| Cesta |
| 1999 |
|
|
1.8.1999 |
Internetové
zprávy z cesty:
Deník
z cesty kolem světa sice v elektronické podobě ještě
zdaleka není, ale už teď si můžete stáhnout
textový dokument se všemi internetovými zprávami
jež jsem posílal do Čech během celé cesty. (1. 8. 1999) |
9.7.1999 |
Praha,
ČR: Cesta kolem světa skončila. Ve čtvrtek 8. 7. jsem se vrátil do Prahy,
místa, ze kterého jsem 19. 7. 1998, před 324 dny vyjel. Konec ale nebyl tak hladký jak
jsem si představoval. V Limě jsem se sice vešel do prvního letadla, ale v Atlantě na
letišti mě málem zatkli, protože jsem neměl americký vízum (který Češi
potřebujou i pro pouhý tranzit - napadlo by vás to?). Pak jsme kvůli bouři nad
Atlantou na tři hodiny uvízli v koloně letadel čekajících na vzlet, čímž jsem.... |
6.7.1999 |
Lima,
Peru: Tyden ubehl jako voda a ani jsme se nestacili zacit nudit. Centrum Limy
jsme prolezli skrz naskrz a zname tady kazdou cmouhu na zdi a kazdou diru v chodniku.
Parkrat jsme zabloudili i do vzdalenejsich ctvrti a presvedcili se, ze Lima ja jako stat
ve state - kazda ctvrt, at chuda nebo bohata, si zije vlastnim zivotem jako si ziji
jednotliva mesta v zemi. Jen proud smrdicich aut a autobusu je mezi nimi daleko hustsi nez
doprva ana silnicich mezsi mesty, vlastne je nepretrzity. Opravdu poslední zpráva :-) |
1.7.1999 |
Lima,
Peru: Peru jako by se nelibilo, ze uz chceme odletet, protoze na nas pouzilo dost
ucinnou zdrzovaci techniku. Jako prostredek vyuzilo Taninu APEX letenku, u ktere jsme
potrebovali posunout datum odletu o nekolik dni dopredu. Jelikoz penizky se tenci, tak
jsme chteli zmenu provest samozrejme co nejdriv, aby Tana mohla odletet co nejdrivejsim
spojenim. Do Limy jsme bohuzel prijeli prave na vikend, takze se zadna zmena nekonala.
Nepovedlo se nam to ani v pondeli, protoze v utery byl statni svatek. Tahle veta muze znit
trochu nelogicky, ale Peru neni jedina zeme na zemekouli, ktera kvuli tomu, aby si lidi
"uzili" svatecniho klidu, prohlasi za svatek i dny do nejblizsiho vikendu, v
nasem pripade prave pondeli. Tak vzniklo hluche obdobi 4 dni, behem nehoz jsme mohli jen
sedet na zadku a cekat. Poslední zpráva |
27.6.1999 |
Lima,
Peru: Konec cesty se priblizil rychleji, nez bych si pral, ale bohuzel se to neda
zadrzet. Navic jsem se cele tri tydny, co jsme v Peru, snazil ze sveho uctu dostat
zbyvajici dolary, ale nejak se zasekly, a tak mame penize uz jen na par dni v Lime. Prave
zarizujeme zpatecni letenky a dokonce uz se rysuji data nasich priletu. Takze pokud se nic
nezmeni (coz neni v Latinske Americe nikdy jiste :-)), Tana by mela priletet v patek 2.
