Dal╣φ v²zkumy, kterΘ v letech 1995 - 2000 oslovily vφce ne╛ 15 000 obΦan∙ ve 35 m∞stech a obcφch ╚eskΘ a 7 SlovenskΘ republiky hledaly odpov∞di na (mimo jinΘ) i nßsledujφcφ otßzky:

• Jak se obΦanΘ cφtφ b²t informovßni o prßci obecnφho Φi m∞stskΘho ·°adu?
• JakΘ jsou jejich osobnφ zku╣enosti s pracφ ·°adu?
• Jak se obΦanΘ cφtφ b²t informovßni o prßci obecnφho Φi m∞stskΘho zastupitelstva?
• Jak jsou ochotni se zapojit do plßnovßnφ rozvoje m∞sta Φi obce?
• JakΘ komunikaΦnφ prost°edky pro styk s ·°adem preferujφ?

Krom∞ jednoznaΦn²ch v²sledk∙, kterΘ nßm °φkajφ, ╛e spokojenost a informovanost je velmi siln∞ zßvislß na velikosti zkoumanΘho m∞sta Φi obce a souvisφ takΘ jist²m zp∙sobem s ·rovnφ dosa╛enΘho vzd∞lßnφ dotazovanΘho, se ukßzalo, ╛e pouze necelß t°etina respondent∙ se cφtφ dostateΦn∞ informovßna o prßci ·°adu a polovina je informovßna nedostateΦn∞. Zb²vajφcφ p∞tina odpovφdala "nevφm".

S informovanostφ velmi t∞sn∞ souvisφ i spokojenost s ·°adem. Spokojeno s ·°adem bylo zhruba 50 % obΦan∙, nespokojena byla t°etina a 20 % dotßzan²ch odpovφdalo "nevφm".

Zji╣╗ovali jsme takΘ osobnφ zku╣enost s ·°adem. Necel²ch 40 % dotßzan²ch ve sledovanΘm roce nav╣tφvilo m∞stsk² Φi obecnφ ·°ad a vy°izovalo tam svΘ zßle╛itosti. Sledovali jsme i dal╣φ charakteristiky ·°adu. Krom∞ informovanosti nßs zajφmalo jak respondenti hodnotφ odbornΘ a profesnφ schopnosti ·°ednφk∙, vst°φcnost a otev°enost ·°adu v∙Φi obΦan∙m, hospoda°enφ a sprßvu majetku, respektovßnφ p°ßnφ a pot°eb obΦan∙ a d∙v∞ryhodnost instituce. Ukßzalo se, ╛e spokojenost dotßzan²ch v p°φpad∞ ·°adu nejvφce souvisφ s jejich informovanostφ a dßle i s tφm, jak ·°ad dokß╛e respektovat pot°eby obΦan∙. Obecnß ·rove≥ informovanosti je pro spokojenost s ·°adem mnohem d∙le╛it∞j╣φ ne╛ p°φm² osobnφ styk.

VolenΘ, samosprßvnΘ orgßny (zastupitelstvo a rada) majφ s komunikacφ mnohem v∞t╣φ potφ╛e ne╛ ·°ad. Kolem 40 % dotßzan²ch uvßd∞lo, ╛e se o prßci zastupitelstva nezajφmajφ a 30 % jich nenφ s pracφ zastupitelstva spokojeno. To znamenß, ╛e obΦanΘ bu∩ nev∞°φ v samosprßvnou demokracii nebo se dosud nenauΦili vyu╛φvat mo╛nostφ, kterΘ jim nabφzφ. Na druhΘ stran∞ ΦlenovΘ zastupitelstev o zviditeln∞nφ p°φli╣ neusilujφ.

Tyto v²sledky se shodujφ i s v²sledky celostßtnφch v²zkum∙ orientovan²ch na hodnocenφ vlßdy a parlamentu.

