Mezi funkcemi, kterΘ v poslednφch desetiletφch plnφ obce, je komunikace s obΦany bezpochyby nejmlad╣φ. A i p°es je╣t∞ relativn∞ krßtkou historii se jejφ statut a cφle v minulosti v²razn∞ li╣ily od t∞ch dne╣nφch, kdy se stala nedφlnou souΦßstφ Φinnosti obce. Je jistΘ, ╛e se na ni stßle je╣t∞ pohlφ╛φ, dφky jejφm p°edch∙dc∙m a t∞snΘmu vztahu k politik∙m, s urΦitou rezervou, ale takΘ jsou jφ p°iznßvßny n∞kterΘ ctnosti: komunikovat je pot°eba ... aby se obΦanΘ seznßmili

s urΦit²m projektem, aby se zhodnotily ·sp∞chy m∞sta, abychom zφskali urΦitou identitu ...

Dnes je tedy komunikace s obΦany pova╛ovßna za nezbytnou funkci m∞sta, jejφ╛ v²znam p°esahuje zdaleka jejφ slabΘ strßnky, a╗ u╛ spoΦφvajφ v propagand∞ nebo v prostoduchΘm "positivismu".

Ale aby byl v²znam komunikace z°ejm², nem∙╛eme ji d∞lat pouze s "dobr²m ·myslem". Je k nφ pot°eba profesionßlnφ kvalitu a d∙kladnost, kterß ji skuteΦn∞ za°adφ do sfΘry jin²ch druh∙ komunikace, nejΦast∞ji z komerΦnφ oblasti, je╛ slou╛φ jako reference.

ObΦan by toti╛ nerozum∞l, proΦ se s nφm nenaklßdß stejn∞ dob°e jako se zßkaznφkem.

Cφle a p°φjemci
RozΦlenit a definovat cφle komunikace je obtφ╛nΘ. V╣e je tak propleteno. Je╣t∞ riskantn∞j╣φ je, pokud chceme obsßhnout v╣echno. Poklßdejte tedy to, co nßsleduje, pouze za to, Φφm skuteΦn∞ je: pokusem, kter² musφ b²t stßle vylep╣ovßn.

╚innost m∞sta mß spojitost s obΦany
Na to se p°φli╣ Φasto zapomφnß. Prvnφ stupe≥ komunikace s obΦany se musφ t²kat slu╛eb pro u╛ivatele (obΦany). Je jich mnoho: od knihoven po ╣kolnφ jφdelny (pozn.: v Rennes je °φdφ m∞sto), od koupali╣t∞ po stavebnφ povolenφ ...
Samoz°ejm∞ se zde jednß o usnadn∞nφ vztahu mezi Φinnostφ m∞sta a u╛ivateli. To znamenß mnoho v∞cφ, jako nap°. seznamovßnφ s Φinnostφ p°φslu╣n²ch slu╛eb, nßklady na n∞ a prost°edky p°φstupu k nim. Dnes je tato funkce p°evß╛n∞ pln∞na tiskov²mi materißly. Ostatn∞ n∞kdy trochu nesourod²mi. Je to dostateΦnΘ? Je t°eba myslet na jinΘ zp∙soby informovanosti?
Propagace slu╛eb m∞sta je je╣t∞ dost vzßcnou v∞cφ. I kdy╛ i tady by mohly n∞kdy b²t pou╛ity marketinkovΘ techniky (a pou╛ity byly s ·sp∞chem, viz. akce "knihovny m∞stsk²ch Φßstφ").
Mezi komunikaΦnφ aktivity, kterΘ usnad≥ujφ vztah mezi u╛ivatelem a podnikem pat°φ "dny otev°en²ch dve°φ". To je obzvlß╣t∞ dob°e vnφmanß forma komunikace, proto╛e mß p∙sobit tak, aby se toho dne ve firm∞ u╛ivatel cφtil "jako doma".
Z ╣ir╣φho pohledu se komunikace musφ zab²vat v╣emi podobami, kterΘ majφ na╣e vztahy s u╛ivateli: jak se s nimi jednß? P°i telefonickΘm hovoru a u p°epß╛ek? Jak se jim odpovφdß na po╣tu? Jak jsou informovßni o zm∞n∞ jφzdnΘho? O zm∞n∞ jφzdnφho °ßdu? O novinkßch v knihovn∞?...
Logicky se dß p°edpoklßdat, ╛e pokud komunikace ╣patn∞ plnφ tyto funkce, budou tφm trp∞t i ostatnφ.