cervence vecer (Lufthansou z Frankfurtu) a ja v sobotu 3. cervence pred polednem
(Swissairem z Curychu). Kazdopadne prilet upresnim jeste pred tim, nez se vydame na
letiste, tj. ve ctvrtek nebo i driv. Ted jsme ale jeste v Lime a svoji posledni zpravu
jsme skoncil v Cusku, takze se prenesme tam. Z Cusca do
Limy |
13.6.1999 |
Cusco,
Peru: Vetsine lidi se pri slove Amazonie asi vybavi Brazilie a hluboka dzungle,
ktera pokryva prevaznou cast teto jihoamericke zeme. Amazonska dzungle se ale ve
skutecnosti rozklada daleko za hranice Brazilie a pokryva nezanedbatelna uzemi Bolivie,
Peru, Kolumbie a Venezuely. Jde pravdepodobne o "nejdzunglovatejsi" dzungli na
svete, protoze i pres intenzivni tezbu dreva v ni stale jeste existuji mista, ktera jsou
moderni civilizaci netknuta. Te predstave klidu a (po predchozich studenych tydnech i)
tepla jsme neodolali a nechali se zlakat k nekolika dnum prave v bolivijske casti
Amazonie. Dzungli a pampou |
29.5.1999 |
Ciudad
de Nuestra Senora de la Paz, Bolívie:Jeste nez jsme nasedli na autobusu
smerujiciho pres Andy do bolivijskeho Orura, zastavili jsme se na poslednim miste, jez
pred stovkami let na uzemi dnesniho Chile vytvorili Indiani - Cerros Pintados. Na sve by
si tady prisel kazdy, kdo slysel o geoglyfech (obrovskych obrazcich vytvorenych
poskladanim nebo naopak vysbiranim kamenu) v peruanske Nazce. Geoglyfy v Nazce jsou sice
proslulejsi, ale ke shlednuti tech v Pintados nemusite nasednout do letadla abyste se
mohli pokochat tim, jakou fantazii tehdy Indiani meli. Na horskem uboci jich je pres 400,
z nichz nektere nuti zapracovat lidskou fantazii, jine jsou ale docela
"citelne". Fantaskni obrazce zacinaji opet u geometrickych tvaru a pokracuji
pres lidske postavy, lamy az po neco, co by Daeniken urcite nazval navstevniky z vesmiru.
Nam vsak spis pripadalo, ze jde o domorodce oblecene v kozesinach, ktere jsou pro preziti
v Atacame nutne. Bolivie |
6.5.1999 |
Santiago,
Chile: De ja vu! Urcite jste ho uz meli, ten pocit, ze se neco opakuje, ze jste
neco zazili a ted se to deje znovu. Ja jsem ho mel x-krat, ale to co se mi stalo
tentokrat, slo hodne za obycejny pocit. Mel jsem totiz moznost prozit dvakrat stejny den!
Ze kecam? Tak schvalne posudte sami. V pondeli 19. dubna jsem se rozloucil s Australii a v
9.45 odletel z Melbourne smer Auckland. V Aucklandu jsem stastne presednul na dalsi
letadlo a po par hodinach pristal v Papeete, hlavnim meste Francouzske Polynesie. Pristali
jsme ve 23.54, coz by samozrejme nebylo nic zvlastniho. Zvlastni ale bylo datum - nedele
18. dubna! Tam uz jsem ale jednou byl! V nedeli 18. dubna vecer jsem se prece balil v
Melbourne a chystal se na pondelni let a zaroven ve stejny den jsem tady v Papeete,
vystupuju z letadla, vitaji nas Tahitani hrajici na kytary a kazdy dostava malou kyticku.
To je teda for. Pres Tahiti do Chile |
18.4.1999 |
Melbourne,
Austrálie: Canberra a cela Australie ale nezije jen prichazejicim podzimem,
nybrz i tim, co se deje v Evrope. Nekteri se dokonce smerem k nasemu kontinentu divaji
trochu postrasene. No neni divu, kdyz noviny chrli clanky s titulky od diplomaticky
mirneho "Evropa vstupuje do sveho nejvetsiho konfliktu od 2. svetove valky" az
po mrazive prime "Valka v Evrope". Jako vzdy v minulosti, kdyz se Evropa dostala
do problemu, zareagovala australska vlada vic nez vstricne. Rozhodla se prijmout 4000
albanskych uprchliku z Kosova. Pak ale uznala, ze odvest je tak daleko od domova by bylo
jen napomahani Milosevicovu planu "vyalbanstit" Kosovo. Australani me timhle
fascinuji. Nejen ze jsou to prijemni pohodari, ale v klidku by nasadili krk, aby pomohli
urovnat problemy, ktery jsme si v Evrope vyrobili. Posledni
zprava z Australie |
6.4.1999 |
Sydney,
Austrálie: Predstavte si uzemi 20x vetsi nez nase mala zemicka uprostred Evropy,
kde ale zije min lidi nez treba v Brne; uzemi cervenych pisecnych dun a cervenych skal;
