CLICK 24

Tak jakožto příslušník národa mistrů světa jsem ani já nemohl vynechat další díl ze série NHL. I když se přiznávám, že své nadšení přelévám chvíli na hokej, chvíli na fotbal, bohužel pro manažery EA Sports jsem fanoušek spíše hokejového simulátoru, než toho ze stáje „fifího“. Inu, tedy rok se s rokem sešel a nám se sice z označení NHL vytratilo ono 2006, ale stejně se jedná o další díl této série, tentokrát tedy pouze s číslovkou 06. Napadlo mě ono Monty Pythonovské, že i písmeny či čísly v titulcích se musí šetřit, jelikož stojí nějaký ten peníz. Opět se tedy na podzim setkáváme s novým ročníkem hokejové simulace. Nevím ale, proč když jsem před několika lety poprvé okusil legendární NHL 1998, nebyly už následující ročníky, které by se tomuto prožitku vyrovnaly. A i přes to, že na nás vykukové z Kanady každoročně pořádají skoro brainwashing, při kterém nám dokazují jak ten letošní produkt je nejlepší. A tak se ono otřepané zlepšování, vylepšování a další přidávání různých vychytávčiček stává docela nudou a nakonec i nutnou kampaní na nový ročník. Přiznejme ale, že dosud toho skutečně nejzábavnějšího vypodobnění nejrychlejšího kolektivního sportu.

Když tak přemýšlím jak vůbec pojmout tuto sérii, napadají mě dva různé typy recenzí. V tom prvním bychom pozapomněli na ročníky minulé a věnovali se hře od základu a v tom druhém typu bychom se zase zaměřili hlavně na posun oproti ostatním ročníkům. Jenže, který přístup je ten pravý? Věřím, že spousta z vás si už nějaké to „enháelko“ zahrálo, ovšem i já nejsem takový tvor, který má doma každý díl z celého cyklu. A tak to pojmeme tak nějak zevrubně z obou typů.

Jako první bychom měli, jak se správně u hry sluší, zmínit děj. Či její náplň, osudy hrdinů a příběh, který se rozehrává na pozadí událostí dávno minulých. Nuže svět nečeká na svého zachránce, nikdo nechce ovládat planetu, těžit suroviny, zabíjet fašisty, ufony, Američany či Vietnamce. Jediné o co jde, je dát v každém zápase víc gólů než soupeř. Ovšem zase tak jednoduché to není. Ve výběru si sice můžete vybrat zápas a hned vlítnout na led a srazit Gretzkyho kojoty na kolena, ale nakonec by takovéhle hraní na dlouho nevydrželo. A tak si můžete vytvořit celou sezónu. Vybrat si tým, nastavit si útočné i obrané lajny, strategii a hurá do bojů o playoff. Pokud se vám vydaří, čekají vás boje o titul ať hokejové ligy či třeba světového mistrovství. A pokud chcete ještě něco navíc, zvolíte si celou kariéru hlavního manažera jednoho z týmů a v módu dynasty tak dostanete moc, díky níž budete nejenom táhnou a řídit svůj tým, ale i kupovat hráče, hospodařit s financemi, vymýšlet různé tréninkové programy a samozřejmě se budete snažit vézt svůj tým k titulu a k hodně dolarům (ale abychom něco neopomenuli; musím pro přesnost uvést, že si nebudete moci zopakovat loňskou spanilou pohárovou výhru Pardubic v naší extralize). V game modu si lze zahrát nejen online, exhibici či sezónu, ale vybrat si můžete i jednu ze tří evropských lig. Bohužel pouze švédskou, finskou a německou. No, dvě prvně zmiňované by ušly, ale určitě česká extraliga či ruská superliga mají o mnoho větší kvalitu něž německá. Dále v menu typu her najdeme i mód Free for all, v němž si budete moci zkoušet různé finesy na jednom opuštěném stadionku kdesi v lesích. Jedná se o volné střílení, „blafákování“ a podobné dopravování puku za jednoho osamoceného gólmana – ano, jeden na jednoho.

