KOLOB╠H ENERGIE

Prap∙vod veÜkerΘ energie, kterß nßm v nejr∙zn∞jÜφch podobßch slou₧φ, musφme hledat v naÜem Slunci, kterΘ ji samo Φerpß z jadern²ch reakcφ sluneΦnφ hmoty. Jeho zß°enφ umo₧≥uje a hluboce ovliv≥uje nßÜ ₧ivot na Zemi jejφm oh°φvßnφm a fotosyntΘzou, kterß je zßkladem tzv. potravinovΘho °et∞zce.
Nerovnom∞rn²m zah°φvßnφm pevniny a oceßn∙ udr₧uje vφtr a kolob∞h vody. Tyto ₧ivly, kterΘ se nauΦili primitivn∞ vyu₧φvat ji₧ naÜi dßvnφ p°edkovΘ, dnes za°azujeme mezi tzv. v∞Φn∞ se obnovujφcφ zdroje energie. Slunci vd∞Φφme za to, ₧e v pr∙b∞hu milion∙ let se v zemskΘ k∙°e nashromß₧dily zßsoby tzv. fosilnφch paliv: uhlφ, ropy a zemnφho plynu. Jejich t∞₧ba a spalovßnφ dnes "₧ivφ" sv∞tovou energetiku tΘm∞° z 90 %!

Energii z t∞chto p°φrodnφch zdroj∙ oznaΦujeme jako energii primßrnφ (n∞kdy tΘ₧ prvotnφ). Zopakujme si, ₧e jde o uhlφ, ropu, zemnφ plyn a takΘ d°evo, kterΘ hrßlo dominujφcφ roli v uplynul²ch staletφch a dodnes z∙stßvß zßkladnφm zdrojem energie v mnoha rozvojov²ch zemφch. PoΦφtßme k nφ i uran, z n∞ho₧ se nauΦila Φerpat energii v jadern²ch reaktorech a₧ naÜe generace. Kv∙li ·plnosti v bilancovßnφ zdroj∙ energie jako primßrnφ energii za°azujφ energetici i elekt°inu z vodnφch elektrßren.
ZejmΘna p°φrodnφ fosilnφ paliva se nehodφ (s v²jimkou zemnφho plynu) k p°φmΘ spot°eb∞. Proto se obvykle hned u zdroj∙ upravujφ a koncentrujφ tak, aby se daly snadn∞ji a levn∞ji p°epravovat ke spot°ebitel∙m, skladovat do zßsoby a rozvßd∞t podle jejich pot°eb. Takto upravenou, p°evß₧n∞ ji₧ Φist∞jÜφ energii nebo jejφ nositele oznaΦujeme jako energii sekundßrnφ nebo tΘ₧ spot°ebnφ.
Za nejΦist∞jÜφ a nejvÜestrann∞ji pou₧itelnou formu je poklßdßna elekt°ina, kterou obvykle prost°ednictvφm velkoploÜnΘ rozvodnΘ sφt∞ dodßvajφ elektrßrny tepelnΘ, jadernΘ a vodnφ. Dßle to jsou motorovß paliva (benzin, motorovß nafta, leteck² petrolej), jejich₧ nejv∞tÜφm spot°ebitelem je doprava. K vytßp∞nφ a jako zdroj pr∙myslovΘho tepla slou₧φ vedle topn²ch olej∙ a zemnφho plynu i uhlφ. Na rozdφl od mßlo kvalitnφho energetickΘho uhlφ, kterΘ spalujφ uhelnΘ velkoelektrßrny, je uhlφ pro malospot°ebitele t°φd∞nΘ nebo briketovanΘ. Pro ekologickΘ vyu₧itφ se stßle Φast∞ji zply≥ovßvß.

S v²jimkou elekt°iny z vodnφch elektrßren se primßrnφ energie obvykle nehodφ k p°φmΘ spot°eb∞. (Na snφmku turbφna elektrßrny Kam²k.)

P°em∞na primßrnφ energie na sekundßrnφ probφhß bohu₧el p°evß₧n∞ tepeln²mi procesy, a to, jak uslyÜφme dßle, je spjato s nφzkou ·Φinnostφ takov²ch p°em∞n. Pro lepÜφ p°edstavu: podle souΦasnΘ bilance v ╚eskΘ republice ze spot°ebovßvan²ch primßrnφch zdroj∙ p°i p°em∞nßch, zuÜlech¥ovßnφ a doprav∞ a takΘ nßsledkem nφzkΘ ·Φinnosti zastaral²ch spot°ebiΦ∙ a v d∙sledku pl²tvßnφ opravdu ·Φinn∞ vyu₧φvßme pouhou jednu p∞tinu!
Volba sprßvn²ch v²chozφch forem primßrnφ energie i koneΦn²ch forem, v jak²ch ji vyu₧φvßme, rozhoduje o efektivnosti nßrodnφho hospodß°stvφ tΘ kterΘ zem∞. Energetika se vÜak u₧ dßvno stejn∞ stala globßlnφm problΘmem. Jejφm dominujφcφm ·kolem je zajistit dostatek energie pro rychle p°ib²vajφcφ populaci, jejφ₧ nßroky na spot°ebu energie s pokrokem civilizace znaΦn∞ nar∙stajφ. Zdroje primßrnφ energie se vÜak rychle vyΦerpßvajφ.