RUMUNSKO
RUMUNSKO |
|
(Nφ₧e uvedenΘ informace byly p°evzaty z pr∙vodce pro nezßvislΘ cestovßnφ po Asii Ivana a Ivy Brezinov²ch "Cesta na V²chod". Kniha mß 800 stran a popisuje 31 asijsk²ch zemφ s hlavnφm d∙razem na Indii. V lΘt∞ 1999 ji vydalo nakladatelstvφ Lingam. Objednat si ji m∙₧ete na internetovΘ adrese www.kosmas.cz).
OBSAH
[┌vod][Mφstnφ informace][Doprava][Informace o horßch]
[Dunajskß delta][Hrab∞ Drßkula]
Krom∞ horsk²ch trek∙ nabφzφ Rumunsko dv∞ zcela ojedin∞lΘ cestovatelskΘ zkuÜenosti:
A). V²prava do neprostupnΘ rßkosovΘ d₧ungle DunajskΘ delty, co₧ je obrovsk² labyrint slep²ch ramen, lagun, plovoucφch ostr∙vk∙ a °φΦnφch kanßl∙ u ·stφ °eky Dunaje do ╚ernΘho mo°e. Nepostradatelnou souΦßstφ vaÜφ cestovnφ v²bavy v tom p°φpad∞ bude kvalitnφ repelent a moskytiΘra, hodit se m∙₧e kus vlasce a hßΦky na chytßnφ ryb. Mo₧n²m v²chodiskem k nßvÜt∞v∞ "RßkosovΘho nekoneΦna" jsou vesnice Sfintu Gheorge, Sulina, Partizani, Murighiol Φi Periprava (vÜechny p°φstupnΘ autobusy a trajekty z m∞sta Tulcea /TulΦa/, kam dojedete noΦnφm vlakem Φi z BukureÜti nebo lodφ z Braily). Dunajskß delta se v∞tvφ do t°φ hlavnφch °φΦnφch ramen, mezi nimi₧ se rozklßdajφ rßkosovΘ porosty, pφseΦnΘ kosy, pralesy, ba₧iny a plovoucφ ostr∙vky. Celek p°ipomφnß vietnamskou d₧ungli z Copollova filmu Apocalypse now.
Mßte n∞kolik zßkladnφch mo₧nostφ: bu∩ se z v²Üe uveden²ch hlavnφch vesnic rozjedete "lodnφmi autobusy" do odlehl²ch rybß°sk²ch vesniΦek, nebo se p°idßte k n∞kterΘ z organizovan²ch lodnφch v²prav, Φi si od domorodc∙ najmete Φlun a pustφte se do d₧ungle rßkosφ na vlastnφ p∞st. V tom p°φpad∞ ale m∞jte na pam∞ti, ₧e se p°i tom dß celkem sluÜn∞ zabloudit - nezapome≥te proto kvalitnφ mapu (dnes u₧ mo₧nß k dostßnφ v TulΦe) a buzolu! Jako orientaΦnφ body lze vyu₧φt obΦasnΘ stromy, vyr∙stajφcφ z rßkosovΘho mo°e v mφstech, kde le₧φ malΘ ostr∙vky pevnΘ zem∞. N∞kte°φ ΦeÜtφ cestovatelΘ pou₧ili k pr∙zkumu Delty vlastnφ nafukovacφ Φlun, jako nejideßln∞jÜφ zp∙sob se ale jevφ domluva se s mφstnφmi rybß°i, aby vßs za mφrn² bakÜiÜ vezmou na pßr dnφ sebou na lov.
DalÜφm zß₧itkem je p∞Üφ pochod po pob°e₧nφ plß₧i ze Sfintu Gheorge (Svat² Ji°φ) do Suliny, co₧ je asi dvacet kilometr∙. Cestou je ale t°eba p°eplavat n∞kolik u₧Üφch postranφch ramen Dunaje a p°ipravit se na ·toky krvelaΦn²ch moskyt∙. N∞kterΘ z oblastφ Delty jsou obydleny vzßcn²mi druhy oboj₧ivelnφk∙ a ptßk∙ a jsou proto p°φsn∞ chrßn∞nou p°φrodov∞dnou rezervacφ - na rozsah otev°en²ch oblastφ se m∙₧ete doptat ve m∞st∞ Tulcea, kde lze takΘ koupit vstupnφ povolenφ. V²pravu do "RßkosovΘho nekoneΦna" m∙₧ete spojit s koupßnφ na nedalek²ch plß₧φch Φernomo°skΘho pob°e₧φ.
