 |
|
╚tvrtek 18:00 
| ||||||||||||||||||||
       |
|
Zachytßvßnφ pro zaΦßteΦnφky ┌plnΘ zßklady zachytßvßnφ, kterΘ jsou naprosto nezbytnΘ pro prßci s videem. Pokud zaΦφnßte, zaΦn∞te prßv∞ zde. Canopus ADVC-100 Externφ obousm∞rn² p°evodnφk s DV enkodΘrem/dekodΘrem pro rozhranφ Firewire PixelView PlayTV@P7000 Internφ PCI karta s hardwarov²m MPEG enkodΘrem PozemskΘ televiznφ vysφlßnφ a konvergence Konvergence vysφlacφch technologiφ pro analogovou televizi a digitßlnφ televizi Canopus uvßdφ Imaginate 2
20.4.2004 Canopus uvßdφ ProCoder 2.0
20.4.2004 Leitch uvßdφ dpsVelocityHD
13.4.2004 14. - 16.4.2004: Interkamera 2004
13.4.2004 H.264 Encoder (TechPreview) 1.04 18.5.2004
Skuste asi najlepsi kodek pod slnkom. Ocakava sa presadenie pre DVD. XviD Koepi 1.0 - 09. 05. 2004 17.5.2004
-J- Dr₧te si Φepice FIN┴LN═ VERZE 1.0 XviD od Koepiho s nejnov∞jÜφm jßdrem Codec Pack - ALL in 1 6.0.1.1 17.5.2004
-J- DalÜφ hromadn² install dekodek∙ , tak₧e , kdo chce tak stahuj... FFDSHOW video decoder 2004-05-14 16.5.2004
-J- Pr∙lom p°ehrßvßnφ MPG4 , doporuΦuji vyzkouÜet , DS filtr pr... Easy CD-DA Extractor 7.0.5 14.5.2004
Audio ripper CD do MP3, WMA, Ogg nebo WAV i s pou₧itφm s ACM kodeky. | ||||||||||||||||||||
|
2.1.3 Komprese - kompresnφ algoritmy a pom∞ry Velmi zb∞₧n∞ si p°edstavme komprese a kompresnφ algoritmy, kterΘ se pro zpracovßnφ dv pou₧φvajφ. Jak bylo °eΦeno v²Üe, komprese byla p°φtomna p°i zpracovßnφ analogovΘho signßlu, u digitßlnφho je vÜak nezbytnostφ.Obrazy je mo₧nΘ komprimovat ztrßtov²mi a bezztrßtov²mi metodami. U bezztrßtov²ch metod jsou kompresnφ pom∞ry 2:1 Φi 4:1 v∙Φi nekomprimovanΘmu materißlu. BezztrßtovΘ metody p°edstavujφ klasickou formu komprese, kdy se neztrßcφ ₧ßdnß Φßst informace, ale jejφ hodnoty se p°esunujφ tak, ₧e fyzicky zabφrajφ co nejmenÜφ prostor. I proto jsou kompresnφ pom∞ry tak malΘ, ₧e informace z∙stßvajφ nezm∞n∞ny, ale pouze komprimovßny. V poΦφtaΦovΘm sv∞t∞ jsou klasick²mi bezztrßtov²mi kompresemi formßty ARJ, ZIP, RAR, ACE a mnoho dalÜφch. Naopak kompresnφ metody ztrßtovΘ jsou zalo₧enΘ na p°edpokladu, ₧e v mnoha aplikacφch p°φliÜ nevadφ, dojde-li b∞hem komprese k malΘ zm∞n∞ obrazu. Tyto metody jsou oznaΦovßny jako komprese se ztrßtou informace. V²hodou tohoto postupu jsou vyÜÜφ kompresnφ pom∞ry, kterΘ se v zßvislosti na po₧adovanΘ kvalit∞ obrazu pohybujφ v rozmezφ 7:1 a₧ 30:1. U digitßlnφho videa je v∞tÜina kompresφ zalo₧ena na jednoduchΘm, leΦ slo₧it∞ realizovatelnΘm principu. V ka₧dΘm obrazu se komprimujφ ty informace o pohybu, kterΘ se v nßsledujφcφch oknech jevφ jako statickΘ. V podstat∞ se propoΦφtßvß to, co se nepohybuje, a to se nßsledn∞ komprimuje. U Üpatn²ch kompresφ je tento proces patrn² tak, ₧e p°i pohybu se obraz "rozΦtvereΦkuje" Φi "zaml₧φ" (ukßzka na CD). Existuje velkΘ mno₧stvφ kompresφ a kompresnφch algoritm∙ s dopl≥ujφcφmi programy zefektiv≥ujφcφmi pou₧itφ na Internetu, v internφch sφtφch (LAN - Local Area Network) nebo obecn∞ u₧φvan²mi pro p°enos digitßlnφho videa - pro