Většina fotoamatérů považuje infračervenou fotografii za něco velmi obtížného, speciálního, vysoce odborného a s prakticky žádným využitím pro obrazovou fotografii. Seriál, jehož první díl právě čtete, by vás měl přesvědčit o opaku.

Ohňostroje, krásná to podívaná, ale jak tyto krásné chvilky zvěčnit? Pojďme se podívat, jak na to, alespoň v základech.

Stručný úvod do problematiky pro začínající fotoreportéry.

Popředí, pozadí, plně automatický režim, blokování expozice, korekce expozice.

Druhé ze "začátečnických desater" přináší pravidla (či návrhy pravidel), kterými je dobré (nikoli však samozřejmě závazně nutné) se řídit při pořizování prvních fotografií.

Fotografuje mnoho lidí. Jedni jsou úplní profesionálové, jiní skoro-profesionálové, další amatéři atd. Také jsou mezi námi lidé, kteří jsou úplnými začátečníky. K tomu, aby se jim po pomyslném žebříčku stoupalo co možná nejsnáze a nejrychleji, jim má pomoci následujících deset bodů.

Expozimetr je přístroj používaný ke stanovení správných expozičních hodnot na základě fotoelektrického měření intenzity osvětlení nebo jasu fotografovaného předmětu. Tento článek si klade za cíl poskytnout začátečníkům základní přehled o jednotlivých součástech a typech expozimetrů.

Určitě každého, kdo někdy fotografoval, napadlo, proč se někdy fotografie tak liší od vzhledu scény. Fotografujeme krajinu, která nám připadá velmi zajímavá, a fotografie je prostě nudná. Čím to, když expozice byla v pořádku?

Pod pojmem portrét si každý vybaví zejména lidskou tvář fotografovanou nebo malovanou ve velkém detailu.

Dost často si lidé kladou otázku (aniž ji třeba vysloví), jak to přijde, že když dva fotografují totéž - a třeba i z téhož místa - fotografie se od sebe diametrálně liší.