FRANTIèEK JOSEF I.

*18.8.1830, Vφde≥, V21.11.1916, Vφde≥; rakousk² cφsa°, Φesk² a uhersk² krßl

Jeho cti₧ßdostivß matka Äofie Bavorskß ho cφlev∞dom∞ vychovßvala jako budoucφho cφsa°e, vedla ho k religiozit∞, odpov∞dnosti a pφli. OdmaliΦka ₧il v p°esv∞dΦenφ o bo₧skΘ vyvolenosti dynastie. Pocit v²jimeΦnosti ovÜem mladΘho arcivΘvodu dovedl k izolovanosti a autokratickΘ sebed∙v∞°e. Po cel² ₧ivot se nesblφ₧il ani s vlastnφmi sourozenci. Ve t°inßcti letech nastoupil slu₧bu v armßd∞ v hodnosti plukovnφka. Jeho zßliba ve vÜem vojenskΘm m∞la vliv i na jeho oblΘkßnφ, nosil tΘm∞° v²luΦn∞ uniformu. Vzhledem k ΦasnΘmu p°evzetφ vlßdy se mu nedostalo obecn∞jÜφho a ÜirÜφho vzd∞lßnφ. Velmi si oblφbil kreslenφ, zatφmco k hudb∞ nenaÜel hlubÜφ vztah. Necel² rok se seznamoval s prßvy a stßtov∞dou.
Dne 2.12.1848 se v Olomouci Ferdinand I. z°ekl tr∙nu ve prosp∞ch osmnßctiletΘho FrantiÜka Josefa I. Nov² cφsa° se op°el o rakouskΘho ministerskΘho p°edsedu Felixe knφ₧ete Schwarzenberga, potlaΦil revoluci a obnovil velmocenskΘ postavenφ Rakouska v italskΘ a n∞meckΘ oblasti. Ve vnit°nφ politice odvolal ·stavu, obnovil absolutistickΘ z°φzenφ a p°evzal sßm vlßdu (1852), avÜak bez dostatku politick²ch zkuÜenostφ. B∞hem krymskΘ vßlky (1854-1856) si Rakousko znep°ßtelilo Rusko, obojak² postoj ho p°ivedl do mezinßrodnφ izolace a nesprßvnß kalkulace i do vßlky s Franciφ a Sardiniφ (1859). Jako generalissimus neprokßzal cφsa° vojev∙dcovskΘ nadßnφ. Po n∞kolika porß₧kßch odstoupil Lombardsko, mocensky vyklidil italskou oblast a bezmocn∞ p°ihlφ₧el vzniku nßrodnφho italskΘho stßtu. Po prohranΘ vßlce s Pruskem (1866) se Rakousko stßhlo i z n∞meckΘ oblasti a p°iÜlo o Benßtsko. Po katastrofßlnφ porß₧ce doÜlo k liberalizaci systΘmu a roku 1867 k rakousko-uherskΘmu vyrovnßnφ. Monarchie se rozd∞lila na dv∞ Φßsti, m∞la dv∞ hlavnφ m∞sta, dva odd∞lenΘ parlamenty, komplikovan² systΘm spoleΦn²ch a odd∞len²ch ministerstev. Rakousko-Uhersko m∞lo spoleΦnΘho panovnφka, armßdu a zahraniΦnφ politiku. Vyrovnßnφ °φÜi neupevnilo, vedlo naopak k posφlenφ nacionalismu u ,,neuspokojen²ch? nßrod∙ a ve svΘ podstat∞ zap°φΦinilo zßnik °φÜe. FrantiÜek Josef I. a₧ do svΘ smrti brßnil dalÜφ federalizaci °φÜe, dodr₧oval ·stavu a vyrovnßnφ.
Liberßlnφ vlßdy (1867-1879) zavedly pokrokov² Ükolsk², tiskov² a volebnφ zßkon, Φeskou otßzku ovÜem nevy°eÜily. V zahraniΦnφ politice se poda°ilo roku 1878 okupovat Bosnu a Hercegovinu, uzav°φt spojenectvφ s N∞meckem (1879), je₧ o t°i roky pozd∞ji rozÜφ°ila Itßlie (Trojspolek). Konzervativnφ vlßda hrab∞te Taaffeho prohloubila volebnφ reformu. Po roce 1893 vlßdy Φelily vln∞ nacionalismu a nadstranick² cφsa° plnil d∙le₧itou integrujφcφ ·lohu. Byl mezi lidem oblφben, stal se symbolem tradice a zßrukou spravedlnosti. Roku 1907 bylo zavedeno vÜeobecnΘ volebnφ prßvo. Rakousko-Uhersko hodlalo velmocensky ovlßdnout Balkßn, kde narazilo na ruskΘ ambice. V roce 60. v²roΦφ cφsa°ova nßstupu na tr∙n doÜlo k anexi Bosny a Hercegoviny, kterß vyvolala vß₧nou mezinßrodnφ krizi. O Üest let pozd∞ji vypukla prvnφ sv∞tovß vßlka. FrantiÜek Josef I. zem°el uprost°ed vßlky po 68 letech vlßdy a byl poh°ben do kapucφnskΘ krypty ve Vφdni.
Z man₧elstvφ s Al₧b∞tou Bavorskou se narodily Φty°i d∞ti: Äofie (*1855-V1857), Gisela (*1856-V1932), Rudolf (*1858-V1889) a Marie ValΘrie (*1868-V1924). Cφsa° svoji man₧elku miloval, ale kv∙li svΘ citovΘ chladnosti, Al₧b∞tin∞ extravagantnosti a zßsah∙m svΘ matky zpoΦßtku Ü¥astnΘ man₧elstvφ ztroskotalo. V rodin∞ ho stφhala jedna tragΘdie za druhou. Bratra Maxmilißna zast°elili roku1867 v Mexiku, jedin² syn Rudolf spßchal roku 1889 sebevra₧du a cφsa°ovna se stala roku 1898 ob∞tφ atentßtu. B∞hem svΘ vlßdy m∞l p∞t nßslednφk∙ tr∙nu: bratra Maxmilißna, syna Rudolfa, bratra Karla Ludvφka, synovce FrantiÜka Ferdinanda d┤Este a prasynovce Karla I.
á