Když se zaměříme na hru jako takovou, vypadá to asi následovně: máte pět panáčků v poli a jednoho v brance a nějakou ať už přednastavenou konfigurací nebo tou vlastní se snažíte porazit soupeře. Je to jednoduché, ale někdy i docela prudérní. Vím, že letošní rok hokeje je ve znamení velkého tažení za čistou hrou, ale dokonce se to promítá i do této NHL 06. Nešlo mi jednoduše natlačit protihráče do ofsajdu, protože s hráčem bez puku jen tak nic neuděláte. Když má puk, tu se nějaký ten „bodyček“ povede, ale jinak nic, ani po odpískání už nemůžete jen tak někoho dojet a jen tak ho postrčit J. Skutečně; když se soupeř naštve a začne kombinovat rychle a ještě kolem branky, prostor kolem a za brankou je opět tak šíleně ovladatelný jako ve všech ročnících. Zapomeňte, že vám pomůže počítač, vy sami to neulítáte a hráče bez puku neodstavíte, takže to většinou končí gólem. Kolikrát jsem chtěl někoho potáhnout háčkem a nic. Přitom ovšem postavení v brankovišti je tak trochu „šumafuk“, do brankáře sice nenajedete, ale může tam být celá čtyřka a pátý pálí a gól je uznán i když tam zhruba minutu byly postaveni všichni moji hráči. Brankáři chytají skutečně Haškovsky, jsou to spíše gymnasti, kteří stále jdou do skluzu; jediné co je stále napadá, je narovnat betony na sebe a jít na zem. Nevím co na to takový Čechmánek, Murín ale i Vokoun; tedy brankáři, kteří se spíše soustředí na poziční bránění a více toho vykrývají a když už jdou na zem, tak spíš, že se jim rozjedou brusle... Inu, NHL je letos plná Málků. Stejně tak nechápu dost význam lapačky, když jí brankáři puky spíše vyrážejí a efektní semafor končí spíše odrazem puku od lapačky . Jako perlička v brankovišti je opět láhev s pitím, která jde střelou pod víko vyrazit z branky. Brankáři si sundávají helmy a hráčům někdy po nějakém střetu i upadne, jen ta helma samozřejmě, častěji to je ale spíš hokejka. Opět se nám vysklívají plexi nad mantinely, dokonce se mi zdá, že dost často. Hra mi ovšem připadá i na úzkém kluzišti v NHL nějaká moc nekontaktní, je tam nějak mnoho prostoru a přejít modrou čáru není problém. Co se mi líbí, jsou skutečné rozehrávky protivníků, kdy si bek vezme puk, stoupne si za branku a čeká jak se mu hráči rozestaví. To je velmi pěkné a podařené, v některých ročnících byla hra za mantinelem doslova maso nebo se tam skoro nehrálo vůbec. Letos jsem rád rozdával puky zpoza branky, ovšem i trochu zalezle tam sbíral i cenné vteřinky. Protihráči trvá než na vás za branku vystartuje a tak tam můžete držet puk docela dlouhou chvíli bez povšimnutí. Jinak je ale prostor za brankou stále zónou odkud střílíte zezadu na branku, zasekáváte se o konstrukci, takže není zase o co stát. Také se mi zdá, že obecenstvo je tentokrát přeci jenom trochu opomenuté. Ale to jsou pouze kulisy ke hře. Jinak celá střídačka žije. Trenéři vypadají skvěle, diskutují s rozhodčími a udílejí rady. Klasická reálnost je opět vyobrazena hlavně v obličejích hráčů. Ty jsou opět dokonalé a není problém poznat hráče podle obličeje. Ovšem problém je, když na tohoto hráče shlížíte při hře. Nevím, ale náš slavný kladeňák Jarda tu vypadá opravdu hodně „špekovatě“. Přitom si myslím, že své obtloustlé roky má za sebou. Obličej je dobrý, ale tělo je neuvěřitelně obtloustlé až s ním mám někdy strach při různých fintách, aby se mi nezranil. A ještě něco; že se v tom rýpu, ale nemohl jsem letos hrát za jiný tým než za New York Rangers, protože se svou obnovenou českou mafií je to pro mě letos jasně nejoblíbenější tým, ovšem Jan Hlaváč něco asi pánům designérům provedl, jelikož vypadá vážně divně a přijde mi, že vycházeli snad z fotky Jirky Šlégra. No, to jsou ale kosmetické maličkosti. Tou zajímavější maličkostí je prvek terčíku v brance, takže víte kam vyšlete svou střelu a můžete tak i lépe cílit. V rychlosti hry to sice nevyužijete, ale třeba při nájezdu se hodí. Opět si můžete vybírat dokonce i dresy ve kterých budete hrát, jen si dávejte pokud hrajete doma či venku, aby pak na ledě nepobíhali dvě mužstva v tmavých podobných oblečcích. Stadiony jsou věrné svým skutečným replikám, samozřejmě pokud se bavíme o těch z NHL. Střely, tedy to nejhlavnější na hře, jsou jako obyčejně možné nápřahem, jiným tlačítkem vystřelíte zápěstím, tedy švihem a nakonec tu jsou i určité blafáky - no bohužel i blafáky jsem viděl v minulých NHL lépe zvládnuté. Ještě bych mohl zmínit i staronové kamery, které si můžete volit libovolně a hrát například z leva doprava či klasicky ze shora dolu a opačně. Na výběr jsou pak i další; jedná se například o kameru akční, kdy jste jakoby ve hře a díváte se přes ramena ovládaného hráče.