uzemi, kde se svobodne prohaneji klokani a poust krizuji divoci velbloudi; uzemi odlehlych
farem a mestecek vzdalenych hodiny a hodiny cesty od dalsich stejne odlehlych farem a
mestecek; uzemi desitky tisic let starych skalnich maleb vytvorenych Aboriginals; uzemi
posvatnych jeskyni, ktere smeji spatrit jen zasveceni. To je Northern Territory (NT),
byvala soucast statu South Australia (Northern Territory of South Australia), dnes
nezavisly clen Australskeho svazu. Australie -
pokračování |
21.3.1999 |
Darwin,
Austrálie: Touzeny obrat v pocasi se v Australii nekonal. Darwin je stejne vlhky
(a v tomhle rocnim obdobi i destivy) jako Indonesie. Prozil jsem dalsi mensi kulturni sok
- z lidi. Ocekaval jsem, ze Australani budou stejne uzavreni brucouni jako my v Evrope,
ale vsichni od imigracnich uredniku pres prodavace v obchodech az po obycejne lidi na
ulici jsou uplne jini - usmevavi, prijemni a otevreni. Teprve uvidim, jestli je to jen
vlastnost lidi v Darwinu, nebo obecny rys Australanu. Musim si zacit zvykat na novy jazyk
- australskou anglictinu. Australani mluvi hodne rychle a polykaji konce slov. Nekdy to
jde az do takoveho extremu, ze si pripadam jako bych z kazdeho slova slysel jen prvni
slabiku. Napinam usi jak muzu a snazim se rychle si na tenhle jejich zvlastni prizvuk
zvyknout. Az se mi to povede, budu se muset poprat s dalsi odlisnosti - slovni zasobou.
Nektere australske vyrazy jsem pochytil uz doma - napr. Aussie (australsky), Oz
(Australie), kiwi (Novozelandan/ka), G'day ('bry den), jine az tady - barbie (grilovani),
arvo (odpoledne), smoko (prestavka). Z Indonesie do
Australie |
8.3.1999 |
Ubud,
Indonésie: Byt v Indonesii Cinanem je dnes tezsi nez kdy jindy. Z Jakarty jsem
odjizdel prave v obdobi cinskeho noveho roku, ale presto ze ma nezanedbatelnou cinskou
populaci, zadne oslavy jsem nezaznamenal. Cinani vetsinou slavili doma bez velke verejne
pompy jako treba v Singapuru nebo Malajsii. Indonesie proste neni Singapur, kde Cinani
tvori vyraznou vetsinu, ale bohuzel ani Malajsie, kde se sice na sve cinske spoluobcany
divaji trochu skrz prsty, ale o otevrene diskriminaci (tak bezne v Indonesii) nemuze byt
ani rec. Zazitek ze vstupu do Indonesie, kdy jsem musel na imigracni karte odpovidat na
otazky typu "Vezete nejake cinske tiskoviny, cinskou medicinu apod?", protoze
podobne veci jsou v Indonesii zakazane, byl jen tou mirnejsi podobou. Indonésie - pokračování |
16.2.1999 |
Jakarta,
Indonésie: "Vitejte v
Zemi destu" melo stat v sumaterskem pristavu Belawan misto obligatniho "Vitejte
v Indonesii". Za ty 2 tydny, co jsem tady, totiz zatim skoro neprestalo prset - je
obdobi destu. Alespon ze jsem mel stesti pri imigracni kontrole. Chteli sice videt
zpatecni letenku i penize (povinnych 1000 dolaru), ale kdyz jsem jim nejdriv ukazal
penize, uspokojilo je to a letenka je uz nezajimala. Nevim, co by nastalo, kdyby zjistili,
ze ji nemam. Asi bych ted nesedel v Jakarte a nepsal tenhle dopis. Diky za drzeni palcu -
pomohlo to. Štastně v Indonésii |
1.2.1999 |
Georgetown,
Malajsie: Buddha by mozna plakal nad smerem, kterym se Malajsie riti, ale urcite
by se zaradoval z viry, jakou se Malajsijci snazi dostat svou zemi dopredu. Hlavne diky ni
je dnes cestovani po Malajsii pohodlne a prijemne, skoro vsude jezdi klimatizovane
autobusy (se spoustou mista na nohy :-)), standard ubytovani je vysoky a uroven hygieny
nesrovnatelne vyssi nez v oblasti od Turecka az po Banglades. Clovek se pak ale nesmi
divit, ze si nekdy pripada vic jak v Evrope nez v Asii. Obzvlast patrne je to v Melace a
Kuala Lumpur (zkracovano na KL a kazdym lezerne vyslovovano [Kej eL]), kam jsem prijel po
tydnu stravenem ve vaticce Singapuru...Malajsie |
18.1.1999 |
Singapur: Ach ta thajska
kuchyne! Zruinuje moji penezenku jak pres zaludek tak pres fotak. Nejvic jsem si ji uzil
behem svych odpocinkovych dni v Hua Hin a na mysu Laem Phra Nanag v Krabi. To uz ale
trochu predbiham.
