1. ┌vod

1.1 Revoluce nebo evoluce

Je lehkΘ zapomenout, jak je to nedßvno, co zaΦala revoluce v komunikacφch. VÜechny t°i z dneÜnφch rychle se rozvφjejφcφch telekomunikaΦnφch technologiφ existujφ ji₧ p°es p∙l stoletφ. Telefon byl vynalezen v roce 1876, roku 1926 prob∞hlo prvnφ televiznφ vysφlßnφ a elektronick² poΦφtaΦ byl sestrojen v druhΘ polovin∞ Φty°icßt²ch let minulΘho stoletφ. Po dlouhou dobu probφhaly technologickΘ inovace t∞chto vynßlez∙ pomalu, ale koncem osmdesßt²ch let doÜlo v tomto sm∞ru skuteΦn∞ k revoluci. Podobnß zm∞na vyvolßvß v₧dy obavy. Nynφ jsme ovÜem sv∞dky nejrychlejÜφho technologickΘho v²voje v d∞jinßch lidstva. "Ale jßdrem komunikaΦnφ revoluce je n∞co, co bude v zßsad∞ lidstvu prosp∞ÜnΘ - globßlnφ rozÜφ°enφ v∞domostφ. Informace d°φve dostupnΘ pouze n∞kolika vyvolen²m jsou nynφ dostupnΘ vÜem a ihned" .

S p°φchodem digitalizace doÜlo k masov∞jÜφmu Üφ°enφ informacφ pomocφ nov²ch technologiφ, co₧ se muselo projevit zp∞tn∞. V tom m∙₧eme spat°ovat jistou revoluci. èφ°enφ informace p∙sobilo na zdokonalovßnφ technologie, kterß nßsledovn∞ informaci zprost°edkovßvala tak, aby umo₧nila jejφ efektivn∞jÜφ Üφ°enφ. Prßv∞ reciprocita se tak stala d∙le₧itou podmφnkou interakce. V²voj m∙₧eme dokumentovat na p°φkladu televize. Jejφ technologickß podstata se od prvnφho ve°ejnΘho p°edstavenφ p°φliÜ nezm∞nila. P°iÜla barva, zvuk, mno₧stvφ program∙ a dalÜφ atributy, kterΘ zlepÜily jejφ kvalitu jako p°φstroje urΦenΘho k Üφ°enφ obrazu a zvuku. Pokud vÜak pomineme dopad, kter² tato technologie m∞la na spoleΦnost, pak z Φist∞ technickΘho hlediska z∙stala nezm∞n∞na. Pasivita v p°φjφmßnφ terestrißlnφho a pozd∞ji kabelovΘho signßlu do stroje, jeho₧ vnit°nφ struktura je z obecnΘho pohledu stßle stejnß, se v minulosti spφÜe prohloubila ne₧ zm∞nila. Zm∞ny v tomto procesu nastßvaly pouze ve fßzi tvorby a zpracovßnφ materißlu. B∞₧nΘ televiznφ vysφlßnφ do Θteru bylo ve v∞tÜin∞ Φßstφ sv∞ta po dlouhou dobu hlavnφm, n∞kdy jedin²m dostupn²m druhem televize. Ale vysφlacφ spektrum je omezenΘ a analogovΘ televiznφ signßly na n∞j majφ velkΘ po₧adavky. Z toho d∙vodu p°evaha stanic vysφlajφcφch do Θteru omezovala v∞tÜinu divßk∙ z mnoha zemφ p°i v²b∞ru kanßl∙, kter²ch bylo dostupn²ch v pr∙m∞ru Φty°i a₧ p∞t, a to pouze mφstn∞.

