![]() |
![]() |
╚tvrtek 18:00 ![]() ![]() ![]() ![]() | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
|
Zachytßvßnφ pro zaΦßteΦnφky ┌plnΘ zßklady zachytßvßnφ, kterΘ jsou naprosto nezbytnΘ pro prßci s videem. Pokud zaΦφnßte, zaΦn∞te prßv∞ zde. Canopus ADVC-100 Externφ obousm∞rn² p°evodnφk s DV enkodΘrem/dekodΘrem pro rozhranφ Firewire PixelView PlayTV@P7000 Internφ PCI karta s hardwarov²m MPEG enkodΘrem PozemskΘ televiznφ vysφlßnφ a konvergence Konvergence vysφlacφch technologiφ pro analogovou televizi a digitßlnφ televizi Canopus uvßdφ Imaginate 2
20.4.2004 Canopus uvßdφ ProCoder 2.0
20.4.2004 Leitch uvßdφ dpsVelocityHD
13.4.2004 14. - 16.4.2004: Interkamera 2004
13.4.2004 H.264 Encoder (TechPreview) 1.04 18.5.2004
Skuste asi najlepsi kodek pod slnkom. Ocakava sa presadenie pre DVD. XviD Koepi 1.0 - 09. 05. 2004 17.5.2004
-J- Dr₧te si Φepice FIN┴LN═ VERZE 1.0 XviD od Koepiho s nejnov∞jÜφm jßdrem Codec Pack - ALL in 1 6.0.1.1 17.5.2004
-J- DalÜφ hromadn² install dekodek∙ , tak₧e , kdo chce tak stahuj... FFDSHOW video decoder 2004-05-14 16.5.2004
-J- Pr∙lom p°ehrßvßnφ MPG4 , doporuΦuji vyzkouÜet , DS filtr pr... Easy CD-DA Extractor 7.0.5 14.5.2004
Audio ripper CD do MP3, WMA, Ogg nebo WAV i s pou₧itφm s ACM kodeky. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Uklßdßnφ videa K Φemu by bylo video, kdyby ho nebylo mo₧nΘ n∞kam ulo₧it pro pozd∞jÜφ p°ehrßnφ. Pomineme studiovΘ rekordΘry a podφvejme se na komerΦnφ formßty pro domßcφ pou₧tφ. V polovin∞ 70. let se o mφsto uchßzely dva formßty - VHS a Betamax. Betamax byl sice o n∞co lepÜφ (na tu dobu), dφky marketingu ale zvφt∞zil a po celΘm sv∞t∞ se rozÜφ°il VHS (Video Home System), vyvinut² firmou JVC. Podφvejme se blφ₧e na tento formßt. Pro ulo₧enφ zßznamu nebyla v podstat∞ jinß metoda, ne₧ magnetick² pßsek. Pokud bychom cht∞li ulo₧it video stejnou metodou jako na audiokazetu, pot°ebovali bychom rychlost posuvu pßsku pro Üφ°ku pßsma 5MHz a Üt∞rbinu 0.6mikrometru: 5MHz * 0.6um * 2 = 6m/s. To je pro jednu hodinu 21.6km pßsky. To je hooodn∞ pßsky nehled∞ na rychlost posuvu, kterß by pßsek brzy zniΦila. Tak₧e byla vyvinuta jinß metoda. Pou₧ila se rotujφcφ hlava, kterß zaznamenßvß signßl do Üikm²ch pßs∙ (stop). Na jednΘ bubnovΘ hlav∞ jsou dv∞ Üt∞rbiny posunutΘ o 180 stup≥∙, pßsek ale obepφnß hlavu o vφce jak 180 stup≥∙, tak₧e se ΦßsteΦn∞ p°ekr²vajφ. Aby bylo zajiÜt∞na Üikmost stop, hlava je natoΦena Üikmo p°es pßsek (stopy jsou ÜikmΘ o 5-6░). Ka₧dß stopa nese informaci o jednom p∙lsnφmku, na zaΦßtku jsou asi t°i poslednφ °ßdky p°edchozφho p∙lsnφmku a vertikßlnφ synchronizace.
