RUMUNSKO

(Nφ₧e uvedenΘ informace byly p°evzaty z pr∙vodce pro nezßvislΘ cestovßnφ po Asii Ivana a Ivy Brezinov²ch "Cesta na V²chod". Kniha mß 800 stran a popisuje 31 asijsk²ch zemφ s hlavnφm d∙razem na Indii. V lΘt∞ 1999 ji vydalo nakladatelstvφ Lingam. Objednat si ji m∙₧ete na internetovΘ adrese www.kosmas.cz).

OBSAH

[┌vod][Mφstnφ informace][Doprava][Ostatnφ zajφmavosti]

[Retezat][Paring][Trascau][Bihor][Bukovina][Suhard,Rodna][Caliman][Piatra Craiului][MaramureÜ]

KAM V RUMUNSKU

Jak u₧ bylo °eΦeno v²Üe, rozsßhlß a opuÜt∞nß rumunskß poho°φ nabφzejφ desφtky a stovky nejr∙zn∞jÜφch cestovatelsk²ch a horßck²ch "Üpek∙". Z nekoneΦnΘho mno₧stvφ lßkav²ch mo₧nostφ vybφrßme jen n∞kolik zßkladnφch tip∙ na trekovΘ trasy, kde se nßm lφbilo nejvφc (nem∙₧eme a nechceme suplovat podrobnΘho pr∙vodce po Rumunsku, kterΘho snad Φasem u₧ koneΦn∞ n∞kdo napφÜe). V∞tÜinu nφ₧e popsan²ch v²chodisek k t∞mto trek∙m najdete v kterΘkoli lepÜφm autoatlase Φi silniΦnφ map∞ Rumunska.

1). Poho°φ Retezat ve st°ednφm Rumunsku, kterΘ mß vysokohorsk² skalnat² charakter, podobn² Vysok²m Tatrßm a je plnΘ kosod°eviny, ledovcov²ch jezer a pasoucφch se konφ. Z ₧elezniΦnφ stanice Simeria na trati Arad - BraÜov pojedete do m∞sta Hateg (pokud vßm ujel vlakov² p°φpoj, jezdφ sem od nßdra₧φ v Simerii i autobusy). Z Hategu dojedete autobusem do podhorskΘ vesniΦky Riu de Mori, odkud jezdφ naveΦer zßsobovacφ autobusy a nßkla∩ßky do horskΘ samoty Fruntea Izvorului. PodΘl potoka od nφ vystoupßte k n∞kolika ·tulnßm rumunsk²ch horolezc∙, kde lze p°espat. Nad ·dolφm s ledovcov²m jezerem Stevia se tyΦφ vrchol Retezat (2482 m), odkud lze k jihu p°es h°eben dojφt k jezeru Bucura, nebo k v²chodu vystoupit na nejvyÜÜφ vrchol Retezatu s nßzvem Peleaga (2509 m). Z Peleagy m∙₧ete sestoupit k jihu kolem jezera Peleguta a p°es pastvinu Gura Bucurei a chatu Buta dojφt do ·dolφ do vesnice Cimpu lui Neag, odkud jezdφ autobus na vlak do m∞sta Petrosani ("PetroÜßny", zde zaΦφnß trek Φ.2). DalÜφ variantou je vydat se od chaty Buta po ΦervenΘ znaΦce po h°ebenu p°es vrcholy Custura a Lazarului k v²chodu po h°ebenech do m∞steΦka Vulcan a odtud do Petrosani.

