SpoleΦnΘ ·silφ
Mφstnφ ve°ejnß sprßva je organismus, jeho╛ prvo°ad²m cφlem je podporovat spoleΦnΘ ·silφ o rozvoj spravovanΘho ·zemφ. Proto se regiony nesmφ spolΘhat jen na pomoc zvenΦφ, na pomoc centrßlnφch orgßn∙ (vlßdy, parlamentu) Φi dokonce evropsk²ch institucφ. Velmi zajφmav²m p°φkladem m∙╛e b²t Breta≥, o jejφ╛ zku╣enostech nedßvno v Brn∞ vyprßv∞l pan Jean-Bernard Vighetti z °editel ┌°adu pro cestovnφ ruch m∞sta Rennes.

Je╣t∞ v prvnφ polovin∞ tohoto stoletφ byla Breta≥ 'koncem sv∞ta', regionem bez ╣ancφ i bez budoucnosti. Upadal zde textilnφ pr∙mysl a takΘ zem∞d∞lstvφ m∞lo problΘmy, tak╛e dochßzelo k v²raznΘmu odlivu obyvatel do m∞st. Banky odmφtal poskytovat breta≥sk²m zem∞d∞lc∙m ·v∞ry. PoprvΘ na sebe upozornila v roce 1940, kdy zde vy╣la sbφrka tradiΦnφch breta≥sk²ch pφsnφ. Od tΘ doby se zßjem o Breta≥ stal v Evrop∞ m≤dnφ intelektußlnφ zßle╛itostφ. TradiΦnφ lidovß poezie zde v╛dy byla na vysokΘ ·rovni a mφstnφ keltskΘ pamßtky p°itahujφ nßv╣t∞vnφky z celΘ Evropy. Domßcφ obyvatelΘ pochopili, ╛e cht∞jφ-li dosßhnout ekonomickΘho rozvoje, nemohou spolΘhat na stßt. Sami zalo╛ili v²bor pro hospodß°sk² rozvoj a rozhodli se, region postavφ na nohy vlastnφm p°iΦin∞nφm. Do spoleΦnΘ prßce se zapojili v╣ichni. Od roku 1950 se poda°ilo nastartovat tzv. breta≥sk² ekonomick² model. V tΘ dob∞ se dokonce prezident Charles de Gaulle obßval, ╛e by se Breta≥ mohla pokusit zφskat autonomii.

O rozvoj Bretan∞ se zaslou╛ila cφrkev, kterß hlßsala 'personalistickou filosofii'. Vysv∞tlovala, ╛e ka╛d² by m∞l vzφt sv∙j osud do sv²ch rukou, ╛e ka╛d² obΦan mß svoji hodnotu, svΘ nadßnφ a ostatnφ mu musφ dßt ╣anci, aby toto svΘ nadßnφ mohl vyu╛φt. P°inese to nakonec u╛itek v╣em. Tyto my╣lenky takΘ podporoval tisk a dal╣φ sd∞lovacφ prost°edky. Nßsledovalo dvacet let anal²z, hledßnφ, lobovßnφ a p°edev╣φm usilovnΘ prßce. Poda°ilo se najφt a rozvinout breta≥skΘ zvlß╣tnosti - specifika a p°ednosti. Obnovili p∙vodnφ hospodß°skß odv∞tvφ - rybolov a pob°e╛nφ nßmo°nφ dopravu. Zem∞d∞lstvφ se z hromadnΘ velkov²robnφ produkce p°eorientovalo na biologickou a ekologickou kvalitu. Vytvo°ili vlastnφ sφ╗ bank kontrolovanou zem∞d∞lci. Ta podporuje renesanci rybolovu, nßmo°nφ p°epravy zeleniny a pob°e╛nφ plavby v∙bec. Mimo jinΘ dosßhli i toho, ╛e po dvou stech letech stßt nakonec uznal v²znam tohoto regionu a m∞sto Rennes se stalo jeho centrem.

