Nejeden člověk zajímající se o cizí kultury zjistil, že pokud by místa, která chce poznat vyznačil na mapě, mohl by je spojit v jeden dlouhý řetěz obepínající zeměkouli. Proč se tedy toho řetězu nechytit a nejít podél něj? Tuto cestu jsem začal plánovat na jaře roku 1996.

Kdy a na jak dlouho?

Odjezd jsem stanovil na 19. srpna t. r. (tj. 1998), kdy se z pražského Hlavního nádraží spolu s Táňou (moje drahá polovička) vydáme do Moskvy. Délka celé cesty se rýsuje kolem třičtvrtě roku (viz. rozpočet pro aktuální odhad). Čím déle, tím lépe.

Kudy?

Cestu jsem založil na několika pevných bodech, které chci vidět nezávisle na konečné podobě itineráře. Těmito body jsou:

Původní trasa byla velkorysejší než ta současná, ale bohužel bych na ni nevystačil s financema. Proto jsem ji upravil do následujícíc podoby. V závorce je předpokládaný vstup do země. Údaj je to spíše orientační, protože na tak dlouhé cestě může dojít k mnoha nepředvídaným událostem:

ČR (19.8.1998) - Rusko (21.8.1998) - Kazakstán (29.8.1998) - Kyrgyzstán (1.9.1998) - Čína (11.9.1998) - Pákistán (18.9.1998) - - Indie (25.9.1998) - Nepál (16.11.1998) - Bangladéš (29.11.1998) - Thajsko (8.12.1998) - - Malajsie (6.1.1999) - - Singapur (12.1.1999) - Indonésie (22.1.1999) - Austrálie (27.2.1999) - - Chile (22.3.1999) - Bolívie (5.4.1999) - - Peru (29.4.1999) - Ekvádor (20.5.1999) - ČR (2.6.1999)