Mezinßrodnφ srovnßnφ
Dφky v²zkumn²m zprßvßm, kterΘ jsme zφskali ve VelkΘ Britßnii a na zßklad∞ v²sledk∙ v ╚eskΘ republice v roce 1997, jsme v rßmci projektu Komunikujφcφ m∞sto mohli provΘst mezinßrodnφ srovnßnφ. Porovnßvßny byly zpr∙m∞rovanΘ v²sledky z n∞kolika Φesk²ch - zhruba statisφcov²ch m∞st se stejn∞ velk²m v²chodoanglick²m Ipswichem. V╣echna sledovanß m∞sta jsou v²znamn²mi regionßlnφmi centry v rßmci administrativnφho Φlen∞nφ svΘ zem∞ a v²zkumy probφhaly zhruba ve stejnou dobu - od Φervna do zß°φ 1997. TakΘ techniky v²zkum∙ byly shodnΘ. V obou zemφch byl pou╛it standardizovan² rozhovor. V Ipswichi bylo dotazovßno 585 kv≤tn∞ vybran²ch obyvatel ve v∞ku 16 a vφce let, v Φesk²ch m∞stech bylo nßhodn∞ vybrßno po 500 obyvatelφch ve v∞ku 18 a vφce let.

Zßkladnφ srovnßnφ lze provΘst v hodnocenφ Φinnosti radnice (viz nßsledujφcφ tabulka):

Tab.: Srovnßnφ spokojenosti s Φinnostφ radnice
Spokojenost s Φinnostφ radnice	Ipswich	Φeskß m∞sta
spokojeno	68 %	40 %
nespokojeno	4 %	34 %
ani spokojeno, ani nespokojeno, p°φpadn∞ nevφ	28 %	26 %
celkem	100 %	100 %

Zatφmco svoji spokojenost Φi nespokojenost s Φinnostφ radnice nedokßzala zhodnotit v obou zemφch zhruba stejn∞ velkß Φßst - n∞co mßlo p°es Φtvrtinu v╣ech dotßzan²ch, u spokojenosti a nespokojenosti jsou odli╣nosti vφc ne╛ v²raznΘ. V Ipswichi je s Φinnostφ radnice spokojeno tΘm∞° 70 % dotßzan²ch, v Φesk²ch m∞stech pouze 40 %. Nespokojenost s radnicφ je v Ipswichi tΘm∞° nulovß (4 %), v na╣ich m∞stech je nespokojeno 34 % respondent∙.

Mimo°ßdn∞ dobrΘ v²sledky ipswichskΘ radnice z°ejm∞ nepramenφ pouze z programov∞ skeptickΘho p°φstupu obΦan∙ ╚eskΘ republiky ke sv²m sprßvnφm orgßn∙m. Lze je p°ipsat na vrub p°edev╣φm nßsledujφcφm skuteΦnostem:

Ipswichskß radnice se sna╛φ starat o m∞sto a hospoda°it se sv∞°en²mi prost°edky co nejlΘpe. V tomto ohledu se podle britsk²ch nezßvisl²ch auditor∙ °adφ k nejlep╣φm v celΘ VelkΘ Britßnii a m∙╛e se pochlubit celou °adou v²znamn²ch ocen∞nφ, je╛ jsou nßle╛it∞ medializovßna.

Radnice dlouhodob∞ v∞nuje systematickou pozornost komunikaci s obΦany. Dφvß se na n∞ jako na svΘ zßkaznφky a v duchu marketingovΘho p°φstupu se jim sna╛φ poskytovat co nejlep╣φ slu╛by. Komunikace s obΦany probφhß v mnoha nejr∙zn∞j╣φch formßch a jevφ se spφ╣e jako samoz°ejmost, ne╛ jako zßm∞rnΘ p∙sobenφ. V╣echny m∞stskΘ instituce jsou propojenΘ a otev°enΘ jak v∙Φi lidem, tak v∙Φi sob∞ navzßjem.

ObyvatelΘ jsou zahrnovßni mno╛stvφm u╛iteΦn²ch informacφ a je jim dßna °ada p°φle╛itostφ, kdy mohou Φinnost radnice ovlivnit, zhodnotit Φi zkritizovat (ankety, setkßnφ, sout∞╛e). Za zmφnku stojφ i to, ╛e iniciovßnφ nejr∙zn∞j╣φch aktivit k problΘm∙m m∞sta radnice spojuje se sout∞╛emi, do kter²ch ceny vklßdajφ op∞t m∞stskΘ instituce (vstupenky do divadla, permanentka do m∞stsk²ch lßznφ apod.).

Ji╛ vφce ne╛ deset let radnice vydßvß a bezplatn∞ do v╣ech domßcnostφ doruΦuje m∞sφΦnφk The Angle, kter² na na╣ich kurzech o public relations m∞st a obcφ p°edvßdφme jako vzorovou ukßzku toho, jak by takovß radniΦnφ tiskovina mohla vypadat.