Dva mohutnΘ v²buchy krßtce po sob∞ v noci 26. dubna 1986 zniΦily Φtvrt² blok jadernΘ elektrßrny ╚ernobyl poblφ₧ Kyjeva v b²valΘm SSSR a radioaktivnφ zplodiny vzniklΘho po₧ßru roznesenΘ v∞trem ohrozily nejen jejφ okolφ, ale i °adu sousednφch stßt∙. Chladφcφ systΘmy sov∞tskΘho typu kanßlovΘho grafitovΘho reaktoru RBMK-1000, v jeho₧ vφce ne₧ Üestnßcti stech samostatn∞ chlazen²ch kanßlech varem vody vznikß p°φmo pßra, jsou sami o sob∞ mimo°ßdn∞ komplikovanΘ. Fyzikßln∞ znaΦn∞ nestabilnφ aktivnφ z≤na reaktoru, obklopenß navφc ho°lav²m grafitem, postrßdß ochrannou obßlku (viz kontejnment), a ani systΘm °φzenφ reaktoru neodpovφdal bezpeΦnostnφm po₧adavk∙m MAAE. Tzv. inherentnφ nestabilita t∞chto reaktor∙ spoΦφvß v tom, ₧e dojde-li k r∙stu teploty a v kanßlech roste poΦet bublinek pßry, pak reaktivita a tφm i v²kon majφ tendenci stoupat, na rozdφl od vodo-vodnφch reaktor∙, u kter²ch by byla reakce naopak tlumena. V osudnΘ noci m∞li operßto°i provΘst neodborn∞ p°ipraven² pokus o vyu₧itφ elektrickΘho v²konu dobφhajφcφho turbosoustrojφ ke krßtkodobΘmu nouzovΘmu chlazenφ reaktoru. Se souhlasem nad°φzen²ch vy°adil vedoucφ sm∞ny bezpeΦnostnφ automatiku brßnφcφ p°ipustit riskantn∞ nφzkΘ hodnoty v²konu reaktoru. RegulaΦnφ tyΦe byly zdvi₧eny v takovΘm poΦtu a tak vysoko, ₧e kdy₧ se v 1 h 23 min 40 s ukßzalo, ₧e nßsledkem zmφn∞nΘho kladnΘho koeficientu reaktivity zaΦφnß v²kon snφ₧en² jen na 200 MWt s r∙stem pßry v kanßlech bou°liv∞ stoupat, nestaΦily dostateΦn∞ rychle klesnout zp∞t do aktivnφ z≤ny. O pouhΘ 4 sekundy pozd∞ji tepeln² v²kon vzrostl nejmΘn∞ na stonßsobek a doÜlo k parnφ explozi, kterß odhodila tisφcitunovΘ vφko reaktoru stranou. Do roz₧havenΘ masy rozervanΘho bloku vnikl vzduch a reakcφ vodφku vzniklΘho stykem vodnφ pßry a ₧havΘho grafitu doÜlo vzßp∞tφ k druhΘ explozi, kterß rozmetala Φßst aktivnφ z≤ny. Vyletujφcφ ₧havΘ trosky zapßlily asfaltov² potah st°echy. Kdy₧ se st°echa propadla, bylo tudy s mraΦnem kou°e do vzduchu vyvr₧eno 5 tun radioaktivnφch lßtek. SilnΘ ·niky radioaktivity se poda°ilo omezit a₧ po desetidennφm hrdinnΘm zßpasu Üpatn∞ vybaven²ch zßchranß°∙ a vojßk∙, na jejich₧ ₧ivoty a zdravφ se v prvnφch dnech v∙bec nebral ohled. Prom∞nlivΘ v∞try zanesly radioaktivnφ mraΦno a nejmΘn∞ dv∞ma miliony TBq radioaktivnφch lßtek (zejmΘna j≤du a cΘzia) v n∞kolika tazφch nad Skandinßvii, st°ednφ Evropu a Balkßn.

Katastrofa si bezprost°edn∞ vy₧ßdala 31 mrtv²ch z °ad zam∞stnanc∙ elektrßrny a po₧ßrnφk∙, a 237 lidφ onemocn∞lo akutnφ nemocφ z ozß°enφ. Tisφce zßchranß°∙ a pomocnφk∙ dostaly ekvivalentnφ dßvky od 300 do 500 mSv. Oblast o pr∙m∞ru 30 km v okolφ elektrßrny je stßle jeÜt∞ ve°ejnosti nep°φstupnß, Ükody na p∙d∞, hospodß°stvφ a majetku byly pozd∞ji odhadnuty na vφc ne₧ 10 miliard americk²ch dolar∙. P°i pozd∞jÜφ rozÜφ°enΘ evakuaci pomßhalo p°es p∙l milionu osob, z nich₧ Φtvrtina posti₧enß siln∞jÜφmi lßtkami je dodnes pod lΘka°skou kontrolou. V pr∙b∞hu dramatickΘ zßchrannΘ operace byly trosky reaktoru zasypßny tisφci tunami hlφny, dolomitu a olova a s pomocφ dßlkov∞ °φzenΘ t∞₧kΘ mechanizace byla zniΦenß reaktorovna uzav°ena komplikovan²m betonov²m sarkofßgem o hmotnosti 3/4 milionu tun. Ten je pod stßlou kontrolou, ale musφ b²t nynφ rekonstruovßn, proto₧e hrozφ jeho ôprod∞rav∞nφô.