JSOU JADERN╔ ELEKTR┴RNY NEBEZPE╚N╔ ?

"Mnozφ z nßs byli dlouho neÜ¥astni v souvislosti se zvyÜujφcφm se poΦtem jadern²ch elektrßren pro jejich z°ejmß nebezpeΦφ, jako₧ i problΘmy spojenΘ se skladovßnφm jadern²ch odpad∙. V souΦasnosti vÜak vßhav∞ p°iznßvßme, ₧e pou₧φvßnφ uhlφ a ropy je pro spoleΦnost jeÜt∞ nebezpeΦn∞jÜφ ne₧ jadernß energie, a to vzhledem k produkci oxidu uhliΦitΘho..."

Teprve t∞mito pamßtn²mi slovy zaΦφnajφcφ zprßva ôThe First Global Revolutionö v danß v polovin∞ roku 1992 vß₧en²m ╪φmsk²m klubem akademik∙ a p°ednφch sv∞tov²ch v∞dc∙, posunula u rozumn²ch lidφ po ΦernobylskΘ havßrii poprvΘ jaz²Φek vah mezi protich∙dn²mi nßzory na jadernou energetiku v jejφ prosp∞ch. Jedna strana, vΦetn∞ v∞tÜiny odbornφk∙ a nßrodohospodß°∙, jejφ rozvoj podporuje a opφrß se o fakt, ₧e vφc ne₧ Φty°icetiletΘ zkuÜenosti s dneÜnφmi komerΦnφmi jadern²mi elektrßrnami jsou natolik p°φznivΘ, ₧e nep°ipouÜt∞jφ pochybnosti o jejich ekonomick²ch a ekologick²ch p°ednostech, zvlßÜ¥ kdy₧ byl vytyΦen program dalÜφho zvyÜovßnφ jejich bezpeΦnosti. Ve srovnßnφ s jin²mi zdroji energie, opφrajφcφmi se o klesajφcφ zßsoby fosilnφch paliv, jejich₧ spalovßnφ otravuje biosfΘru a p°ivolßvß katastrofu katastrof sklenφkov² jev, obstojφ prßv∞ jen jadernΘ elektrßrny.

	Pohled na aktivnφ bezpeΦnostnφ systΘmy v elektrßrn∞ Dukovany.