Nßvod pro obΦany na ╛ivot ve m∞st∞
ObΦan nenφ jen u╛ivatelem slu╛eb m∞sta, setkßvß se rovn∞╛ s ostatnφmi "dodavateli"
a pot°ebuje v∞d∞t mnoho v∞cφ o svΘm m∞st∞, aby jich mohl co nejlΘpe vyu╛φt. Z tohoto d∙vodu vydßvß ·tvar pro komunikaci m∞sta Rennes ΦetnΘ "nßvody": pr∙vodce "«φt v Rennes", ABC obΦansk²ch sdru╛enφ v Φasopisech m∞stsk²ch Φßstφ, rubriky "kultura" a "pr∙vodce" m∞stskΘho Φasopisu "Le Rennais"...
ObΦanovi jsou takΘ urΦeny v╣echny informace o pracφch provßd∞n²ch v m∞stskΘ Φßsti, kde ╛ije a ve m∞st∞, dopady r∙zn²ch akcφ na b∞╛n² provoz.
Jednou z ritußlnφch otßzek obΦana toti╛ je: "Co nßm to tu zase d∞lajφ?" a to "nßm" naznaΦuje, do jakΘ mφry je spjat se sv²m fyzick²m okolφm. Na tuto otßzku je nutno odpovφdat co nejΦast∞ji a pokud mo╛no p°ed tφm, ne╛ dojde k problΘm∙m.
Samoz°ejm∞, ╛e do tΘto komunikace s obΦany pat°φ "p°ivφtßnφ nov²ch obyvatel Rennes na radnici". Ale zde se vlastn∞ jednß spφ╣e o uvedenφ do m∞sta Rennes ne╛ o poskytnutφ nßvodu na ╛ivot ve m∞st∞.

ObΦan je v zßsad∞ "st°edem terΦe" komunikace m∞sta
Je pravda, ╛e velkß Φßst komunikace m∞sta s obΦanem spoΦφvß ve vysv∞tlovßnφ nebo dokonce zhodnocovßnφ politick²ch orientacφ a rozhodnutφ. Ale je rovn∞╛ pravda, ╛e se jednß o obtφ╛n² ·kol, kde komunikace rychle dostßvß militantnφ p°φdech. Nepochybn∞ z tohoto d∙vodu se
z m∞stskΘho Φasopisu Φasto d∞lß pouh² "city-magazine", ze kterΘho jsou vylouΦeny prakticky ve╣kerΘ reference na politickou Φinnost m∞sta. Je v╣ak jasnΘ, ╛e urΦitß rozhodnutφ se nedajφ vysv∞tlit bez odkaz∙ na politiku. Je obtφ╛nΘ komunikovat, ale nem∙╛eme se tvß°it, ╛e to, co je ve h°e, je pouze technickΘho rßzu.
M∙╛eme oprßvn∞n∞ pochybovat o zp∙sobu, kter²m m∞sto Rennes komunikuje s obΦanem. Nenφ zde tendence nechat p°evß╛it rozhodnutφ, jejich╛ technickΘ vysv∞tlenφ nenφ problematickΘ (kola a hromadnß doprava, selektivnφ sb∞r odpadu, snaha ve°ejn²ch orgßn∙ v oblasti kultury..)? Kde je debata? Nikde, v╣ichni souhlasφ. Mezi prvky, kterΘ doprovßzejφ nebo zhodnocujφ rozhodnutφ m∞sta pat°φ v╣echny akce public relations spojenΘ s poΦßtkem nebo
s koncem projekt∙ (polo╛enφ zßkladnφho kamene nebo inaugurace). Stejn∞ tak po°ßdßnφ urΦit²ch udßlostφ je p°φmo spojeno s orientacemi m∞sta: Cyklistick² den, bezpeΦnost silniΦnφho provozu, v²stavy typu "ve°ejnΘ prostory"...
Je╣t∞ jednou, udßlosti, kterΘ se zam∞°ujφ p°φmo na obΦany, jsou mßlo ΦastΘ. Minul² rok to byly M∞stskΘ forum a ΦßsteΦn∞ CitΘvision.