2). Poho°φ Paring ve st°ednφm Rumunsku, kterΘ mß rozeklan² vysokohorsk² charakter, a navazujφcφ poho°φ Capatini, kterΘ je naopak plochΘ a zaoblenΘ. Trek nap°φΦ t∞mito dv∞ma horami vßm zabere asi Φty°i dny, je dob°e znaΦen a m∙₧ete jej navßzat na trek Φ. 1. Nebo ze Simerie dojedete vlakem do hornickΘho m∞sta Petrosani, kde se doptßte na v²padovku k chat∞ Rusu. Na tΘto silnici lze stopnout hornickΘ autobusy nebo nßkla∩ßky, Rusu je jen cca deset kilometr∙ od Petrosani. Od silnice jezdφ nahoru do hor sedaΦkovß lanovka. Pokud prßv∞ nenφ v provozu, nezbude vßm, ne₧ podplatit jejφ obsluhu, aby ji pro vßs na chvφli spustila (na Paringu jsme byli dvakrßt a v₧dy to Ülo bez problΘm∙). Na hornφ stanici lanovky projdete kolem n∞kolika chat a vydßte se po ΦervenΘ znaΦce po h°ebeni p°es vrchol Gemanarea (2426 m) nap°φΦ Paringem k v²chodu. Po n∞kolika hodinßch ch∙ze lze odboΦit vpravo pod skalnat² h°eben do ·dolφ, kde jsou horskß jezera (nejv∞tÜφ se jmenuje Lacul Rosii) a letnφ p°φst°eÜky baΦ∙. Jinak dojdete po h°ebeni Paringu p°es vrcholy Paringul Mare (2426 m) a Costa lui Rus (2301 m) do sedla Urdele (2145 m), kde zaΦφnß starß dlß₧d∞nß horskß silniΦka. Ta vede stßle k v²chodu p°es vrcholy PapuÜa (2134 m) a Micaia (2170 m) do sedla Curmatura Oltetului, za nφm₧ vrcholem Nedeia (2130 m) zaΦφnß zaoblenΘ poho°φ Capatini (KapucφnskΘ hory). Zhruba za dva dny po n∞m dorazφte k v²chodu p°es vrchol Ursu (2124 m), sedlo Zmeuret (1989 m) a vrchol Lui Stan (1491 m ) do m∞steΦka CalimaneÜti v pr∙smyku °eky Olt, kudy vede hlavnφ ₧elezniΦnφ tra¥ ze Sibiu p°es m∞sto Rimnicu Vilcea do BukureÜti. V pr∙smyku Oltu nezapome≥te navÜtφvit klßÜtery Cozia a Turnu. Z Rimnicu Vilcea jezdφ p°φmΘ autobusy do m∞sta Cimpulung, kterΘ mß spojenφ s chatou Voina v podh∙°φ h°ebene Iezer-PapuÜa - zde m∙₧ete navßzat trekem Φ. 8.

3). Poho°φ Trascau ve st°ednφm Rumunsku, kterΘ je zcela nenßroΦnΘ, zalidn∞nΘ, nφzkΘ, krasov∞-vßpencovΘ a kde najdete idylickΘ vesniΦky nedotΦenΘ civilizacφ, v nich₧ se dostud ₧ije stejn∞, jako p°ed staletφmi. Jednφm z mo₧n²ch v²chodisek je zastßvka Teius na trati Simeria - Klu₧ jen kousek na sever od m∞sta Alba Iulia. Z Teiusu dojdete po silniΦce p°es vesnici Stremt k nßdhernΘmu pravoslavnΘmu klßÜteru Rimet ("Rimec"), celou cestu lze p°i troÜe Üt∞stφ dojet i stopem. Za klßÜterem zaΦφnß divokß krasovß °φΦnφ rokle, kterou lze za nφzkΘho stavu vody v lΘt∞ p°ebrodit. Jinak budete muset Üplhat po p∞Üince vpravo po skalßch. Za roklφ je od sv∞ta od°φznutß vesniΦka Cheia, na jejφm₧ okraji najdete u °φΦky krßsnΘ mφsto na stan. Druh² den ukryjte v∞ci do lesa, nebo je ulo₧te u dobr²ch lidφ. Jednodennφ v²let nalehko vßs p°es vesnice Bradesti a Valea Poienii dovede sm∞rem k severu k bizarnφmu mφstu, zvanΘmu Vinatare, kde se v ·dolφ pod velkou skßlou stΘkajφ dv∞ °φΦky a mizφ v podzemnφm propadliÜti (ne nadarmo se nedalekß vesnice jmenuje Ponor). Nad krasov²m propadßnφm najdete n∞kolik senφk∙, kde lze v p°φpad∞ nouze krßlovsky p°espat. Za skalnφm h°ebenem cca dva kilometry k severu je obrovskß jeskyn∞ Huda lui Papara, kde °eka z podzemφ op∞t vytΘkß a kam lze po krßtkΘm d°ev∞nnΘm chodnφΦku nahlΘdnout. Pokud nechcete bivakovat v senφcφch nad propadßnφm, vra¥te se veΦer zp∞t do vaÜeho tßbora u vesnice Cheia a p°esp∞te tam. Rßno odtud pokraΦujte k jihu kolem krasov²ch skal s mnoha jeskyn∞mi (jeskyn∞ se rumunsky °ekne "peÜtera") do vesnice Dealu Geoaghiului, kde uvidφte zajφmavou typicky trascauskou lidovou architekturu s vysok²mi slam∞nn²mi st°echami. Z Dealu Geoagiului sejdete z kopce p°es Marinesti do vesniΦky Modolesti a ·dolφm po silnici se dostanete k chat∞ Intregalde. Kousek za nφ uh²bß znaΦka doleva do kopc∙, kudy pak p∙jdete dva dny k jihozßpadu nap°φΦ krasov²mi plßn∞mi s jalovcov²mi ke°i a stßdy pasoucφch se ovcφ. BaΦ∙ se ptejte na orientaΦnφ bod - vrchol Lacustelor, odkud cesta z hor klesß p°es vrchol Buza Magurii do vesnice Valea Negrilesii. Ta mß autobusovΘ spojenφ p°es Bucium a Abrud s nedalek²m m∞stem Cimpeni ("Kympeny"), odkud pak m∙₧ete pokraΦovat na Bihor a Vladeasu (trek Φ. 4), nebo se vydat ·zkorozchodnou ₧elezniΦkou k v²chodu do Turdy, navÜtφvit nßdhernou krasovou rokli Cheile Turzii a pokraΦovat autobusem do Klu₧e.

