Linux a projekt GNU

od Richard Stallman (online)

Mnoho u╛ivatel∙ poΦφta╣∙ pou╛φvß modifikovanou verzi systΘmu GNU ka╛d² den, ani╛ by si to uv∞domovali. Dφky zvlß╣tnφmu zvratu udßlostφ je nynφ hojn∞ pou╛φvanß verze GNU znßm∞j╣φ pod nßzvem ,,Linux'' a mnoho u╛ivatel∙ si neuv∞domuje jeho spojitost s projektem GNU.

Linux opravdu existuje; jednß se o kernel a tito lidΘ ho pou╛φvajφ. Kernel sßm o sob∞ v╣ak nenφ pou╛iteln²; je u╛iteΦn² pouze jako souΦßst celΘho operaΦnφho systΘmu. Linux se obvykle pou╛φvß v kombinaci s operaΦnφmi systΘmy GNU: systΘmem je vpodstat∞ GNU s Linuxem coby kernelem.

Mnoho lidφ se nezajφmß o rozdφl mezi kernelem, tedy Linuxem, a cel²m systΘmem, kter² takΘ oznaΦujφ ,,Linux''. Toto nesmyslnΘ pou╛φvßnφ toho nßzvu zp∙sobuje nedorozum∞nφ.

Programßto°i zpravidla v∞dφ, ╛e Linux je kernel. Od tΘ doby, co usly╣eli, ╛e se obvykle celΘmu systΘmu °φkß takΘ ,,Linux'', Φasto stßli tvß°φ v tvß° historkßm, kterΘ se k tomuto tΘmatu hodily. Mnoho lidφ se nap°φklad domnφvß, ╛e kdy╛ Linus Torvalds dopsal kernel, jeho p°ßtelΘ se zaΦali poohlφ╛et po dal╣φm svobodnΘm software, a z n∞jakΘ blφ╛e nespecifikovanΘ p°φΦiny ji╛ v∞t╣ina komponent∙ pot°ebnß k vytvo°enφ systΘmu podobnΘho Unixu existovala.

To, co nalezli, nebyla ╛ßdnß nßhoda -- byl to systΘm GNU. Nalezli dostupn² svobodn² software, kter² ji╛ tvo°il cel² systΘm, proto╛e na tom pracoval projekt GNU ji╛ od roku 1984. GNU manifest (31k) vytyΦil za cφl v²voj svobodnΘho systΘmu s nßzvem GNU, podobnΘho Unixu. P∙vodnφ oznßmenφ o projektu GNU takΘ nasti≥uje n∞kterΘ z p∙vodnφch zßm∞r∙ tohoto systΘmu. V dob∞, kdy byl napsßn Linux, byl ji╛ tento systΘm tΘm∞° hotov.

V∞t╣ina projekt∙ spojen²ch se svobodn²m software si klade za cφl vyvinout urΦit² program pro urΦitou Φinnost. Nap°φklad Linus Torvalds se rozhodl napsat kernel (Linux) podobn² unixovΘmu kernelu; Donald Knuth napsal textov² formßtovaΦ (TeX); Bob Scheifler se rozhodl vyvinout okennφ systΘm (X Windows (online) ). Je p°irozenΘ pom∞°ovat p°φsp∞vky takovΘhoto projektu podle specifick²ch program∙, kterΘ z projektu vze╣ly.

Pokud bychom se pokusili takto pom∞°ovat p°φp∞vky do GNU projektu, k Φemu bychom do╣li? Jeden prodejce CD-ROM zjistil, ╛e v jejich ,,linuxovΘ distribuci'', zabφralGNU software nejv∞t╣φ Φßst, p°ibli╛n∞ 28% z celkovΘho zdrojovΘho k≤du a to zahrnovalo n∞kterΘ z v∞t╣φch a velmi d∙le╛it²ch komponent, bez nich╛ by systΘm nemohl existovat. Linux sßm o sob∞ p°edstavuje zhruba 3%. Pokud byste tedy vybφrali nßzev systΘmu podle toho, kdo napsal programy v n∞m, nejvhodn∞j╣φ volbou by byl nßzev ,,GNU''.

Nemyslφme si, ╛e to je sprßvn² zp∙sob jak o tΘto otßzce uva╛ovat. Projekt GNU nebyl a nenφ projektem slou╛φcφm k v²voji specifick²ch softwarov²ch balφk∙. Nebyl projektem pro v²voj p°ekladaΦe C, aΦkoliv se tak stalo. Nebyl ani projektem pro v²voj textovΘho editoru a p°esto jsme jej vyvinuli. Cφlem GNU projektu bylo vyvinout kompletnφ svobodn² systΘm podobn² Unixu .

