PRAKTICI

Faraday∙v objev m∞l zßsadnφ v²znam pro v²robu elektrickΘ energie, ale nesmφme zapomφnat ani na dalÜφ souvislosti. Na stejnΘm zßklad∞ jako magnetoelektrick² stroj vznikajφ prvnφ elektromagnetickΘ stroje - to znamenß prvnφ elektromotory. Vyu₧φvajφ Faraday∙v princip, ale opaΦn∞. Elektrickou energii p°evßd∞jφ pomocφ magnetismu na mechanick² pohyb. Prvnφ takov² stroj postavil profesor fyziky na petrohradskΘ univerzit∞ Moritz Hermann Jacobi (1801 - 1874). Jako zdroj pou₧il sadu 320 galvanick²ch Φlßnk∙ a sv²m motorem pohßn∞l mal² Φlun na N∞v∞. Podobn²ch elektromotor∙ byla postavena celß °ada, vzbuzovaly toti₧ nad∞ji na zßsadnφ obrat v doprav∞. Nap°φklad AmeriΦan Thomas Davenport ( 1802 - 1851 ) pohßn∞l elektromotorem elektrickou lokomotivu. Pr∙kopnφky elektromotoru v automobilech byli p°edevÜφm Francouzi.

Siemensova elektrickß lokomotiva slou₧ila zprvu jako vyhledßvanß atrakce.

H. KriΘger provozoval od roku 1887 v Pa°φ₧i elektrickΘ dro₧ky, kterΘ m∞ly v p°ednφ nßprav∞ dva elektromotory, pohßn∞jφcφ zvlßÜ¥ ka₧dΘ kolo. Jeho vozy dokßzaly ujet a₧ 300 km bez zastßvky a nabitφ akumulßtor∙. DalÜφ konstruktΘr Jeantaud postavil elektromobil jezdφcφ rychlostφ p°es 100 km za hodinu. To bylo v tΘ dob∞ pro automobily pohßn∞nΘ spalovacφm motorem jen snem. Elektromobily se zab²val i F. K°i₧φk. VÜechny nad∞jnΘ konstrukce vÜak ztroskotßvaly na nedostateΦnΘm zdroji. A tak je tomu vlastn∞ dodnes.

Werner Siemens

Velk² praktick² krok vp°ed v zapojenφ elektrickΘ energie do dopravy uΦinil a₧ n∞meck² konstruktΘr Werner Siemens (1816 - 1892). Pochßzel z chudΘ rodiny, a tak kv∙li zφskßnφ technickΘho vzd∞lßnφ musel vstoupit na vojenskou Ükolu. Stal se d∞lost°elcem, ale svΘ poslßnφ vid∞l jinde. Zdokonalil telegraf, generßtor, vynalezl prakticky vyu₧itelnou elektrickou lokomotivu (napßjenou z kolejovΘho a pozd∞ji trolejovΘho vodiΦe). ┌sp∞Ün² byl i mimo obor elekt°iny -  postavil potrubnφ poÜtu, vylepÜil vodom∞r atd. Firma "Siemens a Halske", kterou zalo₧il, neztratila na svΘ proslulosti dodnes.

Povolßnφ: vynßlezce

Asi bychom t∞₧ko hledali lepÜφho reprezentanta postavy ·sp∞ÜnΘho vynßlezce, ne₧ je Thomas Alva Edison (1847 -1931). Za sv∙j plodn² ₧ivot zφskal Edison na tisφc patent∙ na nejr∙zn∞jÜφ vynßlezy. UrΦit∞ nejv∞tÜφ popularitu mu p°inesla ₧ßrovka - tu ovÜem ve skuteΦnosti neobjevil.
StarΘ patentnφ listiny toti₧ vydßvajφ neomylnΘ sv∞dectvφ o tom, ₧e prvnφ nedokonalΘ ₧ßrovky se objevujφ ji₧ po roce 1820, tedy dßvno p°ed Edisonov²m narozenφm. Roku 1854 se rozsvφtila elektrickß ₧ßrovka s uhlφkov²m vlßknem nad hodinß°sk²m krßmkem v chudΘm newyorskΘm p°edm∞stφ. N∞meck² hodinß° Goebel si ji vymyslel jako reklamnφ poutaΦ. ZnßmΘ jsou i ₧ßrovky anglickΘho fyzika Swana a ruskΘho vynßlezce Lodygina, kterΘ osv∞tlovaly ji₧ v roce 1872 Od∞skou ulici v Petrohrad∞.

Thomas Alva Edison

Edison ₧ßrovku podstatn∞ zdokonalil. Jejφ uhlφkovΘ vlßkno ve vzduchoprßzdnΘ ba≥ce svφtilo nejlΘpe a nejdΘle. CelΘ m∞sφce trßvil Edison se sv²mi spolupracovnφky v laborato°i a hledal nejvhodn∞jÜφ materißl pro vlßkno svΘ ₧ßrovky. ZkouÜel desφtky surovin. Z celΘho sv∞ta shßn∞l rostlinnß vlßkna, trp∞liv∞ je zuhelna¥oval a ₧havil ve svΘ ₧ßrovce. Stokrßt byl na pokraji ·sp∞chu a stokrßt odchßzel zklamßn. P°es 6 000 r∙zn²ch vlßken vyzkouÜel, ne₧ jeho ₧ßrovky zaΦaly svφtit, nejprve 300 a pozd∞ji a₧ 600 hodin.
StaΦilo by to vÜak k tomu, aby byl prßvem pova₧ovßn za skuteΦnΘho zakladatele elektrickΘho osv∞tlenφ? Edison ud∞lal mnohem vφc. Vy°eÜil cel² problΘm elektrickΘho osv∞tlenφ od A do Zet, vypracoval a prakticky zkonstruoval cel² systΘm.

