Xelfi, NetBeans, Sun Microsystem. Roman Stan╪k nám p²edvedl, jak v ƒesk∞ch podmínkách vybudovat na internetu firmu, o kterou projeví zájem Scott McNealy. Zaƒal s partou vysokoτkolákà, dnes je spolu s nimi souƒástí sv╪tového gigantu.
Chip: Poprvé jsem se s vámi setkal, kdyº jste byl jeτt╪ ²editelem spoleƒnosti VSD. Vzpomenu-li na vaτi dalτí cestu v oblasti IT, musím uznat, ºe jste m╪l vºdy v∞born∞ nos na produkty i trendy a ºe vºdy τlo o trefu do ƒerného. Jak to d╪láte?
Roman Stan╪k (R. S.): Já si nejsem zcela jist, zda je to v dobrém nose, vºdy jsem byl otev²en nov∞m nápadàm a myτlenkám a nikdy jsem se nesnaºil dívat se na skuteƒnost jednou danou jako na definitivní a nem╪nnou. Druhou v╪cí je, ºe to nebylo v produktech a trendech, ale ºe τlo v mnoha p²ípadech spíτe o lidi. M╪l jsem τt╪stí, ºe jsem spolupracoval s lidmi, kte²í takové trendy a produkty tvo²ili. A to nejenom u nás; v p²ípad╪ Powersoftu, Sybase a SilverStreamu to byli lidé v Americe, jako nap². Dave Litwack apod., kter∞m jsem v╪²il. V╪²il jsem také tomu, ºe to, co oni budou d╪lat, bude dobré. Na druhé stran╪ i v ¼echách byla ²ada lidí, se kter∞mi jsem spolupracoval a kte²í byli velmi dob²í. Jak to d╪lám? Jsem v této oblasti jednoduτe velmi aktivní. Snaºím se hledat nové moºnosti, ƒíst, p²em∞τlet o v╪cech a t╪mito ƒinnostmi trávím velkou spoustu ƒasu. Snaºím se sledovat produkty a v╪ci, které jsou otázkou budoucnosti, které nejsou vyvinuté a na svou chvíli teprve ƒekají, a snaºím se vτe vid╪t v urƒit∞ch souvislostech. ªe jsem se vºdy trefil do ƒerného? Kdyº se ohlédnu zp╪t, také to nebyla vºdycky pravda. Bylo mnoho v╪cí, kde jsme τlápli vedle. Vzpomínám si nap²., ºe v jistou dobu jsme zaƒali distribuovat Solaris pro Intel, coº se z dneτního pohledu zam╪stance spoleƒnosti Sun zdá jako v╪c velmi vizioná²ská. Tehdy jsme si ovτem mysleli, ºe tento produkt nahradí Windows NT a ºe pàjde o budoucí operaƒní systém. Dodneτka jde o τpiƒkov∞ operaƒní systém, avτak stále mu n╪co chyb╪lo, a my v ¼echách jsme nebyli schopni jej prosadit. P²estoºe τlo z pohledu roku 1994 o neúsp╪ch, s odstupem p╪ti let uº o zas takov∞ neúsp╪ch nejde. ¼tete-li dnes o Linuxu, princip uºivatelsky p²íjemného operaƒního systému, kter∞ bude konkurovat a nahrazovat Windows, jsme my vid╪li v Solarisu. Ten se sice vyvinul z n╪ƒeho jiného, ale ƒlov╪k musí n╪kdy poƒkat.
Chip: Jaké cesty vás p²ivedly k softwaru Xelfi?
R. S.: Internet. Já jsem se díval speciáln╪ po javov∞ch projektech, protoºe Java m╪ nesmírn╪ chytla; p²ed t²emi ƒty²mi lety jsem ji povaºoval za technologii, která zm╪ní sv╪t. V╪²il jsem, ºe do jisté míry nahradí zaºité softwarové postupy. P²iznám se, ºe na n╪co podobného Jav╪ jsem ƒekal uº dlouho. Vºdy jsem si ²íkal, ºe pokud se vyvíjí hardware a máme k dispozici neustále nové procesory, nov∞ zpàsob p²ístupu k pam╪ti atd., software za tímto v∞vojem velmi zaostává. Céƒko jsem se uƒil uº v osmdesát∞ch letech a p²ipadalo mi um╪lé, ºe by software zàstal uº stále na této úrovni a dále se nevyvíjel. Takºe kdyº se objevila Java, vid╪l jsme v ní nezbytnou evoluci v softwarové oblasti, proto se mi líbila a cht╪l jsem v této oblasti podnikat. Naτel jsem na internetu xelfi.cz a moc m╪ zaujalo. Dali jsme se dohromady a zaƒali jsme rozvíjet aktivity. Samoz²ejm╪ neτlo jen o produkt, byla zde i parta lidí z Matematicko-fyzikální fakulty, která m╪ p²esv╪dƒila, ºe je schopná realizovat produkt na skuteƒn╪ τpiƒkové sv╪tové úrovni.