4). Jeskyn∞ a propasti v krasovΘm poho°φ Bihor a nßsledn² trek p°es smrkovΘ poho°φ Vladeasa (ob∞ tyto poho°φ nedaleko ma∩arsk²ch hranic pat°φ do masφvu tzv. Zßpadnφch hor, znßm²ch pod nßzvem Apuseni). Mo₧n²ch v²chodisek k cest∞ do Apuseni je hned n∞kolik: z v²chodu autobus z Klu₧e k jezeru Fintinele a pak na krasovou planinu PadiÜ, ze zßpadu autobus z m∞sta BeiuÜ (nedaleko Oradey) na PadiÜ... Jedna z nejlepÜφch cest ale vede na Bihor z jihu z vesnice Girda de Sus, kam bu∩ dojedete autobusem z m∞sta Cimpeni (sem se lze dostat bu∩ autobusem z Klu₧e, nebo ·zkorozchodn²m vlßΦkem z Turdy), nebo autobusem p°es vesnici Lunca (na hlavnφ silnici z Devy p°es Brad a BeiuÜ do Oradey, autobusovß dostupnost ze vÜech t∞chto m∞st). Z Girdy se vydejte k severu po silniΦce ·dolφm °φΦky a zhruba po dvou kilometrech uhn∞te po znaΦce doprava do kopc∙ na krasovou planinu Scarisoara ("SkaryÜoßra"), kde je mimo jinΘ k vid∞nφ ve°ejnosti p°φstupnß ledovß jeskyn∞ Ghetarul Scarisoara a propasti Avenul Securii a Avenul Iapa. Druh² den ze Scarisoary op∞t sestoupφte do ·dolφ a p∙jdete jφm cel² den vzh∙ru p°es idylickΘ vesniΦky (kdy₧ budete mφt Üt∞stφ, stopnete si jako my lesnick² d₧φp nebo nßkla∩ßk). Za poslednφ vesnicφ Casa de Piatra je v rokli po levΘ stran∞ velkß jeskyn∞ Pestera Coiba Mare. ┌dolφm potoka Ghirdisoara odtud za n∞kolik hodin dojdete k chat∞ na krasovΘ planin∞ PadiÜ, kde zalo₧φte zßkladnu. Na chat∞ se dß koupit jφdlo a v okolφ je n∞kolik nßdhern²ch zapadn²ch ·dolφ na stanovßnφ, v∞ci zde ale p°es den nenechßvejte bez dozoru. Na PadiÜi byste se m∞li zdr₧et minimßln∞ t°i a₧ Φty°i dny - krasovß krajina je zde nßdhernß a je tu toho mnoho k vid∞nφ. Prvnφ den si ud∞lejte celodennφ v²let nalehko k jihu kolem vyv∞raΦky Izbucul Ponor k impozantnφm ponorn²m propastem Cetatile Ponorului a k nßslednΘ vyv∞raΦce Izbucul Galbenei, odkud se p°es paseku Poiana Florilor vrßtφte kolem ledovΘ jeskyn∞ Pestera Focul Viu zp∞t na PadiÜ. Celß cesta je dob°e znaΦenß, tak₧e s orientacφ nebudete mφt problΘmy. Druh² den si ud∞lejte v²let nalehko k severu na Cetatea Radesii, jedny z nejkrßsn∞jÜφch ponorn²ch jeskynφ v Rumunsku, kterΘ lze celΘ prolΘzt po d°ev∞nn²ch ₧eb°φcφch. Pokud se pak u₧ na PadiÜi nechcete zdr₧ovat (co₧ je ale Ükoda), Φekß vßs t°etφ den v²stup k severu na vrchol Girligatele (1604 m), kter²m zaΦφnajφ zaoblenΘ hory Vladeasa se stßdy pasoucφch se konφ. P∙jdete jimi dva dny k severov²chodu po znaΦce p°es vrcholy Britol, Miclau, Nimaiasa a Pietrele Albe a₧ na meteorologickou chatu Vladeasa. Odtud se dß za den sestoupit p°es vesnici Sacuieu do ·dolφ k nejbli₧Üφ rychlφkovΘ stanici Poieni na trase Klu₧ - Oradea.