B). TΘmatick² v²let po stopßch hrab∞te Drßkuly. Upφrskß legenda, vytvo°enß v roce 1897 irsk²m spisovatelem Bramem Stokerem a pozd∞ji zpopularizovanß desφtkami n∞m²ch i zvukov²ch film∙, proslavila Rumunsko ve sv∞t∞ snad nejvφc. P°esto₧e je dnes souΦßstφ lidovΘho folkl≤ru, mß nejspφÜ ΦßsteΦn∞ racionßlnφ jßdro. Kdy₧ v roce 1436 usedl na valaÜsk² stolec knφ₧e Vlad II. Tepes ("Narß₧eΦ"), rychle proslul svou nevφdanou krutostφ - v bojφch proti Turk∙m toti₧ svΘ zajatΘ nep°ßtele nechßval narß₧et na k∙l a pak se bavil jejich utrpenφm. Krom∞ toho byl pr² Φlenem tajnΘho rytφ°skΘho ╪ßdu draka a razil mince s draΦφm symbolem (odtud jeho p°φzvisko). P°esto₧e tak°ka jist∞ lidskou krev nepil, nenφ divu, ₧e jej u₧ °ada jeho souΦasnφk∙ podezφrala ze spojenφ s ∩ßblem. Bram Stoker pak p°ed sto lety pov∞st jen dotvo°il a postupem Φasu doÜlo k neodd∞litelnΘmu smφÜenφ obrazu historicky dolo₧enΘho panovnφka a literßrnφ fikce. I kdy₧ dnes drßkulovskou legendu vd∞Φn∞ p°ejal rumunsk² turistick² pr∙mysl, mnoho domorodc∙ stßle v∞°φ, ₧e se "nemrtv²" vamp²r stßle kdesi ukr²vß a ₧ivφ se lidskou krvφ. Mφst spjat²ch s p∙sobenφm hrab∞te Drßkuly je v Rumunsku hned n∞kolik. Upφrsk² v²let m∙₧ete zaΦφt nßvÜt∞vou pitoresknφho sedmihradskΘho m∞steΦka SighiÜoara (p°φmo na hlavnφ rychlφkovΘ trati od ma∩arsk²ch hranic p°es Devu do BraÜova a BukureÜti), kde se podle tradice knφ₧e Vlad Tepes v roce 1431 narodil. Ve zdejÜφ Kovß°skΘ uliΦce dokonce ukazujφ "Drßkul∙v" rodn² d∙m, kde je dnes hospoda. Ze SighiÜoary byste si pak nem∞li zapomenout na dva t°i dny odskoΦit od nedalekΘho horskΘho kraje kolem m∞steΦka Medias, kde jsou v mal²ch vesniΦkßch ukryty proslulΘ n∞meckΘ opevn∞nΘ kostely (nevynechte vesnice Mosna, Biertan, Richis, Alma Vii, Bazna, Bagaciu Φi CopÜa Mare). Jako Drßkulovo sφdlo je lidov²m podßnφm nejΦast∞ji oznaΦovßn hrad Bran nedaleko historickΘho m∞sta BraÜov (viz v²Üe - jeho nßvÜt∞va tvo°φ ideßlnφ v²chodisko k treku Φ. 8). Zachoval² romantick² hradnφ komplex ze 14. stoletφ stojφ za nßvÜt∞vu i v p°φpad∞, ₧e krvavΘ upφrskΘ legend∞ nev∞°φte. V podhradφ krom∞ toho najdete zajφmav² skanzen valaÜsk²ch lidov²ch staveb a spoustu k²Φovit²ch suven²r∙ s drßkulovskou tΘmatikou. Putovßnφ za Drßkulou pokraΦuje z Branu do nedalakΘho valaÜskΘho m∞steΦka Poienari, kam se z BraÜova dostanete autobusem s p°estupem v Curtea de Arges. Tady le₧φ ruiny skuteΦnΘho hradu, ob²vanΘho historicky dolo₧en²m knφ₧etem Vladem Tepesem (rumunsky Cetatea Poienari). Pokud jeÜt∞ nemßte strach a jste vyzbrojeni dostatkem Φesneku, vydejte se odtud do vesnice Snagov nedaleko BukureÜti (ta mß s hlavnφm m∞stem p°φmΘ ₧elezniΦnφ spojenφ), kde v kostelφku na ostr∙vku uprost°ed jezera ukazujφ Tepes∙v hrob. TuristickΘ p°φruΦky, sm∞Üujφcφ realitu s fikcφ, ovÜem samoz°ejm∞ mluvφ o "hrobu hrab∞te Drßkuly".
DRUM BUN!
Ivan a Iva Brezinovi
kontakt: ivan.brezinaZAVIN┴╚lidovky.cz
tel. 02/67098128