╚ernobφl² formßt

Podφvejme se te∩ na princip p°enosu a zobrazenφ "b∞₧φcφho obrazu" na televiznφ obrazovce. Nebudeme se ale zab²vat samotn²m principem fungovßnφ TV jako p°φstroje, to je na delÜφ povφdßnφ.

Proto₧e nelze p°enΘst cel² jeden obrßzek (frame) najednou, jako je tomu nap°φklad u kinofilmu, musφ se p°enΘst obrßzky postupn∞, bod po bodu. ZaΦφnß se vlevo naho°e, pokraΦuje doprava a₧ ke kraji obrazu (konec °ßdku) a pak postupuje sm∞rem dolu op∞t zleva doprava. Cel² obraz je tedy rozd∞len do °ßdk∙. Navφc se zobrazuje proklßdan∞, nejprve sudΘ °ßdky (2,4,6,..) a teprve potom lichΘ (1,3,5,...) - mluvφme o p∙lsnφmcφch. SkuteΦnost tedy vypadß n∞jak takto:

Tyto p∙lsmφmky se navzßjem st°φdajφ urΦitou frekvencφ (50Hz pro Evropu a 60Hz pro USA) a vytvß°φ tak b∞₧φcφ video. VyobrazenΘ Φßry urΦujφ b∞h paprsku v obrazovce, kter² rozsv∞cuje na mal² okam₧ik sφtnici. VÜimn∞te si Φßrkovan²ch Φar, b∞hem kter²ch je paprsek vypnut a tedy se nezobrazuje nic. Jde o vertikßlnφ (mezi jednotliv²mi °ßdky) a horizontßlnφ (mezi p∙lsnφmky) zatem≥ovacφ intervaly (blanking interval), kterΘ slou₧φ k p°esm∞rovßnφ paprsku na po₧adovanou pozici (to nelze okam₧it∞ dφky charakteristice vychylovacφch cφvek obrazovky). U druhΘho p∙lsnφmku se paprsek nevracφ p°φmo, ale tzv. zig-zagem. PoΦet °ßdk∙ urΦuje vertikßlnφ rozliÜenφ, tedy ostrost obrazu ve svislΘm sm∞ru. V Evrop∞ se pou₧φvß 625 °ßdk∙, z nich₧ pouze 576 je viditeln²ch. V horizontßlnφm sm∞ru je rozliÜenφ urΦeno dostupnou Üφ°kou pßsma. Udßvß se jako poΦet svisl²ch °ßdk∙ (tedy sloupc∙), kterΘ je schopna televize zobrazit. Tato hodnota nemß co do Φin∞nφ s poΦtem bod∙ p°i digitalizaci, o tom si °ekneme pozd∞ji. Op∞t jeden obrßzek:

Na obrßzku A je vid∞t Φtvercov² signßl, kter² lze rozd∞lit do sinusov²ch signßl∙ o ruzn²ch frekvencφch. Pokud tyto sinusovky op∞t seΦteme, zφskßme p∙vodnφ Φtvercov² signßl. Pokud ale z t∞chto signßl∙ odstranφme ty, kterΘ majφ vyÜÜφ frekvenci a nechßme nap°. jen dv∞ s nejni₧Üφ frekvencφ (viz obrßzek B), po slo₧enφ zφskßme signßl, kter² se u₧ tolik p∙vodnφmu nepodobß. Mluvφ se pak o zkreslenφ. Pokud je nejni₧Üφ frekvence z t∞chto signßl∙ vyÜÜφ, ne₧ maximßlnφ frekvence, kterou dokß₧eme p°enΘst, neuvidφme nic. Ze Üφ°ky pßsma 4,5MHz lze vypoΦφtat pro "rozumnΘ" zkreslenφ horizontßlnφ rozliÜenφ p°ibli₧n∞ 500 °ßdk∙. Mßme tedy rozliÜenφ p°ibli₧n∞ 500x768 °ßdk∙, n∞kdy se ale berou vyÜÜφ nßroky na zkreslenφ, pak se uvßdφ cca 330 °ßdk∙.

JeÜt∞ malΘ srovnßnφ celkovΘho rozliÜenφ s jin²mi systΘmy, hodnoty jsou pouze orientaΦnφ:

TV p°ijφmaΦ ale musφ ze signßlu poznat daleko vφce v∞cφ, nap°. kde zaΦφnajφ jednotlivΘ °ßdky, kde zaΦφnß dalÜφ p∙lsnφmek, sprßvnΘ ·rovn∞ signßlu atd. - prost∞ synchronizace. P°ed ka₧d²m signßlem °ßdku je vlo₧en synchronizaΦnφ puls, kter² urΦuje zaΦßtek °ßdku. Signßl takΘ nenφ m∞°en p°φmo, ale v procentech. Hned po synchronizaΦnφm pulsu je horizontßlnφ zatem≥ovacφ interval, kter² mß ·rove≥ ΦernΘ - 0% (standardnφ video signßl 0V), synchronizaΦnφ puls je -43% (-0,3V) a bφlß barva je 100% (+0,7V).

Pro synchronizaci p∙lsnφmk∙ se pou₧φvß vertical blanking interval (VBI), kde je specißlnφ sekvence puls∙, urΦujφcφ zaΦßtek ka₧dΘho p∙lsnφmku. VBI je celkem 22 °ßdk∙ ka₧dΘho p∙lsnφmku, kterΘ nenesou obrazovou informaci. Proto se pou₧φvajφ pro p°enos dodateΦn²ch informacφ, nap°. teletextu apod.