12.8.1887 - 4.1.1961
Rakousk² fyzik Erwin Rudolf Josef Alexander Schr÷dinger se narodil jako jedinßΦek 12. srpna 1887 v Erdbergu (Vφde≥).
Otec Erwina Schr÷dingera Rudolf provozoval malou tovßrnu na linoleum. Matka, Emily Bauerovß, byla nap∙l AngliΦanka a nap∙l RakuÜanka. Erwin Schr÷dinger velmi dob°e hovo°il anglicky a n∞mecky. Nechodil do zßkladnφ Ükoly - m∞l svΘho soukromΘho vychovatele a₧ do 10 let. Na podzim roku 1898 nastoupil na Akademisches Gymnasium, kterΘ dokonΦil v roce 1906. Studoval univerzitu ve Vφdni (ovlivnily ho p°ednßÜky z teoretickΘ fyziky Fritze Hasen÷hrla).
20. kv∞tna 1910 - doktorßt za doktorskou disertaΦnφ prßci "O vedenφ elekt°iny po povrchu izolantu ve vlhkΘm vzduchu". Po nßvratu z armßdy zφskal mφsto asistenta ve Vφdni v experimentßlnφ fyzice, co₧ je ovlivnilo v jeho pozd∞jÜφ teoretickΘ prßci.
1. zß°φ 1914 - habilitace.
1914 - Schr÷dinger publikoval prvnφ d∙le₧it² Φlßnek, ve kterΘm rozvφjel Boltzmannovy myÜlenky. Na zaΦßtku 1. sv∞tovΘ vßlky byl povolßn na frontu (d∙stojnφk u d∞lost°electva), ale pokraΦoval ve v∞deckΘm publikovßnφ.
V letech 1918 a₧ 1920 p°isp∞l k teorii barevnΘho vid∞nφ. Schr÷dinger se ve Vφdni zab²val radioaktivitou a zkoumal statistickou povahu radioaktivnφho rozpadu. V kinetickΘ teorii pevn²ch t∞les zkoumal dynamiku krystalick²ch m°φ₧ek.
1921 - mφsto na kated°e teoretickΘ fyziky na Univerzit∞ v Zⁿrichu. V∞noval se mj. fyziologickΘ optice a pokraΦoval ve svΘ prßci na teorii barevnΘho vid∞nφ.
1921 - od tohoto roku Schr÷dinger studoval strukturu atomu.
1924 - Schr÷dinger ovlivn∞n de Brogliem se zaΦal zab²vat kvantovou statistikou.
1925 - Schr÷dinger sestavil svoji vlnovou rovnici.
1926 - v 6 Φlßncφch publikoval Schr÷dinger revoluΦnφ prßci o vlnovΘ mechanice a obecnΘ teorii relativity. Vlnovß mechanika, kterou vytvo°il, byla druhou formulacφ kvantovΘ mechaniky. Prvnφ formulacφ byla Heisenbergova maticovß mechanika. Vzßjemnou souvislost mezi vlnovou a maticovou mechanikou objasnil Schr÷dinger v jednΘ ze sv²ch pracφ, kde napsal: "Ka₧dΘ funkci sou°adnic polohy a momentu hybnosti ve vlnovΘ mechanice odpovφdß matice. Tyto matice v ka₧dΘm p°φpad∞ vyhovujφ formßlnφm poΦetnφm pravidl∙m Borna a Heisenberga. ╪eÜenφ problΘmu okrajov²ch podmφnek v diferencißlnφ rovnici vlnovΘ mechaniky pln∞ odpovφdß °eÜenφ Heisenbergova algebraickΘho problΘmu.".
1926 - na pozvßnφ Schr÷dinger p°ednßÜel na Univerzit∞ ve Wisconsinu. Do Madisonu dorazil v prosinci 1926 a v lednu a ·noru 1927 p°ednßÜel.
1927 - v Berlφn∞ se stal Einsteinov²m spolupracovnφkem.
1933 - v dob∞ nßstupu nacismu v N∞mecku odjel do Oxfordu. Schr÷dinger zφskal mφsto v Magdalen College. Jeho prßce ve vlnovΘ mechanice byla ocen∞na Nobelovou cenou za fyziku.
1934 - pozvßn p°ednßÜet do Princetonu - bylo mu zde nabφdnuto stßlΘ mφsto (nabφdku nep°ijal).