Elekt°ina zaΦala pronikat do vÜech mo₧n²ch obor∙.

Prvnφch 150 Edisonov²ch ₧ßrovek osv∞tlovalo od roku 1880 zßbavnφ parnφk Columbia. Ale ji₧ rok na to otevφrß Edison prvnφ dv∞ ve°ejnΘ elektrßrny. Jednu malou vodnφ a druhou parnφ v PerlovΘ ulici v New Yorku. Tady pracujφ dv∞ ob°φ dynama schopnß rozzß°it tisφce ₧ßrovek. Edison je ovÜem mu₧em praxe a tak konstruuje a zdokonaluje elektrickß vedenφ, zßsuvky, vypφnaΦe a pojistky. Jen tak m∙₧e toti₧ dostat bezpeΦn∞ elektrick² proud do stovek a tisφc∙ domßcnostφ, aby tam opravdu slou₧il. Nepodce≥uje ani ekonomickß hlediska a konstruuje - elektrom∞r. Edison∙v elektrom∞r vyu₧φval elektrol²zu. Mezi dv∞ma deskami z ΦistΘho zinku prochßzel proud. P°itom z kladnΘ desky se zinek "st∞hoval" na desku zßpornou. V₧dy po m∞sφci vym∞nila elektrßrna u spot°ebitele desky v elektrom∞ru za novΘ, o stejnΘ hmotnosti, a po zvß₧enφ a porovnßnφ star²ch desek vypoΦetla spot°ebu proudu.
Edison v₧dy pracoval se stejnosm∞rn²m proudem a jeho neochv∞jn²m zastßncem z∙stal a₧ do svΘ smrti. Jinφ technici a vynßlezci vÜak nachßzeli mnohΘ v²hody v pou₧φvßnφ st°φdavΘho proudu. A tak se sv∞t elekt°iny rozd∞lil na dva nesmi°itelnΘ tßbory. V Φele "stejnosm∞rn²ch" stßly spolu se samotn²m Edisonem i dalÜφ v²znamnΘ osobnosti, nap°φklad lord Kelvin. Tßbor odp∙rc∙ vedla p°edevÜφm dravß firma Westinghouse a naÜli bychom v n∞m p°edevÜφm novou generaci mlad²ch odbornφk∙, jak²m byl Nikola Tesla. Boj se neodehrßval jen na v∞deckΘm kolbiÜti, vφt∞zstvφ m∞lo i znaΦn² ekonomick² dopad, a tak se pou₧φvaly Φasto velmi nevybφravΘ argumenty. Kdy₧ nap°φklad firma Westinghouse zφskala stßtnφ zakßzku na v²robu elektrickΘho k°esla pro popravy t∞₧k²ch zloΦinc∙, vyu₧ili toho "stejnosm∞rnφ" ke kampani o nebezpeΦnosti st°φdavΘho proudu. Pokrok se vÜak dß t∞₧ko zastavit a st°φdav² proud svΘ p°ednosti prokazoval na ka₧dΘm kroku. Proto prvnφ velkß vodnφ elektrßrna sv∞ta, na Niagarsk²ch vodopßdech, byla roku 1896 spuÜt∞na ji₧ jako zdroj proudu st°φdavΘho.

Nikola Tesla

V naÜem vyprßv∞nφ u₧ padlo jmΘno Nikola Tesla (1856 - 1934) a je Φas, abychom si o n∞m °ekli vφc. Pochßzel z rodiny pravoslavnΘho kn∞ze v Dalmßcii. Studoval v Praze a prßv∞ tady zφskal zßklady pro svΘ dalÜφ p∙sobenφ. Brzy po odchodu z pra₧skΘ techniky na sebe upozornil n∞kolika praktick²mi vynßlezy a zφskal nabφdku od pa°φ₧skΘ filißlky Edisonovy spoleΦnosti. Osv∞dΦil se, a to znamenalo cestu do Ameriky a p°φmou spoluprßci s Edisonem. Dva velcφ odbornφci se vÜak neshodli. Edison stßl pevn∞ na "stejnosm∞rnΘ" pozici a Tesla se nenechal ve svΘm p°esv∞dΦenφ ovlivnit ani "krßlem" vynßlezc∙. Zφskal pak °adu vlastnφch patent∙, ve svΘm hlavnφm projektu - vy°eÜenφ bezdrßtovΘho p°enosu elektrickΘ energie - vÜak nakonec neusp∞l. Tento problΘm nenφ ovÜem uspokojiv∞ vy°eÜen dodnes.