V Hua Hin jsem stravil tri dni. Ne ze bych chtel, ale na jih do Krabi jezdi jen vecerni
spoje, tak jsem nemel na vybranou. Ostatne jsem si nemel nac stezovat - alespon jsem skoro
dohnal zpozdeni, ktere mam v psani deniku, zaplaval si v mori a zazil thajskeho Silvestra.
V Singapuru |
| 1998 |
|
31.12.1998 |
Hua Hin,
Thajsko: Krungthep mahanakhon
bowon rattanakosin mahintara ayuthaya mahadilok popnopparat ratchathani burirom
udomratchaniwet mahasathan amonpiman avatansathir sakkathatitya visnukamprasit. Ne, to
neni neuspesny pokus :-) o psani na thajske klavesnici, ale oficialni nazev thajskeho
hlavniho mesta. Thajci sami si jej zkracuji na Krungthep (Mesto andelu) a pro nas farangy
(tak Thajci rikaji belochum - jde o zkraceninu jejich oznaceni pro Francouze a cesky bych
to prelozil asi jako "Frantik") je to proste Bangkok. Vetsina lidi se snazi z
Bangkoku co nejdriv vypadnout. Prohlidnou si hlavni pamatky a zmizi z tohohle mesta hluku,
smogu a hrichu.Thajsko - pokracovani... |
15.12.1998 |
Bangkok,
Thajsko: Moje rozlouceni s Bangladesi, potazmo i s celym indickym subkontinentem,
neprobehlo zrovna v nejvetsim klidku. Trochu to rozepisu, protoze jsem se pri tom opravdu
nenudil.
Na posledni den pobytu v Kathmandu jsem si nechal tu nejvetsi lahudku - Himalaje. Nesel
jsem na zadnou turu (to by me stalo prilis penez), ale vypujcil jsem si kolo a odjel na
nejblizsi kopec za Kathmandu, odkud jsou Himalaje videt. No, nic moc. Zrovna bylo blbe
pocasi, takze jsem toho moc nevidel. Nastesti jsem si to ale mohl vynahradit hned dalsi
den. Cestou autobusem z Kathmandu dolu na planiny jsme vyjeli tak vysoko do kopcu, ze jsme
mohli videl Himalaje jako na dlani - od Annapuren az po Mt. Everest. Ten byl jen takova
mala tecka na obzoru. Jeste ze jsem mel dalekohled. Z
Bangladese do Thajska |
25.11.1998 |
Kathmandu,
Nepál: Pred nekolika dny jsem (na strese autobusu) prijel do Kathmandu, pozitri
uz z Kathmandu odjizdim. Nez jsem se ale na tu strechu dostal, musel jsem se z Bombeje,
mista odkud jsem posilal posledni zpravu, proplahocit temer pres pulku Indie a pulku
Nepalu. Stalo se toho hodne, vsak posudte sami. Kathmandu |
5.11.1998 |
Bombaj,
Indie: V dopisech se me casto ptate, jak je to ve svete s pristupem k
Internetu. Pred cestou jsem byl taky hrozne zvedavy a musim rict, ze jsem zatim celkem
mile prekvapeny. Kdyz ma clovek dost penez, muze "skocit"na Internet v kazdem
vetsim meste.