1935 - Schr÷dinger publikoval prßci o t°ech Φßstφch "The present situation in quantum mechanics" ("SouΦasnß situace v kvantovΘ mechanice"), ve kterΘ se poprvΘ objevil paradox Schr÷dingerovy koΦky. Do zapeΦet∞nΘ schrßnky je umφst∞na koΦka a puÜka, kterß na koΦku mφ°φ a vyst°elφ, kdy₧ se rozpadne radioaktivnφ jßdro. Pravd∞podobnost, ₧e se tak stane je 0,5 (podle kvantovΘ teorie nelze tento jev p°edpov∞d∞t jin²m zp∙sobem, ne₧ pomocφ teorie pravd∞podobnosti). Jak p°ipomφnß Stephen Hawking, dnes by si nikdo nedovolil navrhnout tento pokus ani jako myÜlenkov², ale ve Schr÷dingerov²ch Φasech nebyla jeÜt∞ ochrana zvφ°at na dneÜnφ ·rovni. Kdy₧ se schrßnka otev°e, najdeme koΦku bu∩ ₧ivou nebo mrtvou. P°ed otev°enφm schrßnky je vÜak kvantov² stav koΦky sm∞sφ stavu mrtvΘ koΦky a stavu ₧ivΘ koΦky. Tento nßzor mnozφ filozofovΘ pova₧ujφ za zcela nep°ijateln², proto₧e koΦka nem∙₧e b²t nap∙l zast°elenß a nap∙l nezast°elenß. Jejich nßmitky pramenφ z toho, ₧e pou₧φvajφ klasickou p°edstavu reality, podle kterΘ mß objekt jednoznaΦnou historii (sv∞toΦßru). Podle kvantovΘ mechaniky je t°eba se na realitu dφvat tak, ₧e objekt nemß jedinou historii, ale r∙zn∞ pravd∞podobnΘ historie. Ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ se pravd∞podobnosti urΦitΘ skupiny historiφ vzßjemn∞ zruÜφ, ale v n∞kter²ch p°φpadech se naopak pravd∞podobnosti n∞kter²ch sousednφch historiφ zesilujφ. V p°φpad∞ Schr÷dingerovy koΦky jsou dv∞ historie, kterΘ jsou zesφleny. V jednΘ historii je koΦka mrtvß, ve druhΘ ₧ivß. Podle kvantovΘ teorie mohou ob∞ historie existovat paraleln∞ vedle sebe. Na tomto p°φpad∞ je typickΘ, ₧e neurΦitost p∙vodn∞ omezenß na atomovou ·rove≥ je p°enesena na makroskopickou ·rove≥, kde ji lze °eÜit p°φm²m pozorovßnφm. Vφme, ₧e superpozice mo₧n²ch v²sledk∙ musφ na mikroskopickΘ ·rovni existovat simultßnn∞, proto₧e pozorujeme jevy jejich interferencφ. TakΘ vφme (alespo≥ v∞tÜina z nßs), ₧e koΦka ve schrßnce m∙₧e b²t bu∩ mrtvß nebo ₧ivß, ale nem∙₧e b²t v n∞jakΘm p°echodnΘm stavu mezi t∞mito mo₧nostmi. Jak se model mnoha stav∙ v mikroskopickΘ ·rovni projevuje na makroskopickΘ ·rovni? Jevφ se reßln² sv∞t jako "rozmazan²" obraz? Schr÷dingerova koΦka je jednoduch²m a elegantnφm p°φkladem problΘmu m∞°enφ v kvantovΘ mechanice.
1936 - 1938 - Schr÷dinger dostal nabφdku z Univerzity v Grazu a odst∞hoval se do Rakouska. Nacistickß vlßda, kv∙li nφ₧ Schr÷dinger odeÜel z N∞mecka, ho znovu dostihla v Rakousku. Odjel do ╪φma. Z ╪φma se vrßtil do Oxfordu, kde pak p°ijal mφsto na Univerzit∞ v Gentu.
1939 - p°eÜel do Dublinu. Studoval zde teorii elektromagnetickΘho pole a teorii relativity a zaΦal se zab²vat sjednocenou teoriφ pole. Jeho prvnφ prßce na toto tΘma byla publikovßna v roce 1943. V roce 1946 obnovil korespondenci s Einsteinem na toto tΘma. V lednu 1947 v∞°il, ₧e se mu poda°il velk² pr∙lom. Ale komentß°e Alberta Einsteina k jeho sjednocenΘ teorii pole nebyly p°φznivΘ. Einstein Schr÷dingerovi napsal, ₧e odmφtß dalÜφ korespondenci na tΘma sjednocenΘ teorie pole.
1956 - vrßtil se do Vφdn∞.
B∞hem poslednφch let svΘho ₧ivota se Schr÷dinger zab²val matematickou fyzikou a pokraΦoval ve studiu obecnΘ teorie relativity, sjednocenΘ teorie pole a fyziky mezon∙.
Erwin Rudolf Josef Alexander Schr÷dinger zem°el po dlouhΘ 4. ledna 1961 ve Vφdni.
Upraveno podle Φlßnku Ji°φho SvrÜka s pou₧itφm materißl∙ serveru Nobel e-Mueum
