15.8.1892 - 19.3.1987
Francouzsk² kvantov² fyzik Louis Victor Pierre Raymond duc de Broglie se narodil 15. srpna 1892 v Dieppe. Louis de Broglie studoval na pa°φ₧skΘ Sorbonn∞ historii (cht∞l pracovat v diplomatick²ch slu₧bßch). V 18 letech zaΦal studovat fyziku.
De Broglie p°isp∞l ke kvantovΘ fyzice svojφ dualitou Φßstice a vlny (hmota mß povahu Φßstic i vln).
1924 - doktorßt za teorii elektronovΘ vlny. Broglie p°i nφ vychßzel z pracφ Alberta Einsteina a Maxe Plancka.
Po zφskßnφ doktorßtu de Broglie z∙stal na Sorbonn∞.
1928 - stal se profesorem teoretickΘ fyziky v ┌stavu Henriho PoincarΘho.
1929 - Nobelova cena za fyziku.
1945 - poradce francouzskΘ komise pro atomovou energii.
De Broglieho teorie hmotn²ch vln elektronu byla pozd∞ji pou₧ita Erwinem Schr÷dingerem k vytvo°enφ vlnovΘ mechaniky.
Publikace
De Broglie napsal °adu populßrn∞ v∞deck²ch pracφ, ve kter²ch projevil sv∙j hlubok² zßjem o filozofickΘ d∙sledky modernφ fyziky.
1939 - Hmota a sv∞tlo: Novß fyzika.
1953 - Revoluce ve fyzice
1960 - Fyzika a mikrofyzika
1962 - NovΘ perspektivy fyziky.
Zßsadnφ otßzkou, kterou si de Broglie kladl, bylo, zda statistickß podstata atomovΘ fyziky odrß₧φ nedokonalost souΦasnΘ teorie nebo zda statistickΘ informace p°edstavujφ vÜe, co se m∙₧eme o p°φrod∞ dov∞d∞t. Po v∞tÜinu svΘho ₧ivota v∞°il v prvnφ mo₧nost, p°esto₧e se jako mlad² v∞dec domnφval, ₧e statistika je d∙sledkem naÜφ neznalosti. K tomuto nßzoru se vrßtil ke konci ₧ivota, kdy tvrdil, ₧e statistickΘ teorie zakr²vajφ skuteΦnou a naprosto urΦitou realitu za prom∞nn²mi, kterΘ majφ p∙vod v naÜich nedokonal²ch experimentßlnφch metodßch.
Louis de Broglie zem°el 19. b°ezna 1987 v Pa°φ₧i.
Upraveno podle Φlßnku Ji°φho SvrÜka