Historie CSS

Tento text vznikl na n∞Φφ ╛ßdost. Proto pφ╣u o v∞ci, o kterΘ zas tak moc nevφm. Kdy╛ u╛ to mßm ale jednou napsanΘ, tak jsem to sem hodil.

CSS vznikly n∞kdy v roce 1996 jako reakce na chaoticky se vyvφjejφcφ HTML jazyk. Snahou bylo odd∞lit informaci o obsahu od formßtovacφch pokyn∙.

Existujφ dv∞ vere CSS. CSS1 (neboli CSS) a CSS2. N∞kde mezi tφm stojφ CSS-P (pozicovßnφ - p°φdavek k CSS1). V╣echny verze byly nap°ed v nßvrhu (draft) a pak se p°ijala jejich koneΦnß verze (final).

Historie CSS je vlastn∞ historiφ jejich podpory (a nepodpory) ve webov²ch prohlφ╛eΦφch (proto╛e ta se na rozdφl od standard∙ m∞nφ, jak p°ichßzejφ novΘ prohlφ╛eΦe). Ka╛d² prohlφ╛eΦ toti╛ styly interpretuje trochu jinak, n∞kterΘ prohlφ╛eΦe neznajφ n∞kterΘ vlastnosti atd.

CSS1

Prvnφ velmi roz╣φ°en² prohlφ╛eΦ, kter² trochu podporoval CSS, byl Internet Explorer verze 3 z roku asi 1996. Podpora CSS se omezovala. na pφsma a barvy. Dost velkß mizΘrie, ale zßrove≥ vla╣tovka.

Slu╣nΘ podpory se kaskßdovΘ styly doΦkaly a╛ ve Φtvrt²ch verzφch prohlφ╛eΦ∙ Internet Explorer a Netscape Navigator (asi 1998). Tyto prohlφ╛eΦe se sna╛φ podporovat celΘ CSS1 vΦetn∞ pozicovßnφ. V r∙zn²ch podverzφch Φty°ky se podpora CSS postupn∞ dola∩ovala.

P°esto nebyla podpora r∙zn²ch CSS vlastnostφ nijak slavnß, zejmΘna u Netscapu. Tento prohlφ╛eΦ se chovß chaoticky a spoustu vlastnostφ nepodporuje. To je i hlavnφ d∙vod, proΦ se kaskßdovΘ styly dlouho nedostaly do obliby ╣irok²ch vrstev webmaster∙: prost∞ na styly nebyl spoleh. Dajφ se sice odvodit zßkonitosti, jak styly spolehliv∞ pou╛φvat, ale ty jsou v╣eobecn∞ neznßmΘ a pracn∞ se aplikujφ.

Ani Internet Explorer 4 CSS1 nepodporuje bezvadn∞. Hlßsφ se sice ke v╣em vlastnostem, ale ne v╣echny se dajφ aplikovat na v╣echny elementy (nap°φklad nejde nastavit okraje u odkaz∙, dal╣φch p°φklad∙ je mnoho). Naopak IE 4 obsahuje n∞kterΘ vlastnosti, kterΘ v definici CSS1 nejsou (nap°. filtry, systΘmovß pφsma a barvy), a zavßdφ u╛iteΦnou pseudot°φdu a:hover, kterß umo╛≥uje zm∞nu textov²ch odkaz∙ p°i p°ejφ╛d∞nφ my╣φ.

«ßdn² ze Φty°kov²ch prohlφ╛eΦ∙ neumo╛≥uje specißln∞ formßtovat tzv. pseudoelementy: prvnφ pφsmeno a prvnφ °ßdek elementu (nejlΘpe odstavce), aΦkoliv to CSS1 na°izuje (umφ to a╛ pozd∞j╣φ Mozilla a IE 5.5)

Internet Explorer 5 p°i╣el s lep╣φ podporou CSS. ZejmΘna odstranil d∞tskΘ nemoci. Ve verzi 5.5 se objevily mo╛nosti barvenφ rolovacφ li╣ty, zv∞t╣ovßnφ objekt∙ a p°evracenφ textu, co╛ jsou v∞ci, kterΘ takΘ do CSS1 nepat°φ.

CSS2

CSS2 je druhß verze kaskßdov²ch styl∙. Obsahuje dal╣φ vlastnosti pro formßtovßnφ pφsma, ale i spousty dal╣φch praktick²ch v∞cφ. KoneΦnß verze se ustanovila n∞kdy kolem roku 2000.

Pomalu se prosazuje do nov²ch prohlφ╛eΦ∙. Mß ale ╣ir╣φ ambici: mß se stßt formßtovacφm jazykem i pro jinΘ ne╛ webovΘ platformy a i pro jinΘ jazyky ne╛ HTML. U╛ nynφ se CSS2 b∞╛n∞ pou╛φvß pro formßtovßnφ XML dokument∙.

Nßstup podpory CSS2 ve webov²ch prohlφ╛eΦφch probφhß jakousi dif·zφ. «ßdn² nov² prohlφ╛eΦ nepodporuje z CSS2 v╣echno, ale jenom n∞co. NejlΘpe je na tom prohlφ╛eΦ Mozilla, ta se sna╛φ peΦliv∞ dodr╛ovat standardy. Prohlφ╛eΦe Microsoftu v ka╛dΘ novΘ podverzi vylep╣ujφ podporu CSS2, ale plnΘ podpory zatφm nedosßhly.

I proto je CSS2 zatφm vßgnφ technologiφ, kterß se spφ╣e cituje ne╛ pou╛φvß. TakΘ ji toti╛ nelze spolehliv∞ pou╛φt.

Hlavnφ finesou CSS2 jsou r∙znß mΘdia, na kterΘ se zam∞°uje. Krom∞ obrazovkovΘho v²stupu se toti╛ styly dajφ pou╛φt na odli╣n² tisk, na zobrazenφ na mobilech, projekcφch, Φi dokonce na hlasov² v²stup nebo za°φzenφ pro slepeckΘ pφsmo. U╛ v nyn∞j╣φch prohlφ╛eΦφch je podpora odli╣nΘho tisku.

V²voj jednoznaΦn∞ ukßzal, ╛e stylovΘ jazyky jsou pro publikaΦnφ technologie nezbytnΘ. Obzvlß╣╗ siln² v²znam budou mφt v kombinaci s XML. V budoucnu se dß oΦekßvat dolad∞nφ podpory CSS2 nejen ve webov²ch prohlφ╛eΦφch, ale i lep╣φ podporu v editorech. Nap°φklad i Microsoft Word se sna╛φ zapisovat formßt sv²ch soubor∙ pro web v pojmech CSS a kde m∙╛e, pou╛φvß CSS2.