Chip: Kdy vás poprvé oslovil Sun se svou nabídkou a jak probíhala následná jednání?
R. S.: Bylo to zhruba p²ed τesti aº sedmi m╪síci. Jednání probíhala ze zaƒátku velmi opatrn╪, nejd²íve jsme se vzájemn╪ o£ukávali, naplno vτe propuklo v pràb╪hu ƒervence.Jednání byla nesmírn╪ nároƒná, Sun je velmi agresivní firma a jejich p²ístup k akvizicím je takov∞, ºe jich ned╪lají mnoho, ale zato je d╪lají velmi peƒliv╪ a promyτlen╪. Nem╪l jsem sebemenτí p²edstavu o tom, do ƒeho jdu, a kdyº se ohlédnu zp╪t, p²ipadá mi to, ƒím jsme proτli, jako n╪co zcela neuv╪²itelného. Myslím si, ºe si málokdo umí p²edstavit, co taková akvizice znamená, co vτe to od firmy vyºaduje, jak velká jsou rizika nezdaru a poτkození spoleƒnosti do té míry, ºe za dalτího pàl roku uº nemusí existovat. I to se stává. Podívejte se nap². na Pointcast. Tato firma m╪la b∞t zakoupena jinou spoleƒností, ta se vτak rozhodla, ºe nakonec akvizici realizovat nebude, a dnes uº Pointcast neexistuje. Firma uº byla p²ipravena na skuteƒnost, ºe bude koupena. Je to proces velmi riskantní. Princip akvizice je v podstat╪ takov∞, ºe celou firmu p²ipravíte na práci na tomto procesu, firma v tom okamºiku ovτem zaƒíná ztrácet kontakt s konkurencí, soust²edí se na jiné neº konkurenƒní úkoly, peníze místo za v∞voj utrácí za právníky a auditory atd. ⁿeτí se dalτí postup po realizaci akvizice, lidé uº p²em∞τlejí, co bude poté. Ovlivní to samoz²ejm╪ i v∞voj produktu, druhá strana urƒí, co musí obsahovat, co nikoliv. Do posledního dne ovτem ob╪ strany mají právo od jednání odstoupit. Byla to skuteƒn╪ velmi tvrdá τkola západního zpàsobu podnikání. N╪kolik desítek probd╪n∞ch nocí.
Chip: Prozradíte ƒtená²àm cenu, za kterou jste NetBeans prodal?
R. S.: Neprozradím, ne ºe by to bylo dàleºité, ale jde o souƒást urƒité domluvy.
R. S.: (Smích). Oficiální odpov╪╘ zní: ¼ástka odpovídala p²edstavám p²edstavenstva kupující i kupované strany.
Chip: Jak se zm╪nila realizovanou akvizicí vaτe pozice?