tyto programy se v₧il pojem CODEC (Coder/DECoder). Pod tφmto nßzvem jsou uvßd∞ny jednotlivΘ kompresnφ a dekompresnφ mechanismy a konkrΘtnφ komprese. V∞tÜinou je systΘm postaven tak, ₧e na jednΘ stran∞ stojφ Φasov∞ nßkladn², pracn² a v∞tÜinou i finanΦn∞ nßroΦn² kompresnφ proces - a na druhΘ stran∞ velmi jednoduch², p°φdavn² dekompresnφ program, slou₧φcφ pouze k dekompresi ulo₧enΘho videa a jeho p°ehrßnφ. Redukce barvonosnΘ informace Reprezentace barev v prostoru RGB (RGB - je zkratkou pro barevnΘ zobrazenφ Red Green Blue - Φervenß - zelenß - modrß, kterΘ se vzßjemn∞ p°ekr²vajφ a vytvß°ejφ tak ostatnφ barvy) nenφ z hlediska komprese obraz∙ a videosekvencφ p°φliÜ v²hodnß. Je znßmo, ₧e lidskΘ oko je citliv∞jÜφ na zm∞ny jasu ne₧ barvy. Tedy lidskΘ oko je v²razn∞ vnφmav∞jÜφ na p°echody mezi Φernou a bφlou ne₧ mezi jednotliv²mi barvami - co₧ je to dßno fyziologicky - v∞tÜφm poΦtem sv∞tloΦivn²ch tyΦinek ne₧ barvonosn²ch Φφpk∙. Nabφzφ se tedy myÜlenka vyu₧φt tΘto nedokonalosti zraku i p°i kompresi obraz∙. K redukci barvonosnΘ informace se barva nejΦast∞ji reprezentuje v n∞kterΘm z prostor∙ YCC, YUV, YIQ. Slo₧ka Y je jas, zb²vajφcφ dv∞ slo₧ky jsou barvonosnΘ. Aby se dosßhlo redukce objemu barvonosnΘ informace, b²vajφ barvonosnΘ slo₧ky vzorkovßny - "tzv. ésampling' - ·rove≥ analogovΘho signßlu je m∞°ena v pravideln²ch intervalech a p°evßd∞na do Φφseln²ch veliΦin - poΦet m∞°enφ/sekunda = vzorkovacφ frekvence" - s ni₧Üφ frekvencφ ne₧ jas. NejΦast∞ji se pou₧φvß formßt∙ oznaΦovan²ch k≤dy 4:2:2. U JPEG (formßt komprese nepohybliv²ch obraz∙) kompresφ je redukce objemu barvonosnΘ informace nepovinnß, ale obvyklß. U MPEG-1 (komprese videosekvencφ) se redukce provßdφ v₧dy a pou₧φvß formßtu 4:2:0. Komprese MPEG-2 (komprese videosekvencφ) podporuje i formßt 4:2:2. Redukce barvonosnΘ informace se pou₧φvß i v televiznφch soustavßch - PAL (YUV); NTSC (YIQ), jeliko₧ vyu₧φvajφ technologie snφmßnφ odd∞lenΘ jasovΘ a barvonosnΘ informace. Redukce barvonosnΘ informace se tedy vyu₧φvß ve vÜech operacφch vedoucφch ke snφ₧enφ objemu obrazov²ch dat. P°edstavuje prvnφ stupe≥ komprese, kterß ovÜem nep°inßÜφ v²razn² efekt snφ₧enφ velikosti dat, nicmΘn∞ je nutnß. Interpretace barvy je sice do jistΘ mφry individußlnφ u ka₧dΘho jedince dle jeho vrozen²ch dispozicφ, ale obecn∞ pou₧φvanß konvence pro za₧itΘ barvy musφ b²t zachovßna. S technologick²mi postupy pro snφmßnφ jasu a barvy se dß manipulovat, ale spφÜe relativn∞, co₧ je vid∞t i na uvßd∞n²ch pom∞rech, kdy jsou spφÜe pova₧ovßny za komprese bezztrßtovΘ. komprese M-JPEG Z komprese nepohybliv²ch statick²ch obrßzk∙ JPEG vychßzφ formßt Motion JPEG, kter² vypracovala jako standard skupina Joint Picture Expert Group. Formßt M-JPEG je navr₧en pro nelineßrnφ kompresi obraz∙ a byl zprvu vyu₧φvßn pro tvorbu a kompresi videa urΦenΘho pro CD (VideoCD). komprese AVI AVI znamenß Audio Video Interleave. P°edstavuje specißlnφ kompresi pohyblivΘho obrazu (tzv. RIFF - Resource Interchange File Format) vyvinutou