Placky

Pomalu ale jist∞ se musφme p°ipravit na novou Θru, kde ji₧ nebudou vlßdnout kazety vÜech velikostφ a tvar∙, ale hezky kula¥ouΦkΘ, mo₧nß i v ochranΘm obalu balenΘ, disky. Majφ jednu ohromnou v²hodu - rychlΘ vyhledßvßnφ, proto₧e nenφ t°eba p°etßΦet. DalÜφ v²hoda je p°edevÜφm z obchodnickΘho hlediska - velmi levnß v²roba. Jak s oblibou °φkßm, bouchne lis a vypadne kompakt. A¥ u₧ se to obhcodnφk∙m a mana₧er∙m lφbφ nebo ne, cena nenφ stanovena v²robnφ cenou, ale ka₧dß novinka se prost∞ musφ po°ßdn∞ vyplatit. A tak doba disk∙ p°ichßzφ pomaleji, ne₧ by tomu bylo bez kapitalistickΘho myÜlenφ.

Nev²hodou disk∙ je jejich relativn∞ nφzkß kapacita (optoti pßskov²m kazetßm), tak₧e je nutnΘ pou₧φvat efektivn∞jÜφ metody komprese zßznamu. Prvnφm diskem pou₧it²m pro zßznam videa byl ji₧ v osmdesßt²ch letech dvacßtΘho stoletφ kompaktnφ disk CD o pr∙m∞ru 12cm s optick²m zßznamem, urΦen² p∙vodn∞ pouze pro zvuk - vzniklo VideoCD (white book). Cφlem bylo vyu₧φt stßvajφcφch mechanik a za°φzenφ pro mastering, tak₧e parametry byly relativn∞ shodnΘ s AudioCD - dΘlka zßznamu 70 minut se stejnou rychlostφ otßΦenφ a fyzicky stejn² zßznam. VideoCD obsahuje n∞kolik stop. Prvnφ je standardnφ ISO 9660 (datovß stopa) se soubory, °φkajφcφ p°ehrßvaΦi jak nalΘzt a p°ehrßt obsa₧enΘ video na disku, dßle menu pro v²b∞r titlul∙, obrßzky apod. DalÜφ stopy majφ strukturu jako AudioCD (CD-DA Red book) a obsahujφ bu∩ video ve formßtu MPEG-1 nebo pouze zvuk. Nev²hodou formßtu bylo, ₧e disk byl urΦen pouze pro p°ehrßvßnφ a neÜlo ho pou₧φt podobn∞ jako kazetovΘ rekordΘry. TakΘ rozliÜenφ bylo relativn∞ nφzkΘ. V horizontßlnφm sm∞ru na tom bylo sice podobn∞ jako VHS, poΦet °ßdk∙ byl ale poloviΦnφ - 352x288 bod∙ pro PAL (sice MPEG-1 lze pou₧φt i pro vyÜÜφ rozliÜenφ, VideoCD je ale striktn∞ vßzßno na toto rozliÜenφ a konstantnφ bitrate 1150kbps, kterΘ odpovφdß kapacit∞ a rychosti otßΦenφ disku).

Velice brzy zaΦal v²voj novΘho disku pro zßznam videa v kvalit∞ srovnatelnΘ s S-VHS. Hlavnφm ·kolem bylo zv²Üit kapacitu, co₧ se povedlo p°i oboustranΘm a dvouvrstvΘm zßznamu a₧ na 17GB. Po prvnφm uve°ejn∞nφ specifikacφ a nßzvu DVD - Digital Video Disc se samoz°ejmn∞ zvedla vlna zßjmu a p°edevÜφm po₧adavky na vyu₧itφ i v jinΘm oboru, tak₧e doÜlo zßhy k p°ejmenovßnφ na Digital Versatile Disc (DVD) a dopln∞nφ a up°esn∞nφ specifikacφ. DVD ji₧ nenφ tak striktn∞ vßzßno na formßt jako VideoCD a m∙₧e obsahovat video o r∙zn²ch parametrech, p°esto s r∙zn²mi omezenφmi. RozliÜenφ je a₧ 720x576 bod∙ proklßdan∞ nebo neproklßdan∞, komprese MPEG-1/2, bitrate m∙₧e b²t a₧ 9.8Mbps, ale i s prom∞nliv²m bitratem (VBR), pom∞r stran 4:3 nebo 16:9, vφce viz tabulka. Je takΘ definovßno, co musφ spl≥ovat p°ehrßvaΦ honosφcφ se oznaΦenφm DVD Player. P°edn∞ musφ dokßzat dek≤dovat stream s trval²m bitratem 9.8Mbps, co₧ je maximum p°i dvouvrstvΘm zßznamu. Dßle musφ um∞t p°ehrßt 16:9 disk na TV s pom∞rem stran 4:3 (tzv. letterbox - dodßnφ Φern²ch pruh∙). Nemusφ b²t ale nutn∞ podporovßny dalÜφ v∞ci, kterΘ specifikace obsahuje, nap°. multi-angle view pro volbu shlΘdnutφ scΘny z r∙znΘho ·hlu apod.

Zdß se, ₧e formßtu DVD se blφskß na lepÜφ Φasy, proto₧e se zaΦφnajφ objevovat prvnφ nahrßvacφ disky (DVD-RAM, DVD-R, DVD-RW, DVD+RW) a prvnφ rekordΘry. P°edevÜφm posledn∞ jmenovan² DVD+RW zaΦφnß b²t nejvφce akceptovan², proto₧e by m∞l b²t kompatibilnφ se vÜemi stßvajφcφmi DVD p°ehrßvaΦi.