Spoluprßce Φesk²ch m∞st se soukrom²m sektorem v oblasti cestovnφho ruchu je zatφm v p°φli╣ obecnΘ rovin∞, spoluprßce mezi jednotliv²mi m∞sty i jednotliv²mi institucemi ve°ejnΘho sektoru je chaotickß.

╪ada strategiφ a anal²z v na╣ich m∞stech je na velmi kvalitnφ ·rovni. Chybφ jim v╣ak v∞t╣φ strukturovanost problΘm∙, chybφ vysv∞tlovßnφ (proto╛e ne v╣ichni jsou odbornφci na v╣echno a je t°eba jednodu╣e a srozumiteln∞ vysv∞tlit, co oΦekßvßme), je t°eba nauΦit se spolupracovat atd.

Strategie nenφ jen otßzka rozum∞ investovat velkΘ prost°edky do genißlnφch plßn∙, je t°eba takΘ um∞t vysv∞tlovat zßkladnφ informace na nejni╛╣φch ·rovnφch a dokßzat zapojit nejen ekonomy, finanΦnφky a velkopodnikatele, ale takΘ dßt ╣anci i drobn²m podnikatel∙m (kade°nicφm, majitel∙m drobn²ch obchod∙, kavßren ap.). StruΦn∞ °eΦeno, p°φstup ·°adu m∙╛e probφhat na minimßln∞ t°ech ·rovnφch:
- pouze si v╣φmßme, jak Φasto nßs v╣ichni kritizujφ a jak na oplßtku Φasto my (·°ednφci) jsme schopni kritizovat na╣e okolφ,
- je ov╣em mo╛nΘ takΘ se vφce sna╛it vysv∞tlovat na╣emu okolφ o co nßm jde, jakΘ jsou na╣e cφle a kam sm∞°ujeme,
- nebo jsme dokonce schopni b²t p°i vysv∞tlovßnφ natolik p°esv∞dΦivφ, ╛e na╣e okolφ (obΦanΘ, podnikatelΘ atp.) je schopno (s ohledem na na╣e cφle) p°ichßzet s nov²mi nßm∞ty a iniciovat okolφ k zapojovßnφ do spoleΦn²ch projekt∙.

Zatφmco v zßpadoevropsk²ch m∞stech se setkßvßme s druh²m a t°etφm p°φstupem, my jsme stßle pouze u prvnφ varianty. Souvisφ to i se skuteΦnostφ, ╛e nejde pouze o vklßdanφ prost°edk∙ do reklamy na cestovnφ ruch. Velmi d∙le╛itΘ je i sledovßnφ efektivity reklamy a testovßnφ reklamnφch aktivit prost°ednictvφm v²zkum∙.
Jestli╛e mßme jednoznaΦn∞ formulovßny cφle pro na╣e aktivity v oblasti cestovnφho ruchu, m∙╛eme takΘ vyhodnocovat napl≥ovßnφ t∞chto cφl∙ a zlep╣ovat a up°es≥ovat na╣e aktivity.

