RUMUNSKO
RUMUNSKO |
|
(Nφ₧e uvedenΘ informace byly p°evzaty z pr∙vodce pro nezßvislΘ cestovßnφ po Asii Ivana a Ivy Brezinov²ch "Cesta na V²chod". Kniha mß 800 stran a popisuje 31 asijsk²ch zemφ s hlavnφm d∙razem na Indii. V lΘt∞ 1999 ji vydalo nakladatelstvφ Lingam. Objednat si ji m∙₧ete na internetovΘ adrese www.kosmas.cz).
OBSAH
[┌vod][Doprava][Informace o horßch][Ostatnφ zajφmavosti]
[V∞ci s sebou][Penφze][Mφstnφ doprava][BezpeΦnostnφ situace][Formality][Komunikace][DalÜφ info]
Jako v ka₧dΘ divoΦin∞ je v horßch Rumunska podmφnkou naprostß sob∞staΦnost a nezßvislost: pot°ebovat tu proto budete kvalitnφ stan, plßÜt∞nku, pot°eby na va°enφ a alespo≥ zßkladnφ orientaΦnφ schopnosti. Na rozdφl od Θry hladomoru za komunistickΘho diktßtora Nicolae Ceausesca je u₧ dnes v rumunsk²ch obchodech k dostßnφ to samΘ, co u nßs a za skoro stejnΘ ceny. TrvanlivΘ jφdlo na trek proto sebou z domova tahat nemusφte. Jako dßrek pro pohostinnΘ baÜi se nß osv∞dΦily jakΘkoli americkΘ cigarety.
Zatφmco p°ed listopadem 1989 p°iÜla m∞sφΦnφ v²prava do rumunsk²ch hor vΦetn∞ jφzdnΘho, jφdla a ·traty v rumunsk²ch krΦmßch na n∞kolik stokorun a za tabulku ΦeskΘ Φokolßdy Φi za propisku jste mohli v horßch vym∞nit litr ko°alky, dnes je zde zhruba stejn∞ draho, jako v ╚esku. Zßkladnφ ₧ivobytφ ale vychßzφ v Rumunsku velmi levn∞, stejn∞ jako cestovßnφ vnitrostßtnφmi vlaky, mφstnφ ko°alka "cujka" a pivo "bΘre". Lacino se najφte na trzφch, zelenina a chlΘb je levn∞jÜφ ne₧ u nßs. Hotely ve m∞stech jsou naopak velmi drahΘ, ale v horßch budete stejn∞ spßt pod stanem. V n∞kter²ch turistick²ch centrech (BraÜov, SighiÜoara) se dß levn∞ spßt na privßtech v soukromφ, kterΘ vßm budou domorodci sami nabφzet. Smlouvejte - v lΘt∞ 1999 po nßs v SighiÜoß°e cht∞li 10 USD za osobu a noc, nakonec dostali 3 USD a byli rßdi. M∞nou jsou rumunskΘ lei. Na rozdφl od Slovenska a Ma∩arska, kde b²vajφ sm∞nßrny na nßdra₧φ, je v Rumunsku nejlepÜφ m∞nit ve sm∞nßrnßch v mezinßrodnφch hotelφch Φi v bankßch. V nejhorÜφm m∞≥te u taxφkß°∙ na nßdra₧φ, v₧dy se ale p°edem zeptejte n∞kolika nezßvisl²ch lidφ na aktußlnφ kurz a dejte pozor na obligßtnφ vekslßckΘ triky. V lΘt∞ 1999 bylo za dolar 15 000 lei, za marku 8500 lei. Rumunskß m∞na ale rychle devalvuje.