V∞t╣φ zßjem o region se projevil i p°i decentralizaci n∞kter²ch odv∞tvφ a firem, jejich╛ poboΦky na╣ly svΘ sφdlo v Bretani (Citroen, Yves Rocher, FrancouzskΘ centrum pro televiznφ vysφlßnφ, centrum v²roby elektroniky). Rozvφjφ se zde obchod. Do tΘ doby byla Breta≥ 'lßzn∞mi Pa°φ╛e', nynφ se stßvß st°ediskem agroturistiky, kulturnφ turistiky a turistiky identity.

Leisure Time
Od zaΦßtku 20. stoletφ (souΦasn∞ se zkracovßnφm pracovnφ doby) se stßle intenzivn∞ji rozvφjφ pr∙mysl 'volnΘho Φasu'. Evropa jej v jeho poΦßtcφch ignorovala. Jejφ p°edstavitelΘ neprozφrav∞ oznaΦovali voln² Φas jako Φas pro lφnΘ. V souΦasnosti majφ toto dynamicky se rozvφjejφcφ pr∙myslovΘ odv∞tvφ pln∞ pod kontrolou AmeriΦanΘ a Japonci. Jeho v²znam je nasnad∞, uv∞domφme-li si, ╛e dne╣nφ mladφ lidΘ se naprosto nedokß╛φ obejφt bez internetu, walkman∙, videa, televize a multikin. V tΘto virtußlnφ realit∞, kterß je pln∞ v re╛ii pr∙myslu volnΘho Φasu a zßbavy, strßvφ dnes mlßde╛ 6 a╛ 7 hodin denn∞. P°itom zatφmco ve Francii tvo°φ p°φjem z pr∙myslu volnΘho Φasu pouze 2,5 % HDP, ve Spojen²ch stßtech dosahujφ jen p°φjmy z autorsk²ch prßv 7 % HDP.

Nenφ jednoduchΘ zachovat si identitu ve sv∞t∞, kde vlßdne 'norma'. V tΘto situaci m∙╛e b²t v²znamn²m zdrojem p°φjm∙ image. Samotnφ Breta≥ci uvßd∞jφ, ╛e image je zdrojem 20 a╛ 30 % nßrodnφho bohatstvφ (co╛ je vφce ne╛ v p°φpad∞ francouzskΘ vojenskΘ v²roby). Proto Breta≥ usilovala o nov² image, zalo╛en² na poskytnutφ p°φle╛itostφ nadan²m lidem a na posilovßnφ alternativnφho pr∙myslu volnΘho Φasu a zßbavy. Poda°ilo se jim, ╛e p°esv∞dΦili v╣echny kolem, aby p°ehodnotili svΘ nßzory na Breta≥, prezentujφcφ se nynφ jako rozvφjejφcφ se region, kde ╛ije mnoho vzd∞lan²ch a ╣ikovn²ch lidφ. Organizujφ festivaly, jejich╛ ·kolem je vyhledßvat mladΘ talenty. Iniciujφ zalo╛enφ a podporujφ produkci nov²ch vydavatelstvφ a televiznφch stanic. Obßvajφ se toho, ╛e kdy╛ mladφ p°estanou budovat alternativnφ kulturu a pr∙mysl zßbavy, podlehnou globßlnφ kulturnφ 'normalizaci'. Breta≥ nenφ Kalifornie, proto si myslφ, ╛e by bylo dobrΘ, kdyby se jim poda°ilo spojit s ostatnφmi regiony v Evrop∞, kterΘ si zachovaly kreativitu a identitu.

