ProΦ vysazovat dal╣φ stromy?
Dnes je m∞sto bohatΘ na stromy, ty ale jednou uhynou v∞kem, nemocφ, nehodou zp∙sobenou ╣patn²m poΦasφm, nebo prost∞ odrostou svΘmu umφst∞nφ.
Abychom udr╛eli m∞sto zelenΘ a krßsnΘ, jak jen to jde, je stßle pot°eba vysazovat novΘ mladΘ stromy.
Vysazovat by se nem∞lo pouze na m∞stsk²ch parcφch, otev°en²ch plochßch a ulicφch, ale takΘ v soukrom²ch zahradßch, nßm∞stφch a plochßch komerΦn∞ vyu╛φvan²ch.

Zva╛ovat ·Φel p°ed v²sadbou?
Existuje n∞kolik v∞cφ, kterΘ musφ b²t zvß╛eny p°ed rozhodnutφm o druhu stromu, kter² se mß vysadit.
Kolik prostoru m∙╛ete stromu poskytnout?
Co chcete, aby strom d∞lal?
Jestli╛e je strom po╛adovßn kv∙li stφnu, potom je d∙le╛itß jeho velikost a tvar i typ list∙.
Hustota a rychlost r∙stu by m∞ly vΘst Va╣i volbu v p°φpad∞, ╛e by m∞l strom zakr²t nep∞knou scenΘrii.
Jestli╛e chcete vnΘst barvy do ╣edivΘ oblasti, potom p°em²╣lejte o kv∞tech strom∙ a plodech, stejn∞ jako o listech.
╚asto jsou takΘ stromy vysazovßny, aby p°inß╣ely ·levu od drsnosti na╣eho okolφ a aby kontrastovaly s geometrick²mi tvary vytvo°en²mi Φlov∞kem, ve kter²ch ╛ijeme a pracujeme.
Jako souΦßst designu jsou stromy d∙le╛itΘ. Stromy lemujφcφ ulice Φi vstupy vyvolßvajφ pocity formßlnosti, zatφmco v roztrou╣en²ch skupinkßch vyvolßvajφ neformßlnφ, p°irozenΘ pocity.
Formßln∞ Φi neformßln∞ mohou b²t stromy pou╛ity pro vymezenφ ·zemφ, vytvo°enφ ohrady nebo mohou vΘst oko divßka k pozoruhodn²m scenΘriφm.

KterΘ stromy slu╣φ WestminsterskΘ p∙d∞?
V∞t╣ina na╣ich oblφben²ch strom∙ poroste tΘm∞° na v╣ech mφstech v okolφ.
Ale n∞kolik strom∙ je nßroΦn∞j╣φch. T∞m se bude da°it pouze, kdy╛ bude p∙da kyselß nebo zßsaditß nebo vlhkß.
V∞t╣ina m∞sta se rozklßdß na lond²nskΘm jφlu Φi pφsku a hlφna je spφ╣e neutrßlnφ.
Jestli╛e se rozm²╣lφte, zvlß╣t∞ kdy╛ mßte vybrat z r∙zn∞ nßroΦn²ch druh∙ strom∙, proΦ potom Va╣i p∙du neotestovat? Test je jednoduch², nenßkladn² a k dostßnφ v pot°ebßch pro zahrßdkß°e.

Co je to dobrß velikost a umφst∞nφ?
V╛dy by m∞l b²t pro danΘ mφsto vybrßn zejmΘna podle velikosti a zva╛ovat by se m∞la v╛dy potencißln∞ nejv∞t╣φ mo╛nß velikost. Velikost musφ b²t volena i ve vztahu k mohutnosti sousednφch staveb.
Nevysazujete malΘ druhy blφzko velk²m stavebnφm dominantßm; stejn∞ tak je d∙le╛itΘ, aby velkΘ stromy nep°er∙staly malß mφsta a nezp∙sobovaly v budoucnu problΘmy s ·dr╛bou.
N∞kterΘ stromy, jako topoly a vrby rostou rychle a pot°ebujφ hodn∞ vody. Nem∞ly by b²t sßzeny blφzko budovßm, proto╛e je mo╛nΘ, ╛e by po╣kodily zßklady Φi potrubφ. Jestli╛e o nich uva╛ujete, pora∩te se s odbornφky.
Zatφmco n∞kter²m strom∙m vyhovuje umφst∞nφ do stφnu, jinΘ vy╛adujφ p°φm² sluneΦnφ svit. Stupe≥ zneΦi╣t∞nφ ovzdu╣φ a sφla v∞tru mohou Va╣i volbu druhu stromu takΘ ovlivnit - n∞kterΘ jsou odoln∞j╣φ ne╛ jinΘ.