5). PravoslavnΘ klßÜtery s malovan²mi zdmi u ukrajinsk²ch hranic v severov²chodnφm Rumunsku, ob²vanΘ vousat²mi popy v Φern²ch hßbitech. Rumunsk² kraj Ji₧nφ Bukovina je souΦßstφ provincie Moldova (pozor, neplΘst se sousednφ nezßvislou Moldßviφ! ). Jde o jednu z nejbizarn∞jÜφch a nejnßdhern∞jÜφch oblastφ v²chodnφ Evropy: desφtky horsk²ch opevn∞n²ch klßÜter∙ vznikly v 15. stoletφ b∞hem boj∙ s Turky za vlßdy èt∞pßna VelikΘho (Stefan cel Mare) a na jejich malovan²ch st∞nßch doÜlo k splynutφ rumunskΘho a moldavskΘho lidovΘho um∞nφ s byzantsk²mi a gotick²mi prvky. Dnes jsou jako souΦßst sv∞tovΘho kulturnφho d∞dictvφ pod ochranou organizace UNESCO a jejich fotografie m∙₧ete objevit na internetovΘ adrese www.huntinton.edu/srs. Z Klu₧e vyjedete v dev∞t veΦer noΦnφm rychlφkem do SuΦeavy, hlavnφho m∞sta rumunskΘ Φßsti Moldßvie (Moldova), kam dorazφte rßno kolem pßtΘ. Ze SuΦeavy jezdφ denn∞ n∞kolik ·zkorozchodn²ch vlßΦk∙ do vesnice Putna, kde je prvnφ velk² klßÜter. ┌dolφm °φΦky Struinoasa (kde jsou p∞knß mφsta na spanφ) se odtud dß p°es zalesn∞n² h°eben sm∞rem k jihu za n∞kolik hodin dojφt k velkΘmu opevn∞nΘmu klßÜteru Sucevita (SuΦevica). Po jeho prohlφdce nasedn∞te na autobus, nebo si n∞co stopn∞te a je∩te po silniΦce p°es sedlo Pasul Ciumirna (1130 m) ke klßÜteru Moldovita. Nad klßÜterem m∙₧ete kempovat na loukßch s pasoucφmi se ko≥mi (my jsme zde v noΦnφ bou°i jako kon∞ promohli). Druh² den mßte dv∞ mo₧nosti - bu∩ pojedete z Moldovice autobusem p°es vesnici Frumosu a Gura Humorului ke klßÜteru Humor, nebo se autobusem vrßtφte do sedla Ciumira, vydßte se na dvoudennφ trek k jihu po horskΘm h°ebenu Obcina Mare (p°es vrcholy Scoruset, Bobeica a Tocila) a po jeho p°ejitφ sejdete ke klßÜteru Humor z hor. Z Gury Humorului se pak zaje∩te podφvat autobusem do nedalekΘho klßÜtera Voronet, zvanΘho takΘ "Sixtinskß kaple v²chodu" (pokud by vßm klßÜtery nestaΦily, najdete n∞kolik dalÜφch v oblasti Moldovy t°eba ve vesnicφch Slatina, Arbore, Dragomirna, Radauti, Neamt, Secu Φi Varatec). Z nßdra₧φ v Gu°e Humorului pak m∙₧ete popojet vlakem p°es m∞sto Cimpulung Moldovenesc jen pßr stanic do stanice Iacobeni a odtud pokraΦovat nßsledujφcφm trekem Φ. 6 k zßpadu na Suhard a Rodnu. Alternativnφ mo₧nost je vydat se z Iacobeni k v²chodu do poho°φ Rarau-Giumalau.

