20.2.1844 - 5.10.1906
Rakousk² fyzik Ludwig Edward Boltzman se narodil 20. ·nora 1844 ve Vφdni.
Boltzman vyjßd°il v teorii plyn∙ zßkladnφ rozdφl mezi pochody Φist∞ mechanick²mi (jsou v podstat∞ zvratnΘ) a tepeln²mi (jsou stejn∞ nezvratnΘ jako vyrovnßnφ dvou r∙zn²ch teplot; jestli₧e teorie plyn∙ prohlaÜuje tyto pochody za nezvratnΘ, je to proto, ₧e zde zasahuje hypotΘza o chaosu molekul - to je obdobnΘ s principem vzr∙stajφcφ entropie).
1877 - propracovßnφ vztahu mezi entropiφ a pravd∞podobnostφ: etropie je ·m∞rnß logaritmu pravd∞podobnosti stav∙, koeficientem ·m∞rnosti je univerzßlnφ Boltzmanova konstanta. Nar∙stajφcφ entropie, o kterΘm mluvφ druhß hlavnφ v∞ta termodynamiky, se takto stßvß p°echodem k stßle pravd∞podobn∞jÜφm stav∙m.
V roce 1879 na zßklad∞ spoluprßce s °editelem fyzikßlnφho ·stavu Josefem Stefanem publikoval Boltzman tzv. Stefan-Boltzman∙v zßkon o intenzit∞ vyza°ovßnφ.
Stefan-Boltzman∙v zßkon
Intenzita vyza°ovßnφ roste se Φtvrtou mocninou termodynamickΘ teploty zß°φcφho t∞lesa:
He = σ . T4
σ = 5,67 . 10-8 W.m-2K-4 (Stefan-Boltzmanova konstanta).
1884 - p°i zkoumßnφ tepelnΘho zß°enφ Boltzman na zßklad∞ elektromagnetickΘ teorie sv∞tla dosp∞l k zßv∞ru, ₧e zß°enφ v dutin∞ p∙sobφ na jejφ st∞ny tlakem rovn²m t°etin∞ energie zß°enφ v jednotce objemu. Tato energie je ·m∞rnß ΦtvrtΘ mocnin∞ absolutnφ teploty s koeficientem ·m∞rnosti, kter² je univerzßlnφ.
Boltzman p°enesl termodynamickΘ pojmy tlaku a teploty na zß°enφ ΦernΘho t∞lesa.
5. °φjna 1906 spßchal v Duinu nedaleko Terstu Ludwig Edward Boltzman sebevra₧du.
Zdroj: [13] a dalÜφ
