|
|
|
|
| Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Celý článek ... |
 |
V rámci projektu GA ČR č. 521/97/1135 "Inzerční mutageneze u lnu" se v letech 1997-99 pracoviště Ústavu molekulární biologie rostlin Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích a AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby s.r.o., Šumperk zabývala problematikou vývoje vlastního postupu přenosu cizích genů do rostlin lnu a možností jeho praktického využití k navození dědičných změn (mutací) potenciálně využitelných ve šlechtění této plodiny. Tento výzkumný záměr byl mimo jiné podmíněn skutečností, že u lnu byly stávající metody přenosu genů prostřednictvím bakterií Agrobacterium tumefaciens málo účinné. Obtížné je zejména vytvoření vhodného systému selekce v prospěch geneticky pozměněných (transformovaných) jedinců. Celý článek ... |
|
Všechny, kdož mají zájem o problematiku geneticky modifikovaných organismů, zveme na seminář Transgenóze, ekologie a legislativa,který v rámci programu Tempus Phare No. IB_JEP-13292-98
pořádají 21. 3. 2000v Českých Budějovicích.
|
| 9.00-9.10 | Zahájení |
| 9.10-10.10 | Doc. Dr. M. Ondřej (ÚMBR AVČR a BF
JU): Aktuální otázky transgenóze rostlin |
| 10.10-10.30 | Přestávka |
| 10.30-11.30 | Dr. S. Rakouský (ÚMBR AVČR a BF
JU): Mechanismy schvalování a provádění pokusů s transgenními rostlinami |
| 11.30-12.30 | Doc. Ing. J. Petr (Výzkumný ústav
živočišné výroby Praha – Uhřiněves): Aktuální otázky transgenóze živočichů |
| 12.30 | oběd, prohlídka laboratoří ÚMBR AVČR |
| 13.30-14.30 | Prof. Dr. J. Drobník (Občanské
sdružení Biotrend): Etické, sociální, politické a legislativní otázky geneticky modifikovaných organismů. |
| 14.30–15.30 | Ing. Z. Doubková (MŽP): Zákon o nakládání s geneticky modifikovanými organismy |
| Od 15.30: | Beseda s představiteli nevládních ekologických organizací |
| Předpokládaný konec semináře v 17 hod. |
|
| V Anglii je situace kolem GMO velmi rozjitřená. Dalo by se to diagnostikovat jako prudká alergická reakce po senzibilizaci veřejnosti šílenými kravami. Současně můžeme takto i pochopit, jak kulturní národ může věřit takovým nesmyslům, které se šíří v britských sdělovacích prostředcích. Samozřejmě oleje do ohně přilévají ekonomické zájmy, protože davová psychóza je cenný stavební materiál pro budování hradby proti dovozu zemědělských produktů do Evropy a příslib konjunktury výrobcům agrochemikálií a klasických osiv. Celý článek ... |
|
V minulém roce organizace Greenpeace a jiné vyrobily velkou aféru ze zjištění, že kozumace kleichy posypané pylem kukuřice s genem Bacillus thuringiensis vyvolávajícím toxicitu pro zavíječe kukuřičného (Bt-kukuřice) může ohrozit housenky motýla Danaus stěhovavý. Touto otázkou se již několik let zabývá výzkumný tým Státní university v Iowě (ISU) vedený profesorem entomologie Marlin Ricem. Tento tým zjistil, že housenky, které se živí kleichou rostoucí přímo v kukuřičném poli, mohou v případě Bt-kukuřice vykazovat v době prášení kukuřice až 20 % úmrtnosti. Pro odhad celkového rizika způsobeného použitím Bt-kukuřice v americkém zemědělství založil profesor Rice další výzkumný úkol, jehož cílem bylo monitorovat použití insekticidů farmáři pěstujícími kukuřici. Výsledky jsou velmi poučné: Bt-kukuřice se pěstuje od roku 1996. V těchto třech letech provedli průzkum v hlavních pěstitelských oblastech u 2000, 3334 a 1967 farmářů. Zjistili, že podíl farmářů, kteří snížili nebo vůbec vynechali použití insekticidů narůstal takto: 13 %, 19 % a posléze 26 % v roce 1998. Toto poslední číslo znamená v přepočtu na celou plochu Bt-kukuřice, že v roce 1998 bylo od postřiku insekticidy ušetřeno 6 milionů acrů (= 2,43 milionů ha). Potěšitelné je, že 27 % farmářů, kteří snížili či zcela vynechali (těch bylo asi polovina) použití insekticidů, tak učinili ne pro zvýšení výnosu, ale pro ochranu užitečného hmyzu. Profesor Rice uzavírá, že z hlediska ochrany hmyzu včetně motýlů je kladný význam Bt-kukuřice řádově vyšší než riziko poškození housenek některých motýlů. |