K velmi precizn∞ definovan²m a konkrΘtnφm zßv∞r∙m v oblasti cestovnφho ruchu do╣la v roce 1999 m∞sta sdru╛enß v Eurocitties. Na seminß°i, kter² se tehdy konal v Lyonu byly zformulovßny nßsledujφcφ okruhy:
1. M∞stsk² cestovnφ ruch mobilizuje v╣echny z·Φastn∞nΘ obΦany i podnikatele k pΘΦi o nßv╣t∞vnφky.
2. I p°es konkurenΦnφ vztahy mezi jednotliv²mi m∞sty je t°eba vytvß°et komunikaci a spoluprßci (nap°. spoleΦnß propagace).
3. Mezi ve°ejn²mi institucemi, soukrom²mi hospodß°sk²mi organizacemi a obΦany je t°eba vytvß°et partnerstvφ.
4. ObΦanΘ musφ pochopit smysl a v²znam pΘΦe o nßv╣t∞vnφky, turisty.
5. Nejsiln∞j╣φ osobnφ dojmy zφskßvß nßv╣t∞vnφk ji╛ v prvnφm okam╛iku p°φjezdu. Proto m∞sto musφ b²t pro nßv╣t∞vnφky dopravn∞ dostupnΘ a prostorov∞ uspo°ßdanΘ.
6. M∞sto musφ nßv╣t∞vnφkem poskytovat pestrou nabφdku pro jednotlivΘ segmenty.
7. M∞sto musφ svΘ turistickΘ atraktivity rozvφjet (Φasov∞ i prostorov∞), nesmφ vytvß°et pouze 'turistickß gheta'.
8. S tφm souvisφ i poskytovßnφ kvalitnφch slu╛eb a zaji╣╗ovßnφ jejich flexibility s ohledem na specifika konkrΘtnφch nßv╣t∞vnφk∙.
9. Turistickß nabφdka musφ b²t naprogramovßna z hlediska obsahovΘho i ΦasovΘho.
10. Turistickß nabφdka vzr∙stß s vφcejazyΦn²m znaΦenφm.
11. D∙le╛itß je prezentace kulturnφho d∞dictvφ prost°ednictvφm modern∞ pojat²ch muzeφ (vstupenky pro celou nabφdku muzeφ). D∙le╛itß je revitalizace a rekultivace budov, kterΘ p°estaly slou╛it p∙vodnφm ·Φel∙m. D∙le╛itΘ jsou i v²jimeΦnΘ p°φle╛itosti a v²znamnΘ kulturnφ udßlosti a festivaly.
12. Uvß╛liv∞ roz╣φ°it otevφracφ dobu obchod∙, obchodnφch center i informaΦnφch center.
13. Propagace je nejd∙le╛it∞j╣φ Φßstφ marketingovΘho plßnu m∞sta. Musφ informovat o po°ßdßnφ akcφ, o╛ivuje m∞sto, informuje sd∞lovacφ prost°edky, umo╛≥uje lidem o t∞chto akcφch hovo°it a po lΘtech na n∞ vzpomφnat.
14. Internet musφ umo╛≥ovat oboustrannou komunikaci.
15. Rozvoj turistiky ve m∞st∞ p°edpoklßdß propojenφ, koordinaci a komunikaci zßjm∙ a cφl∙ politick²ch Φinitel∙,ekonomick²ch aktΘr∙ i obΦan∙. ZejmΘna na mφstnφ ·rovni je nutnΘ p°esv∞dΦovat o oprßvn∞nosti a nßvratnosti investic do m∞stskΘho cestovnφho ruchu.
16. Je t°eba sledovat i negativnφ dopady cestovnφho ruchu.
17. Je nutnΘ m∞sta navzßjem porovnßvat, sledovat trendy a pou╛φvat jednotn² systΘm statistickΘho v²kaznictvφ.
18. Evropskß m∞sta mφsta spolu soupe°φ, mφsto aby vzßjemn∞ spolupracovala.

S ohledem na tyto konkrΘtnφ vyΦerpßvajφcφ okruhy se dajφ vystopovat ucelenΘ problΘmy, kterΘ se v jednotliv²ch uveden²ch okruzφch Φasto opakujφ. P°edev╣φm jde o:
- cφlovΘ skupiny,
- srozumitelnß prezentace cφl∙, vizφ a strategiφ,
- v²zkumy,
- zßkladnφ statistickΘ ·daje (vyhodnocovßnφ),
- spoluprßce mezi ve°ejnou sprßvou a podnikateli,
- projekty.

Tyto problΘmy jsou souΦßstφ vzßjemn∞ propojenΘho celku. Pro zjednodu╣enφ a v∞t╣φ vysv∞tlenφ se nynφ jednotlivΘ problΘmy pokusφme popsat odd∞len∞.

1. CφlovΘ skupiny
M∙╛eme poΦφtat p°edev╣φm s p∞ti zßkladnφmi cφlov²mi skupinami:
·°ady,
ve°ejnΘ organizace,
podnikatelΘ,
mφstnφ obΦanΘ a
nßv╣t∞vnφci, turistΘ.
Ka╛dß z uveden²ch cφlov²ch skupin mß svoje vnit°nφ specifika. Mß takΘ vn∞j╣φ rozdφly zßvisejφcφ na pot°ebßch m∞sta a na zßjmech nßv╣t∞vnφk∙. JednotlivΘ skupiny nejsou izolovßny, ale v╛dy spolupracujφ a jejich nßm∞ty i aktivity se vzßjemn∞ propojujφ.

