Národní kulturní památky


	Pražská informační služba Betlémské nám. 2 116 98 Praha 1 info@pis.cz

Základní informace Znak Prahy Památky Národní kulturní památky Sochy a pomníky Piktogramy Doprava Ubytování Pražská nej... Jak se Praze říká Změny názvů Fotogalerie Petřínská rozhledna

Národní kulturní památky

Dnes je ve Státním seznamu pražských nemovitých kulturních památek zapsáno téměř 2000 objektů, z toho 1440 na území pražské památkové rezervace. Z nich nejvýznamnější jsou vyhlášeny národními kulturními památkami:

Anežský klášter - raně gotický stavební komplex vybudovaný králem Václavem I. a Přemyslem Otakarem I. v letech 1234 - 1280 pro klášter klarisek (zakladatelkou a představenou byla Václavova sestra Anežka). Komplex dvou kostelů (sv. Františka a sv. Salvátora), dvou kaplí (sv. Barbory a sv. Magdalény), kláštera klarisek, domu představené a hospodářských budov. Postupná obnova po r. 1945, od r. 1980 umístěna stálá expozice Národní galerie.
NKP od 1978.

Archív České koruny - soubor 2 525 písemností z let 1158 - 1935 dokládající státoprávní existenci a suverenitu českého státu, jádro tvoří listiny do r.1620. Nejvýznamnější a nejcennější archívní fond v ČR, jeden z nejzávažnějších listinných souborů svého druhu v Evropě. Byl součástí státního pokladu a uchováván spolu s korunovačními klenoty. Dnes je součástí Státního ústředního archívu v Praze.
NKP od 1988.

Betlémská kaple - původní kaple vybudovaná r. 1391 nákladem měšťanů Jana z Mühlheimu a Kříže pro české bohoslužby. V letech 1402 - 1412 zde kázal Mistr Jan Hus. Zbořena r. 1786. V letech 1948 - 1954 kaple znovu vybudována J. Fragnerem podle nákresů původní kaple. Začleněny dochované části zdiva a architektonických článků i zlomky nápisů.
NKP od 1962.

Bojiště bitvy na Bílé Hoře s mohylou a letohrádek Hvězda s oborou - bělohorská pláň se stala 8. 11. 1620 bojištěm, na němž podlehla česká stavovská vojska císařské armádě (vůdcové popraveni na Staroměstském náměstí). Lovecká obora založena 1530 Ferdinandem I., letohrádek postaven v letech 1555 - 1556 na půdorysu šesticípé hvězdy. Nástropní štuky patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě.
V letech 1945 - 1951 zde upraveno Muzeum Aloise Jiráska. 1968 rozšířeno o Muzeum Mikoláše Alše. Po rekonstrukci v r letech 1996 - 2000 muzeum nebylo obnoveno, letohrádek využívá Památník národního písemnictví pro výstavní účely.
NKP od 1962.

Břevnovský klášter - první mužský klášter v Čechách. Založen Boleslavem II. a sv. Vojtěchem 14. 1. 993. Klášter si po celý středověk zachoval úlohu významného centra náboženství a kulturního života. Počátkem 18. stol. opět zaujal přední místo mezi našimi duchovními institucemi jako iniciátor uměleckého dění. Dnešnípodoba vznikla v letech 1708 - 1745. Konvent s prelaturou postaveny podle projektu K. I. Diezenhofera.
Fresky nástropní malby z 1. pol. 18. stol. od K. Kováře. Nástropní malba tereziánského sálu od K. D. Asama z r. 1727 je jednou z nejvýznamnějších fresek českého baroka.
NKP od 1991.

České korunovační klenoty - přemyslovská koruna s původními prvky z 11. a 13. stol. přepracovaná 1345 na popud Karla IV. na korunu svatováclavskou. Zpracována ze zlata o jednadvaceti karátech, posázená drahokamy, váží 2499 gramů. Dále korunovační jablko a žezlo z doby Rudolfa II., svatováclavský meč asi z r. 1356 a kříž z ryzího zlata z doby po r. 1354. Klenoty jsou uloženy v katedrále sv. Víta.
NKP od 1962.

Čestná pohřebiště spojeneckých armád a bojovníků za svobodu na Olšanech - pietní místo, areál čestných pohřebišť sovětských a bulharských vojáků, vojáků Commonwealthu, hroby padlých v Pražském květnovém povstání a čestné pohřebiště příslušníků I. odboje
NKP od 1978 a 1999.