«ivΘ tradice
┌silφ ve°ejnΘ sprßvy o podporu lokßlnφho pr∙myslu volnΘho Φasu a s tφm souvisejφcφch aktivit vychßzelo i z anal²zy zm∞n v trendech trßvenφ volnΘho Φasu. Ukßzalo se,╛e krom∞ tradiΦnφ del╣φ dovolenΘ majφ lidΘ zßjem o krßtkodobΘ pobyty (prodlou╛enΘ vφkendy) n∞kolikrßt do roka a ty je mo╛nΘ naplnit aktivitami vedoucφmi k posφlenφ nßrodnφ identity.
D∙le╛itou roli p°i hledßnφ vzßjemnΘho porozum∞nφ a ve snahßch o udr╛enφ spoleΦenskΘ soudr╛nosti hrßla a hraje v Bretani lidovß kultura. ⌐lo jim ale o to, aby ser zde nestala muzeßlnφm folkl≤rem. Hudba, zp∞v a tanec majφ trvalou hodnotu, zatφmco kroj podlΘhß m≤d∞ a ztrßcφ sv∙j praktick² v²znam. Proto se podpora lidovΘ kultury zam∞°uje p°edev╣φm na breta≥skou hudbu a tanec. Po°ßdajφ se plesy a taneΦnφ zßbavy s breta≥sk²mi tanci v civilnφm obleΦenφ. TanΦφ se v kruhu a zpφvajφ se pφsn∞, p°i kter²ch si zpφvajφcφ skupinky vzßjemn∞ odpovφdajφ. Tyto akce jsou mnohem nav╣t∞vovan∞j╣φ ne╛ mφstnφ diskotΘky a noΦnφ podniky. Hrajφ zde mladφ hudebnφci, kte°φ znajφ jak starou lidovou muziku, tak i svΘ novΘ skladby, vytvo°enΘ v duchu lidovΘ hudby. Tato hudba je ╛ivß, vychßzφ na deskßch, hraje se v rozhlase. Dochßzφ tak vlastn∞ k mobilizaci za zhodnocenφ talent∙ a osobnostφ ve slu╛bßch ·zemφ, do kterΘho pat°φ. Podpora osobnostφ i zp∙sob∙ organizace aktivit p°ispφvß k posφlenφ identity.

Jednou ze zajφmav²ch tradic, kterou v Rennes vymysleli, jsou 'putovßnφ se zp∞vem'. D°φve se zpφvalo, kdy╛ se hnaly krßvy na pastvu, zpφvalo se na poh°bech i na svatbßch. Dnes jezdφme autem a pφsn∞ mizφ. Proto vytvo°ili nov² ritußl. LidΘ se nejd°φve schßzejφ, aby se pφsn∞ nauΦili (starΘ, lidovΘ i nov∞ vytvo°enΘ). Jde o pφsn∞ pochodovΘ, proto se je musφ nauΦit zpφvat s pat°iΦn²m rytmem, kter² podn∞cuje k pohybu. T∞chto putovßnφ se zp∞vem se ·Φastnφ a╛ dva tisφce lidφ. Je nutnΘ zvolit vhodnou trasu a lidΘ se vydßvajφ na cestu postupn∞ po skupinkßch. Jdou zav∞╣eni, aby cφtili pot∞╣enφ z kontaktu a aby se jejich pochod nepodobal pochodu vojenskΘmu. Po cest∞ jsou zastßvky, na kter²ch je podßvßno tradiΦnφ obΦerstvenφ (nap°φklad zeleninov² buj≤n a bezcholesterovΘ chlebovΘ placky z tmavΘ p╣enice.

V souΦasnΘ dob∞ v Bretani ji╛ op∞t p°em²╣lejφ jak dßl. A ╛e se nevzdßvajφ a neponechßvajφ rozvoj sv²ch m∞st a region∙ nßhod∞ sv∞dΦφ nap°φklad i Charta komerΦnφho urbanismu, spojenφ ·silφ orgßn∙ obchodnφ justice, p°edstavitel∙ spot°ebitel∙, obΦansk²ch sdru╛enφ, obchodnφ firem i drobn²ch ╛ivnostnφk∙ zab²vajφcφ se harmonick²m rozvojem obchodu a jeho p∙sobenφm na image m∞sta.