FRANTIèEK FERDINAND D┤ESTE

*18.12.1863, èt²rsk² Hradec, V28.6.1914, Sarajevo; syn arcivΘvody Karla Ludvφka a Marie Anunciaty, rakousko-uhersk² nßslednφk tr∙nu

Vyr∙stal v katolicko-konzervativnφm prost°edφ, po smrti matky nalezl v t°etφ otcov∞ man₧elce, Marii Terezii citlivou ochrßnkyni. Jako v∞tÜina arcivΘvod∙ se v∞noval slu₧b∞ v armßd∞. V roce 1875 zd∞dil statky modenskΘ v∞tve rodu a p°ijal jmΘno d┤Este. Po sebevra₧d∞ arcivΘvody Rudolfa se poΦφtalo s jeho nßstupnictvφm. FrantiÜek Ferdinand podnikl v 90. letech cestu kolem sv∞ta, z nφ₧ vydal denφk. V roce 1895 u n∞j byla zjiÜt∞na tuberkul≤za, lΘΦil se v lßznφch, p°φmo°sk²ch oblastech a ve St°edomo°φ. Po smrti svΘho otce v roce 1896 se stal oficißlnφm nßslednφkem tr∙nu. Teprve roku 1898 se vylΘΦil a pln∞ zapojil do vojenskΘ slu₧by. Piln², energick², inteligentnφ a stateΦn² arcivΘvoda zastßval ultrakonzervativnφ nßzory. V armßd∞ postupn∞ zaujal postavenφ zßstupce nejvyÜÜφho velitele, v roce 1913 byl jmenovßn generßlnφm inspektorem ozbrojen²ch sil. Podporoval rozvoj vßleΦnΘho nßmo°nictva, letectva, mΘn∞ ji₧ novΘ d∞lost°eleckΘ technologie. Zamiloval se do Äofie hrab∞nky ChotkovΘ a v roce 1900 se s nφm morganaticky o₧enil. P°ipravoval rozsßhlΘ plßny na p°estavbu monarchie, zam²Ülel revidovat vyrovnßnφ s Uherskem. Ze svΘ vojenskΘ kancelß°e uΦinil v²znamnΘ centrum politickΘ moci napojenΘ na vlßdu, strany a politiky jednotliv²ch nßrod∙. V zahraniΦnφ politice odmφtal riskantnφ expanzivnφ politiku na Balkßn∞, zßsadn∞ nesouhlasil s plßny na preventivnφ vßlku proti Itßlii a Srbsku. V letech 1912-1913 se zasadil o udr₧enφ mφru a preferoval myÜlenku op∞tnΘho sblφ₧enφ s Ruskem. Tisk vÜak vytvo°il o nßslednφkovi p°edstavu, ₧e je hlavou vßleΦnΘ strany, kterß chce rozpoutat vßlku se Srbskem. Tomuto neoprßvn∞nΘmu obrazu ovÜem napomohl FrantiÜek Ferdinand sv²m ned∙v∞°iv²m a sarkastick²m chovßnφm. Dne 28.6.1914 byl arcivΘvoda s man₧elkou zavra₧d∞n p°i atentßtu v Sarajevu, kter² spßchala skupina bosensk²ch Srb∙, podporovan²ch militaristick²mi kruhy v B∞lehrad∞. O m∞sφc pozd∞ji p°erostla trestnß v²prava proti Srbsku v prvnφ sv∞tovou vßlku.
FrantiÜek Ferdinand byl vzorn²m man₧elem a sv∞domit²m otcem t°φ d∞tφ. Spolu se svou chotφ byl poh°ben v dolnorakouskΘm Arstettenu, kde bylo z°φzeno i jeho muzeum.
á