2. Srozumitelnß prezentace cφl∙, vizφ a strategiφ
V∞t╣ina strategiφ v  m∞stech ╚R vφce Φi mΘn∞ z∙stßvajφ u prvnφho kroku na cest∞ k tvorb∞ strategie. Usilujφ o popsßnφ zßkladnφch problΘm∙, ale chybφ jim statistiky, postrßdajφ vhodnß a srozumitelnß vysv∞tlovßnφ sv²ch zßm∞r∙, od obecn²ch zßm∞r∙ neumφ p°ejφt ke konkrΘtnφm a postupn²m poΦin∙m - plßn∙m, cφl∙m a koneΦn∞ jasn²m ·kol∙m.

P°φklady z nejr∙zn∞j╣φch strategiφ v zßpadoevropsk²ch m∞stech doklßdajφ, ╛e:
1.ZahraniΦnφ m∞sta majφ tytΘ╛ problΘmy jako na╣e m∞sta. Nenechßvajφ v╣ak tyto zßle╛itosti pouze na odbornφcφch a p°edstavitelφch ve°ejnΘ sprßvy, ale sna╛φ se (prßv∞ dφky racionßlnφm argument∙m) uΦinit i obΦany a podnikatele m∞sta spoluzodpov∞dn²mi za p°ijatß °e╣enφ.
2. Tvorba dφlΦφch i komplexnφch vizφ nenφ zßle╛itostφ pouze vyvolenΘ skupinky v╣ev∞doucφch prognostik∙, ale jednß se o v²sledek systematickΘ a dlouhodobΘ prßce. Mohli bychom °φci, ╛e jde o zp∙sob prßce ve°ejnΘ sprßvy, kterß jak na centrßlnφ ·rovni, tak i na ·rovnφch jednotliv²ch m∞st a obcφ dokß╛e systematicky:
- shroma╛∩ovat a publikovat statistiky, informace a argumenty,
- zapojit ve°ejnost i podnikatele a
- p°edchßzet problΘm∙m.
3. Radnice tφm, ╛e monitorujφ stav a v²voj nejr∙zn∞j╣φch konkrΘtnφch jev∙ a problΘm∙, zφskßvajφ ·daje, z nich╛ mohou nßsledn∞ vytvß°et ΦasovΘ °ady statistick²ch ukazatel∙, kter²mi potom, kdy╛ je to pot°eba, s minimem nßklad∙, objektivn∞ a rychle vyjßd°φ situaci ve m∞st∞ i jejφ v²voj. Mohou i dolo╛it efektivitu realizovan²ch opat°enφ. Rovn∞╛ je jasnΘ, ╛e mnohΘ argumenty a informace p°ejφmajφ z fungujφcφch celostßtnφch odv∞tvov²ch statistik a v╣e nasv∞dΦuje tomu, ╛e sb∞r t∞chto informacφ nenφ bez·Φeln², ╛e existuje spoluprßce mezi poskytovateli informacφ a t∞mi, kte°φ je vyu╛φvajφ nebo majφ zßjem, cht∞jφ je vyu╛φvat.
4. S p°φpravou koncepcφ v²razn∞ pomßhajφ profesnφ sdru╛enφ. V p°φpad∞ dopravy v anglick²ch m∞stech je to nap°φklad sdru╛enφ dopravc∙ m∞stskΘ hromadnΘ dopravy, kterΘ mß dokonce registrovanou ochrannou znaΦku TRAVELWISE (http://www.travelwise.org.uk, http://www.travelwisenet.com) .

