|  |
. . . . . . . . P o j e m e l e k t r o n i c k ý o b c h o d
(e-commerce fórum :-))
Elektronický obchod (electronic commerce nebo pouze e-commerce) znamená zajištění obchodních aktivit podniku prostřednictvím nejrůznějších informačních technologií [SLI00]. Jiná definice [TĚT99a] říká, že elektronický obchod můžeme chápat jako výměnu informací po elektronickém médiu za účelem uzavření obchodu nebo k jeho podpoře. Frejtichová [FRE99] uvádí, že elektronický obchod je jakákoliv forma obchodování, která je prováděna elektronicky, tj. prostřednictvím telekomunikačních sítí. Elektronický obchod je součástí širší oblasti elektronického podnikání (electronic business nebo zkráceně e-business), oblasti využití informačních technologií ve všech aspektech podnikatelské činnosti.
Základní členění elektronického obchodu
Oblast elektronického obchodování se nejčastěji rozděluje na elektronický obchod business to business (často elegantně označovaný jako B2B), oblast zahrnující transakce mezi firmami a elektronický obchod business to consumer (B2C), oblast prodeje koncovým zákazníkům. Podle Donáta [DON00a] se stále více ukazuje, že v nové internetové ekonomice se většina bohatství rodí v oblasti B2B.
Mezi nejvýznamnější části elektronického obchodu patří řízení dodavatelského řetězce (e-suply chain management), nákup (e-procurement), prodej a řízení vztahů se zákazníky (e-CRM) a platby (e-payments). Z problematiky elektronického obchodování se s rostoucím významem mobilních zařízení vyčleňuje tzv. m-commerce (mobile commerce), obchodování prostřednictvím mobilních komunikačních zařízení jako jsou mobilní telefony, kapesní počítače (handheld) atp.
Vývoj elektronického obchodu
Za první formu elektronického obchodu bývá často označován fax. Přenos dat, se kterými by se dalo dále plnohodnotně pracovat, však umožnila až elektronická pošta. Na systémy elektronické pošty, která se dnes používá především pro komunikaci mezi osobami (interpersonal messaging), navázala elektronická výměna dat EDI (electronic data interchange). Ta umožnila výměnu dat na úrovni počítačových aplikací (systémy skladové evidence, účetnictví, platby atp.), čímž byla odstraněna nutnost zásahů ze strany člověka při provádění dílčích transakcí. Předpokládá se, že dalším stádiem ve vývoji elektronického obchodu budou systémy založené na XML (extensible markup language), které postupně nahradí poměrně náročnou a těžkopádnou technologii EDI.
V rámci elektronického obchodu B2B se postupně ustálily 3 základní obchodní modely. Model seller centric se používá například ve vztahu velkoobchodu vůči maloobchodníkům popř. dealerům. Model buyer centric, který bývá označován také jako e-procurement (elektronický nákup pro vlastní potřebu) je modelem opačným. E-marketplace je jejich kombinací, která funguje na podobných principech jako trh nebo burza.

Obrázek č. 1 Model seller centric, VO znamená velkoobchod, MO maloobchod

Obrázek č. 2 Model buyer centric, DO znamená dodavatel

Obrázek č. 3 Model e-marketplace, DO znamená dodavatel, MO maloobchod
V rámci B2C byly definovány 3 generace elektronického obchodování - statické WWW stránky se základními informacemi, on-line nabídka zboží a propojení internetové aplikace s informačním systémem podniku [KOM00]. V rámci této studie je zajímavé použití termínů B2P (business to partner) pro oblast vztahů s ostatními, nikoliv tedy obchodními, partnery a B2E (business to employee) oblast vztahů se zaměstnanci. Tyto oblasti jsou podobně jako B2B a B2C součástí širší oblasti elektronického podnikání (e-businessu).
Přínosy elektronického obchodu
Hlavními přínosy elektronického obchodu v oblasti B2B je výrazná úspora provozních nákladů. Tato úspora spočívá zejména v digitalizaci a automatizaci většiny činností (odstranění potřeby opětovného zaznamenávání údajů, odstranění nákladů na tvorbu, evidenci a archivaci papírových dokladů, odstranění nákladů na opravu chyb) a ve využití moderních komunikačních prostředků, především Internetu (výrazné zrychlení přenosu dat, snížení nákladů na komunikaci, vyšší operativnost). Zavedení elektronického obchodování výrazně zkracuje dobu od objednání zboží do okamžiku jeho dodání (dodávky just-in-time), což umožňuje snížení celkového množství zásob a v konečném důsledku snížení objemu takto vázaných prostředků společně se snížením potřebných skladových kapacit. Ještě vyšší efektivity lze dosáhnout integrací dodavatelského řetězce například přenesením odpovědnosti za řízení zásob na jednotlivé dodavatele (zásobování řízené dodavatelem). Využitím výhod e-procurementu lze výrazně snížit náklady na spotřební materiál.
V oblasti B2C jsou hlavními přínosy zvýšení výnosů prostřednictvím nabídky nových zdrojů hodnoty a služeb pro zákazníky (marketing one-to-one, individualizovaná nabídka), společně se snížením nákladů získáním nových distribučních cest (elektronický marketing a prodej).
(c) Radek Froulík 2000 - 2001
|