ÄelezniΦnφ - krom∞ courßk∙ fungujφ v Rumunsku dva typy rychl²ch vlak∙: rapid, odpovφdajφcφ naÜemu expresu a accelerat, odpovφdajφcφ rychlφku. Jsou o n∞co mßlo lacin∞jÜφ, ne₧ u nßs - jφzdenka z Oradey do BukureÜti stßla v lΘt∞ 1998 v rapidu asi 10 USD, v acceleratu 7 USD. Na n∞kterΘ luxusnφ vlaky se stejn∞ jako u nßs platφ p°φplatek Intercity. Autobusovß - vÜechna v∞tÜφ m∞sta a vesnice spojuje autobusovß sφ¥, jejφ₧ hustota zhruba odpovφdß ΦeskΘ. Do n∞kter²ch zapadlejÜφch vesniΦek v horßch ale jezdφ autobus jen dvakrßt denn∞. Autostop - funguje v Rumunsku mnohem lΘpe, ne₧ u nßs, stylem "mßvneÜ a jedeÜ" (od ╚ernΘho mo°e do Prahy jsme s p°ehldem dojeli za dva dny. RumunÜtφ °idiΦi ale n∞kdy cht∞jφ za svezenφ platit.
Pozor: i kdy₧ se to mo₧nß z novinov²ch zprßv nezdß, je Rumunsko civilizovanß a bezpeΦnß (leΦ samoz°ejm∞ balkßnskß) zem∞. ZvlßÜ¥ prostφ lidΘ v horßch se tu s vßmi dodnes rozd∞lφ o prvnφ poslednφ. Rumunsko je vlastφ Rumun∙, nikoliv Rom∙ (t∞ch je tu sice hodn∞, ale vztah pr∙m∞rnΘho Rumuna k nim je asi stejn², jako pr∙m∞rnΘho ╚echa). Mluvit o Rumunsku jako o nebezpeΦnΘ "cikßnskΘ zemi" je proto zavßd∞jφcφ. VÜude v horßch ₧ijφ dob°φ, p°ßtelÜtφ a pohostinnφ lidΘ a je zde proto pom∞rn∞ bezpeΦno, ve m∞stech pod horami je u₧ ale bezpeΦnostnφ situace o n∞co horÜφ. Historky o hladov²ch rumunsk²ch banditech, vyzbrojen²ch kalaÜnikovy a vra₧dφcφch cizince na potkßnφ pro kus jφdla jsou ale jen v²plodem bujnΘ fantazie t∞ch, kdo tam nikdy nebyli. Potencißlnφm rizikem jsou v horßch jen pasteveΦtφ psi, hßjφcφ svß stßda - v ₧ßdnΘ z mnoha na prvnφ pohled hroziv∞ vypadajφcφch situacφ jsme ale nebyli pokousßni (k jejich zahnßnφ v∞tÜinou staΦφ naznaΦit hod kamenem, p°inejhorÜφm pou₧φt klacek Φi slzn² sprej). Jedin²m smyslupln²m bezpeΦnostnφm opat°enφm je sna₧it se rumunsk²mi m∞sty projet co nejrychleji, necourat se v noci po ulicφch a cestovat pokud mo₧no v minimßln∞ t°φΦlennΘ skupin∞.
Vφzum ani pozvßnφ pro nßvÜt∞vu Rumunska kratÜφ ne₧ t°icet dn∙ dnes (tedy v lΘt∞ 1999) ╚eÜi ani Slovßci nepot°ebujφ. Na hranicφch jen staΦφ prokßzat dostatek finanΦnφch prost°edk∙ (cca 70 USD na den pobytu - kdo vßm ale dokß₧e, ₧e v Rumunsku chcete b²t mφsto avφzovan²ch p∞ti dn∙ cel² m∞sφc?). Oproti situaci p°ed n∞kolika lety u₧ dnes s p°ekroΦenφm rumunskΘ hranice v∞tÜinou neb²vajφ problΘmy. Pokud ale budete mφt sm∙lu, m∙₧e vßs zde Φekat menÜφ byrokratickß obstrukce a dohadovßnφ (nezapome≥te, ₧e tohle je