6). Poho°φ Suhard, kterΘ mß zhruba charakter naÜich KrkonoÜ, a nßvaznΘ o n∞co vyÜÜφ jezernatΘ poho°φ Rodna (Munti Rodnei), porostlΘ kosod°evinou (ob∞ poho°φ le₧φ v severnφm Rumunsku). V²chodiskem k tomuto treku je bu∩ lßze≥skΘ m∞sto Vatra Dornei (kam je p°φmΘ vlakovΘ spojenφ z Klu₧e), nebo rychlφkovß zastßvka Iacobeni hned vedle n∞j. Z obou m∞st musφte nejd°φv vystoupat na h°eben Suhardu, kam vedou turistickΘ znaΦky. Trek nap°φΦ horami k zßpadu p°es vrcholy Iacob (1322 m), Faraoni (1715 m), Sveitaria (1562 m), Diecilor (16637 m) a Omu (1932 m) je pom∞rn∞ dob°e znaΦen a zabere vßm dva a₧ t°i dny. Cestou lze nakoupit mlΘko a s²r u n∞kolika baΦ∙. Nakonec sejdete k silnici do sedla Pasul Rotunda (1271 m), kde Suhard konΦφ (pokud chcete Suhard vynechat a vydat se jen na Rodnu, jezdφ p°es sedlo Rotunda autobusy od ₧elezniΦnφ stanice Rodna, kterΘ pak pokraΦujφ do BorÜi). Cesta pak stoupß ze sedla Rotunda k vrcholu Ineut (2222 m), kde zaΦφnß severozßpadnφ a pom∞rn∞ dob°e znaΦen² h°eben poho°φ Rodna. Zhruba Φty°dennφ trek vßs tudy povede p°es vrcholy Omului (2134 m) a Gargalau (2159 m) do sedla Saua Galatului a odtud k vrcholu Galatului (2048 m). Sm∞rem k jihu si z n∞j m∙₧ete ud∞lat odboΦku k nedalekΘ jeskyni Pestera Laptului, od nφ₧ se k jihu tßhne dlouhΘ ·dolφ °φΦky Aniesul Mare a₧ do vesnice Anies, kde je vlakovß zastßvka. Vy se ale od jeskyn∞ vrßtφte zp∞t na h°eben a budete po n∞m pokraΦovat p°es vrcholy Negoiasa Mare (2041 m) a Cormaia (2033 m) do sedla Tarnita la Cruce. Odtud lze bu∩ p°es nejvyÜÜφ vrchol poho°φ Rodna Pietrosul (2303) sestoupit k severu do lßze≥skΘ vesnice BorÜa na vlak, nebo sejφt dlouh²m ·dolφm k jihu do m∞steΦka Singeorz - Bai. T°etφ mo₧nostφ je pokraΦovat po h°ebeni Rodny k severozßpadu p°es skalnat² vrchol Gropilor (2063 m) a horu Batrina (1710 m), odkud sejdete po znaΦce na vlak do vesnice Romuli.