Mnoho lidφ p°isp∞lo svobodnΘmu software v systΘmu a v╣ichni si zasluhujφ uznßnφ. D∙vodem byl ale systΘm, a nikoliv pouze sbφrka u╛iteΦn²ch program∙, proto╛e projekt GNU si jako cφl vytyΦil prßv∞ toto. Vytvo°ili jsme seznam program∙, kterΘ byly t°eba k vytvo°enφ kompletnφho svobodnΘho systΘmu a systematicky jsme je psali, nebo nachßzeli lidi, kte°φ je psali. Napsali jsme d∙le╛itΘ komponenty jako asembler Φi linker, proto╛e bez nich se systΘm neobejde. Kompletnφ systΘm pot°ebuje vφce ne╛ jen programovacφ nßstroje; zrovna tak d∙le╛itΘ jsou i Bourne Again Shell, PostScriptov² p°ekladaΦ Ghostscript a GNU C knihovna.

Na zaΦßtku 90. let jsme ji╛ m∞li cel² systΘm krom∞ kernelu (pracovali jsme na kernelu, s nßzvem GNU Hurd (online), kter² b∞╛φ na Machu). V²voj tohoto kernelu byl daleko obtφ╛n∞j╣φ, ne╛ jsme oΦekßvali a stßle pracujeme na jeho dokonΦenφ (online) .

Na╣t∞stφ na n∞j nemusφte Φekat, proto╛e Linux je ji╛ funkΦnφ. Kdy╛ Linus Torvalds napsal Linux, zaplnil poslednφ v∞t╣φ mezeru. LidΘ tak mohli Linux a GNU systΘm spojit, aby vytvo°ili kompletnφ svobodn² systΘm: GNU systΘm na bßzi Linuxu (p°φpadn∞ zkrßcen∞ GNU/Linux systΘm).

Dßt je dohromady znφ jednodu╣e, ale nebylo to tak snadnΘ. GNU C knihovna (zkrßcen∞ naz²vanß glibc ) vy╛adovala podstatnΘ zm∞ny. ZaΦlen∞nφ kompletnφho systΘmu jako distribuce, kterß by byla funkΦnφ, bylo takΘ pom∞rn∞ nßroΦnΘ. Bylo t°eba vy°e╣it jak instalovat a bootovat systΘm -- problΘm, do jeho╛ °e╣enφ jsme se nepustili, proto╛e jsme se k tomuto bodu je╣t∞ nedostali. LidΘ, jen╛ vyvinuli r∙znΘ systΘmovΘ distribuce takto v²razn∞ p°isp∞li.

I jin² projekt ne╛ GNU vytvo°il nezßvisle na nßs svobodn² operaΦnφ systΘm podobn² Unixu. Tento systΘm je znßm² jako BSD a byl vyvinut na universit∞ v Berkeley. V²vojß°i BSD se inspirovali projektem GNU a takΘ sv∙j systΘm uΦinili svobodn²m, obΦas byli takΘ podporovßni lidmi z GNU. I v souΦastnosti se BSD s GNU mφrn∞ p°ekr²vß. BSD systΘmy dnes pou╛φvajφ n∞kter² GNU software, stejn∞ jako systΘm GNU a jeho varianty pou╛φvajφ n∞kter² BSD software; ov╣em celkov∞ vzato se jednß o dva odli╣nΘ systΘmy, kterΘ se vyvφjely odd∞len∞. Jak²koliv dne╣nφ svobodn² operaΦnφ systΘm je tΘm∞° urΦit∞ bu∩ varianta systΘmu GNU, nebo varianta systΘmu BSD.

Projekt GNU podporuje GNU/LinuxovΘ systΘmy stejn∞ jako systΘm GNU -- dokonce i finanΦn∞. Dotovali jsme p°epis nßstavby Linuxu souvisejφcφ s GNU C knihovnou, tak╛e jsou nynφ dob°e zaΦlen∞ny a nejnov∞j╣φ systΘmy GNU/Linux pou╛φvajφ souΦasnΘ vydßnφ knihovny beze zm∞n. Rovn∞╛ jsme financovali rannΘ stßdium v²voje Debian GNU/Linuxu.

Pro v∞t╣inu na╣φ prßce dnes pou╛φvßme systΘmy GNU na bßzi Linuxu a doufßme, ╛e Vy takΘ. Neple╗te prosφm ve°ejnost ╣patn²m pou╛φvßnφm termφnu ,,Linux.'' Linux je kernel, jedna z d∙le╛it²ch a velk²ch komponent systΘmu. SystΘm jako celek je vφcemΘn∞ systΘm GNU.

FSF & GNU informace & otßzky na gnu@gnu.org. Dal╣φ mo╛nost jak kontaktovat FSF.

Komentß°e k t∞mto web strßnkßm na webmasters@www.gnu.org, jinΘ otßzky zasφlejte na gnu@gnu.org.

Copyright (C) 1996, 1997, 1998, 1999 Free Software Foundation, Inc., 59 Temple Place - Suite 330, Boston, MA 02111, USA

DoslovnΘ kopφrovßnφ a ╣φ°enφ tohoto celΘho dokumentu na jakΘmkoliv mΘdiu je dovoleno v p°φpad∞, ╡e tato podmφnka bude zachovßna.

Updated: $Date: 2001/04/06 18:16:19 $ $Author: pal $