|
Finantial Times přinesla 23. 11. 1999 následující zprávu: Margot Wallström, komisařka EU prohlásila 22. 11, že EU bude postavena před soud pokud nezruší faktické moratorium na schvalování GMO, které trvá prakticky 18 měsíců. Klíč vidí ve změně definice “principu předběžné opatrnosti”, který se používá jako překážka trhu. Proběhly změny v evropské legislativě, které zpřísnily podmínky pro schvalování a označování GMO a produktů. Jakmile bude průmysl připraven jednat dle těchto nových zákonů, lze moratorium zrušit. Již zahájila jednání a doufá v brzký úspěch. |
|
Při vypracovávání zákonů v ČR legislativní rada vlády striktně vyžaduje souhlas se směrnicemi EU. Poněkud jiná je praxe členských států EU, jejichž vlády podepsaly a parlamenty ratifikovaly dodržování směrnic. Přesto, že směrnice jasně říkají jak se má postupovat v případě, že vláda členské země má výhrady proti uvolnění určitého GMO pro trh, některé státy vyhlásily svévolně moratorium v přímém rozporu se směrnicemi. Týká se to především Bt-kukuřice a vlády Francie. Proto byl soud EU požádán, aby toto porušení projednal. Výsledek se ovšem může očekávat až za řadu měsíců (směrnice 90/220 dává termín tří měsíců pro konečné rozhodnutí o námitkách členského státu). Podobnému obvinění bude vystaveno Rakousko a Luxemburg, protože nedokázaly předložit argumenty pro své rozhodnutí o moratoriu. Také britská vláda vyhlásila moratorium pěstování GM plodin na nátlak různých skupin do roku 2002. Ministr Michael Meacher prohlásil, že napřed musí být provedeny ověřovací zemědělské kultivace, které jsou však omezeny na 20 až 25 kultivací na plodinu a rok. komerční pěstování se nepovolí, pokud tyto ověřovací kultivace prokáží “vážné ohrožení biologické rozmanitosti”. |
|
Velmi svérázným sestavením různých poznatků z literatury se snaží profesorka Mae-Wan Ho “vědecky” podpořit Dr. Pusztaie a tím splnit to, co se jemu nepovedlo: dodat vědecké argumenty tézi o nebezpečnosti potravin z GMO. Myšlenka paní profesorky je následující (Cauliflower Mosaic Viral Promoter - A Recipe for Disaster? Mae-Wan Ho, Angela Ryan and Joe Cummins): jako signál pro přepis vložených genů při genetických modifikacích rostlin se k nim připojuje signální sekvence (promotor) z viru květákové mozaiky. V tomto promotoru vidí ono nebezpečí promítnuté do volné tvorby fantazie. Promotor rostlinného viru se prý může spojit s lidskými patogenními viry a způsobit všemožné neduhy včetně hepatitidy a rakoviny. Lze si ověřit na adrese Spojení promotoru rostlinného viru s virem živočišným je z vědeckého hlediska tak pravděpodobné, jako že nám narostou rohy po vypití kravského mléka, protože jsou v něm lymfocyty s kompletní sadou kravských genů. Ale i kdyby toho nebylo, “přehlédla paní profesorka jednu “drobnost”: virus květákové mozaiky včetně svého promotoru je a byl přítomen ve velkém množství zeleniny, kterou člověk konzumuje za syrova a odedávna konzumoval. Kupodivu, žádné neblahé důsledky nepociťoval. Horší je, že odpůrci GMO, kteří budou číst “vědecké” pojednání Mae-Wan Ho a spol. buď přestanou jíst zeleninu, nebo si pořídí laboratoř, která bude zjišťovat, zda jejich strava neobsahuje náhodou virus květákové mozaiky. Celá záležitost je názornou ukázkou, co si máme představovat pod principem předběžné opatrnosti v pojetí odpůrců GMO. |
|
Přes negativní posudky až odpor k publikaci,