Dům umělců (Rudolfinum) - postavený v neorenesančním slohu v letech 1876 - 1884 podle projektu J. Zítka a J. Schulze jako koncertní síň a galérie. Vedle Národního divadla nejvýznamnější neorenesanční budova Prahy. Ve 20. - 30. letech sídlo parlamentu.
NKP od 1989.

Bývalé jezuitské gymnázium Praha 1 - budova ve Sněmovní ulici na Malé Straně.
NKP od 1995.

Hradiště Šárka - slovanské hradisko vyrostlo na Kozákově skále a Vanžově v Divoké Šárce. Spíše bylo bohatším obchodním střediskem zásadního významu pro pražskou oblast před vznikem Pražského hradu. Kombinací valů a skal vzniklo vnitřní hradisko a dvě předhradí. Rozkvět hradiska spadá od 8. stol. n. l., v 9. stol. jeho význam upadá.
NKP od 1995.

Karlův most se sochařskou výzdobou - založen 1357 na místě románského Juditina mostu (z doby kolem r. 1170). Dostavěn r. 1402, stavitelem byl P. Parléř. Je dlouhý 515 metrů, široký 9,5 metrů, spojuje Malou Stranu se Starým Městem. Je jedním z nejstarších mostů ve střední Evropě. Staroměstská mostní věž vybudována v 2. pol. 14. stol., nižší malostranská věž je z 2. pol.12. stol., renesančně upravena po r.1591, vyšší malostranská věž je z 2. pol. 15. stol. Most vyzdoben 30 barokními sochami většinou z let 1638 - 1714 (autory mj. Matyáš Braun a J. F.M. a M. Brokofové). Sochy zčásti nahrazeny kopiemi bratří Maxů z poloviny 19. stol.nebo novodobými kopiemi.
NKP od 1962.

Karolinum - různorodý komplex budov od gotiky až po 19. stol. Základem gotický Rotlevův dům. Od roku 1383 sídlo Karlovy koleje (nejstarší univerzitní kolej ve střední Evropě). V letech 1946 - 1968 adaptace areálu podle projektu J. Fragnera.Dnes sídlo rektora a centrálních institucí Univerzity Karlovy.
NKP od 1962.

Palác Kinských - nejlepší rokoková stavba v Praze. Původně palác Goltz - Kinských; vybudován v letech 1755 - 1765 podle plánů K. I. Dienzenhofera a A. Luraga. Od r.1949 umístěna grafická sbírka Národní galerie.
NKP od 1992 (původně v souboru NKP Staroměstského náměstí).

Klášter Na Slovanech (Emauzy) - s kostelem P. Marie a kaplí sv. Kosmy a Damiána. Klášter založen Karlem IV. roku 1347 při podskalském farním kostelíku sv. Kosmy a Damiána (původně románský z 12. stol.) pro slovanské benediktiny, konající bohoslužby staroslověnským jazykem. Kostel P. Marie dokončen 1372. 1611 kostel i klášter zpustošeny, v 2. pol. 17. stol. obnoveny, částečně zbarokizovány. V letech 1880 - 1885 provedena regotizace. 14. 2. 1945 při bombardování Prahy Emauzy poškozeny, kostel obnoven 1967 podle projektu arch. F. M. Černého. Ambit býv. kláštera z r. kolem 1360 rekonstruován i s vzácnými nástěnnými malbami (výjevy ze Starého a Nového zákona). Areál obnoven v letech 1966 - 1969.
NKP od 1978.

Klementinum - rozsáhlý komplex budov budovaný postupně od r. 1653 do 2. pol. 18. stol. Západní část s monumentální pilastrovou fasádou do Křižovnické a Platnéřské ul. postavena asi podle projektu C. Luraga. V interiérech malovaná a štukovaná výzdoba z téže doby. Další průčelí vrcholně barokní (F. M. Kaňka) s plastickou výzdobou z dílny M. Brauna. Areálu dominuje věž bývalé klementinské hvězdárny z r. 1723.
NKP od 1995.

Kostel Matky Boží před Týnem - trojlodní bazilika, boční lodě s gotickou klenbou, hlavní loď po požáru v r. 1679 znovu zaklenuta v barokním slohu. Kostel založen v polovině 14. stol., stavba přerušena husitskou revolucí, ve stavbě pokračováno od r. 1457. Některé prvky dokládají účast parléřské huti. Stavba dokončena na počátku 16. stol. Severní věž vyhořela v r. 1819.
NKP od 1992 (původně v souboru NKP Staroměstského náměstí).