7). Lesnφ ·zkorozchodnΘ ₧eleznice v sopeΦnΘm poho°φ Caliman v severnφm Rumunsku. V²chodisek se zde nabφzφ n∞kolik - hory lze p°ejφt ze zßpadu z m∞sta Bistrica (resp. od nedalekΘ p°ehrady Lacul Colibita, odkud vede znaΦka na planinu Poiana Cofii na h°eben Calimanu), nebo z v²chodu z Toplici (kde zaΦφnß znaΦka p°es vrchol Zancani a planinu Poiana Zebrac nahoru na h°eben). Sφ¥ lesnφch ₧elezniΦek, tßhnoucφch se kalimansk²mi ·dolφmi, ale zaΦφnß na ji₧nφch svazφch poho°φ ve vesnici Rastolica (Rastolita), kam dojedete vlakem p°es m∞sta Arad, Deva, Alba Iulia, Tirgu MureÜ a Deda (druhß ₧elezniΦnφ tra¥ sem vede z Klu₧e p°es Dej a Beclean). Rastolica je pro cestu na Caliman nejlepÜφm v²chodiskem: lesnφ ₧elezniΦky se odtud v∞tvφ do n∞kolika boΦnφch ·dolφ a slou₧φ k p°ibli₧ovßnφ d°eva, domorodci je ale pou₧φvajφ i k osobnφ k doprav∞ do hor. Dojedete jimi do ·dolφ a₧ pod vrchol Struniolur (1885)), odkud se dß k v²chodu p°es pastviny Cotul Ruscii dojφt k nejvyÜÜφmu vrcholu poho°φ Caliman Pietrosul (2100 m). Z n∞j se vydejte po znaΦce k severu p°es sedlo Saua Maieris a vrchol Tamaului (1862 m) ke skalßm Stincile Doisprezece Apostoli (Dvanßct apoÜtol∙, 1770 m). Od skal klesß cesta od vesnice Neagra Sarului, z nφ₧ jezdφ autobus do lßznφ Vatra Dornei (mo₧nß nßvaznost viz trek Φ. 6). LepÜφ variantou je ale vrßtit se p°es samotu Gura Haitii po znaΦce na h°eben Calimanu a obejφt tak prastar² sopeΦn² krßter, kter² zde pßs hor tvo°φ. Cesta vede ze samoty k jihu na vrchol Piciorul Tiganului (1701 m) a dßle po skalnatΘm h°ebenu p°es Iezerul Calimanului (2031 m) a sedla Saua Voivodeasa a Saua Bradu-Ciot na vrchol Ratitis (2021 m). Odtud vßs Φekß p°es sedlo Saua Negoiul stoupßnφ zp∞t na Pietrosul, Φφm₧ se kalimansk² okruh kolem sopeΦnΘho krßteru uzav°e. Z vrcholu Pietrosulu pak vede k zßpadu modrß znaΦka p°es vrcholy Ruscii (1913), Struniorul (1885) na pastviny Poiana Lunga a Poiana Cofii, odkud se dß dojφt p°es vesnici Cusma do Bistrice na vlak.