který projevili posuzovatelé práce, rozhodla se redakce časopisu Lancet
výsledky Arpada Pusztaie publikovat, aby z něj nemohlli oponenti GMO dělat
mučedníka a každý mohl posoudit věrohodnost jeho výsledků. Pro zájemce uvádíme
všechny reference:
Negativní posudky podali:
|
|
“WTO už nikdy nebude tím, co byla,” prohlásil Remi Parmentier z Greenpeace International. Mluvčí této organizace Marijane Lisboa z Brazilie prohlásila, že po Seattle musí následovat Montreal. Prvním požadavkem Greenpeace pro jednání o Protokolu o biologické bezpečnosti, které proběhne od 20. ledna v Montrealu je to, že “princip předběžné opatrnosti musí být dominantní (overriding) při všech rozhodování.” Při prohlédnutí např. minulých prohlášení naší pobočky GP a její webové stránky nelze být na pochybách, že toto je výzva, aby nejdivočejší fantasie typu “Kdo je alergický na petúnie, musí si dát pozor na sóju” přebily jakékoli vědecké poznatky. |
|
Jednání v Cartageně o Protokolu o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti bylo neúspěšné. Vytvořil se trojúhelník – Miamiská skupina (USA, Kanada, Argentina, Uruguay, Austrálie a další), EU a skupina “Shodných názorů” (Like-Minded Group) představující hlavně rozvojové země. V podstatě šlo o to, zda Předběžný souhlas s dovozem (AIA) je nutno vyžadovat při každém vývozu GMO, nebo zda budou některé komodity vyjmuty, nebo alespoň pro některé povolen zjednodušený postup. Dalším sporným bodem bylo, zda na základě pravidel obsažených v protokolu bude možno žádat výjimky z pravidel WTO. Ve Vídni se 15. až 19. září sešla neformální porada pod vedením současného předsedy, kterým je Kolumbijský ministr životního prostředí Juan Mayr Maldonado, o dalším postupu. Miamiská skupina navrhla, zjednodušení procedury pro export takových komodit, které v některé zemi již byly schváleny pro trh. Spočíval v tom, že země, kde byla komodita (GMO) schválena pro trh by to oznámila všem signatářům, aby měly dost času rozhodnout národní pravidla pro dovoz této komodity. Šlo by pouze o oznámení bez povinnosti čekat na vyjádření dovážející strany. Ostatní skupiny tento návrh zamítly. Nepřijalo se žádné rozhodnutí. V Cartageně se dohodlo, že léčiva a GMO určené pro uzavřené nakládání budou vyjmuty z procedury AIA. Ve Vídni skupina Shodných názorů tuto dohodu revokovala. Vídeňská schůzka tedy nepřinesla žádný pokrok. Příští oficielní jednání bude 20. až 28. ledna letošního roku v Montrealu. |
|
je název sdělení ing. Františka Mušky ze Státní rostlinolékařské zprávy, Brno, publikované v 10. čísle časopisu AGRO. Jde o překlad výkladu postupu schvalování (registraci) GMO pro uvádění do prostředí. Je velmi užitečný jednak pro ty, kdo budou zapojeni do podobné agendy v ČR, jednak pro seznámení se s přístupem našeho souseda. |
|
| Často od oponentů GMO slýcháme, že i v Americe
se zvedá proti nim odpor. Mnohokráte jsme se přesvědčili, že se vyplatí si
kategorická tvrzení ať té či oné strany ověřit na faktech. Podrobně je zájemce
najde na adrese www.gallup.com/poll/indextest.asp V říjnu provedla nejznámější organizace pro průzkum veřejného mínění sledování v USA. Jen 10 % Američanů o problematice modifikovaných potravin dostatečně slyšelo. Z těch, co se považují za dostatečně informované, podporuje biotechnologie 66 %, z částečně informovaných 63 %, z málo informovaných 42 % a z neinformovaných 30 %. Z celkové populace za rizikové pro spotřebitele považuje modifikované potraviny 27 %, 53 % je považuje za bezpečné, zbytek nemá názor. Na otázku, zda podporují použití biotechnologie v produkci potravin odpovědělo 51 % dotázaných kladně a 41 % záporně. Obecně 80 % věří v bezpečnost potravin obchodech a 69 % v restauracích. Jen čtvrtina Američanů pochybuje o hodnocení potravin prováděném FDA. Přes to všechno dvě třetiny Američanů jsou ochotni platit víc za potraviny proto, aby byly označeny, pokud jsou připraveny z geneticky modifikovaných surovin. |