Kostel sv. Mikuláše (Malá Strana) - nejvýznačnější dílo pražského baroka. Loď kostela s průčelím postavena v letech 1704 - 1711 K. Dienzenhoferem, kněžiště přistavěno 1737 - 1752, věž postavena podle A. Luraga 1755. Vzácná výzdoba interiéru.
NKP od 1995.

Müllerova vila (Loosova vila) - moderní architektura založená na věcnosti a účelnosti. Vila postavena 1929 až 1930 architektem Loosem pro stavebního podnikatele Františka Müllera. Loos navrhoval nejen stavbu, ale každý detail vnitřního domu od nábytku až po tapety a kliky. Po rekonstrukci zpřístupněna v květnu 2000. Vila je v majetku města, správcem je Muzeum hlavního města Prahy.
NKP od 1995.

Národní divadlo - vrcholné dílo české architektury 19. stol. Budováno v novorenesančním slohu podle projetku J. Zítka z darů a sbírek. Základní kameny položeny 16. 5. 1868, divadlo provizorně otevřeno 11. 6. 1881. Budova vyhořela 12. 8. 1883, přestavbu podle nového projektu řídil J. Schulz. Divadlo znovu otevřeno 18. 11. 1883. Výzdoba dílem umělců tzv. generace Národního divadla (M. Aleš, F. Ženíšek, J. Mařák, J. V. Myslbek, V. Hynais, B. Schnirch aj.) Rekonstrukce a dostavba v letech 1977 - 1983.
NKP od 1962.

Národní muzeum - monumentální novorenesanční budova postavená podle plánu J. Schulze v letech 1885 - 1890 na místě býv. Koňské brány. Plastická a malířská výzdoba navazuje na výtvarnou tradici generace Národního divadla. V interiéru centrální síň Panteonu zasvěceného památce předních osobností národa. Muzeum založeno 1818, sbírky původně umístěny ve Šternberském a Nosticově paláci. V nové budově od r. 1890.
NKP od 1962.

Národní památník na Vítkově s hrobem Neznámého vojína - monumentální bloková stavba J. Zázvorky budovaná v letech 1946 - 1949. Památník národního odboje a býv. mauzoleum představitelů dělnického hnutí a národního odboje. 1949 uloženy ostatky neznámého československého bojovníka z dukelského bojiště.
Před památníkem od r. 1950 jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova od B. Kafky.
NKP od 1962.

Novoměstská radnice - založena před r. 1367 jako výraz samosprávného postavení Nového Města v rámci pažských měst. Ke gotické budově, z níž se zachovala dolní sloupová síň z doby Václava IV., přistavěna v letech 1452 - 1456 radniční věž s kaplí. V letech 1520 - 1526 přestavěna v renesančním slohu a rozšířena. Průčelí obnoveno v r. 1905. 1419 se stala ohniskem povstání pražského lidu vedeného knězem Janem Želivským, které znamenalo počátek husitského období.
NKP od 1962.

Obecní dům hlavního města Prahy - secesní budova postavená v letech 1905 - 1911 podle návrhu A. Balšánka a O. Polívky na místě bývalého Králova dvora. Středem budovy je Smetanova síň, dále sály a salónky. Na vnější i vnitřní výzdobě budovy se podílela řada vynikajících umělců mj. L. Šaloun, K. Novák, J. Mařatka, F. Úprka, F. Ženíšek, A. Mucha, V. Myslbek, M. Aleš, J. Preisler, J. Panuška, J. Ullman. Jejich tvorba vytváří reprezentativní obraz umění české secese.
NKP od 1989.

Památník českého odboje 1939 - 1945 "Pečkárna" - bývalý Petschkův palác postavený v letech 1923 - 1925 podle M. Spielmanna. V letech 1939 - 1945 sídlo řídící úřadovny gestapa v Čechách. Tisíce českých antifašistů zde byly podrobeny výslechům a mučení. Všechny prostory v suterénu byly v roce 1985 upraveny jako Památník českého odboje 1939 - 1945 "Pečkárna" se stálou expozicí. NKP od 1989.

Památník protifašistického odboje v Kobylisích - areál bývalé vojenské střelnice, kde byli za 2. sv. války, zejména v době heydrichiády, hromadně popravováni čeští vlastenci a odbojoví pracovníci. Vybudován v r. 1975.
NKP od 1978.