8). Trek z "Drßkulova hradu" Bran p°es poho°φ Piatra Craiului a Iezer-PapuÜa, kterΘ najdete ve st°ednφm Rumunsku. V²chodiskem je historickΘ m∞sto BraÜov (na rychlφkovΘ trati Arad - BukureÜ¥), m∞stsk² skanzen, kde byste rozhodn∞ nem∞li vynechat prohlφdku velkΘho gotickΘho "╚ernΘho" kostela Biserica Neagra, historiskΘho muzea v budob∞ radnice, pravoslavn²ch kostel∙ a star²ch kupeck²ch dom∙ v centru. Z autobusovΘho nßdra₧φ v BraÜov∞ pak jezdφ denn∞ n∞kolik bus∙ na romantick² hrad Bran, jeden ze dvou hrad∙ v Rumunsku, s nimi₧ je spojena drßkulovskß legenda (viz nφ₧e). Z Branu se pak vrßtφte autobusem nebo stopem p°es RiÜnov do m∞steΦka ZarneÜti, kterΘ je v²chodiskem pro trek na malΘ a bizarnφ vßpencovΘ poho°φΦko Piatra Craiului (Krßl∙v kßmen). NejlepÜφ alternativou je pokraΦovat ze ZarneÜti stopem cca p∞t kilometr∙ a₧ k chat∞ Plaiul Foii, v jejφm₧ okolφ si v lese najdete mφsto na spanφ. Od chaty se dß cel² Krßl∙v kßmen p°eb∞hnout nalehko za den. Rßno si v∞ci schovejte v lese nebo u domorodc∙ a vyra₧te po znaΦce p°es sedlo Curmatura Foii a chatu Gatofita Pietrii Craiului do sedla Saua Funduri, kde vßpencov² h°eben zaΦφnß. Zhruba desetikilometrovß trasa p°es Krßl∙v kßmen (s vrcholy Lespezi /2127 m/, Grind /2229 m/, La Om /2239 m/, Timbalul Mic /2193 m/, Ascutit /2136 m/ a Turnul /1923 m/) vßs dovede zp∞t do ZarneÜti (cestou se ale dß z h°ebene sejφt i k zßpadu p°φmo k Plaiul Foii). DalÜφ den p°ejdete od chaty Plaiul Foii horsk² h°eben k jihozßpadu do ·dolφ °φΦky Dimbovica. Z ·dolφ vede n∞kolik znaΦen²ch cest na vrchol Spintecatura Papusii (2391 m), kter²m zaΦφnajφ malΘ hory Iezer-PapuÜa. Ty se odtud dajφ p°eb∞hnout za den a₧ dva. P°es vrcholy Fracea (2292 m) a Batrina (2288 m) dojdete a₧ na vrchol RoÜu (2469 m), kudy se dß po h°ebenu Culmea Mezea pokraΦovat k severu a napojit se na v²chodnφ konec nejvyÜÜφch, nejskalnat∞jÜφch a "nejm≤dn∞jÜφch" rumunsk²ch hor, FagaraÜe (kde jsme bohu₧el nikdy nebyli, tak₧e nem∙₧eme slou₧it). Jinak vßs z RoÜu dovede cesta k jihov²chodu p°es vrcholy Iezerul Mare (2462 m) a Vacarea (2068 m) k chat∞ Voina, odkud jezdφ autobusy do m∞sta Cimpulung (mo₧nß nßvaznost na trek Φ. 2 v obrßcenΘm sm∞ru).

9). Lesnφ ·zkorozchodnΘ ₧eleznice a archaickΘ rusφnskΘ vesniΦky v poho°φ MaramureÜ na nejsevern∞jÜφch hranicφch Rumunska s Ukrajinou (tento trek lze spojit s treky Φ. 5 a 6). Jednφm z mo₧n²ch v²chodisek je vesnice Viseu de Sus vedle znßmΘho lßze≥skΘ m∞steΦko BorÜa v ji₧nφm podh∙°φ MaramureÜe, kam jezdφ vlak z Klu₧e p°es Dej. Z Viseu vede ·dolφm °eky Vaser sm∞rem k v²chodu jedna z nejkrßsn∞jÜφch a nejdelÜφch lesnφch ₧elezniΦek v Rumunsku. Z tohoto ·dolφ se pak m∙₧ete vydat bu∩ p°es h°ebeny maramureÜsk²ch hor Tiganului (1736 m), Toroioaga (1930 m) a Piciorul Caprei (1804 m) sm∞rem k jihu do BorÜi (cestou jsou nßdhernΘ v²hledy na prot∞jÜφ h°eben Rodny), nebo putovat n∞kolik dnφ k severozßpadu po h°ebenu MaramureÜe p°es vrcholy Suligu (1688 m), Ladescu (1580 m), Stogul (1651 m) a Pop Ivan (1937 m) do vesnice Petrova, kudy vede ₧elezniΦnφ tra¥. Upozor≥ujeme ale, ₧e rumunÜtφ pohraniΦnφci v tΘto oblasti jsou totßlnφ paranoici - stejn∞ jako n∞kolika skupinßm Φesk²ch horal∙ se vßm zde m∙₧e lehce stßt, ₧e budete uprost°ed hor zatΦeni a ·°edn∞ popotahovßni za ·dajn² pokus p°ejφt ilegßln∞ na Ukrajinu. Äßdn² v∞tÜφ pr∙Üvih p°itom ale nehrozφ, po n∞kolika hodinßch zbyteΦnΘ buzerace budete zase volnφ (na aktußlnφ administrativnφ situaci se pr² lze doptat na policejnφm velitelstvφ ve vesnici Repedea, kde m∙₧ete k vstupu do pohraniΦnφch oblastφ MaramureÜe zφskat i pφsemnΘ povolenφ).

<-zp∞t ^nahoru dßle-->