BIOTRIN13 zasedání FAO

Home Up Česky TOC/Obsah

Římě se 12. až 23. listopadu 1999 konalo zasedání FAO (Organizace OSN pro zemědělství a potraviny). Z hlediska moderní biotechnologie jsou zajímavé dva dokumenty:
(A) Informační poznámka o biologické bezpečnosti
a
(B) Současný vývoj v biotechnologii ve vztahu k rostlinným genetickým zdrojům pro potravu a zemědělství.

(A) Informační poznámka o biologické bezpečnosti

Jako obvykle, biologická bezpečnost se vztahuje na GMO, nejen rostliny, ale i živočichy používané v zemědělství a jako potraviny. Na základě doporučení Výboru pro zemědělství (COAG) FAO posílí svou normativní činnost směřující k harmonizaci regulací. Pro rozvojové země je obtížné provádět hodnocení rizika, protože k tomu nejsou standardní postupy. Mohou být založeny na současných programech Codex alimentarius a Mezinárodní dohodě o ochraně rostlin. Tato činnost FAO nemá duplikovat budoucí Protokol o biologické bezpečnosti k CBD. Po neúspěšném jednání v Cartageně v únoru 1999 proběhla neformální schůzka v Montrealu v červnu a ve Vídni v září. Další jednání o Protokolu je plánováno na 20. až 22. leden 2000 a konference signatářů má následně protokol přijmout.

Dále poznámka shrnuje činnost OECD a principy WTO založené na Dohodě o použití sanitárních a fytosanitárních opatření. O obou referujeme na jiných místech tohoto přehledu.

Vytváření standardů v rámci FAO

Při 23. zasedání komise Codex Alimentarius přijaté usnesení obsahuje mj. uvážit pro potraviny připravené na základě biotechnologie a pro vlastnosti potravin zavedené biotechnologií, standardů a doporučení, které by byly založeny na vědeckých poznatcích a analýze rizika. Dále mít na zřeteli, kde je to vhodné, další legitimní faktory vztahující se na ochranu zdraví spotřebitelů a na podporu čestných praktik na trhu potravin. Ke splnění těchto cílů se vytvořil Tématická skupina pro potraviny připravené biotechnologií. předběžnou zprávu má vypracovat v roce 2001 a konečnou v roce 2003.

Fytosanitární standardy: Mezinárodní dohoda o ochraně rostlin

Zahrnuje jak kulturní, tak divoké rostliny a má zabránit rozšíření škůdců a plevelů. Z hlediska GMO bude hodnotit jejich možnost státi se plevely.Také zde byla založena pracovní skupina ke splnění této úlohy s cíle podat zprávu v dubnu 2001.

GMO v rybářství

Postupy při genetických modifikacích v rybářství přijaly dva orgány FAO: Poradní komise pro evropské vnitrozemní rybářství a Rada pro využití moří. Mezinárodní setkání svolané FAO a Mezinárodním centrem pro management vodních zdrojů Bellagio (Itálie) doporučilo při vytváření přístupu k genetickým akvatickým zdrojům, aby při formulaci pravidel pro živé modifikované organismy se spíše kladl důraz na charakteristiky těchto organismů a prostředí, do kterého se mohou rozšířit, než na proces, kterým tyto organismy vznikly. V této oblasti se standardy opírají o Mezinárodní epizootickou kacelář (OIE).

Další postup

Lze očekávat rozvoj modifikovaných živočichů, produkujících např. změněné mléko, léčiva, vakcíny apod. V této oblasti je velký nedostatek standardů.

(B) Současný vývoj v biotechnologii ve vztahu k rostlinným genetickým zdrojům pro potravu a zemědělství

Tato zpráva podávaná Charlesem Spillanem byla výsledkem práce Komise genetických zdrojů pro potraviny a zemědělství. Tato komise měla původně vypracovat Zásady postupů v biotechnologii, ale protože se tento úkol skoro kryl s Protokolem o biologické bezpečnosti k CBD, byla práce pozastavena.

Zpráva podává přehled o možnostech biotechnologie a bere při tom zvláštní zřetel na rozvojové země. Rozebírá všechny aktuální otázky jako je biologická bezpečnost, regulace, vliv na biologickou rozmanitost, značení potravin, investice do zemědělské biotechnologie i otázky duševního vlastnictví.

Zvláštní pozornost zaslouží kapitola, která diskutuje skutečnost, že různé konvenční plodiny jsou ve skutečnosti geneticky modifikované podle existujících směrnic, neboť obsahují geny nebo segmenty chromosomů ze zcela odlišných druhů plodin. Některé odrůdy pšenice obsahují sekvence z genomu žita a Triticale je směsí genů pšenice a žita. Další plodiny obsahují části genomu divoce žijících příbuzných. Bariery druhů jsou překonávány “klasickým” šlechtěním.

Všeobecně se přijímá, že riziko určité entity (chemikálie, organismu) je dáno jejími vlastnostmi. Také riziko zavádění organismů do prostředí je funkcí vlastností organismu a prostředí a ne metody, jakou byl organismus vyvinut. Není prakticky rozdílu mezi odrůdou, které je rezistentní na herbicid díky mutaci a odrůdou, která získala rezistenci přenesením genu.

na počátek stránky

Home Up Česky TOC/Obsah
Webmaster frantisek.opicka@atlas.cz
Last modified: 17 V 2000