R. S.: Dáte-li se na akviziƒní cestu, musíte poƒítat s tím, ºe firmu uº nebudete mít nikdy pln╪ pod kontrolou, nastanou mnohá omezení a naopak i mnoho v∞hod. Nebudu se nap². uº nikdy muset starat o finanƒní toky, protoºe Sun má nevím kolik miliard USD v bance. Na druhou stranu uº nebudu nikdy d╪lat rozhodnutí, která dnes d╪lá Scott McNealy a celá ²ada lidí mezi mnou a vrcholn∞m vedením. Je to obecn∞ kompromis mezi tím, co bych cht╪l a co bych mohl. Kdyº jsme do celé akce τli, museli jsme poƒítat se skuteƒností, ºe uº nikdy nebudeme fungovat jako doposud, pouze s tím rozdílem, ºe na naτí v∞platní pásce bude napsáno Sun Microsystems. Tato ºivotní jistota má svou cenu a tato cena se naz∞vá ztráta moºnosti plného rozhodování. Nezm╪nila se pouze pozice moje, ale také vτech m∞ch kolegà; jsme souƒástí mnohem v╪tτí firmy s mnohem v╪tτími moºnostmi a my se s ní musíme synchronizovat. Cel∞ systém je bezpeƒn╪jτí, urƒit╪ jde k cíli, ale je to, ²ekl bych, menτí vír, není zde nejistota a moºnost zm╪nit vτe ze dne na den. N╪které v╪ci se ovτem nem╪ní, a to nap². skuteƒnost, ºe velmi rychle rosteme, máme plán p²ijmout dalτích osmdesát lid ve velice krátké dob╪. Sun nám umoºσuje dát práci dalτím mnoha τikovn∞m mlad∞m lidem, kte²í se tím, ºe získají zam╪stnání u Sunu, dostanou ke τpiƒkové americké firm╪. A po roce spolupráce klidn╪ mohou odejít do kterékoliv jiné poboƒky Sunu v zahraniƒí. To vidím jako absolutní v∞hodu a p²ál bych si, abychom po zdárné realizaci akvizice byli zaplaveni desítkami ºivotopisà od lidí, kte²í tuτí, ºe ekonomická situace naτeho státu není zcela ràºová a ºe práce ve firm╪, která roste o n╪kolik desítek procent roƒn╪, by mohla b∞t daleko více finanƒn╪ a moráln╪ ohodnocena neº to, co d╪lají doposud. To se zatím nestalo a p²íƒiny jsou ràzné.
Chip: A neuvaºoval jste vy osobn╪ o moºnosti práce v zahraniƒí.
R. S: Je to samoz²ejm╪ v╪c, kterou nezavrhuji, ale zatím mám spoustu práce zde. Ne²íkám, ºe za pàl roku nebo za rok nebudu mít práci jinde, ale zatím jsem pln╪ zam╪stnán integrací NetBeans do struktury Sunu.
Chip: Jak vás tak znám, urƒit╪ uº máte v hlav╪ spoustu dalτích nápadà. Co bude tedy dál?
R. S.: (Smích.) M╪li bychom podepsat n╪jakou smlouvu, vy to urƒit╪ za dva roky zve²ejníte a porovnáme, zda se tak stalo. Já vám to samoz²ejm╪ nemàºu ²íci, nápady mám, ale...
Chip: ...mohly by vám b∞t ukradeny.
R. S.: To by moºná mohla b∞t dalτí otázka, zda se v dneτní dob╪ internetu dá nápad ukrást. Kdyº jsme hledali financování pro NetBeans, rozeslali jsme svàj obchodní plán zhruba padesáti finanƒním investoràm ve Spojen∞ch státech a ani jeden s námi neuzav²el smlouvu o utajení (NDA). Dàvod, proƒ oni tak neƒiní, je jednak v tom, ºe takov∞ch plánà dostávají stovky denn╪, a museli by tedy mít celé právní odd╪lení, které by takové smlouvy uzavíralo, a jednak v tom, ºe se dnes v dob╪ strategie OpenSource a internetového sdílení nápad nedá ukrást; daleko dàleºit╪jτí je jeho napln╪ní, realizace. Nápad je také velmi statick∞, vy si ho p²eƒtete, ovτem on platí t²i m╪síce. Poté se na n╪j musíte podívat nov∞ma oƒima a jednoduτe ho zm╪nit. A to ƒlov╪k, kter∞ ho nevymyslel, nedokáºe. P²ed deseti lety staƒilo vymyslet, ºe budu mít distributorskou firmu, a dalo se s tím p╪t let vyºít. Dnes se musím, pokud budu mít firmu na internetu, kaºdé t²i aº τest m╪sícà podívat, v ƒem vlastn╪ podnikáme a zda nám n╪kde nevyrostlo p╪t nov∞ch konkurentà, zda se neobjevila nová technologie, která by nás vy²adila, atd. A to jsou dàvody, pro které vám to bude k niƒemu, i kdybych vám ²ekl deset nápadà; pravou cenu má teprve jejich uskuteƒn╪ní a flexibilita p²i jejich naplσování.
Samoz²ejm╪ se rozhlíºím po dalτích moºnostech, ale naτt╪stí ƒesk∞ internet není tak turbulentní místo jako americk∞.
