1. Chovßnφ zvφ°at nenφ Φasto p°edem p°edvφdatelnΘ

V²╣e popsanΘ nßlady, jejich projevy a z nich plynoucφ chovßnφ mohou poslou╛it jen orientaΦn∞ a v╛dy je lep╣φ se rad∞ji zeptat majitele a dßt na jeho radu.
Reakce ps∙ jsou obΦas t∞╛ko p°edem rozeznatelnΘ, ka╛d² pes reaguje odli╣n∞.
Chovßnφ ps∙ p°itom nezßle╛φ na rase, velikosti a pohlavφ.

⌐t∞≥ata jsou hravß a sout∞╛φ mezi sebou o po°adφ ve 'smeΦce'. Opravdov² zßjem o ochranu svΘho ·zemφ se v t∞chto sout∞╛φch projevφ velmi z°φdka.
Naopak u dosp∞l²ch ps∙ jsou rozdφlnΘ zp∙soby chovßnφ ji╛ zcela vyvinutΘ. Jejich reakce, jako nap°. hravost, ·t∞k a ·tok, jsou ve v∞t╣φ mφ°e urΦeny jejich zku╣enostmi z mlßdφ.

2. Nßhl² ·stup nemusφ pes pochopit

Nikdy p°ed psem neutφkejte, stup≥uje se tφm jeho pronßsledovacφ pud!

Pes je ve svΘ podstat∞ lovec! Na╣i domßcφ psi jsou sice na chodφcφ lidi zvyklφ, zaΦnou-li v╣ak lidΘ p°ed nimi utφkat, zaktivuje se jejich loveck² a hracφ instinkt.

3. Nedφvat se p°φmo do oΦφ zvφ°ete

Nikdy se nedφvejte cizφmu psovi p°φmo do oΦφ!

Pojme to jako hrozbu. P°φm² kontakt oΦφ signalizuje p°evahu. Dovolφ-li si to °ßdov∞ nφ╛e postaven² pes k v²╣e
postavenΘmu, platφ to jako v²zva a vyvolß tφm konflikt.
Vyhn∞te se u cizφch ps∙ p°φmΘmu kontaktu oΦφ. Podφvejte se na n∞ jen zb∞╛n∞.
Vlastnφmu psovi se m∙╛ete do oΦφ klidn∞ podφvat. Ale i zl² pohled m∙╛e pes pocφtit jako trest nebo hrozbu.

4. D∞ti nechat hrßt se psy pouze pod dohledem

Nikdy nenechejte d∞ti hrßt si se psem (cizφm i vlastnφm) bez dohledu dosp∞l²ch!
Postoj batolat i v∞t╣φch d∞tφ lezoucφch po Φty°ech, p°ipomφnß psovi postoj jeho p°irozen²ch soupe°∙ nebo ko°isti. Pro dφt∞ je nebezpeΦnß i snφ╛enφ polohy obliΦeje do v²╣ky psa.
Pes m∙╛e reagovat i na novΘ a pro n∞ho neznßmΘ podn∞ty, d∞tsk² plßΦ, vrn∞nφ apod.
Psi o v∞t╣φch rozm∞rech a hmotnosti mohou poranit dφt∞ necht∞n∞ (nap°. drßpem konΦetiny, p°evrhnutφm koΦßrku) p°i skoku obvykle do vyv²╣enΘho prostoru (koΦßrek apod.)

P°edev╣φm kojenci a malΘ d∞ti vidφ Φasto v psovi ideßlnφho partnera na hranφ. V²vojov∞ podmφn∞nΘ, Φasto ne╣ikovnΘ pohyby dφt∞te si ale pes m∙╛e ╣patn∞ vylo╛it.
Reaguje reflexivn∞, mohl by dφt∞ p°evrhnout nebo dokonce kousnout.
╚asto se stßvß hra mezi d∞tmi a psy necht∞n∞ prudkou. N∞kdy se mezi sebou navzßjem hßdajφ i d∞ti. Pak se m∙╛e stßt, ╛e se pes p°iklonφ k jednomu z d∞tφ a chce ho chrßnit.
P°φtomnost dosp∞l²ch by m∞la b²t kontrolou a vyrovnßnφm takov²chto stav∙. Ochranitelsk² instinkt se m∙╛e projevit p°edev╣φm v situaci, kdy jsou na nßv╣t∞v∞ cizφ d∞ti a hrajφ si s domßcφmi.

5. Bu∩te opatrnφ p°i h°e se psy

Psi se p°i hranφ navzßjem kou╣ou, ani╛ by se p°i tom zranili. Ale vy byste si p°i h°e s nφm m∞li dßvat pozor!

Obzvlß╣t∞ u ╣t∞≥at, ale i u dosp∞l²ch ps∙ je obvyklΘ, ╛e se p°i h°e kou╣ou. Psi se p°itom dokß╛φ (nap°. gestem pod°φzenφ ) vyhnout vß╛n²m zran∞nφm. Dob°e vycviΦenφ psi nep°ekroΦφ p°i h°e stanovenΘ hranice.
Pes ov╣em nem∙╛e rozli╣it jedince svΘho druhu od lidφ. Proto se m∙╛e stßt, ╛e p°i h°e se i va╣e ruka ocitne v tlam∞ va╣eho psa.
Zachovejte chladnou hlavu a neodtahujte ruku. Dob°e vychovan² pes ji na povel pustφ.