Balkßn!) - rumunÜtφ celnφci toti₧ n∞kdy neoprßvn∞n∞ po₧adujφ pφsemnΘ pozvßnφ Φi tranzitnφ vφzum, aby z vßs vymßmili ·platek. V tom p°φpad∞ je t°eba zvolit asertivnφ metodu obehranΘ desky: ne·stupn∞ opakujte v²Üe uvedenΘ oficißlnφ informace rumunskΘ ambasßdy v Praze o bezvφzovΘm styku, p°φpadn∞ po₧adujte p°ivolßnφ vyÜÜφho velitele a vyhro₧ujte stφ₧nostφ na ambasßd∞ (celnφci v∞tÜinou mluvφ anglicky Φi n∞mecky). Jde o vßlku nerv∙, v nφ₧ vßm nic nehrozφ. ╚eskß vlßda v souΦasnosti v souvislosti s plßnovan²m vstupem ╚R do EU p°ipravuje pro Rumuny zavedenφ vφzovΘ povinnosti - je mo₧nΘ, ₧e pak Rumunsko v∙Φi nßm p°ijme obdobnß odvetnß opat°enφ. Aktußlnφ informace lze zφskat na internetov²ch adresßch MZV ╚R (www.czech.cz) nebo MZV SR (www.foreign.gov.sk), p°φpadn∞ na rumunskΘ ambasßd∞ v Praze (Nerudova 5, Praha 1, tel. 02/57 32 04 94, 57 32 05 02) nebo v Bratislav∞ (Fra≥a Krßla 11, tel. 07/39 16 65, 39 35 62). V p°φpad∞ potφ₧φ Φi ztrßty pasu se naopak m∙₧ete obrßtit na Φeskou ambasßdu (Str. Ion Ghica 11, Sector 3, BukureÜ¥, tel. 00401/315 91 42-3, 613 11 40, 615 91 42-3) nebo na slovenskou ambasßdu (Strada Otetari 1-3, Sector 2, BukureÜ¥, tel. 00401/312 33 52, 312 68 26). Pro ty z vßs, kdo zvolφ nßvaznou cestu p°es Ma∩arsko: psßt o tom, ₧e pro nßvÜt∞vu tΘto zem∞ nenφ t°eba vφzum, je asi zbyteΦnΘ. Pokud se zde dostanete do problΘm∙ (co₧ je ale spφÜe jen teoretickß mo₧nost), najdete Φeskou ambasßdu v BudapeÜti na adrese R≤ysa ┌t. 61, tel. 00361/351 05 39, slovenskou na adrese Stefßnia ┌t. 22-24, Budapest XIV., tel. 00361/251 16 60, 251 18 60.
S mladÜφmi a vzd∞lan∞jÜφmi Rumuny se snadno domluvφte anglicky Φi n∞mecky, se starÜφmi lidmi a vÜude v horßch je ale komunikace slabÜφ - hodφ se proto Φesko-rumunsk² slovnφk. Pokud umφte italsky Φi francouzsky, jste ve v²hod∞, proto₧e rumunÜtina mß s t∞mito romßnsk²mi jazyky hodn∞ spoleΦnΘho. D∙le₧itΘ frßze: "Avec bere reΦe?" (Mßte studenΘ pivo?), "Unde jeste apa?" (Kde tu najdu vodu?), "Poftim, avec lßpt∞ si kaÜkaval si pyine?" (Nemßte prosφm mlΘko, s²r a chleba?) "Traiasca partidul komunist roman si tovariÜul Nikolae ╚auΦesku!" (A¥ ₧ije komunistickß strana Rumunska a soudruh N.C.! /pozor - za tuto ₧ertovnou frßzi z dob minul²ch nßs jednou cht∞li bφt!!), "Unde jeste Üosea la XY?" (Kudy vede cesta do XY?), "Larevedere!" (Nashledanou), "Buona zia!" (Dobr² den!), "Drum bun!" (è¥astnou cestu), "Gara de tren" (VlakovΘ nßdra₧φ), "Autogara" (AutobusovΘ nßdra₧φ).