3. V²zkumy
Zatφmco na╣e v²zkumy zam∞°enΘ na cestovnφ ruch a v╣e co s tφm souvisφ se teprve zaΦφnajφ rozjφ╛d∞t, v²zkumy v zahraniΦφ jsou provßd∞ny systematicky a dlouhodob∞.
SystematiΦnost v zßpadoevropsk²ch m∞stech se projevuje:
- systematick²m v²b∞rem respondent∙,
- v²b∞rem mφst, kde jsou respondenti dotazovßni,
- dobou dotazovßnφ, respektive sledovßnφm r∙zn²ch roΦnφch obdobφ,
- mo╛nosti opakovßnφ v²zkumu,
- v²b∞r tazatel∙ s ohledem na cφle a zam∞°enφ v²zkumu,
- sledovßnφ kvalitativnφch ukazatel∙ pro dal╣φ hodnocenφ,
- vytvß°enφ nßm∞t∙ pro dal╣φ rozvoj,
- vyhodnocovßnφ nßm∞t∙ s ohledem na °e╣enφ nov²ch °e╣enφ.

4. Zßkladnφ statistickΘ ·daje

S v²zkumy ve°ejnΘho mφn∞nφ bezprost°edn∞ souvisφ sledovßnφ statistick²ch ·daj∙ v oblasti cestovnφho ruchu i v oblastech souvisejφcφch. Statistika je snad nejd∙le╛it∞j╣φm podkladem pro jakΘkoli ·vahy pro cestovnφ ruch.
Je to p°edev╣φm ve°ejnß sprßva, kterß usiluje o shroma╛∩ovßnφ statistick²ch ·daj∙. Krom∞ toho jsou velmi d∙le╛itΘ statistiky, kterΘ poskytujφ i nejr∙zn∞j╣φ obΦanskß sdru╛enφ a profesnφ organizace, majφcφ svoji presti╛. Nejde jen o jakousi vstupnφ my╣lenku, d∙le╛itΘ je takΘ p°esv∞dΦit co nejvφce obcφ, m∞st Φi region∙ zapojit se do spoleΦnΘ prßce. Nez∙stßvß pouze u shroma╛∩ovßnφ. Ve°ejnß sprßva musφ ·daje systematicky poskytovat a nabφzet podnikatel∙m. NestaΦφ, ╛e informace o likvidaci odpad∙ sleduje a vydßvß sdru╛enφ, jeho╛ Φleny je pouze n∞kolik m∞st. Podobn∞ pokud m∞sto pr∙b∞╛n∞ sleduje dopravnφ pr∙jezdnost jednotliv²ch motorov²ch vozidel na sv²ch komunikacφch, m∞lo by tyty informace poskytovat zßjemc∙m. Nap°φklad na╣i podnikatelΘ tyto konkrΘtnφ informace velmi t∞╛ko zφskßvajφ, a pokud se jim to v∙bec poda°φ, jsou nuceni za n∞ (n∞kdy i ne·m∞rn∞) zaplatit. M∞sta ve VelkΘ Britanii Φi ve Skandinßvii tyto informace poskytujφ systematicky a zdarma.

5. Spoluprßce mezi ve°ejnou sprßvou a podnikateli (obecn∞ji)

Ve spoluprßci mezi podnikateli a ve°ejnou sprßvou nelze oΦekßvat okam╛it² zisk. Ka╛d² musφ nejprve do spoleΦnΘho projektu n∞co investovat, p°inΘst, dokßzat, ╛e mu na v²sledku opravdu zßle╛φ, ╛e je ochoten na sob∞ pracovat. Jednodu╣e m∙╛eme shrnout, ╛e spoluprßce m∙╛e probφhat v jednoduch²ch projektech nebo v projektech, kterΘ jsou vytvß°eny dlouhodob∞ a jejφm cφlem je iniciovßnφ nov²ch p°φle╛itostφ.

6. Projekty - konkrΘtnφ aktivity
Je t°eba si uv∞domit, ╛e prost°ednictvφm projekt∙, kterΘ jsou urΦeny pro nejr∙zn∞j╣φ cφlovΘ skupiny
je nezbytnΘ systematicky prezentovat v²chozφ hodnoty, vize a strategie,
je d∙le╛itΘ jakΘ tyto projekty p°inß╣ejφ v²hody pro ·°ednφky,
je d∙le╛itΘ jak srozumitelnΘ jsou projekty pro obΦany i podnikatele,
zda je mo╛nΘ na vhodn²ch mφstech zφskat dal╣φ srozumitelnΘ informace,
Φi zda jsou k dispozici vhodnΘ sd∞lovacφ prost°edky.