FERDINAND I. DOBROTIV▌ (FERDINAND V. DOBROTIV▌)

*19.4.1793, Vφde≥, V 29.6.1875, Praha; rakousk² cφsa°, Φesk² a uhersk² krßl

Syn cφsa°e a krßle FrantiÜka II. (I.) a Marie Terezie Neapolsko-SicilskΘ trp∞l od narozenφ epilepsiφ. Nemoc se projevila i na jeho vzhledu, zvlßÜt∞ nßpadnß byla disproporce velikosti hlavy v∙Φi t∞lu. M∞l vÜak hudebnφ nadßnφ, hrßl na klavφr a trubku, nadÜen∞ se zab²val botanikou a zajφmal se o v²voj techniky. Hovo°il p∞ti jazyky, tak₧e ho nelze oznaΦit za slabomyslnΘho. Na druhou stranu nenφ mo₧no pop°φt jeho flegmatiΦnost, jistou prostoduchost a omezenφ vypl²vajφcφ z jeho zdravotnφch potφ₧φ. Jako cφsa°∙v oficißlnφ zßstupce vystoupil poprvΘ na ve°ejnosti v roce 1818 p°i odhalovßnφ pamßtnφku v Brn∞. FrantiÜek I. se obßval, ₧e zdravotnφ stav nejstarÜφho syna bude vß₧nou p°ekß₧kou jeho p°φpadnΘmu plnohodnotnΘmu vykonßvßnφ vlßdnφch povinnostφ. Uva₧oval o nßstupnictvφ mladÜφho syna, ale kanclΘ° Metternich hßjil princip legitimity a sßm Ferdinand kategoricky odmφtal z°φci se nßrok∙ na tr∙n. Cφsa° FrantiÜek II. ho jako nßslednφka akceptoval a povolil mu od roku 1829 zasedat ve stßtnφ rad∞. O rok pozd∞ji pak byl v preÜpurskΘm kostele sv. Martina korunovßn uhersk²m krßlem. V roce 1831 se o₧enil se sardinskou princeznou Mariφ Annou, je₧ mu byla spφÜe oÜet°ovatelkou ne₧ man₧elkou.
V b°eznu 1835 p°evzal po smrti otce vlßdu jako rakousk² cφsa° Ferdinand I. V otcov∞ zßv∞ti nalezl pasß₧: ,,D∙v∞°uj knφ₧eti Metternichovi, mΘmu v∞rnΘmu slu₧ebnφkovi a p°φteli? Neposunuj nic v zßkladech stßtnφ budovy, vlßdni, ale nic nem∞≥. OslabenΘ zdravφ mu neumo₧nilo zasahovat do osudu svΘ vlasti, vlßdli za n∞j jinφ. Od prosince 1836 °φdila vlßdnφ zßle₧itosti stßtnφ konference v Φele s arcivΘvodou Ludvφkem. ╚leny byli kanclΘ° Metternich, ministr F.A. hrab∞ Kolowrat a arcivΘvoda FrantiÜek Karel. Dne 7.9.1836 prob∞hla poslednφ korunovace ΦeskΘho krßle (jako Ferdinand V.). Nar∙stajφcφ revoluΦnφ nap∞tφ eskalovalo v roce 1848. Cφsa° musel ustoupit a opustil Vφde≥. Dvornφ kamarila v Φele s arcivΘvodkynφ Äofiφ usilovala o nßsilnΘ potlaΦenφ revoluce a o abdikaci slabΘho panovnφka. Ferdinand I. se 2.12.1848 z°ekl tr∙nu ve prosp∞ch synovce FrantiÜka Josefa I., jemu₧ na rozlouΦenou °ekl: ,,Bu∩ hodn², rßdo se stalo".
Po svΘ abdikaci ₧il Ferdinand na Pra₧skΘm hrad∞, v∞noval se hudb∞, heraldice, podporoval r∙znΘ v∞dnφ disciplφny. Spravoval rozsßhlΘ statky (mj. zd∞dil panstvφ zßkupskΘho vΘvody a arcivΘvodkyn∞ Marie Luisy), je₧ odkßzal svΘmu nßstupci. Ferdinand zem°el bezd∞tn² v 83 letech, poh°ben v kapucφnskΘ krypt∞ ve Vφdni.
á