Na stejnΘm ·zemφ stejnß komunita a stejnß identita
Komunikace m∞sta s obΦany nemß za ·kol pouze pracovat na tom, aby se obyvatelΘ jednoho ·zemφ chovali jako komunita. V tomto permanentnφm procesu mß svou roli.
P°edn∞ tφm, ╛e p°ispφvß k definovßnφ ·zemφ a obΦan∙, na kterΘ se soust°edφ. Pokud dostanete do va╣φ schrßnky m∞stsk² Φasopis "Le Rennais", jste souΦßstφ renneskΘ komunity. Stejn∞ tak to platφ pro Φasopisy m∞stsk²ch Φßstφ. Tady by bylo ostatn∞ pot°eba zamyslet se nad tφmto: p°φli╣ mnoho "bezprost°ednφ prßce s obΦany" zabφjφ komunitu. Ale, naopak, nem∞ly by se p°ekonat urΦitΘ etapy p°ed tφm, ne╛ se stanete souΦßstφ komunity?
Dßle potom tφm, ╛e nabφzφ v r∙zn²ch formßch "sjednocujφcφ" obrazy, a to samoz°ejm∞ i obrazy politick²ch zßstupc∙. Z tohoto hledisko hraje d∙le╛itou roli plakßt: je vyroben v Rennes, pro obyvatele Rennes, zve na akci, kterß se odehrßvß v Rennes nebo nabφzφ slu╛by tamtΘ╛.
Dßle je╣t∞, pokud chceme implicitn∞ definovat vzorovΘ "komunitnφ" noviny, pouze fakt, ╛e je v nich reportß╛ o mΘ m∞stskΘ Φßsti, dßvß tΘto m∞stskΘ Φßsti - a tedy i mn∞ samotnΘmu - mφsto v celku tvo°enΘm obyvateli Rennes.
Komunitu rovn∞╛ utvß°ejφ r∙znΘ ritußly, ke kter²m komunikace p°ispφvß. Zvlß╣t∞ pak n∞kterΘ akce public relations, jako nap°. p°ßnφ, majφ v tΘto oblasti urΦujφcφ roli (viz Φasto p°ipomφnanß lφtost nad "garden-party"). Obecn∞ lze °φci, ╛e v╣echny recepce, kterΘ se ka╛doroΦn∞ opakujφ, jsou p°φle╛itostφ k ohodnocenφ urΦitΘ osobnosti z komunity a celß komunita pak mß pocit sounßle╛itosti.
KoneΦn∞ n∞kterΘ prvky komunikace, jako logo a heslo, si mohou obΦanΘ p°ivlastnit natolik, ╛e se stßvajφ poznßvacφm a identifikaΦnφm znakem.
Samoz°ejm∞ na stejnΘm ·zemφ existujφ noviny psanΘ, vysφlanΘ v televizi nebo v rßdiu, kterΘ takΘ p°ispφvajφ k tΘto spoleΦnΘ identit∞. Pokud chceme, aby se komunikace m∞sta s obΦanem objevovala i tady, musφme se op∞t ·Φastnit tohoto stßlΘho procesu definice komunity (obyvatelΘ Rennes hovo°φ k obyvatel∙m Rennes).

Tato komunita existuje nejen pro sebe, ale takΘ pro vn∞j╣φ sv∞t
Projevy tΘto komunity v∙Φi vn∞j╣φmu sv∞tu jsou p°edev╣φm projevy komunikaΦnφmi.
P°edn∞ jsou to akce public relations pro na╣e nßv╣t∞vnφky. P°ijmout je na radnici, dßt jim dßrek, starat se o n∞ jako o v²znaΦnΘ hosty, takovΘ jsou znaky p°ijetφ, kterΘho se od Rennes dostßvß stejn∞ tak ·Φastnφk∙m kolokvia jako ╛ßk∙m, kte°φ p°ijeli v rßmci ╣kolskΘ v²m∞ny. Bylo by pot°eba zamyslet se nad v²znamem tohoto ritußlu a posoudit, zda bychom ho je╣t∞ nemohli vylep╣it.
Jinß akce v∙Φi vn∞j╣φmu sv∞tu: v╣echno, co p°ispφvß k tomu, abychom na sebe upoutali pozornost (samoz°ejm∞ kladnou). Bu∩ je to (drahß!) reklamnφ kampa≥ nebo to jsou ohlasy n∞jakΘ udßlosti v tisku. Je t°eba bezpochyby up°ednost≥ovat tuto druhou, p°φstupn∞j╣φ a d∙v∞ryhodn∞j╣φ formu, ale nem∞li bychom zanedbßvat reklamu, kterß nutφ ke kreativnφ komunikaci.
Ale nejlep╣φmi nositeli komunikace v∙Φi vn∞j╣φmu sv∞tu jsou obyvatelΘ a obΦanΘ m∞sta. Ud∞lat z nich jeho "velvyslance" p°edpoklßdß, ╛e majφ rßdi svΘ m∞sto a ╛e jsou na n∞j hrdφ. Tento cit nenφ v²sadou t∞ch, kte°φ volili souΦasnΘ obecnφ zastupitelstvo. Ostatn∞ jeden z cφl∙ komunikace m∞sta s obΦany je to, aby lßska k jejich m∞stu byla citem sdφlen²m v ╣irokΘm m∞°φtku.