InformaΦnφ zdroje o rumunsk²ch horßch jsou bohu₧el dosti slabΘ. V knihovnßch si sice m∙₧ete vyp∙jΦit ΦeskΘho pr∙vodce Ji°φho ╚φ₧ka a kol. RumunskΘ a bulharskΘ hory, kter² kdysi v letech 1978 a 1986 vyÜel v nakladatelstvφ Olympia. Krßtk² reprintov² v²cuc z n∞j pod nßzvem RumunskΘ hory vydala v roce 1998 pra₧skß cestovnφ kancelß° a prodejna map Kiwi (jako auto°i jsou zde uvedeni M. Ludvφk, L. KukaΦka a V. Slouka, kte°φ z°ejm∞ u p∙vodnφ knihy tvo°ili onen "kol."), ten je ale nep°φliÜ podrobn² a p°edevÜφm v n∞m najdete jen hrubΘ ΦernobφlΘ orientaΦnφ nßΦtrky horsk²ch h°eben∙ (i kdy₧ zapla¥ pßmbu aspo≥ za to!). Existujφ anglickΘ pr∙vodce Romania & Moldova (N. Williams, Lonely Planet 1998) a Romania (T. Burford, D. Richardson, Rouhg guides 1998), tam se ale o horßch mnoho nedoΦtete. Z°ejm∞ nejpodrobn∞jÜφ publikacφ na trhu je dnes kniha Hiking guide to Romania (T. Burford, Bradt publications 1996), kde jsou pom∞rn∞ podrobnΘ popisy vÜech poho°φ vΦetn∞ t∞ch, je₧ v ΦeskΘm pr∙vodci nenajdete. I tady jsou ale jen ΦernobφlΘ orientaΦnφ plßnky. Zßkladnφm problΘmem je tedy zφskßnφ kvalitn∞jÜφch map rumunsk²ch poho°φ, kterΘ ale v Rumunsku u₧ °adu let nevychßzejφ a nejsou proto k sehnßnφ ani v jinak dob°e zßsoben²ch Φesk²ch specializovan²ch mapov²ch prodejnßch (dokonce ani v Kiwi v pra₧skΘ Jungmannce, co₧ u₧ je co °φct!). Mapy rumunsk²ch hor, kterΘ mßme k dispozici, chceme zaΦφt co nejd°φve postupn∞ zp°φstup≥ovat na internetu, odkud si je budou moci zßjemci zdarma vytisknout. P°φsluÜnou adresu objevφte s pomocφ kterΘhokoli ΦeskΘho internetovΘho prohledßvaΦe po zadßnφ klφΦov²ch slov "Rumunsko+hory+mapy", interaktivnφ odkaz se pokusφme umφstit na Seznam (www.seznam.cz) do oddφlu Cestovßnφ Φi Cestopisy. Jestli₧e naopak kdokoli z Φtenß°∙ Cesty na v²chod vlastnφ jakΘkoli rumunskΘ mapy, prosφme ho, aby stejn²m zp∙sobem doplnil mapov² archiv administrßtora t∞chto internetov²ch strßnek tak, aby mohl poslou₧it i ostatnφm cestovatel∙m. Poslednφ variantou je zkusit se obrßtit na cestovnφ kancelß° Adventura (Voron∞₧skß 20, Praha 10, tel. 02/71 74 17 34) - kdy₧ p∞kn∞ poprosφte, mo₧nß vßm tu ud∞lajφ xerokopii, a krom∞ toho organizujφ do Rumunska docela fajn zßjezdy. TakΘ se m∙₧ete pokusit domluvit s Petrem "Pafem" BlahuÜem (tel. 0603/41 77 64), kter² Rumunsko d∙kladn∞ proΦundroval, provozuje cosi jako poradenskou slu₧bu o rumunsk²ch horßch a za drobn² poplatek je schopen n∞kterΘ jejich mapy obstarat. Na internetu se k cestovßnφ po Rumunsku vztahuje n∞kolik zajφmav²ch adres. Krom∞ n∞kolika strßnek se zkuÜenostmi Φesk²ch cestovatel∙ (viz internetovΘ prohledßvaΦe Seznam Φi Kompas) doporuΦujeme t°eba adresy www.rotravel.com, www.info.polymtl.ca/romania (velmi reprezentativnφ strßnky Virtual Romania s odkazy na mnoho dalÜφch "rumunsk²ch" server∙) Φi http: //domino.kappa.ro/travel/carpati/index.html (kde najdete mimo jinΘ °adu fotografiφ rumunsk²ch hor). JednoznaΦn∞ nejlepÜφm informaΦnφm zdrojem je ale adresa www.huntington.edu/srs/, kde najdete strßnky americkΘ instituce Society for Romanian studies s desφtkami interaktivnφch odkaz∙ na dalÜφ internetovΘ zdroje, t²kajφcφ se Rumunska.