firmou Microsoft pro pou₧itφ v systΘmech Windows. Existuje ovÜem i mnoho kodek∙ pro ostatnφ platformy. Formßt AVI je jednφm z velmi rozÜφ°en²ch a dob°e dokumentovan²ch kompresnφch formßt∙ pro video a audio data na systΘmech PC. AVI je p°φkladem urΦitΘho videostandardu. Dφky dobrΘ dokumentaci se objevilo mno₧stvφ podformßt∙ zlepÜujφcφch kompresnφ algoritmus pro urΦitΘ specißlnφ varianty - pro bitmapovΘ obrßzky DDM, DIP nebo OpenDML AVI Φi MIME. AVI takΘ umo₧≥uje vzßjemnou kompresi s jin²mi algoritmy, p°edevÜφm dφky mno₧stvφ kodek∙, se kter²mi m∙₧e konkurovat dnes velmi populßrnφmu RealVideu a QuickTimu. Obecn∞ je s pojmem a kompresφ AVI spojovßno tzv. Video for Windows. V souΦasnΘ dob∞ je formßt AVI k≤dovßn s Microsoft kompresφ MPEG-4 , ale takΘ populßrnφm, nicmΘn∞ zatφm nelegßlnφm kodekem DivX;-) Φi 3ivX. Firma Microsoft rozÜφ°ila svΘ p∙sobenφ na poli multimΘdiφ vφceproduktov²mi Windows Media (viz nφ₧e). komprese MPEG MPEG je zkratkou pro Moving Pictures Expert Group. Cφlem prßce tΘto skupiny bylo standardizovat metody komprese videosignßlu. Formßt MPEG-1 byl dokonΦen v roce 1991 a jako norma p°ijat v roce 1992. Byl navr₧en pro prßci s obrazy o rozm∞ru 352x288 bod∙, 25 rßmc∙/s (odvozen od PAL) nebo 352x240, 30f/s (odvozen od NTSC) p°i datovΘm toku 1,5 Mb/s, kterΘ byly pova₧ovßny za optimßlnφ, ale v maximßlnφch hodnotßch nedosa₧itelnΘ. T∞mito parametry odpovφdal formßtu VHS, ale v digitßlnφ obdob∞ pro CD. Formßt MPEG-1 se stal souΦßstφ "BφlΘ knihy", kterß je definovßna jako norma pro zßznam pohyblivΘho obrazu na CD (72 minut videa) . Pro p°ehrßnφ takto k≤dovanΘho videa je p°φmo v jßdrech procesor∙ ulo₧ena instrukΦnφ sada MMX (Multi Media eXtension), kterß hardwarov∞ umo₧≥uje p°ehrßvßnφ formßtu MPEG-1. InstrukΦnφ sady jsou obsa₧eny v Intel procesorech poΦφnaje Pentiem I MMX a u AMD procesory K5/I MMX. Formßt MPEG-2 byl dokonΦen v roce 1994. Tato komprese je koncipovßna mnohem velkoryseji a sna₧φ se b²t standardem co nejuniverzßln∞jÜφm. Zavßdφ profily a ·rovn∞ (viz nφ₧e). MPEG-2 se v souΦasnΘ dob∞ nejΦast∞ji pou₧φvß pro kompresi videa. Jako kompresnφ algoritmus je vyu₧φvßm pro DVD a DV, ale pro ka₧d² typ se pou₧φvß odliÜnΘ komprese. Navφc pro DVD je MPEG-2 k≤dovßna taktΘ₧ dv∞ma odliÜn²mi metodami - bu∩ variabilnφm bitov²m tokem (variable bit rate - VBR), nebo konstantnφm bitov²m tokem (constant bit rate - CBR). Konstantnφ tok p°edstavuje klasickou metodu komprese zalo₧enou na pohybu v jednotliv²ch sekvencφch a dopoΦφtßvßnφ ostatnφch scΘn v zßvislosti na prom∞nlivosti obrazu dle nastavenΘho kompresnφho pom∞ru. Oproti tomu metoda VBR si vytvß°φ rozsßhlou databßzi vÜech objekt∙, pohyb∙ a zoom∙, podle kter²ch pak prom∞nliv∞ komprimuje celou scΘnu a pohyb. Je ale vhodn∞jÜφ pro nep°φliÜ pohyblivΘ sekvence - "talking head", statickΘ obrazy atd. Oba zp∙soby k≤dovßnφ jsou kompatibilnφ a vyu₧φvajφ se p°edevÜφm pro DVD nebo na Internetu s vyÜÜφmi kompresnφmi pom∞ry. (Tabulka pom∞ru datov²ch tok∙ je v p°φloze na CD). Formßt