RUDOLF

*21.8.1858, Laxenburg u Vφdn∞, V30.1.1889, Mayerling; syn cφsa°e a krßle FrantiÜka Josefa I. a Al₧b∞ty BavorskΘ

Narodil se jako jedin² syn a nßslednφk panujφcφho cφsa°e. Inteligenci a citlivost zd∞dil po bavorsk²ch p°edcφch (t°i z prarodiΦ∙ byli p°φsluÜnφky rodu Wittelsbach∙), s otcem si nikdy nerozum∞l. Od maliΦka postonßval, p°φsnΘ vojenskΘ vychovatele nahradili po matΦin∞ zßsahu roku 1865 liberßlnφ uΦitelΘ. Rudolf si osvojil jejich liberßlnφ nßzory a po cel² ₧ivot se proto dostßval do spor∙ s konzervativnφmi Φleny arcidomu a dvora. Odmφtal v²sadnφ postavenφ Ülechty a duchovenstva v politice a pova₧oval m∞Ü¥anstvo za ,,zßklad modernφho stßtu". O sv²ch cestßch napsal n∞kolik d∞l, mimo jinΘ organizoval vydßnφ dφla ╓sterreich-Ungarn in Wort und Bild, o 24 svazcφch. Zajφmal se o p°φrodnφ v∞dy, p°ispφval do ornitologick²ch Φasopis∙. Otec mu studium p°φrodnφch v∞d zakßzal a pov∞°il ho velenφm v armßd∞. Bez v∞domφ cφsa°e p°ispφval takΘ do n∞kolika novin, vydßval politickΘ pam∞tnφ spisy a tajn∞ spolupracoval s liberßlnφmi novinami Neues Wiener Tagblatt, kterΘ °φdil princ∙v p°φtel M.Szeps. Ve vnit°nφ politice nesouhlasil s Φinnostφ konzervativnφ Taaffeho vlßdy a v zahraniΦnφ politice kritizoval zßvislost na N∞mecku. Jeho p°ßtelstvφ s ₧idovsk²mi intelektußly (mj. s bankΘ°em M.Hirschem) napadali antisemistΘ a ultrakonzervativci. Otec ho nepov∞°oval politick²mi ·koly a zßm∞rn∞ ho dr₧el stranou vysokΘ politiky. Roku 1881 se o₧enil se Stefaniφ Belgickou, s nφ₧ m∞l jedinΘ dφt∞, arcivΘvodkyni Al₧b∞tu Marii. S man₧elkou si nerozum∞l a vyhledßval p°ßtelstvφ jin²ch ₧en.
Zklamßnφ z prßzdnΘho ₧ivota, vß₧nΘ onemocn∞nφ, deprese, alkohol a drogy zhorÜily jeho duÜevnφ stav natolik, ₧e se v roce 1889 zast°elil spolu se svou milenkou, baronkou Mary Vetserovou. LΘka°i ho vÜak prohlßsili za duÜevn∞ nemocnΘho, tak₧e mohl b²t poh°ben v kapucφnskΘ krypt∞ ve Vφdni.
á