8. 1. 1942
Stephen William Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu (Anglie) 300 let po smrti Galileiho (jak se pφÜe na domovskΘ strßnce Stephena Hawkinga). RodiΦe bydleli v Lond²n∞, ale ten byl za 2. sv∞tovΘ vßlky nebezpeΦn²m mφstem a proto matka odjela p°ed narozenφm Stephena do bezpeΦn∞jÜφho Oxfordu. Nßsledn∞ se Hawkingovi odst∞hovali do Highate, kde Stephen zaΦal chodit do Ükoly. V roce 1950 se rodina p°est∞hovala do St. Albans, 30 km severn∞ od Lond²na. Stephen Hawking studoval na St. Albans School potΘ v Oxfordu na University College. Hawking cht∞l studovat matematiku, i kdy₧ jeho otec dßval p°ednost studiu medicφny. Proto₧e se ale matematika na University College nevyuΦovala, zvolil Hawking studium fyziky, kterΘ ovÜem, jak sßm p°ipouÜtφ, mnoho nedal. Stephen Hawking odeÜel do Cambridge a studoval kosmologii. V Cambridge se p°ipravoval na doktorßt z obecnΘ relativity.
ALS
Stephen W. Hawking trpφ vzßcnou nevylΘΦitelnou chorobou ALS (co °φkß Hawking o svΘ chorob∞) a je trvale upoutßn na invalidnφ vozφk. B∞hem studiφ v Oxfordu zaΦal Hawking poci¥ovat nar∙stajφcφ pohybovΘ problΘmy. Na zaΦßtku roku 1963 podstoupil vyÜet°enφ, kterß u n∞j prokßzala chorobu pohybov²ch neuron∙ (Lou Gehrigovu chorobu). Choroba zaΦala rychle postupovat a progn≤za lΘka°∙ p°edpoklßdala, ₧e Hawking ani nedokonΦφ svß studia. Hawking propadl depresi, zaΦal pφt a na studium nem∞l ani pomyÜlenφ. V tΘ dob∞ se seznßmil se svou budoucφ ₧enou Jane a takΘ zm∞nil dosavadnφ p°φstup k ₧ivotu.
Po zφskßnφ titulu Ph. D. p∙sobil v Gonville a Caius College. Na zaΦßtku 70. let se Hawkingova °eΦ stala nesrozumitelnou. Pozd∞ji zaΦal pou₧φvat specißlnφ software, kter² mu umo₧≥uje "hovo°it" a ovlßdat poΦφtaΦ.
Big Bang - velk² t°esk
Stephen Hawking pracoval v letech 1965 - 1970 na zßkladnφch zßkonech, kter²mi se °φdφ vesmφr. Spoluprßce s Rogerem Penrosem (pracoval na lond²nskΘ Birkbeck College) vy·stila na zaΦßtku 70. let v rozpracovßnφ teorie velkΘho t°esku (Big Bang). Vesmφr na svΘm poΦßtku obsahoval singularitu; veÜkerß hmota celΘho vesmφru byla stlaΦena do jednoho bodu. Po uvoln∞nφ (onen velk² t°esk) nßsledovalo prudkΘ rozpφnßnφ. Hawking pozd∞ji popsal takΘ prvnφ okam₧iky po vzniku vesmφru.
V roce 1973 odeÜel Hawking z Institute of Astronomy do Department of Applied Mathematics and Theoretical Physics.
Hawking∙v efekt
V roce 1975 uΦinil Hawking sv∙j nejv∞tÜφ objev. Popsal chovßnφ Φern²ch d∞r, kterΘ vznikajφ za spln∞nφ urΦit²ch podmφnek na konci ₧ivota hv∞zd. Hv∞zda zkolabuje svou vlastnφ gravitacφ a zφskß minimßlnφ velikost. Takov² objekt mß obrovskou hustotu a tak velkou gravitaci, ₧e fotony nemohou opustit jeho gravitaci. Hawking navßzal na teorie R. Penrose a doplnil je o tzv. kvantovΘ vypa°ovßnφ Φern²ch d∞r, kterΘ se oznaΦuje jako Hawking∙v efekt. Podle tΘto teorie nem∙₧e Φernß dφra kumulovat energii donekoneΦna. Z ΦernΘ dφry by tedy m∞lo podle Hawkinga vychßzet gama zß°enφ a rentgenovΘ zß°enφ, co₧ m∙₧e za urΦit²ch podmφnek vΘst a₧ k zßniku ΦernΘ dφry.
┌vahy o tom, ₧e Φernß dφra emituje Φßstice, nasv∞dΦujφ, ₧e b∙h nejen₧e v kostky hraje, ale obΦas je hßzφ i tam, kde je nikdo nem∙₧e vid∞t.
V roce 1977 se Hawking stßvß profesorem gravitaΦnφ fyziky v Cambridge. Od roku 1979 byl Lucasißnsk²m profesorem matematiky v Cambridge (toto mφsto zastßval mj. Isaac Newton).
Stephen Hawking je znßm ÜirokΘ ve°ejnosti takΘ dφky svΘ publikaΦnφ Φinnosti. Bestsellery se staly knihy StruΦnß historie Φasu (1988), Vesmφr v kostce. Na oficißlnφch strßnkßch S. Hawkinga je k dispozici seznam zve°ejn∞n²ch publikacφ.
Profesor Stephen William Hawking zφskal mnoho Φestn²ch doktorßt∙, cen, medailφ a dalÜφch ocen∞nφ (nap°. CBE 1982). Stephen Hawking je od roku 1974 Φlenem KrßlovskΘ spoleΦnosti (The Royal Society) a Φlenem AmerickΘ nßrodnφ akademie v∞d (US National Academy of Sciences).
P°es sv∙j zdravotnφ stav pokraΦuje Stephen Hawking ve sv²ch v²zkumech a v p°ednßÜkßch. S. Hawking mß t°i d∞ti a jednoho vnuka.
Zdroje: University of St. Andrews, www.hawking.org.uk.
