Na poΦßtku bylo ....

Äijeme ve sv∞t∞ elektroniky a tak se podφvejme rovnou na tzv. "elektrickΘ" formßty videa. Pomineme r∙znΘ prohlφ₧eΦky a promφtaΦky, kterΘ se pou₧φvaly p°ed nßstupem elektronek a polovodiΦ∙. Zkusme se podφvat struΦn∞ do historie.

Prvnφ formßty videa byly ΦernobφlΘ a m∞ly souvislost hlavn∞ s poΦßtkem TV vysφlßnφ. Po r∙zn²ch pokusech r∙zn²ch v∞dc∙ ji₧ v 19. stoletφ a zaΦßtkem 20. stoletφ s mechanick²mi za°φzenφmi p°edstavil "otec televize", rusk² v∞dec Vladimir Kosma Zworykin, ₧ijφcφ v Pittsburghu a pracujφcφ u Westinghouse Electric Corporation, v roce 1923 elektronku pro snφmßnφ obrazu - iconoskop, s prvnφ pln∞ fotoelektrickou mozaikou. Ta dostala jeÜt∞ mnoho vylepÜenφ, ale stala se zßkladem budoucφch kamer, a Zworykin si ji nechal patentovat. V roce 1928 ji₧ byla p°edstavena prvnφ televize s rozliÜenφm 30 (slovy t°iceti) °ßdky a o rok pozd∞ji ji₧ s 60 °ßdky. V tΘ dob∞ byl objeven princip proklßdßnφ proti blikßnφ obrazu (1930). A₧ v roce 1934 se zaΦala pomalu televize rozvφjet s prvnφmi divßky (pouze n∞kolik desφtek ve°ejn∞ umφst∞n²ch p°ijφmaΦ∙) a₧ se nakonec v roce 1941 ustßlil v zßmo°φ standard s 525 °ßdky.

V Evrop∞ byl v²voj podobn². Ji₧ v roce 1929 zahßjil AngliΦan John L. Baird pokusnΘ vysφlßnφ s 30 °ßdky na st°ednφ vln∞ 261,5 metru. Rusk² emigrant Isaak Schoenberg (p°φtel Zworykina), pracujφcφ v britskΘ EMI, vyv²jel kamerovou elektronku s nßzvem Emitron, kterß byla dokonce lepÜφ ne₧ iconoskop. V roce 1934 ji₧ dosßhl 405 °ßdek. Prvnφ "komerΦnφ" vysφlßnφ ale bylo uskuteΦn∞no v Berlφn∞ v b°eznu 1935 se 180 °ßdky a 25 snφmky za vte°inu. Ke snφmßnφ se ovÜem stßle pou₧φval mechanick² systΘm s rotujφcφm diskem. Stejn² rok v listopadu zaΦalo takΘ vysφlßnφ z Pa°φ₧e na stejnΘm principu a jeÜt∞ ten sam² rok EMI p°iÜla s pln∞ elektronick²m systΘmem se 405 °ßdky, podporu pro vysφlßnφ pak zajiÜ¥oval Marconi - vysφlßnφ ale zaΦalo v roce 1937. Ve stejnΘm roce p°eÜla Francie na vysφlßnφ se 455 °ßdky a N∞mecko se 441. Se zapoΦetφm druhΘ sv∞tovΘ vßlky se rozvoj TV v Evrop∞ zastavil, hned po jejφm skonΦenφ bylo ale vysφlßnφ okam₧it∞ obnoveno. V²zkum ale mohl t∞₧it i z rozvoje rßdiov²ch za°φzenφ b∞hem vßlky a v roce 1952 byl ustaven standard pro vysφlßnφ v Evrop∞ - m∞l 625 °ßdek p°i 50 p∙lsnφmcφch. Tak se zrodila modernφ televize ...

Ani tehdejÜφ ╚eskoslovensko nez∙stalo pozadu. Prvnφ, kdo p°ijφmal TV vysφlßnφ byl FrantiÜek Pilßt, kter² jeÜt∞ jako student techniky sestrojil televiznφ p°ijφmaΦ a pou₧il ho k p°φjmu 30-°ßskovΘho Bairdova vysφlßnφ z VelkΘ Britßnie. Nejv∞tÜφm pr∙kopnφkem byl Dr. Jaroslav èafrßnek, kter² sestrojil v roce 1935 vlastnφ fungujφcφ televiznφ za°φzenφ. Ministerstvo poÜt a telegraf∙ ale necht∞lo povolit vysφlßnφ amatΘr∙m a rad∞ji vyΦkßvalo na n∞jak² rozvinut∞jÜφ projekt. Do toho ale p°iÜly udßlosti roku 1938 a v²zkumy byly ukonΦeny. ZajφmavΘ je, ₧e èafrßnek se sna₧il odliÜit technologii p°enosu pohyblivΘho obrazu od komplexnφho procesu televiznφho vysφlßnφ a pro televizi jako masovΘ mΘdium prosazoval slovo rozjev. Po vßlce se ╚eskoslovensko ale za°adilo v tomto oboru k nejrozvinut∞jÜφm stßt∙m a ji₧ v roce 1948 p°iÜlo s vlastnφm TV za°φzenφm a studiem.

Televiznφ formßt se ji₧ tedy ustßlil, ji₧ delÜφ dobu ale v²zkumnφci bßdali nad barevnou TV. Ji₧ v roce 1949 bylo v USA v provozu p°es 10 mili≤n∙ p°ijφmaΦ∙ a byla zde nutnost zp∞tnΘ kompatibility s Φernobφl²m vysφlßnφm - novΘ barevnΘ TV m∞li mφt mo₧nost p°ijφmat starΘ ΦernobφlΘ vysφlßnφ a naopak starÜφ ΦernobφlΘ TV m∞li um∞t p°ijφmat novΘ barevnΘ vysφlßnφ (samoz°ejmn∞ Φernobφle). To znaΦn∞ komplikovalo situaci. Nejv∞tÜφmi v²robci byli tehdy RCA a CBS, oba p°iÜli s nov²m systΘmem. Ten od CBS ale nebyl pln∞ zp∞tn∞ kompatibilnφ (i kdy₧ na n∞kter²ch Φernobφl²ch TV fungoval), tak₧e nakonec zvφt∞zil systΘm od RCA, kter² byl National Television System Committee (NTSC) p°ijat jako standard v roce 1953, vysφlßnφ zaΦalo 23. ledna 1954. Mimochodem, v roce 1953 byl p°edstaven prvnφ domßcφ video rekordΘr, ovÜem pouze Φernobφl².

Evropa se oproti zßmo°φ dφky druhΘ sv∞tovΘ vßlce znaΦn∞ opozdila. Prvnφ varianty barevnΘho systΘmu, kompatibilnφm zp∞tn∞ s Φernobφl²m vysφlßnφm s 625 °ßdky byly experimentßln∞ v provozu ji₧ od roku 1953, byl ale Φasto m∞n∞n a teprve v roce 1967 byl uveden do provozu systΘm PAL a ve stejnΘm roce i francouzsk² systΘm SECAM, kter² p°evzalo i tehdejÜφ ╚eskoslovensko.