Sídlo Poslanecké sněmovny ČR, budovy ve Sněmovní ul. 176, Thunovské ul. 9 a 10, Tomášské ul. 8, 11 - 16 a 518 a na Malostranském nám. 6 (dům Smiřických) a 7 (Šternbernský dům); celkem tvořen 13 objekty. (Senát viz Valdštejnský palác).
NKP od 1992.

Pražský hrad - oblast Hradu včetně archeologických nálezů. Původně slovanské hradiště přebudované v 11. stol. na kamenný románský hrad, přestavovaný a doplňovaný až do 18. stol. Jádro tvoří románský palác z 1. pol. 12. stol., přestavěný v 2. pol. 14. stol., s Vladislavským sálem (1486 - 1502, B. Ried) a renesančním Ludvíkovým křídlem (1503 - 1510 B. Ried); ostatní obytné budovy přestavěny v 2. pol. 18. stol. (N. Pacassi). Na místě románské baziliky vybudován chrám sv. Víta z let 1344 - 1420 (Matyáš z Arrasu a Petr Parléř) s lodí z let 1873 - 1929 (J. Mocker a K. Hilbert); svatováclavská kaple z let 1362 - 1364 (P. Parléř), renesanční kruchta z let 1557 - 1561 (B. Wohlmut) a hrobka českých králů z let 1569 - 1589 (A. Collin). Býv. klášter benediktinek u sv. Jiří založen 973 s románskou bazilikou kolem r. 1000 přestavěnou po r. 1142. Na severní straně hradu zbytky pozdně gotického opevnění z konce 15. stol. s věží Daliborkou a vstupní Černou věží z pol. 12. stol. Zlatá ulička a budova renesančně přestavěného purkrabství z r. 1555. V královské zahradě letohrádek z let 1538 - 1563 a míčovna z let 1563 - 1568.
Od 9. stol. hrad sídlem českých knížat a králů, od 1918 prezidentů republiky.
NKP od 1962.

Staroměstská radnice včetně podzemních prostor - založena v roce 1338 s gotickou věží (před r. 1381), s orlojem (r. 1410 sestrojil mistr Mikuláš z Kadaně, 1490 opravil mistr Hanuš).
Radnice těžce poškozena za květnového povstání v r. 1945, kdy vyhořelo její novogotické křídlo, které již nebylo obnoveno.
NKP od 1992 (původně v souboru NKP Staroměstského náměstí).

Staroměstské náměstí - ústřední náměstí Starého Města. Původně Tržiště nebo Staré tržiště (na rozdíl od Nového u sv. Havla). Od 14. stol. Rynk nebo Staroměstký rynk (na rozdíl od Malostranského). Části před radnicí se ve 14. stol. říkalo Tandléřský trh, části před kostelem sv. Mikuláše Kuří trh. V 18. stol. Staroměstský plac, Velké Staroměstské náměstí, Velké náměstí. Po r. 1895 Staroměstské náměstí.
NKP od 1962 spolu se Staroměstskou radnicí, Týnským chrámem a palácem Kinských - tyto budovy od r. 1992 samostatné NKP.

Staronová synagoga - nejcennější památka pražského ghetta, patří k nejstarším dochovaným synagogám v Evropě a nejhodnotnějším dílům rané gotiky v Praze. Síňové dvoulodí postaveno zhruba v letech 1275 - 1280. Vně cihlové štíty ze 14. stol., obklopena přístavky z doby od 14. do 17. stol.
NKP od 1995.

Starý židovský hřbitov - vznik v 1. pol. 15. stol., rozšiřován v 16., 17. i 18. stol. Pohřbívání ukončeno v r. 1787. Na jeho ploše umístěno 20.000 náhrobků. K nejvýznačnějším patří hrob Abigdora Kara z r.1439, tumba Mordechaje Maisela z r. 1601 a tumba pověstného rabiho Jehudy Löwa z r. 1609. Symboly vytesané na náhrobcích označují rody pohřbených nebo jejich zaměstnání.
NKP od 1995.

Stavovské divadlo - postaveno v letech 1781 - 1783 podle návrhu arch. A. Haffeneckera nákladem hraběte Nostice, od 1799 vydržováno českými stavy (název Stavovské). 1920 odevzdáno veřejnosti, správně spojeno s Národním divadlem. 1949 přejmenováno na Tylovo. 1787 zde byla premiéra Dona Giovanniho. 1834 premiéra Tylovy Fidlovačky (poprvé zazpívána píseň Kde domov můj), do 1920 hrálo převážně německy.
NKP od 1962.