|
V listopadu 1999 se uskutečnilo setkání cca 50 nevládních organizací zahrnujících vědecké, spotřebitelské a obchodní společnosti, ochránce přírody i výrobce. Cílem byly konzultace o přínosech a problémech GMO a vyjasnění postojů a požadavků zainteresovaných skupin. Byly vedeny ve 3 základních skupinách podle zájmů spotřebitelů, ochránců přírody a zemědělsko- potravinářského komplexu. Celý článek ... |
|
V Římě se 12. až 23. listopadu letošního roku konalo zasedání FAO (Organizace OSN pro zemědělství a potraviny). Z hlediska moderní biotechnologie jsou zajímavé dva dokumenty: (A) Informační poznámka o biologické bezpečnosti a (B) Současný vývoj v biotechnologii ve vztahu k rostlinným genetickým zdrojům pro potravu a zemědělství. Celý článek ... |
|
| Vypadá podivně, proč tato čerstvá novinka by měla zajímat biotechnology. Souvislost vyplyne, jakmile si uvědomíme podíl Číny na pěstování transgenních plodin. Přesná výměra sice není publikována, ale je značná. Jedná se hlavně o bavlník, tabák a rýži. V současné době Čínská akademie věd prodává semena transgenních rajčat, paprik a virus rezistentních chilli paprik. Bude velmi zajímavé sledovat, jaký postoj Čína zaujme k obchodu s GMO na listopadovém jednání v Seattle. Je nepravděpodobné, že se v otázce značení potravin postaví za EU, což by evropskou posici dále zhoršilo. |
|
| BINAS je zkratka Biosafety Information Network and Advisory Service a BINAS News je publikace vydávaná Organizací pro průmyslový rozvoj Spojených národů (UNIDO). V úvodníku stručně charakterizuje situaci v diskusi pro a proti GMO. Uvádí rekapitulaci jednání v Cartageně na přípravě Protokolu o biologické bezpečnosti, diskusi o “Udržitelném zemědělství” a regulaci použití GMO v Norsku. Kromě toho opět referuje o vývoji aféry Dr.. Pusztaie a přináší řadu novinek. Více informací o programu UNIDO v této oblasti lze získat na adrese http://binas.unido.org/binas |
|
| Mnoho dalšího bylo napsáno k výroku Dr. Pusztaie v televizním programu “World in Action”, že podle jeho výsledků jsou transgenní brambory zdraví škodlivé. Nyní mohl svou práci uveřejnit ve vědeckém časopise, i když oponenti (ve vědeckém časopise musí být každá publikace pokusů oponována alespoň dvěma specialisty) měli vážné námitky, které redakce uvedla. Ukazuje se, že hlavním nedostatkem, který patrně vyvolal efekty Pusztaiem připisované genetické modifikaci, byly nesprávné kontroly. Brambory v pokuse měly patrně vyšší obsah glykoalkaloidů zcela nezávisle na genetické modifikaci, než brambory kontrolní. |
|
| Řešitelská skupina vztahu veřejnosti
k biotechnologii vydala sborník ze semináře konaného 27.-29. listopadu 1998 “Nový
přístup: Nová politika ve zdravotnictví a nová genetika v Britanii a Německu”. Obsahuje dva základní referáty:
Všechny tyto publikace lze získat na adrese http://www.kluyver.stm.tudelft.nl/efb/home.htm Řešitelská skupina podala také návrhy tří projektů do FP5 (Pátý rámcový program Evropské unie pro výzkum a technologický vývoj na léta 1998-2002). Dva se týkají výzkumu, který by měl přinést podklady pro hodnocení rizika při uvádění GM rostlin do prostředí, konkrétně možnosti horizontálního přenosu genů na volně rostoucí rostliny. Třetí projekt se má zabývat srovnáním integrovaných zemědělských systémů zahrnujících jak tradiční, tak modifikované odrůdy z hlediska ekonomie, udržitelného zemědělství a vlivu na prostředí. |
|
Je jich mnoho. Budeme o nich informovat průběžně.
|
|
|
|