Komunikace m∞sta s obΦanem m∙╛e mφt zvlß╣tnφ cφle, ale °φdφ se obecn²mi pravidly
Dnes nelze hovo°it o komunikaci, ani╛ bychom zßrove≥ nemluvili o strategii. To je mo╛nß p°φli╣ silnΘ slovo, ale mß tu v²hodu, ╛e lze komunikaci umφstit do sv∞ta "dob²vßnφ". Z toho vypl²vajφ n∞kterß pravidla vedoucφ k tomu, aby m∞la komunikace ╣anci dosßhnout sv²ch cφl∙. Uvßdφme n∞kolik z nich, ale bylo by mo╛no p°idat k nim i dal╣φ.

JakΘ jsou cφlovΘ skupiny? Jak² cφl?
Aby se komunikaΦnφ akce zda°ila, musφme si nejprve polo╛it dobrΘ otßzky, a to zvlß╣t∞ tyto: na koho se chceme obracet? A proΦ? Zp∙soby psanΘ komunikace nebo public relations siln∞ souvisφ s odpov∞∩mi na tyto otßzky. Nap°φklad: bylo by u╛iteΦnΘ zab²vat se "cφlov²mi skupinami", na kterΘ se zam∞°ujφ akce public relations. Nejsou mezi nimi kategorie, kterΘ jsou oproti ostatnφm zanedbßvanΘ?

A╗ mß tv∙rce komunikace svou identitu
Tv∙rce komunikace musφ, chce-li b²t okam╛it∞ identifikovßn, pou╛φvat dokonale rozeznatelnΘ formy v²razu (grafick² manußl, formßt ...) a jako podpis logo, kterΘ se nem∞nφ. Jinak °eΦeno, nejlep╣φ zp∙sob komunikace je °φkat v∞ci stßle stejn²m zp∙sobem.

Pou╛φvßnφ n∞kolika nosiΦ∙ znamenß n∞kolikanßsobn² dopad
To je z°ejmΘ, ale rad∞ji na tom musφme trvat: cφlem komunikace je zasßhnout "svΘ" publikum. A kv∙li tomu nenφ d∙vod - pokud se nejednß o v²jimku - , abychom se obraceli na jedinΘ mΘdium. ┌sp∞╣nß komunikace se v∞t╣inou opφrß o n∞kolik mΘdiφ. K tomu jsou dva d∙vody: na jednΘ stran∞ existuje ve°ejnost, kterß nenφ v dosahu danΘho mΘdia, na stran∞ druhΘ, pokud vidφme v∞c jen jednou, nezapamatujeme si ji. Dobrß komunikace Φasto spoΦφvß v opakovßnφ.

Bu∩te kreativnφ, ale, p°edev╣φm, bu∩te explicitnφ
Komunikace si ╛ßdß originalitu: je pot°eba, aby se sd∞lenφ odli╣ilo, aby upoutalo pozornost. Kreativita je tedy zßkladnφm rysem komunikace. Prßv∞ ona upoutß pozornost publika, kterß usnadnφ, za pomoci dob°e volenΘho v²razu, zapamatovßnφ si. Ale tato kreativita nesmφ b²t na ·kor "Φitelnosti": nejd°φve b²t vid∞n, ale potΘ b²t i pochopen. O to vφce, ╛e komunikace m∞sta s obΦany se nejΦast∞ji obracφ na ╣irokou ve°ejnost.

"Komunikujφcφ" je n∞kdy tak trochu "kukaΦka"
Ano, velmi Φasto se stßvß, ╛e komunikace vyu╛ije akce, kterou sama neiniciovala. Je to dokonce jedna z charakteristik tΘto funkce, toti╛ poslou╛it si existujφcφm materißlem a vyu╛φt ho. P°φklady: dopad image renneskΘho festivalu, reklamnφ kampa≥ rennesk²ch podnik∙ nebo ocen∞nφ rennesk²ch v∞dc∙. Tak se vytvß°φ image m∞sta. Ale je opravdu pot°eba, aby se tento druh komunikace odehrßval ve shod∞ s partnery (nezapomφnat, jednat diplomaticky!)