Chip: Nedávno jsme se vrátili z Comdexu s hlavami pln∞mi .com. Jak vidíte v této souvislosti budoucnost elektronické komerce u nás?
R. S.: Na to jsou dva názory. První je ten, ºe elektronická komerce pomàºe ƒesk∞m podnikàm zaƒít prodávat do zahraniƒí a tím se stanou úsp╪τn∞mi. A aº se tak stane, zaƒnou investovat sami do sebe. Druhá teorie tvrdí, ºe ºádná e-commerce nepomàºe podniku, kter∞ je technologicky zastaral∞; nejd²íve se musí pozvednout na urƒitou technologickou a marketingovou úroveσ a pak zaƒít s elektronick∞m obchodováním. Já si ani nejsem jist, zda je jedna z t╪chto teorií pravdivá, a domnívám se, ºe pravda je n╪kde uprost²ed. Bylo by asi naivní v╪²it reklamám hlásajícím "Kupte si náτ e-server, dejte si svou nabídku na web a od té doby nemáte problémy s odbytem a konkurencí". Na druhé stran╪ asi také není pravda, ºe by se firma musela stoprocentn╪ celá p²ebudovat a poté zmáƒknutím magického tlaƒítka vstoupit do sv╪ta elektronické komerce. Myslím si, ºe ve valné ²ad╪ ƒesk∞ch podnikà je prostor pro e-commerce, ovτem ne zpàsobem vstupu velké firmy, která by dodala n╪jaké ²eτení. Podnik se musí vnit²n╪ p²ebudovat a musí se n╪které procesy nastavit tak, aby fungovaly v╪ci s e-commerce související. Existuje také mnoho druhà elektronického obchodování: koncov∞ prodej typu Amazon.com, mezipodnikov∞ styk business-to-business, elektronická vydavatelství apod. Z technologického hlediska má v dneτní dob╪ u nás nejv╪tτí τanci typ business-to-business. Tam staƒí, aby se dva podniky domluvily, ºe uº si nebudou vym╪σovat faktury nebo posílat objednávky p²es fax. Jednou z v╪cí, která by toto mohla zm╪nit, je nap². p²echod mladoboleslavské automobilky na elektronické obchodování.To se nedávno stalo v Americe. Ford a GM skoro ve stejnou dobu oznámily, ºe budou nakupovat své díly p²eváºn╪ elektronickou cestou a celou e-commerce v USA to zm╪nilo. Najednou uº nejde o technologie, které stojí v kout╪ a o kter∞ch se jen hovo²í, ale musí se nimi váºn╪ poƒítat jako s konkureƒním soubojem. N╪co podobného se klidn╪ màºe stát u nás. Pokud by podniky byly donuceny jedním velk∞m odb╪ratelem, ºe musí mít vybavení pro e-commerce a ºe musí svoje produkty dodávat p²es e-commerce, tak by to mohl b∞t onen pot²ebn∞ startovní impulz pro elektronické obchodování u nás.
Chip: Jak∞ je podle vás dalτí sm╪r v∞voje programátorsk∞ch produktà?
R. S.: Tak to je NetBeans 3.0, 4.0... To je to, co budeme d╪lat my (smích). Programátorské produkty jsou pom╪rn╪ dosp╪lé odv╪tví. Zaƒínal jsem pracovat s Turbo Pascalem z roku 1986, takºe tyto produkty se vyvíjejí uº minimáln╪ t²ináct let. Dalτí v∞voj, domnívám se, bude sm╪²ovat ke schopnosti ²ízení projektà, ke schopnosti spolupráce na projektech OpenSource. Do projektu se zaƒlení n╪kolik desítek, moºná stovek lidí z celého sv╪ta, budou moci spolupracovat na jednom produktu. Dalτím sm╪rem by mohla b∞t schopnost obnovování, aktualizace produktu, protoºe v∞voj v Jav╪ nebo HTML je rychl∞ a kaºdé t²i aº τest m╪sícà jsou nové verze. Pokud tyto technologie cht╪jí programáto²i pouºívat, pot²ebují novou verzi v∞vojového nástroje. Proto si také myslím, ºe v∞vojá²ské nástroje budou p²echázet z roƒních cyklà na kontinuální upgrade, neustále budou reagovat na nové technologie a programátorské produkty by m╪ly b∞t schopny tyto technologie podporovat.