6. TakΘ pes cφtφ bolest

UrΦitΘ druhy zachßzenφ p°ivodφ psovi bolest: Nikdy psa netahejte za ocas nebo u╣i a u╛ v∙bec nekopejte.
K mnoha poran∞nφm do╣lo, v p°φpadech, kdy se Φlov∞k sna╛il pomoci zran∞nΘmu zvφ°eti (nap°. p°i ·razu po autonehod∞) a nesprßvn∞ nebo bolestiv∞ se psem manipuloval.

Nep°ivo∩te ╛ßdnΘmu psovi, a╗ u╛ jen ne·mysln∞, ╛ßdnou bolest. Zcela jist∞ se bude brßnit.
Pes je zvφ°e vnφmavΘ k bolesti. N∞kterΘ partie t∞la jsou obzvlß╣t∞ citlivΘ. Ocas je d∙le╛itou souΦßstφ jeho mimiky. Je ukazatelem stav∙ a nßlad. Proto na n∞j dßvß velk² pozor. Kdy╛ ho za n∞j zatahßte, automaticky se s otev°enou tlamou otoΦφ a m∙╛e reagovat agresivn∞.
To stejnΘ platφ pro u╣i. Ty jsou velmi citlivΘ. V ╛ßdnΘm p°φpad∞ ho za n∞ netahejte, ani tehdy ne, kdy╛ vßs neposlouchß.
U d∞tφ p°ed╣kolnφho v∞ku se n∞kdy stane, ╛e psa kopnou a ten se brßnφ. Ujist∞te se, ╛e i va╣e d∞ti znajφ pravidla chovßnφ na ochranu zvφ°at i vlastnφho zdravφ a ╛e je dodr╛ujφ.

7. Nikdy se nevm∞╣ujte do rvaΦky dvou ps∙

Kdy╛ si dva psi hrajφ nebo se perou, nikdy se nevm∞╣ujte!
D∞ti by m∞ly p°ivolat dosp∞lΘho!

Hry nebo rvaΦky ps∙ p∙sobφ Φasto vß╛n∞ji ne╛ ve skuteΦnosti jsou. V mnoha p°φpadech probφhß hra intensivn∞ (vrΦenφ, tahanice). Takto se urΦuje hierarchie. Zßsah Φlov∞ka ru╣φ pr∙b∞h takov²ch rvaΦek.
Kdy╛ se psi pokou╣φ zne╣kodnit soupe°e, nedßvajφ p°itom pozor, kde kousnou.
TakovΘ ch≥apnutφ m∙╛e na nechrßn∞nΘ lidskΘ k∙╛i zp∙sobit poran∞nφ. Jestli╛e se perou dva dominantnφ jedinci, poda°φ se v∞t╣inou jen zku╣en²m majitel∙m (kte°φ si ov╣em musφ navzßjem pomoci), bez vlastnφ ·jmy svΘ psy od sebe odtrhnout.
Rozumn∞j╣φ je je╣t∞ p°ed rvaΦkou vyΦφst z chovßnφ ps∙ hrozφcφ nebezpeΦφ, a vyhnout se tak mo╛nΘ konfrontaci zvφ°at. D∞ti by m∞li p°ivolat na pomoc dosp∞lΘho Φlov∞ka a v ╛ßdnΘm p°φpad∞ nezasahovat samy.

8. CyklistΘ a b∞╛ci

CyklistΘ a b∞╛ci jsou pro psy v²zvou ¡ vyvolßvajφ jejich zv²╣en² zßjem zejmΘna sv²m pohybem. Nev╣φmejte si p°ibφhajφcφho psa. Jestli╛e pes b∞╛φ za vßmi, zpomalte rychlost!

Psi, kte°φ pronßsledujφ cyklisty a b∞╛ce, Φinφ tak z pud∙ loveckΘho nebo hracφho. Tyto instinkty by nem∞ly b²t nutn∞ vyprovokovßny. Jestli╛e u╛ z dßlky vidφte voln∞ pobφhajφcφho psa, pokuste se klidn∞ a s odm∞°en²m odstupem projet nebo prob∞hnout okolo n∞ho.
M∞jte ho na oΦφch, abyste dokßzali odhadnout jeho reakci. Kdy╛ pes o vßs projevφ zßjem, je lΘpe zpomalit. Ji╛ tφmto ho m∙╛ete odradit. P°iblφ╛φ-li se Φlov∞k k psovi zezadu, nem∞l by to Φinit nehluΦn∞. Vylekanφ psi tak mohou zp∙sobit nehody cyklist∙.

ChovatelΘ, dodr╛ujte sami zßsadu, ╛e v mφstech kde se pohybujφ cyklistΘ, b∞╛ci, ly╛a°i nebo jinφ pohybov∞ zaujatφ sportovci, by m∞l b²t pes veden na vodφtku! P°edejdete tak zbyteΦn²m konflikt∙m.