Jak se stromy vzhledov∞ li╣φ?
Rozli╣ovacφmi charakteristikami strom∙ jsou jejich tvary, listy a uspo°ßdßnφ v∞tvφ.
Stromy mohou b²t ·zkΘ, ╣irokΘ, ku╛elovitΘ a kulatΘ stejn∞ jako sv∞╣enΘ Φi vztyΦenΘ! Poskytujφ nekoneΦnΘ mno╛stvφ variant jak kontrastovat Φi dopl≥ovat r∙znΘ typy staveb.
P°ed tφm, ne╛ si vyberete mlad² stromek, je dobrΘ podφvat se na obrßzek tΘho╛ stromu ji╛ vzrostlΘho, nebo lΘpe i je╣t∞ rostoucφho stromu. Pom∞rn∞ Φasto se charakteristiky strom∙ s jejich v∞kem m∞nφ.
Tvar stromu spolu s tvarem a hustotou jeho list∙ v²znamn∞ ovliv≥ujφ stφn, jak² poskytuje. MalΘ lφstky b°φzy a akßtu vytvo°φ polostφn, zatφmco ka╣tan se sv²mi velk²mi listy a hust∞ rostl²mi v∞tvemi bude dßvat opravdu pln² stφn.

Jak stromy dßvajφ barvy
Stromy poskytujφ rozmanitost po mnoho let a nejz°ejm∞ji tak Φinφ prost°ednictvφm jejich barvy (nap°. javor).
NeopadavΘ stromy poskytujφ barvy celoroΦn∞, zatφmco opadavΘ sez≤nn∞.
NejΦast∞ji jsou zelenΘ v nekoneΦnΘm mno╛stvφ variant, ale n∞kterΘ jsou tmav∞ ΦervenΘ, ╛lutΘ Φi pestrobarevnΘ.
P°esto╛e jsou prßvem atraktivnφ, musφ b²t barevnΘ stromy pou╛φvßny s velk²m citem. Ud∞lajφ toti╛ mnohem v²razn∞j╣φ dojem, ne╛ zelenΘ a tak mohou naru╣it jinak velice klidnou scenΘrii.
V╣echny stromy kvetou a mnohΘ majφ n∞jakΘ plody. N∞kterΘ jsou skuteΦn∞ dramatickΘ Φi okßzalΘ a vytvß°ejφ ka╛doroΦnφ p°ehlφdku zß°iv²ch barev, av╣ak po zbytek roku jejich tvar a vzhled m∙╛e b²t "rozva°en²" nebo neohraban².
Abyste zjistili, zda krßsa okßzalΘho stromu vykompenzuje jeho tvar a vzhled po zbytek roku prostudujte si dosp∞l² strom tΘho╛ druhu mimo sez≤nu.
Stromy takΘ mohou poskytovat barvy prost°ednictvφm jejich bobulφ, plod∙ a k∙ry.
Podzim m∙╛e p°inΘst poslednφ v²buch barev s nep°ebern²m mno╛stvφm odstφn∙ od ╛lutΘ a╛ po Φervenou; mnoho strom∙ je sßzeno primßrn∞ pro jejich podzimnφ efekt.

Kdy a jak stromy sßzet?
Vysazovßnφ se v∞t╣inou provßdφ mezi °φjnem a b°eznem, kdy╛ nenφ p∙da p°φli╣ mokrß Φi zmrzlß. Obecn∞ listopad a╛ prosinec je to nejlep╣φ obdobφ.
Stromy s kupujφ ve ╣kolkßch Φi zahradnφch centrech v celΘ ╣kßle velikostφ od mal²ch (2 m) a╛ po velkΘ (4 m) - viz obrßzek Φ. 1.
P°edtφm ne╛ je strom vysazen si p°ipravte dφru, v∞t╣φ ne╛ je ko°enov² bal novΘho stromku. Jestli╛e je p∙da hor╣φ kvality, tak vykopejte je╣t∞ v∞t╣φ dφru a p°idejte trochu kvalitnφ zeminy.
Abyste pomohli odvodn∞nφ a provzdu╣n∞nφ, opφchejte vidlemi st∞ny a dno dφry.
Po╣kozenΘ ko°φnky by se m∞ly pro°ezat, ale musφ se dßvat pozor, aby se nepo╣kodili jemnΘ ko°enovΘ vlßsky.

