P°ehled projektu GNU

Projekt GNU vyvinul kompletnφ systΘm svobodnΘho softwaru, kter² se jmenuje ``GNU'' (GNU's Not Unix [Φesky: GNU Nenφ Unix -- pozn. kor.]) a kter² je sm∞rem sm∞rem vzh∙ru kompatibilnφ s Unixem. ┌vodnφ dokument Richarda Stallmana (online) o projektu GNU se naz²vß GNU Manifesto (31kB) a byl p°elo╛en do n∞kolika dal╣φch jazyk∙. Mßme takΘ ┌vodnφ Ohlß╣enφ projektu GNU, napsanΘ v roce 1983.

Slovem ,,free'', v²╣e (Free Software -- pozn. p°ekl.), je my╣lena svoboda, nikoliv cena. M∙╛ete nebo nemusφte za GNU software zaplatit. V ka╛dΘm p°φpad∞ v okam╛iku, kdy software mßte, dostanete t°i svobody v jeho pou╛φvßnφ. Za prvΘ, svobodu kopφrovat program a poskytovat ho sv²m p°ßtel∙m a spolupracovnφk∙m; za druhΘ, svobodu m∞nit program podle sv²ch p°ßnφ za plnΘho p°φstupu ke zdrojovΘmu textu; za t°etφ, svobodu roz╣i°ovat vylep╣enΘ verze a tφm pomoci budovat komunitu. (Pokud roz╣i°ujete GNU software, m∙╛ete po╛adovat odm∞nu za zkopφrovßnφ, nebo m∙╛ete nabφdnout kopie zdarma).

Projekt GNU byl zalo╛en v roce 1983 jako zp∙sob, jak p°inΘst zpßtky ducha spoluprßce, kter² byl komunit∞ kolem poΦφtaΦ∙ d°φve obvykl² --- jak op∞t umo╛nit spoluprßci, odstran∞nφm p°ekß╛ek uvalen²ch vlastnφky tohoto proprietßrnφho softwaru.

V roce 1971, kdy Richard Stallman zapoΦal svoji kariΘru v MIT, pracoval ve skupin∞, kterß pou╛φvala v²hradn∞ svobodn² software. Dokonce i poΦφtaΦovΘ spoleΦnosti Φasto ╣φ°ily svobodn² software. Programßto°i mohli voln∞ spolupracovat jeden s druh²m a Φasto tak Φinili.

V 80. letech byl tΘm∞° v╣echen software proprietßrnφ (18kB), co╛ znamenß, ╛e m∞l vlastnφky, kte°φ zakazovali a znemo╛≥ovali spoluprßci u╛ivatel∙. Byl pot°eba projekt GNU.

Ka╛d² poΦφtaΦ pot°ebuje operaΦnφ systΘm; pokud tu nenφ ╛ßdn² svobodn² operaΦnφ systΘm, potom nem∙╛ete ani pou╛φvat poΦφtaΦ bez uch²lenφ se k proprietßrnφmu softwaru. Prvnφ polo╛ka na seznamu pot°ebnΘho svobodnΘho software byl tedy svobodn² operaΦnφ systΘm.

OperaΦnφ systΘm nenφ jen jßdro (kernel); obsahuje takΘ p°ekladaΦe, editory, programy pro ·pravu textu, pro prßci s po╣tou a spoustu dal╣φch v∞cφ. Proto je napsßnφ celΘho operaΦnφho systΘmu velmi nßroΦn² ·kol. Zabral nßm mnoho let.

Rozhodli jsme se vytvo°it operaΦnφ systΘm kompatibilnφ s Unixem, proto╛e jeho celkov² design byl ji╛ prov∞°en, byl p°enositeln² a kompatibilita usnad≥uje Unixov²m u╛ivatel∙m v²m∞nu Unixu za GNU.

P∙vodnφ cφl svobodnΘho UnixovΘho operaΦnφho systΘmu byl dosa╛en. V 90. letech jsme m∞li bu∩ nalezenΘ, nebo napsanΘ v╣echny hlavnφ Φßsti krom∞ jednΘ -- jßdra. Linus Torvalds nato vyvinul Linux -- svobodnΘ jßdro. Skombinovßnφm Linuxu s tΘm∞° kompletnφm GNU systΘmem vznikl kompletnφ operaΦnφ systΘm; linuxov² GNU systΘm. Odhaduje se, ╛e nynφ pou╛φvajφ linuxov² systΘm (vΦetn∞ systΘm∙ Slackware, Debian, Red Hat a dal╣φch) stovky tisφc lidφ.

Ale projekt GNU nenφ omezen jen na operaΦnφ systΘmy. Chceme poskytnout celΘ spektrum softwaru, cokoliv co m∙╛e b²t u╛iteΦnΘ n∞jakΘ v∞t╣φ skupin∞ u╛ivatel∙. To zahrnuje aplikaΦnφ software. Ji╛ mßme tabulkov² procesor. Doufßme v roz╣φ°enφ GNU Emacsu do WYSIWYG publikaΦnφho systΘmu b∞hem nadchßzejφcφch let.

Chceme takΘ poskytovat software u╛ivatel∙m, kte°φ nejsou poΦφtaΦovφ odbornφci. Proto pracujeme na grafickΘm prost°edφ (online) ovlßdanΘm my╣φ, kterΘ pom∙╛e zaΦßteΦnφk∙m pou╛φvat systΘm GNU.

Chceme takΘ poskytovat hry a dal╣φ zßbavu. N∞kterΘ svobodnΘ hry jsou ji╛ k dispozici.

Jak daleko a╛ m∙╛e svobodn² software jφt? Neexistujφ ╛ßdnß omezenφ, krom∞ prßvnφch, takov²ch jako ·pln² zakßz svobodnΘho softwaru skrz patentov² systΘm. KoneΦn² cφl je poskytovat svobodn² software ke v╣em Φinnostem, kterΘ cht∞jφ u╛ivatelΘ poΦφtaΦ∙ d∞lat a tφm uΦinit proprietßrnφ software zastaral²m.

Nßvrat na domovskou strßnku GNU.

FSF & GNU informace & otßzky na gnu@gnu.org. Dal╣φ mo╛nost jak kontaktovat FSF.

Komentß°e k t∞mto web strßnkßm na webmasters@www.gnu.org, ostatnφ otßzky zasφlejte na gnu@gnu.org.

DoslovnΘ kopφrovßnφ a ╣φ°enφ tohoto celΘho dokumentu na jakΘmkoliv mΘdiu je dovoleno v p°φpad∞, ╛e tato podmφnka bude zachovßna.

Updated: $Date: 2001/10/06 20:41:08 $ $Author: Sisao $