Zkreslenφ a Üum pßsku je na vyÜÜφch frekvencφch v∞tÜφ, Φφm₧ by utrp∞la kvalita barev, proto dochßzφ k ΦßsteΦnΘ redukci. Jasivß slo₧ka je namodulovßna na p°ibli₧nÜ 3.4MHz a barevnß slo₧ka pak na 600kHz. Je takΘ snφ₧ena Üφ°ka pßsma jasovΘ slo₧ky oproti klasickΘmu TV vysφlßnφ na asi 2MHz, tak₧e se sni₧uje i horizontßlnφ rozliÜenφ. Zvuk je nahrßvßn do podΘlnΘ stopy stejn∞ jako u zvukov²ch magnetofon∙. U n∞kter²ch rekordΘr∙ je mo₧nΘ nahrßvat stereo zvuk, ten se moduluje jeÜt∞ nad obrazovou slo₧ku. Kv∙li optimalizaci zßznamu a Φtenφ se pou₧φvajφ dv∞ rozdφlnΘ hlavy. Byl uveden i tzv. LP m≤d, u kterΘho je snφ₧ena rychlost posuvu pßsku, stopy jsou z·₧eny a p°iblφ₧eny k sob∞ (dokonce se malinko p°ekr²vajφ). K tomu se pou₧φvajφ dalÜφ dv∞ hlavy, kterΘ majφ u₧Üφ Üt∞rbinu, mßme tak u₧ Φty°hlavovΘ video (Φty°hlavß videa umφ tedy SP a LP m≤d, dvouhlavß pouze SP m≤d, ale n∞kterß videa s LP re₧imem majφ pouze dv∞ hlavy s u₧Üφ Üt∞rbinou, kterΘ se pou₧φvajφ i pro SP zßznam a tφm majφ i horÜφ parametry, p°edevÜφm p°i p°ehrßvßnφ na Φty°hlavΘm videu). V poslednφ dob∞ je vid∞t i EP formßt, kter² jeÜt∞ vφce prodlu₧uje dΘlku zßznamu. Nenφ t°eba p°ipomφnat, ₧e prodlu₧ovßnφm dΘlky zßznamu se sni₧uje kvalita. P°i zastavenφ pßsku nebo p°i zrychlenΘm p°ehrßvßnφ se zm∞nφ rychlost pßsku, ale sklon hlavy je stejn², tak₧e jsou snφmßny v₧dy pouze Φßsti obrazu - je vid∞t znßmΘ rozΦlen∞nφ obrazovky na asi 5 Φßstφ s pruhy Üumu mezi sebou. Toto se kompenzuje dalÜφmi hlavami, vid∞l jsem a₧ osmihlavΘ video, to u₧ jsou ale opravdu profesionßlnφ stroje, se kter²mi je mo₧nΘ provßd∞t i editaci snφmek po snφmku (kdy₧ pomineme nevhodnost analogovΘho zßznamu pro editaci). Stßle ale platφ - pro samotnΘ p°ehrßvßnφ a zßznam nemß poΦet hlav v²znam, tak₧e b∞₧n² u₧ivatel vystaΦφ s dneÜnφm Φty°hlav²m standardem.
VHS kazeta byla ale p°φliÜ velkß a tak byl uveden nov² formßt s menÜφ kazetou - Video 8, kter² pou₧φval pßsku o Üφ°ce 8mm a jen s o mßlo lepÜφmi parametry. V 80. letech byl tento systΘm vylepÜen na Hi-8 a hned vzßp∞tφ p°iÜel Panasonic a JVC se systΘmem S-VHS (kompatibilnφ s VHS, ale ne naopak), kter² rozÜi°oval Üφ°ku pßsma na 3.2MHz. Poslednφ dva systΘmy takΘ zaΦali pou₧φvat pro propojenφ nov² kabel s odd∞lenou jasovou a barevnou slo₧kou, Φφm₧ se zlepÜily barevnΘ p°echody. VHS-C a S-VHS-C pou₧φvajφ pouze menÜφ kazetu, ale stejn² pßsek, tak₧e je lze s adaptΘrem p°ehrßt v b∞₧nΘm p°ehrßvaΦi. Jen zb∞₧n∞ jeÜt∞ o o jin²ch formßtech. Umatic byl v∙bec prvnφ formßt pro zßznam videa na kazetu (Sony 1969), nenaÜel ale velkΘho rozÜφ°enφ, i kdy₧ byl vylepÜovßn (low-band, high-band a SP Umatic). Betacam byl vyvinut Sony v 80. letech pro zpravodajstvφ. Pou₧φvß kazety jako m∞l Betamax a byl to prvnφ pln∞ komponentnφ systΘm (barva je zpracovßna pln∞ odd∞len∞, tak₧e dosahuje vyÜÜφ v∞rnosti a separace). V 90. letech byl vylepÜen na Betacam SP s broadcast kvalitou (kvalita TV vysφlßnφ, dnes u₧ to ale neplatφ). M-II (Φti em dva) je formßt podobn² Betacamu, dokß₧e zaznamenat Φty°i zvukovΘ kanßly, pou₧φval kazety podobnΘ VHS, nenaÜel ale v∞tÜφho roÜφ°enφ. JeÜt∞ srovnejme n∞kterΘ formßty:
|