MPEG-2 se stal standardem pro kompresi digitßlnφho videa. Hlavnφ p°ednostφ je dokonalß technickß dokumentace, obecnß kompatibilita a velkß rozÜφ°enost. I p°esto, ₧e dnes nepat°φ mezi nejlepÜφ komprese, je vyu₧φvßn i pro televiznφ vysφlßnφ a zpracovßnφ profesionßlnφho videa. V souΦasnΘ dob∞ se takΘ pracuje na kompresi MPEG-2, kterß by zohled≥ovala JNDmetrix model lidskΘho vid∞nφ technologie - tzv. technologie Vision Optimized Encoder (VOE). Kvalita tΘto komprese je nejvφce patrnß p°i datov²ch tocφch pod 2Mb/s a je urΦena p°edevÜφm pro pou₧itφ na Internetu. Tato technologie pracuje s fyzick²mi dispozicemi jedince, kterΘ zohled≥uje p°i kompresnφch algoritmech - jde hlavn∞ o kombinaci zorn²ch a viditeln²ch ·hl∙ s urΦitou omezenostφ perifernφho vid∞nφ. MPEG-3 m∞l b²t pou₧φvßn pro HDTV, ale jeho v²voj byl zastaven, jeliko₧ pot°eby staΦφ pokr²t formßt MPEG-2. Formßt MPEG-2 s Layer 3 je obecn∞ oznaΦovßn jako MP3, kter² je velmi rozÜφ°en pro kompresi zvukov²ch dat. P°edstavuje protip≤l formßtu WAV firmy Microsoft, kter² svou velikostφ p∙sobil velkΘ problΘmy p°i kompresi videa s hudbou. V souΦasnosti mnoho software urΦenΘho pro zpracovßnφ videa pracuje ji₧ s kompresovanou hudbou ve formßtu MP3. Mimo jinΘ formßt MPEG-2 Layer 3 byl vyvinut n∞meck²m v²zkumn²m institutem Fraunhofer Research , kter² se podφlφ na v²voji formßt∙ digitßlnφho videa MPEG. Standard MPEG-4 je navr₧en pro extrΘmn∞ nφzkΘ datovΘ toky - menÜφ ne₧ 64kb/s. V souΦasnΘ dob∞ se v souvislosti s MPEG-4 objevilo mno₧stvφ kodek∙, kterΘ umo₧≥ujφ radikßln∞ zmenÜit digitßlnφ video s malou zm∞nou obrazu. Jednß se zejmΘna o kodek DivX;-), kter² ale bohu₧el nenφ oficißln∞ uznßn. Formßt MPEG-4 mß tendence b²t videoformßtem typu hudebnφho MP3. Jeho vyu₧itφ by vÜak nebylo pouze na Internetu, kde je pot°eba co nejmenÜφ velikosti kv∙li p°enosov²m rychlostem, ale i pro VideoCD. Formßt MPEG-4 pracuje se t°emi ·rovn∞mi nastavenφ - nφzkou, st°ednφ a vysokou, kterß umo₧≥uje prom∞nliv∞ m∞nit datov² tok, tφm sni₧ovat velikost a optimalizovat streamovßnφ. Pracuje taktΘ₧ ve dvou m≤dech s VBR a CBR. VÜechny komprese typu MPEG pou₧φvajφ ke komprimaci diskrΘtnφ kosin∙v algoritmus d∞lφcφ obrazy a video do Üedesßti Φty° bitov²ch blok∙. Ty jsou nßsledn∞ reorganizovßny a komprimovßny. Podle typu nastavenφ komprese MPEG umo₧≥uje komprimovat video v pom∞rech 30:1 a₧ po 100:1 vzhledem ke kvalit∞. "V souΦasnΘ dob∞ se skupina MPEG zam∞°ila na v²voj formßtu MPEG-21 a MPEG-7, kterΘ by m∞ly b²t dokonΦeny v letoÜnφm roce. MPEG-7 je stav∞n jako ┤MultimediaContent Description Interface┤ Φili rozhranφ pro popis multimedißlnφch obsah∙ a formßt MPEG-21 jako ┤Multimedia Framework┤." (Podrobn∞ji se kompresnφm algoritm∙m MPEG v∞nuji v p°φloze na CD.) Fraktßlnφ komprese V poslednφ dob∞ je hodn∞ studovßna, ale p°φliÜ se neprosadila pro velkou Φasovou nßroΦnost. Zßklad tvo°φ matematickΘ operace pracujφcφ s fraktßly. Dekomprese je ale na druhou stranu velmi jednoduchß a za jist²ch okolnostφ dovoluje i zoom. |