Bombaj ale neni jen prijemne centrum. Bombaj jsou i nekonecne slumy, ktere jsou videt pri
ceste primestskym vlakem do nektereho ze severnich predmesti. Pohled je to opravdu
zdrcujici. Pry tak zije polovina "bombajcanu", tj asi 7 milionu lidi! V Indii
jsou proste paradoxy az na samou hranici. Bombaj |
10.10.1998 |
Dillí,
Indie: Jsme v "zemi cistych", jak zni preklad jmena
"Pak-i-stan", ale zatim jsem si toho nestacil vsimnout. Stejne jako pri navsteve
pred tremi lety i ted mi to pripada trochu jako vtip.
Odjezd z Pakistanu do Indie byl pro nas v jistem slova smyslu vysvobozenim. Peknou teckou
ilustrujici nase pocity byl mensi incident na hranici, kdy nam byla zabavena nase lahev s
whisky. Indie |
23.9.1998 |
Rawalpindi/Islamabad,
Pákistán: Prejezd do Pakistanu trval dva dny, ale bohuzel neznam dost krasnych
slov, abych popsal to, co jsme videli. Cesta skrz ruznobarevne, zasnezene, nekdy az
7,5 kilometru vysoke hory po uzkych silnickach je
proste neapomenutelna. Pákistán |
8.9.1998 |
Urumči,
Čína: Tu tridenni cestu
vlakem z Moskvy do Almaty jsme prezili celkem bez uhony, na konci uz se z nas skoro stali
"vlakovi" lide, kterym uz pripadalo chozeni po zemi jako neprirozeny zpusob
dopravy.
Za opravdovy zacatek cesty tak trochu povazuju teprve Cinu. Puvodne jsme tady chteli byt
jen nekolik dni, ale uz jsme tady tyden a mozna jeste 4-5 dni pobudeme. Kazakstán a Čína |
25.8.1998 |
Moskva,
Rusko: Cesta vlakem do Moskvy byla temer luxusni, takove vagony jsem jeste
nevidel. Kupe bylo sice trochu klaustrofobni, ale s vypolstrovanymi sedackami, lampickami
pro kazdeho a ze stolku u okna se sklopenim stalo umyvadlo!!! Prvni zprava z cesty... |
19.8.1998 |
Praha,
ČR: ve středu 19. 8. odjíždím. Čekají mě desítky tisíc kilometrů
střední Asií, indickým subkontinentem, jihovýchodní Asií, Austrálií, Oceánií a
jižní Amerikou na cestě kolem světa. První část cesty vede... |
| Přípravy |
| 17.8.1998 |
Mám
mezinárodní certifikát o AIDS testu (samozřejmě negativní :-)). |
| 13.8.1998 |
Zařizuju
si mezinárodní řidičský průkaz. |
| 13.8.1998 |
Kupuju
jízdenky na vlak 19. 8. do Moskvy. |
| 5.8.1998 |
Po
nákupu a zpětném prodeji dvou letenek do Pekingu (čínské velvyslanectví pro
udělení víza vyžaduje zpáteční letenku) máme víza do Číny. Táňa zároveň
získala tranzitní vízum do Kazakstánu. Našemu odjezdu podle původního plánu ve
středu 19. 8. směr Moskva tak už nic nebrání. |
| 31.7.1998 |
Třetí
očkování proti vzteklině, a zárověň poslední očkování před cestou. |
| 27.7.1998 |
Pořizuju
si druhý "zaznamenávač" zážitků - malý foťák Olympus
mju: II. |
| 24.7.1998 |
Mám
rezervace na vlak 19. 8. do Moskvy. |
| 24.7.1998 |
Mám
australské vízum. |
| 17.7.1998 |
Po
třech hodinách strávených čekáním na kazakstánském velvyslanectví (ano,
Kazakstán má v Praze nové velvyslanectví!) a po rozhovoru s konzulem (mluví
perfektně česky) je už jasné, že do Kazakstánu nepotřebuju vízum. Pokud nemám
pozvání, můžu přes něj jen tranzitovat, tj. povolená doba pobytu jsou 3 dny.
