜ (po vÜech hlavnφch h°ebenech ale kupodivu vede pom∞rn∞ hust² a spolehliv² systΘm turistick²ch znaΦek). Ka₧dΘ z rumunsk²ch hor majφ navφc ·pln∞ jin² charakter: Paring je vysokohorsky rozeklan² a skalnat², Trascau jsou b∞lostnΘ vßpencovΘ, Caliman sopeΦn², Suhard krkonoÜsky zaoblen²... Hory si tak m∙₧ete v Rumunsku vybrat podle libosti p°φmo "na mφru".
Ojedin∞l²m "asijsk²m" zß₧itkem je v Rumunsku krom∞ p°echod∙ pust²ch horsk²ch h°eben∙ t°eba i v²let do malovan²ch pravoslavn²ch klßÜter∙ na moldavsk²ch hranicφch, pr∙zkum jeskynφ, propastφ a ponorn²ch °ek na Bihoru Φi v²let na Drßkul∙v hrad Bran nedaleko historickΘho m∞sta BraÜova. Z hromadn²ch nßvÜt∞v starodßvn²ch vesnic Φesk²ch kolonist∙ v rumunskΘm Banßtu se v poslednφ dob∞ zßsluhou nejmenovanΘ brn∞nskΘ cestovky stala zvrhlß m≤da a tato k°ehkß oblast se tak prom∞nila v jakousi "lidskou zoo", kam se masovφ v²letnφci jezdφ kochat bφdou "chudßk∙ krajan∙" a niΦit tak jejich mikrosv∞t.
Rumunsko ale nabφzφ i °adu dalÜφch "asijsk²ch" dobrodru₧stvφ - v²pravu do neprostupnΘ rßkosovΘ d₧ungle "zelenΘho nekoneΦna" delty Dunaje, kde si m∙₧ete od domorodc∙ p∙jΦit Φlun a mnoho dnφ neruÜen∞ ryba°it, koupßnφ na plß₧φch Φernomo°skΘho pob°e₧φ (letoviska Mangalia, Eforia, Mamaia Φi Constanca), kuri≤znφ opevn∞nΘ kostely v sedmihradsk²ch vesniΦkßch n∞meckΘ menÜiny kolem m∞st Sibiu (Cisnadie, Cisnadioara, RaÜinari) a BraÜov (Homorod, BuneÜti, Rupea, Saschiz, ale p°edevÜφm SighiÜoara, prßvem poklßdanß za nejkrßsn∞jÜφ m∞steΦko v Rumunsku v∙bec), zimnφ skialpinismus v horßch Retezat, Paring Φi Tarcu, komfortnφ ly₧ovßnφ ve znßmΘm luxusnφm st°edisku Sinaia v horßch BuΦegi nedaleko BraÜova atd.