Doby se mění a to i pro mě. V posledním období mám možnost sledovat věci z jiných úhlů pohledu. Ne jenom redaktorského, ale i toho druhého, šéfredaktorského a chápat tak starosti a nářky ostatních. Přemlouvat redaktory je někdy kumšt, ale i tady to není jednolité a osobně bych redaktory rozdělil zhruba do třech skupin. První skupinu tvoří lenoši, flákači a lid bez zájmu; ty všechny je velice těžce přemluvit a velice jednoduché je se s nimi loučit. Druhou skupinou jsou nadšenci, začínající redaktoři, kteří ale postrádají soudnost a vymýšlejí podprůměrné články. S takovými je to těžké, jsou přesně tím pomyslným středem. Buď skončí v první skupině nebo se přesunou do třetí. Tu tvoří lidé se zájmem, přehledem, lidé, na které je spoleh. Bohužel se v této skupině nachází poměrně málo lidí. Tohle samozřejmě není problém Clicku, který funguje úplně odlišně, takže i tentokrát se můžete těšit na něco z naší herní kuchařky. 

1. Ani tentokráte nebyl můj měsíc, potažmo doba od uplynutí minulého času, herní. Takže jsem občas „nahodil“ FIFU 2005 a se svým vesnickým klubem sbíral body ze hřišť hvězdných týmů Premier League…

2. Člověk by se za své začátky rozhodně stydět neměl. Naopak je někdy výborné se na ně podívat – i když s odstupem času nalézáte více a více chyb, některé své dřívější myšlenky chválíte a hlavně můžete porovnávat stávající situaci. Zda-li jste setrvali na místě, nebo se posunuli za svou „kariéru“ kupředu. Člověk se mění neustále. Dospívá, vyvíjí se, nalézá nové poznatky. A to ho jistě ovlivňuje i při psaní.

1. NHL 06.

2. Ke psaní recenzí jsem se dostal až dosti pozdě. Do té doby jsem se věnoval psaní jiných slohových útvarů. Ale samozřejmě že i v recenzích člověk časem získává na zkušenostech, hlavně díky přehledu a zkušenostem s tématy o kterých recenze pojednávají.

1. Diablo II - LoD.

2. Byly dosti děsné, což je naštěstí převážný jev většiny současných autorů... některým to bohužel i zůstalo a někteří naopak hned napoprvé okouzlí... myslím, že máme štěstí, že jedna taková je zrovna u nás...

1. Tento měsíc jsem neměl čas nic pořádně hrát, proto jsem se vrátil k osvědčenému Manhuntovi.

2. Začátek se vším všudy, člověk se stále učí a něco zlepšuje.

1.Bohužel jsem tento měsíc žádnou hru nehrál :-(.

2.V pohodě :-).

1. Warhammer 40 000: Dawn of War. Na orkyyy!!!

2. Každé začátky jsou těžké, poněvadž zkoušíte něco nového a učíte se v tom chodit. Já jsem ještě velký začátečník, takže si to vlastně právě prožívám. Jak na to budu vzpomínat? Vážně nevím. Ono je to hrozně těžké posoudit. To bych musela mít aspoň trochu nadhled, ale to nedokážu, neboť to ještě stále prožívám. Všechno také záleží na lidech kolem mě. Zpočátku jsem si myslela, že to budu mít hrozně jednoduché, protože na mě byli všichni strašně hodní. Ale něco takového prostě nemůže vydržet. Vždycky se najde někdo, kdo vám vrazí pomyslně nůž do srdce. A já jsem hrozně vděčná za to, že můžu spolupracovat s právě tak skvělými lidmi. Hlavně s jedním. Kdybych nečetla první jeho mail, asi bych z toho brečela. Já jsem čekala ostrou kritiku. Vlastně jsem byla hrozně překvapená, že se moje recenze spoustě lidí líbí. Lidí, kterých si moc vážím. Ale tohle mi vyrazilo dech.

1. Tak na tuto otázku asi neodpovím, protože to nějak nesleduju a teď ani pořádně nehraju. Jenom občas na NETu Aztécký poklad nebo podobný flashový hovadinky...

2. Moje recenzentské začátky začaly na střední, když jsme museli psát recenzi. Doufala jsem, že už nikdy žádnou nebudu muset psát. Teď mám rozepsané tři...