Nedlouho po Fotografickém archivu Jindřicha Štyrského je v bývalém bytě Josefa Sudka (dnes Malé Galerii Josefa Sudka v pražském Úvoze) další pozoruhodná výstava, která připomíná pozapomenuté dílo originální osobnosti dějin české fotografie 20. století - Jiřího Severa. Na rozdíl od nepochybně známějšího surrealisty Jindřicha Štyrského je však Sever i pro leckterého zájemce o fotografii velkou neznámou. Díky autorovi výstavy Janu Mlčochovi a Uměleckoprůmyslovému muzeu se s jeho dílem nyní můžeme seznámit (do 27.4.) podrobněji.

Pokud dáváte přednost monograficky pojatým výstavám, pak do domu U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí v Praze raději ani nechoďte. Právě probíhající výstava The View From Here (Pohled odtud) totiž nepředstavuje žádný přesně vymezený směr ani žánr: je naopak velmi pestrá. Divák tu může spatřit více než osm desítek fotografií od fotografů z Evropy a Ameriky. Hlavním styčným bodem je jejich životní prostor – na jedné straně americký Středozápad, na druhé střed Evropy. Výstavu, kterou můžete vidět až do 4. května, by bylo možné charakterizovat i velmi jednoduše: dvaadvacet fotografů, dvaadvacet pohledů na věc.

Již jen několik posledních dnů mohou zájemci o fotografii vidět rozsáhlou pražskou výstavu Václava Chocholy s názvem Fotografický archiv, kterou uspořádala Blanka Chocholová u příležitosti fotografových osmdesátin.

Pozvánka do Olomouce na vernisáž cestopisných a dokumentárních fotografií pořízených dvěma účastníky vodácké expedice na daleký sever amerického kontinentu.

Myslíte si, že fotografovat státníky je nějaké velké terno? Není to spíš nudná, rutinní práce? Výstava nazvaná Dárek na rozloučenou, kterou uspořádali přátelé prezidenta Václava Havla u příležitosti jeho odchodu do „politického“ důchodu, je však překvapivě milá. Stojí za návštěvu nejen kvůli samotnému prezidentovi, ale i proto, že je tu zastoupený skutečný výkvět naší dokumentární fotografie.

Už jste viděli soubor dokumentárních fotografií Jiřího Křenka nazvaný Městečka? My ano, a zjistili jsme přitom, že se v tomto případě – na rozdíl od jiných projektů – názory našich redaktorů dost výrazně liší. I když by autor zajisté raději slyšel jen samou chválu (a kdo z nás ne?), přece jen je lepší, že jeho výstava vzbuzuje protichůdné názory. Nebo by snad bylo lepší, kdyby nevzbuzovala žádné? A tak jsme naše redaktory nechali zformulovat (a nutno říci, že naprosto samostatně, bez vzájemného ovlivňování) názor pro a proti: pokud jste výstavu viděli, napište nám, co si o ní myslíte vy!

Už je to vlastně tradice – na přelomu starého a nového roku se vždycky koná výstava, která je v něčem vždycky stejná a v něčem pokaždé jiná. Letos tedy poosmé.

Pražský dům fotografie nám představuje dalšího zajímavého autora, čtyřiapadesátiletého Američana Keithe Cartera.

Konečně si můžeme udělat relativně úplný obrázek o fotografické tvorbě Josefa Koudelky (1938): jeho současná výstava ve Veletržním paláci je skutečně monumentální. Divák tu může v chronologickém řazení spatřit pečlivý výběr ze všech Koudelkových cyklů včetně proslulé Invaze, Cikánů a pozdějšího Chaosu.

Sedmatřicetiletý slovenský fotograf Lubo Špirko se má čile k světu: podíl na tom možná mají jeho pracovní zkušenosti z ryze komerční sféry. Jako volný fotograf působí teprve od loňského roku. Již předtím sice fotografoval a od roku 1996 také vystavoval, ale fotografováním se neživil. Výstava nazvaná Tvár tela nyní doputovala i do Prahy – divák ji může ve Fotogalerii Pasáž ve Vodičkově ulici vidět až do konce měsíce. A aby toho nebylo málo, Špirko zde představuje i stejnojmennou, velmi pozoruhodnou obrazovou publikaci.