Nejv∞tÜφ revoluce v p°enosu televiznφho signßlu nastala koncem osmdesßt²ch let, kdy byla vyvinuta technologie ve Spojen²ch stßtech naz²vanß DBS (direct broadcasting by satellite) - p°φmΘ vysφlßnφ prost°ednictvφm satelitu; v Evrop∞ DTH (direct-to-home) - p°φmo do domu. P∙vodn∞ se satelit∙ pou₧φvalo pro telekomunikace, nßsledn∞ pro p°enos program∙ spoleΦnostφ provozujφcφch kabelovou televizi. Programy se dßle po kabelech rozvßd∞ly p°edplatitel∙m.

Velkou novinkou let devadesßt²ch byl v²voj satelitnφ televize, kterß vysφlala signßl p°φmo na malou parabolickou antΘnu u₧ivatele.

O vÜech t∞chto p°φpadech pokroku lze uva₧ovat jako o revoluci. Pokud vÜak postavφme jednotlivΘ posuny vedle sebe, nutn∞ dosp∞jeme k zßv∞ru, ₧e se jednß spφÜ o evoluci, kterß souvisφ s v²vojem v ostatnφch komunikaΦnφch oborech. Revoluci lze chßpat jako samostatnou zm∞nu izolovanou od okolφ, n∞co, co je opravdu p°evratnΘ ze svΘ podstaty. Tuto podmφnku tedy spl≥ovaly vynßlezy uvßd∞nΘ v²Üe - telefon, rßdio, televize Φi Internet. V dneÜnφ dob∞ je vÜak mnoho technologick²ch objev∙ ·zce propojeno s celkov²m v²vojem komunikaΦnφch obor∙, ₧e ji₧ nelze odd∞lit jeden od druhΘho. (Technologie Internetu byla implementovßna do mobilnφch telefon∙ Φi televize.)

Proto i ve vztahu digitßlnφho videa a jeho v²voje uva₧ujeme o evoluci, kterß pokraΦuje v rozvoji televize, analogovΘho videa, p°enosu obrazu, vysφlßnφ, telekomunikacφ a Internetu. Jako p°φm∞r m∙₧eme pou₧φt i v²voj v oblasti poΦφtaΦ∙. Nikdo nevnφmß p°edstavenφ novΘho procesoru, sb∞rnice nebo disku za revoluci. Tou by ovÜem bylo p°edstavenφ poΦφtaΦe fungujφcφho podle klasickΘho von Neumannova schΘmatu. (Ideßlnφ konstrukce poΦφtaΦe odliÜnß od souΦasnΘ architektury PC, dosud nerealizovanß.)

Digitalizace nep°iÜla do spoleΦnosti narßz. Zasahovala nßs postupn∞ od dob mal²ch praktick²ch v∞cφ jako digitßlnφ hodinky Φi kalkulaΦky a₧ po dneÜnφ dny, kdy si ani neuv∞domuje, co je stßle jeÜt∞ analogovΘ, a co ji₧ °φdφ digitßlnφ systΘm. Digitalizace se osvobodila z pole v²poΦetnφ techniky a prosadila se takΘ v oborech, o kter²ch jsme se domnφvali, ₧e je takovß zm∞na nem∙₧e postihnout. Navφc vytvo°ila a p°etvo°ila mnoho obor∙ do nov²ch, dosud neznßm²ch podob. Dynamika jejich r∙stu pak p°ekvapila v∞tÜinu lidφ a na ekonomickΘm poli znamenala zm∞nu sv²m v²znamem podobnou pr∙myslovΘ revoluci. Ale ani pro jeden z t∞chto d∙vod∙ nem∙₧eme digitalizaci chßpat jako revoluci, ale pouze jako nutnou evoluci. FenomΘnem nenφ toti₧ samotnß technologie, ale rychlost jejφ zm∞ny. A prßv∞ rychlost se kterou dochßzφ ke zm∞nßm v komunikaΦnφ technologii si zaslou₧φ mnohem v∞tÜφ pozornosti, jeliko₧ jejφ dopad na spoleΦnost bude a je mnohonßsobn∞ drastiΦt∞jÜφ a radikßln∞jÜφ, ne₧ pou₧itφ jakΘkoli digitßlnφ technologie.