Sousoší sv. Václava - postaveno v letech 1912 - 1913, práce J. V. Myslbeka, který na tomto monumentálním úkolu pracoval od r. 1898. Jezdeckou sochu sv. Václava doprovází na soklu umístěné postavy sv. Anežky, Ludmily, Prokopa a Vojtěcha. Pomník nahradil starší barokní plastiku přenesenou r. 1879 na Vyšehrad.
NKP od 1995.

Strahovský klášter - rozsáhlý komplex kláštera řádu premonstátů zahrnuje řadu budov s kostelem a hospodářskými objekty a nádvořími. Byl založen knížetem Vladislavem II. a olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem roku 1140. Raně gotická a zejména rozsáhlá barokní přístavba (J.B. Mathey, A.Luraso, I.J.Palliardi) dala klášteru dnešní vzhled.
NKP od 1989.

Valdštejnský palác - rozsáhlý raně barokní komplex postavený v letech 1621 - 1626 pro Albrechta z Valdštejna podle projektu A. Spezzy a N. Sebregondiho. Hlavní budova dvoupatrová na uzavřené dispozici se dvěma nádvořími paralelními k průčelí. Na ni napojen trakt koníren s navazující čtyřkřídlou jednopatrovou budovou určenou pro provoz dvora. Severní chodba vede k příčně položené jízdárně. Její osa se asi v polovině tupoúhle zalamuje a toto zalomení je určující i pro zahradu. Bohatá vnitřní výzdoba. Sídlo Ministerstva kultury do 1996. 21. 2. 1996 schválila Poslanecká sněmovna zákon, podle něhož je spolu s paláci Kolovratským a tzv. malým Fürstenberským sídlem druhé komory Parlamentu, Senátu. Oficiálním sídlem Senátu je od 1. 3. 1996.
NKP od 1995.

Vyšehrad - oblast hradu s opevněním a hřbitovem. Vznik v 10. stol. jako přemyslovské hradiště. Bájné sídlo kněžny Libuše a Přemysla Oráče. Panovnickým sídlem a centrem státu do r. 1140.
Za husitské revoluce vypálen, v 17. stol. přestavěn v dnešní barokní citadelu. Románský kapitulní chrám sv. Petra a Pavla z 11. stol. přestavěný goticky v 2. pol. 14. stol. Románská rotunda sv. Martina z konce 11. stol. Základy baziliky sv. Vavřince z konce 11. stol. Při kostele Vyšehradský hřbitov, v letech 1889 - 1893 vybudováno národní pohřebiště Slavín, kde jsou pohřbeny nejvýznamnější osobnosti české kultury.
NKP od 1962.

Hradiště a keltské oppidum Závist - pravěká pevnostní soustava obývaná již od 3. tisíciletí př. n. l. V 5 .-1. stol. př. n. l. opevněné mocenské středisko Keltů, oppidum. Ve 4. - 5. stol. vybudováno první keltské hradiště se svatyní na akropoli. Na přelomu 2. a 1. stol. př. n. l. bylo přebudováno a rozšířeno. Významné nálezy slovanského osídlení sahají od příchodu Slovanů až do přelomu 9. a 10. stol. Nejrozsáhlejší pravěký opevněný celek na území Čech, který pravděpodobně po dlouhé období tvořil centrum pravěkého osídlení české kotliny.
NKP od 1989.

Zbraslavský klášter - původní lovecký dvůr Přemysla Otakara II. věnovaný Václavem II. řádu cisterciáků. Pohřebiště Přemyslovců Václava II., Václava III., královny Elišky, Václava IV. Základní kámen položen 1297. Klášterní kostel P. Marie a klášterní budovy dostavěny 1333, zničeny 1420 husity a znovu poškozeny za třicetileté války.
Chrám zanikl, jeho půdorys zjištěn archeologickým průzkumem. Klášter obnovován od 2. pol. 17. stol. do 1. pol. 18. stol. 1785 zrušen a přeměněn na rafinerii cukru. V letech 1911 - 1925 postupně obnoven podle návrhů D. Jurkoviče a A. Čenského. Zničený gotický chrám měl nahradit barokní kostel z let 1650 - 1654. Západně od kostela čtyřkřídlá dispozice býv. konventu, stavba zahájena 1709 podle J. Santiniho a dokončena 1724 - 1732.
NKP od 1995.

Změna vyhrazena Aktualizace dne: 29/04/2002 Další informace tel. 12 444