A teď nějaké ty pochutiny kolem. Jako trenér si můžete vybrat, zda budete střídat manuálně nebo to ponecháte počítači; lze si také vybrat i cílení střely - zda využijete pomoc počítače nebo se více budete spoléhat na vlastní cílení. Co mě ale trochu zklamalo, je ovšem celé menu. Zdá se mi docela chaotické a k jednoduchosti nemá zrovna blízko. Opravdu hrozivě na mě zabírají infa o právě hrajících skladbách. Což o to, je to sice reklama a ta ke hře patří, ovšem snad by stačilo info v Credits nebo to celé informační okno zmenšit. Takhle zabírá stále dolní levý okraj a v určité momenty blokuje například dvě tlačítka. Dokonce se objevuje i při začátku hry na stadionech, takže při představování vidíte hráče a info o něm zakrývá název skladby, skupiny, alba či něčeho dalšího. A jelikož je hudba, no ve srovnání s legendárními ročníky vyloženě slabší, tak mě ty informace ani nezajímají. Určitou frustraci ze hry můžete umně korigovat nastavováním v nastavení hry, kde si vyberete ze spousty možností. Někdy mě totiž NHL připadá jako Hřebíkova Sparta. Všichni dodržují nějaké strategické čtverce, v reálu to znamená, že stojí vždy někde jinde než je puk a hra. Ale co bychom chtěli od stále hloupoučkého AI.