Táňa, jelikož je Slovenka, ale bohužel potřebuje tranzitní vízum, které bude
platné taky jen 3 dny. (Snad) by ho měla dostat za 10 dní. Cesta do Indie přes
Kazakstán se nám tedy zase otevírá. Už jen to čínské vízum... |
| 17.7.1998 |
Druhé
očkování proti vzteklině. |
| 10.7.1998 |
První
očkování proti vzteklině. |
| 8.7.1998 |
Žádám
o vízum do Íránu. |
| 8.7.1998 |
Mám
pákistánské vízum. |
| 3.7.1998 |
Rýsuje
se první hrozba pro CKS - hrozba částečné změny trasy. Důvodem je Kazakstán,
země, která je na mojí trase z ČR do Indie. Máme s ním sice bezvízový styk, ale
bohužel ne "bezpozvánkový" - pro cestu do Kazakstánu totiž potřebujeme
pozvání. Jelikož ho pořád nějak nemůžu nikde vyštrachat, asi se do Indie
vypravím přes Turecko, Írán a Pákistán. |
| 29.6.1998 |
Žádám
o vízum do Pákistánu. |
| 29.6.1998 |
Mám
indické vízum. |
| 26.6.1998 |
Očkování
proti žloutence A a břišnímu tyfu. |
| 25.6.1998 |
Na
serveru hotmail.com jsem si založil poštovní schránku david_kucera@hotmail.com, která bude během celé cesty mojí kontaktní
adresou. Stávající adresa david.kucera@bbraun.com bude před odjezdem
zrušena, a proto jsem všechny odkazy na mou poštu na těchto schránkách už dnes
přesměroval na adresu novou. |
| 22.6.1998 |
Žádám
o víza do Indie a Austrálie. |
| 19.6.1998 |
Definitivní
plán cesty a rozpočet jsou dokončeny. |
| 9.6.1998 |
Očkování
proti meningokokovým meningitidám A a C. |
| 25.5.1998 |
Druhé
očkování proti japonské B encefalitidě. |
| 11.5.1998 |
První
očkování proti japonské B encefalitidě. |
| 25.4.1998 |
K
mému současnému cestovnímu pasu přibyly dva nové. |
| 10.4.1998 |
Pořizuju
si první "zaznamenávač" zážitků - foťák Canon EOS 50 s objektivy 28-80 a
75-300 mm. |
| 9.4.1998 |
Už
je přede mnou jen jedna část itineráře: Austrálie. |
| 25.3.1998 |
Po
několikaměsíční přestávce se zase vracím ke knize o Rusku. Tentokrát už ale
neplánuju cestu Pobaltím, jako před rokem, ale začlenění Ruska do itineráře
CKS. |
| 23.3.1998 |
Žádám
o dva nové pasy. |
| 5.3.1998 |
Rozpočet
se pomalu ale jistě přehupuje přes stanovenou částku - musím začít přemýšlet o
"zeštíhlení" cesty. |
| 1.3.1998 |
Jako
dárek jsem dostal knihu o střední Asii - začínám sestavovat itinerář cesty
střední Asií. |
| 1997 |
|
| 15.11.1997 |
Ta
kniha o Jižní Americe je tak strašně tlustá!!! Já ji ale musím přečíst! |
| 20.9.1997 |
Začínám
se konečně vážně zabývat rozpočtem. |
| 10.9.1997 |
Pod
vlivem cesty po Pobaltí a Rusku začínám (v dychtivém očekávání cesty bývalou
sovětskou střední Asii) přemýšlet o změně první část cesty. S největší
pravděpodobností nepovede Tureckem, Íránem a Pákistánem, ale přes Rusko,
Kazakstán, Čínu a Pákistán. |
| 30.7.1997 |
Začínám
dávat dohromady trasu po Bangladéši. |
| 10.3.1997 |
Teď
je v přípravě itineráře na řadě Nepál. |
| 1996 |
|
| 21.11.1996 |
Svému
zaměstnavateli jsem oznámil plány o CKS. |
| 8.10.1996 |
Po
Indii se vrhám na přípravu trasy jihovýchodní Asií. |
| 11.5.1996 |
Začínám
přípravovat itinerář - první jsem si vybral Indii. |
| květen
1996 |
Dozrála
hrubá podoba trasy CKS: povede na východ přes indický subkontinent, jihovýchodní
Asii, Austrálii a Jižní Ameriku. |
1995 |
|
| 10.10.1995 |
Z
prvního záblesku o CKS se stalo silné světlo: začínám šetřit - odložil jsem
stranou první 2000 korun :-). |
| září
1995 |
Po
návratu ze Středního východu se objevil první záblesk myšlenky o cestě kolem
světa (CKS). |