Komunikovat znamenß "pozitivn∞ postupovat"
Obecn∞ je komunikace charakterizovßna tφm, ╛e - na rozdφl od informace - ma╛e v╣echny negativnφ aspekty nebo zdroje konflikt∙ v popisovan²ch situacφch. Osoby, kterΘ prezentuje, jsou v∞t╣inou pozitivnφ, reportß╛e zanechßvajφ p°φzniv² dojem a slogany neobsahujφ negativa. Pozor na tento ideßlnφ sv∞t! Jist∞, je jednotφcφ: v╣ichni jsou ╣╗astni, ╛e v n∞m jsou. Ale n∞kdy se m∙╛e li╣it od reality. To ov╣em nenφ cφlem komunikace m∞sta s obΦanem.

Komunikovat znamenß pou╛φvat modernφ v²razovΘ a vztahovΘ formy
S pomocφ zastaral²ch, banßlnφch frßzφ se pozornost ve°ejnosti neupoutß ... Jednak proto, ╛e z∙stanou nepov╣imnuty, ale i proto, ╛e dφky nim je sd∞lenφ, kterΘ obsahujφ "vy╣lΘ z m≤dy".
A prßv∞ to, ╛e komunikace musφ "chytnout" je jednφm z jejφch nezbytn²ch atribut∙. P°itom se v╣ak musφ zachovat urΦitΘ hranice, pokud se obracφme na ╣irokou ve°ejnost. Ale je pot°eba dbßt na to, aby v╣echny prvky komunikace - a zvlß╣t∞ pak grafickΘ prvky - ╣φ°ily tuto my╣lenku - to, co vßm °φkßm, je skuteΦn∞ velmi aktußlnφ.

Druh² aspekt modernφho typu komunikace je ten, ╛e se musφ p°izp∙sobit nov²m technologiφm ji╛ od okam╛iku jejich zrodu. Dnes se p°ed nßmi otvφrß stßle je╣t∞ mßlo znßmΘ pole, jeho╛ jmΘno je "Internet" nebo "multimΘdia". V souΦasnosti je silnß tendence myslet si, ╛e tyto technologie zφtra vytlaΦφ velkou Φßst pφsemnostφ na papφru. Hlavnφ orientace komunikace z∙stanou stejnΘ, ale jeden z jejφch aspekt∙, a╛ do tΘto chvφle zanedbßvan², nabude mo╛nß urΦitΘho v²znamu. Tato interaktivita, jinak °eΦeno schopnost reakce, kladenφ otßzek nebo dialogu, kterΘ umo╛≥uje Internet. Zm∞nφ tato funkce v²razn∞ vztah, kter² dnes v komunikaci, jak m∞sta s obΦanem, tak v komunikaci soukromΘ sfΘry, existuje? Na to, abychom to mohli °φct, je p°φli╣ brzo, ale je to pravd∞podobnß orientace.

Zßv∞r
Prom∞ny komunikace m∞sta s obΦanem neskonΦily. Dnes na╣la svΘ mφsto jak ve sv∞t∞ komunikace, tak uvnit° firmy. Je oprßvn∞nß, Φasto ·Φinnß, politick²mi zßstupci i obΦany pova╛ovßna za nezbytnou. Je pravda, ╛e hraje d∙le╛itou roli souΦasn∞ jako zdroj informacφ, forma p°isvojenφ si prostoru a jeho institucφ, jako p°φsp∞vek k vytvß°enφ komunity hrdΘ na svoji identitu. Ale je pravda, ╛e tato komunikace je jednostrannß a ╛e obΦan v nφ n∞kdy figuruje, ani╛ by v╣ak mohl skuteΦn∞ vΘst dialog nebo debatu. A to, Φemu dokonce °φkßme "projednßvßnφ zßle╛itostφ s obΦany", mß jen malou spojitost s technikami a prost°edky komunikace. P°esn∞ji, novΘ komunikaΦnφ techniky umo╛nφ novΘ vztahy, kde se obΦanΘ mo╛nß budou moci lΘpe zapojit do komunikace m∞sta. Jak se na to p°ipravit? To je mo╛nß dobrß otßzka, na kterou je nutno odpov∞d∞t, aby se nezme╣kala tato novß etapa v²voje komunikace m∞sta s obΦany.