Dalším velkým plusem NHL byla vždy tvorba vlastní postavy. Skutečně si samozřejmě i letos můžete vytvořit sebe nebo nějakou posilu z české extraligy. I já jsem neodolal: válím na ledě společně v první lajně s Nylanderem a Jágrem. Koneckonců; už mám doma sbírku asi pěti Stanley cupů a spousty ocenění, tak proč bych v nové NHL chyběl? A co může být pro bruslícího antitalenta největší poctou, když je oceněn jako nejlepší hráč NHL? A jak už to bývá zvykem, tvorba vlastního hráče je skoro dotažena do dokonalosti. Nastavujete si například detaily nosu, obočí, dále třeba barvu pleti, očí a samozřejmě i obligátní váhu a výšku. Díky těmto všem možnostem si tak každý vytvoří skutečně vlastního hráče; sice se nebude úplně podobat, ale všechny tyto maličkosti dokáží vymodelovat skutečně každého hráče odlišným od ostatních. Dále si zvolíte s jakou budete hrát hokejkou, jakým typem a jakou značkou, vyberete si i vaší značku helmy ať s plexi či bez. Je toho skutečně dost a to jsme se nedostali k vlastnostem a dovednostem, které si můžete dle libosti nastavit. Nakonec uvidíte svou cenu na hráčském trhu. Tak pozor, aby si vás pak tým CH Dolní Měcholupy mohl dovolit.

Tak a protože se nám už naše recenze blíží ke konci třetí třetiny, rychle si povíme něco o technologické stránce. Ještě dříve než na mě vystartuje lajna heros v powerplay s šesti borci v poli. Takže v „cuku letu“. Hra je vizuálně propracovaná. Vůbec celý sytém hry je propracovaný, ovšem myslím si, že hlavně z toho důvodu, že je vše už léty prověřeno a vykalibrováno do líbivé formy. Herní design má sice určité mouchy, které se nemusí líbit - například v tabulce týmů se nezobrazuje jejich pořadí, takže si vždy musíte spočítat prstem kolikátí že jste nebo popojíždět šipkami - ale jinak jsou všechny módy vypracovány a skutečně zbývají jen ty prověřené věci. Žádné kartičkové nesmysly a podobné experimenty. A protože je vše už vyráběno i pro PS2, XBox a i Nintendo, tak i ve verzi pro PC se někde vyskytují určité ovládací prvky známé spíše z konzolí. Žádná jednoduchá šipka dopředu, dozadu, resp. poklikejte myší, ale zmáčkněte písmenko R vpřed a S zpět a podobně. Ozvučení hry je na vysoké úrovni, jako vždy, samozřejmě s vypiplanějším komentářem. Řádně ohlušující řež publika s nárazy o mantinel, zvonění tyčí a řízné hudby na stadionu, vytváří neuvěřitelnou reálnou atmosféru utkání. Ovšem za předpokladu, že máte repro bedny všude kolem sebe. Hudba v menu je poměrně nudná. Sice stále těží z určitého stylu, který je pro NHL typický, tedy řízný rock, jenže po naprosto euforických skladbách s metalovými rify z NHL 1998 či 99 je tohle skutečně soubor daleko horších kapel. Závěrem se dá pouze připomenout, že NHL je pro nás letos opět obohaceno o české titulky. Bohužel jsem kdysi obdivoval spíše úvodní komentář Petra Vichnara, český překlad hry mi nikdy moc nesedl. Možná je to tím, že hokej je kanadský sport a tak se v něm stejně většina výrazů používá z angličtiny. Někdy je jejich překlad naprosto šílený a každý je i z počítačové herní terminologie navyklý na určité názvosloví, takže překlady naprosto obyčejných termínů zní často naprosto scestně. Nevím, ale já jsem si už zvykl na originální anglické verze a českou volbu nijak nepreferuji. Ovšem každému kdo si chce vychutnat vše v češtině jde NHL letos vstříc.

Pokud NHL má zdobit rychlost, pády a tvrdost, je letošní verze určená spíše pro krasobruslaře. Spíše mi přijde jako procházka s pukem po ledové ploše.

INFO

Rok vydání - 2005, Žánr - Sportovní, Web

Výrobce - EA Sports, Distributor - EA Czech, HW nároky - CPU 1 GHz, 256 MB RAM, 32 MB 3D karta

Hodnocení = 75

Přehled lig	Foto
NHL New York Rangers
Elitenserien Farjestad
SM-liiga Karpat Oulu
DBE Berlin
Mistrovství světa Nejlepší celek planety