Kdy╛ sßzφte strom, p°imφchejte do hlφny trochu ra╣eliny a um∞lΘho hnojiva.
V╣echny, ale zejmΘna malΘ a mladΘ stromky by se m∞ly p°ivazovat k tyΦce. Tφm p°edejdeme p°φli╣n²m pohyb∙m, kterΘ by mohly po╣kodit novΘ ko°φnky - viz obrßzek Φ. 2.
P°ipevn∞te strom k tyΦce pßskou. TyΦky a pßsky by m∞ly b²t pravideln∞ kontrolovßny a upravovßny tak, aby stromek mohl r∙st. Normßln∞ se po dvou letech odstra≥ujφ.
Udr╛ujte mφsto bezprost°edn∞ okolo stromu bez trßvy Φi plevele. B∞hem such²ch obdobφ je nutnΘ strom zalΘvat.

Pro°ezßvat Φi nepro°ezßvat?
Nov∞ vysazenΘ stromy nepot°ebujφ pro°ezßvat, krom∞ odstra≥ovßnφ po╣kozen²ch Φi zk°φ╛en²ch v∞tvφ, ·pravy do vyvß╛enΘho tvaru Φi kdy╛ to pot°ebuje vedoucφ pupen.
Zatφmco vlastnφci mohou vykonßvat men╣φ ·dr╛bu strom∙, prßce na vzrostlΘm strom∞ vy╛aduje urΦitΘ dovednosti a m∙╛e b²t i nebezpeΦnß. Ta by m∞la b²t p°enechßna kvalifikovan²m "stromov²m chirurg∙m".
U vzrostl²ch dosp∞l²ch strom∙ je obΦas pot°eba odstranit mrtvΘ, umφrajφcφ, nemocnΘ Φi zlomenΘ v∞tve. To se provßdφ ve t°ech krocφch, tak aby nedo╣lo k po╣kozenφ k∙ry na kmeni. Poslednφ °ez by m∞l vytvo°it nepatrnou rßnu na kmeni Φi v∞tvi, aby pomohl uzdravenφ - viz obrßzek Φ. 3.
Pro°ezßvßnφ m∙╛e b²t nezbytnΘ z nßsledujφcφch d∙vod∙:

• pro°ezßnφ v∞tvφ, aby se zv²╣ila propustnost sv∞tla a vzduchu,
• zmen╣enφ v²╣ky a ╣φ°ky Φi celkovΘho tvaru stromu, proto╛e je blφzko budovy Φi n∞jakΘho provozu,
• ud∞lat strom bezpeΦn∞j╣φ odstran∞nφm t∞╛k²ch a nebezpeΦn²ch hlavnφch v∞tvφ a oprava vad, kterΘ mohou vzniknout.

V²jimkami jsou:
Vla╣sk² o°ech a magn≤lie, kterΘ se pro°ezßvajφ kdy╛ majφ listy, v obdobφ Φervence a╛ srpna. B°φza a javor, kterΘ se pro°ezßvajφ v ·noru a v dob∞ kdy zaΦφnajφ r∙st listy. Pro°ezßvßnφ v jinΘ dob∞ m∙╛e zp∙sobit rozsßhlΘ ztrßty mφzy. T°e╣n∞ a ╣vestky se pro°ezßvajφ na zaΦßtku lΘta, aby se snφ╛ilo riziko nemoci list∙.
Jestli╛e uva╛ujete o jakΘmkoli pro°ezßvßnφ strom∙, nejprve si zkontrolujte na radnici, zda strom nemß ╪ßd Ochrany Strom∙ (TPO). Jestli╛e mß, potom mo╛nß budete pot°ebovat povolenφ, ne╛ budete moci zapoΦφt jakoukoli prßci.
Jestli╛e strom nemß TPO, ale je umφst∞n v OchrannΘ Oblasti musφ b²t ╣est t²dn∙ dop°edu podßno pφsemnΘ upozorn∞nφ na radnici, ne╛ se zahßjφ jakΘkoli prßce. Existuje v╣ak n∞kolik mßlo v²jimek, proto v p°φpad∞ ╛e o n∞Φem uva╛ujete, zavolejte na radnici v Kancelß°i strom∙ na 798 2922.