Tßbor odp∙rc∙ jadernΘ energie zatφm nep°iÜel s reßln²m plßnem "Co mφsto atomu?". Svß negativnφ stanoviska opφrß o p°edstavy nebezpeΦφ vymknutφ se jadernΘho zdroje zpod kontroly a trumfuje tragΘdiφ ╚ernobylu, i kdy₧ u₧ je dob°e znßmo, ₧e se na nφ podepsala nezodpov∞dnost spoleΦnosti, kterß nerespektovala obvyklΘ mezinßrodnφ zßsady i jinde ne₧ jen v oblasti jadernΘ bezpeΦnosti. P°es vÜechny praktickΘ zkuÜenosti popφrß nadßle mo₧nost bezpeΦnΘ likvidace radioaktivnφho odpadu, s nφm₧ je provoz jadern²ch za°φzenφ nevyhnuteln∞ spojen. Nahrßvajφ tomu i katastrofickΘ romßny a filmy.
Pravdou je, ₧e jakßkoliv lidskß Φinnost, tφm spφÜe pr∙kopnickß dφla technickß, je v₧dy spjata s rizikem, ₧e m∙₧e dojφt ke Ükod∞ a ohro₧enφ zdravφ i ₧ivot∙. Otßzky rizik a nßhodnosti havßriφ se u₧ lΘta zab²vß v∞deck² obor, opφrajφcφ svΘ teorie o globßlnφ statistiky nehod a katastrof. Jako "katastrofu" oznaΦujφ dnes sv∞tovΘ pojiÜ¥ovny udßlost, p°i kterΘ najednou zahyne nejmΘn∞ dvacet osob, nebo kdy₧ vzniklß hmotnß Ükoda p°ev²Üφ 6 milion∙ US dolar∙. VylouΦφme-li z t∞chto udßlostφ vßlky a teroristickΘ akce, pak od konce padesßt²ch let, kdy se zaΦalo s nadÜenφm mluvit o vstupu lidstva do ôatomovΘho v∞kuö, doÜlo podle statistik na naÜφ planet∞ po dneÜnφ dobu p°ibli₧n∞ k jedenßcti tisφc∙m katastrof, p°i kter²ch p°iÜlo o ₧ivot tΘm∞° 8 milion∙ lidφ. Vφce ne₧ polovinu jich majφ na sv∞domφ p°φrodnφ pohromy. Proti zem∞t°esenφ, uragßn∙m a zßplavßm je technika s v²jimkou mo₧nosti jistΘho p°edvφdßnφ a zßsahu technicky vybaven²ch zßchranß°∙ stßle jeÜt∞ bezmocnß.
K neÜt∞stφm, havßriφm a katastrofßm vyvolan²m p°ebujelou nebo riskantnφ technikou, p°i pozorn∞jÜφm pohledu hlavn∞ pr∙myslem a dopravou, vÜak ve°ejnost nezaujφmß jednotn² postoj. Z°φcenφ letadel, srß₧ky vlak∙ a tragΘdie na silnicφch p°ijφmß s pocitem jakΘsi "dan∞" za technick² pokrok, pohodln∞jÜφ ₧ivot a rychlost pohybu. Klidn∞ usedßme za volanty sv²ch automobil∙, aΦ vφme, ₧e p°i dopravnφch nehodßch na ulicφch, silnicφch a dßlnicφch sv∞ta ka₧doroΦn∞ p°ichßzφ o ₧ivot 400 tisφc osob. Naproti tomu zprßvy o neÜkodn²ch udßlostech v nov²ch netradiΦnφch oborech - nap°. v kosmonautice, genovΘm in₧en²rstvφ nebo v jadernΘ energetice nßs obvykle vzruÜφ: co vÜechno by se mohlo stßt?
O zaujatosti by nßs m∞la p°esv∞dΦit konfrontace se statistikou, prozrazujφcφ, co vÜechno se doopravdy nap°φklad v jadernΘ energetice opravdu stalo:
B∞hem vφce ne₧ Φty°iceti let, je₧ uplynuly od spuÜt∞nφ prvnφch experimentßlnφch jadern²ch elektrßren a₧ do koncem roku 1996 na sv∞t∞ provozovan²ch 442 jadern²ch blok∙ v 32 zemφch, s celkov²m v²konem 351 tisφc MW, kryjφcφch celosv∞tovou spot°ebu elekt°iny ze 17 %, zahynulo p°i smrteln²ch ·razech spojen²ch bezprost°edn∞ s jejich provozem o n∞co mΘn∞ ne₧ 200 osob (vΦetn∞ ╚ernobylu). To je sotva p∞tina ₧ivot∙, kterΘ padnou na ulicφch a silnicφch celΘho sv∞ta za ob∞¥ p°ebujelΘmu motorismu ka₧d² den!

Jak dokazuje °ada profesionßln∞ a objektivn∞ veden²ch statistik z pr∙myslov²ch obor∙ i z dopravy a jin²ch technick²ch Φinnostφ, je jadernß energetika v d∙sledku nejp°φsn∞jÜφch p°edpis∙ a norem (a od Üedesßt²ch let i dφky ·ΦinnΘmu mezinßrodnφmu dozoru orgßn∙ Mezinßrodnφ atomovΘ agentury MAAE) bezkonkurenΦn∞ nejbezpeΦn∞jÜφ, a to i kdy₧ bereme v ·vahu vliv na zdravφ a ₧ivoty v okolφ. Ka₧dß sebemenÜφ nehoda Φi provoznφ havßrie, zejmΘna ve spojenφ s ·nikem radioaktivity, je zve°ej≥ovßna, analyzovßna a stßvß se Ükolou bezpeΦn∞jÜφch postup∙ a podkladem pro zp°φsn∞nφ p°edpis∙. v∞tÜina z nich spadß na vrub " nespolehlivosti "lidskΘho Φinitele, to vÜak hledφ technici vylouΦit automatizacφ a mnohonßsobnou kontrolou.