 |
|
╚tvrtek 18:00 
| ||||||||||||||||||||
       |
|
Zachytßvßnφ pro zaΦßteΦnφky ┌plnΘ zßklady zachytßvßnφ, kterΘ jsou naprosto nezbytnΘ pro prßci s videem. Pokud zaΦφnßte, zaΦn∞te prßv∞ zde. Canopus ADVC-100 Externφ obousm∞rn² p°evodnφk s DV enkodΘrem/dekodΘrem pro rozhranφ Firewire PixelView PlayTV@P7000 Internφ PCI karta s hardwarov²m MPEG enkodΘrem PozemskΘ televiznφ vysφlßnφ a konvergence Konvergence vysφlacφch technologiφ pro analogovou televizi a digitßlnφ televizi Canopus uvßdφ Imaginate 2
20.4.2004 Canopus uvßdφ ProCoder 2.0
20.4.2004 Leitch uvßdφ dpsVelocityHD
13.4.2004 14. - 16.4.2004: Interkamera 2004
13.4.2004 H.264 Encoder (TechPreview) 1.04 18.5.2004
Skuste asi najlepsi kodek pod slnkom. Ocakava sa presadenie pre DVD. XviD Koepi 1.0 - 09. 05. 2004 17.5.2004
-J- Dr₧te si Φepice FIN┴LN═ VERZE 1.0 XviD od Koepiho s nejnov∞jÜφm jßdrem Codec Pack - ALL in 1 6.0.1.1 17.5.2004
-J- DalÜφ hromadn² install dekodek∙ , tak₧e , kdo chce tak stahuj... FFDSHOW video decoder 2004-05-14 16.5.2004
-J- Pr∙lom p°ehrßvßnφ MPG4 , doporuΦuji vyzkouÜet , DS filtr pr... Easy CD-DA Extractor 7.0.5 14.5.2004
Audio ripper CD do MP3, WMA, Ogg nebo WAV i s pou₧itφm s ACM kodeky. | ||||||||||||||||||||
|
2.1.2 Digitßlnφ video Zßsadnφ rozdφl mezi analogov²m a digitßlnφm videem spoΦφvß v zßznamu, p°esn∞ji °eΦeno v tom, co se na mΘdium uklßdß. U analogovΘho videa se pomocφ rotujφcφch hlav zaznamenßvß do stop na pßsce informace o barv∞ a jasu jako elektromagnetickß k°ivka, u digitßlnφho videa jsou tyto informace zapisovßny digitßln∞ - tedy jako bity - co₧ p°edstavuje urΦitou posloupnost nul a jedniΦek. V d∙sledku mß tento rozdφl jeden v²razn² efekt: digitßlnφ video zvyÜuje kvalitu zßznamu (zv²Üit poΦet obrazov²ch bod∙ na °ßdek - u DV se tento poΦet pohybuje do 500 bod∙). A takΘ dφky binßrnφmu zßznamu informace umo₧≥uje videodata komprimovat - Φili zmenÜit v²slednou velikost objemu dat. Proto hraje u digitßlnφho videa velmi d∙le₧itou roli komprese.V minul²ch letech byla velkß pozornost v∞novßna prßv∞ nalezenφ vhodnΘho typu komprese tak, aby obraz byl co nejmΘn∞ pozm∞n∞n a velikost v²slednΘho produktu byla co nejmenÜφ. Pom∞r mezi kvalitou obrazu a velikostφ se stal m∞°φtkem pro kvalitnφ komprimovacφ algoritmus (podrobn∞ji nφ₧e). Samotnß technologie p°evodu analogov²ch dat do digitßlnφ formy nenφ nikterak p°evratnß, byla znßma pom∞rn∞ dlouho. Obraz a jeho slo₧ky majφ urΦitou elektrickou energii - elektrickΘ impulsy, kterΘ jsou pomocφ mechanismu obecn∞ zvanΘho "A/D p°evodnφk" (analog/digital) p°evßd∞ny na binßrnφ k≤d (nula a jedna). Televiznφ systΘm nezaznamenal v uplynulΘ dob∞ p°φliÜ razantnφch zm∞n na poli technologickΘho v²voje. "V₧dy se pro pou₧itφ a kvalitnφ vysφlßnφ snφmalo Φernobφle a teprve potΘ byla p°idßvßna barvonosnß informace." To jednak z d∙vodu kvalitn∞jÜφho v²slednΘho materißlu - rozliÜovßnφ mezi Φernou a bφlou je p°esn∞jÜφ - a takΘ z kompresnφch d∙vod∙, jeliko₧ i zde bylo pot°eba kv∙li omezenφm v p°enosu signßl komprimovat. Pro zobrazovanφ televiznφho signßlu na obrazovce se vyu₧φvß bodovΘho schΘmatu, kter² je pro Evropu definovßn standardem PAL uvßd∞jφcφ poΦet bod∙ na °ßdek a poΦet °ßdk∙ hodnotou 720 bod∙ na 625 °ßdk∙, v praxi se vÜak pou₧φvß pouze 576 °ßdk∙. Pro SpojenΘ stßty a p°idru₧enΘ zem∞ je definovanß norma NTSC dßna rozm∞ry 720x484. Hodnoty jsou uvßd∞ny jako maximßlnφ mo₧nost zobrazenφ a takΘ si nesou urΦitou informaci. V souvislosti s p°φchodem digitßlnφho videa a z d∙vodu vyu₧itφ jeho zobrazovacφch kvalit se zaΦalo uva₧ovat o vzniku novΘho standardu pro TV, obecn∞ zvanΘho "televize s vysokou rozliÜovacφ schopnostφ" Φili HDTV (High Definition Television). Po urΦitΘm experimentovßnφ se vÜak zjistilo, ₧e pom∞r mezi vzdßlenostφ pozorovatele od obrazovky a jejφ velikostφ je p°φmo ·m∞rn². Tudφ₧ s v∞tÜφ televizφ (obrazovou plochou) se ·m∞rn∞ zvyÜuje i vzdßlenost u₧ivatele od obrazovky. Navφc rozdφl mezi klasickou TV produkcφ a digitßlnφm vysφlßnφm nenφ pro b∞₧nΘho u₧ivatele tak zßsadnφ, aby pozoroval zm∞nu. I proto se od pokus∙ o zavedenφm HDTV upustilo. "Existujφ sice stßty, kde se pro HDTV vysφlß (Japonsko a Φßst USA), ale toto vysφlßnφ nep°edstavuje sm∞r, kam by digitßlnφ video a videoprodukce sm∞°ovala." Obecn∞ °eΦeno, digitßlnφ video p°edstavuje nßstupce klasickΘho analogovΘho videa, ale jeho p°echod nenφ zcela jednoznaΦn², spφÜe se oba systΘmy p°ekr²vajφ a postupn∞ dochßzφ k nahrazovßnφ analogov²ch p°φstroj∙ digitßlnφmi. Pro oba systΘmy vÜak platφ, ₧e ka₧d² v sob∞ nese jak pozitivnφ, tak negativnφ aspekty, proto nelze jednoznaΦn∞ soudit, kter² je lepÜφ. Ji₧ v minulosti se ukßzalo, ₧e p°i zavßd∞nφ novΘ technologie dv zßvisφ na marketingu a reklam∞, proto₧e ta rozhodne, kter² p°φstroj a formßt se na trhu uchytφ . Obecn∞ vÜak bude p°ijφmßn pouze ten, kter² bude kompatibilnφ a Üiroce rozÜφ°en². |