V Anglii je situace kolem GMO velmi
rozjitřená. Dalo by se to diagnostikovat jako prudká alergická reakce po senzibilizaci
veřejnosti šílenými kravami. Současně můžeme takto i pochopit, jak kulturní
národ může věřit takovým nesmyslům, které se šíří v britských
sdělovacích prostředcích. Samozřejmě oleje do ohně přilévají ekonomické zájmy,
protože davová psychóza je cenný stavební materiál pro budování hradby proti
dovozu zemědělských produktů do Evropy a příslib konjunktury výrobcům
agrochemikálií a klasických osiv.
Nicméně nejsme kompetentní na základě pozorování
z povzdálí vyslovovat obecné soudy. Proto dáváme slovo profesoru Gartlandovi a
uvádíme jeho referát, který přednesl na dvoudenním semináři 17. a 18. října
1999.
Evropský spor o bezpečnosti geneticky modifikovaných potravin
Kevan M.A. Gartland and Jill Gartland
Plant Biotechnology Research Group, Molecular and Life
Sciences Division
School of Science and Engineering, University of Abertay,
Dundee Scotland
e-mail: k.gartland@tay.ac.uk
Legislativa GMO v EU – přijímání
veřejností – nátlakové skupiny – genetický terorismus – toxikologické a
ekologické vlivy – rozumná diskuse – GMO v budoucnosti
12. 1. Úvod
Posledních 18 měsíců probíhá v EU bouřlivá
diskuse o výhodách a potenciálních rizikách využití geneticky modifikovaných (GM)
kulturních rostlin pro produkci potravin.V této krátké kapitole nastíníme přehled
současného stav, který bude zahrnovat úvahy o zásadních otázkách, které je nutno
vyřešit, aby geneticky modifikované plodiny byly v EU perspektivní. Většina
současných sporů byla vyvolána kampaněmi tisku a serií odstrašujících historií
v novinách. To ve veřejnosti podnítilo diskusi, jež vyústila ve stažení
potravin, obsahujících složky z geneticky modifikovaných rostlin z mnoha
supermarketů. Současně však také začaly probihat pokusy, jejichž cílem je
odpovědět na některé zásadní otázky, vyřčené v diskusi. Tyto pokusy
zlepší chápání ekologických otázek, spojených s tržním užíváním GM rostlin.
12. 2. Současný stav legislativy týkající se GMR
v EU
Genetické modifikace v EU regulují dvě směrnice
EU, které se týkají jejich chráněného použití geneticky modifikovaných organismů
(GMO) v laboratořích (90/219/EEC)a jejich uvolnění do prostředí (90/220/EEC).
Směrnice 90/219 byla inovována a nová verse 98/81/EC začíná platit od. r. 2000.
Detailní diskuse, týkající se úpravy směrnice 90/220, již proběhla a je
pravděpodobné že nová, pravděpodobně více omezující verze bude dohodnuta
v průběhu roku 2000. Různé členské státy EU mají své vyhlášky a pravidla
pro plnění směrnice 90/220, která se týkají kroků před povolením uvolnění GM
rostlin do prostředí. Například ve Velké Britanii existuje komise pro uvolňování
do prostředí (Advisory Comitee on Release into the Environment – ACRE), jež je
poradním orgánem Ministerstvo životního prostředí. To vyžaduje směrnice (z
roku 1990 a její inovace z roku 1995) o uvolňování geneticky modifikovaných
organismů prostředí. ACRE může doporučit povolení uvolnění do prostředí
v pokusném stadiu, pro zemědělskou výrobu nebo pro tržní uvolnění
v rozsahu od jednotlivých polí až po velkoplošnou kultivaci. Do roku 1998 ACRE
schválil celkem 22 uvolnění do prostředí za účelem zkoušek GM rostlin.
Předpokládá se, že tento počet se v roce 2000 zvýší na 120. Bude zahrnovat
především jarní pšenici, jarní ječmen, řepku, cukrovku a brambory. Znaky nesené
transgeny budou především týkat vlastností jako je změněný obsah olejů,
průmyslové vlastnosti, tolerance k herbicidům, rezistence k háďátkám a
produkce antimikrobiálních peptidů. Do roku 1998 bylo vydáno 8 povolení k
tržnímu uvolnění transgenních rostlin. Zahrnovala kukuřici tolerantní k
herbicidům, kukuřici rezistentní k hmyzu, karafiáty s prodlouženou
životností ve váze, karafiáty s modrými květy a řepku tolerantní
k herbicidu. Proces tržního uvolnění v zemích EU prochází schvalovacím
řízením, v němž kterákoli členská země může nesouhlasit s tržním uvolněním.
Z podnětů veřejnosti k tomu pravděpodobně bude docházet často.
Třetím regulačním předpisem je nařízení Rady EU (
97/258) týkající se potravin z GM plodin. Je to nařízení o nových potravinách
(novel food) a nových přísadách potravin a zabývá se hodnocením bezpečného
užívání potravin, založeném na porovnávání rizik s riziky existujících
tradičních potravin, které se dlouholetou tradicí považují za bezpečné. Je
proveden odhad rizika produktu nově zavedeného genu z hlediska změn složení
potraviny i z hlediska posouzení teoretické možnosti přenosu genu do střevní
mikroflory. Pokud byla zjištěna nezávadnost transgenu a pokud se předpokládá, že GM
potravina je stejně bezpečná jako jako tradiční výrobek, pak se může
z hlediska rizika takováto transgenní potravina považovat za v podstatě
shodnou (substantialy equivalent) s výchozí. Je pravděpodobné, že tento přístup se
bude široce využívat k zajišťování bezpečného užívání transgenních
rostlin v následujících letech.
Úprava směrnice 96/220 o uvolňování do prostředí
bude pravděpodobně zahrnovat požadavek jednotného, koordinovaného schválení všemi
členskými státy i státy kandidujícími na členství, včetně například České
republiky a Slovenské republiky. Pravděpodobně bude kladen větší důraz na odhad
vlivů na prostředí, který bude zahrnovat jak bezprostřední, tak dlouhodobé účinky
a který bude muset přesvědčivě prokázat, že organismy, uvolněné do prostředí,
nejsou více patogenní než původní organismy, ze kterých byly odvozeny, dále bude
zahrnovat detailní informaci o genetické konstituci, proces monitoringu a formu návodu
pro hodnocení. Budou také vytvořeny nové kategorie klasifikace uvolněných
organismů. Při zavádění těchto změn budou brány v úvahu rozdíly přístupu mezi
členskými státy EU. Když se všechna tato hlediska vezmou v úvahu před
rozhodnutím o tržním uvolnění, předpokládá se, že bude možné sladit zájmy
konzumentů i ochránců přírody.
12. 3. Nátlakové skupiny: problemy davové
psychózy a genetického nátlaku
V celé Evropě, ale nejvíce ve Velké Britanii se
veřejnost začala obávat případných možných důsledků velkoplošného pěstování
a využívání GM polních plodin. Nevládní organizace typu Děti země, Zelený kruh a
další se snažily obrátit zlobu veřejnosti proti transgenním rostlinám které, podle
jejich názoru, představují nepřijatelné riziko. Neustále se uvádí do souvislosti
konstatování vlády Velké Britanie, že není důkaz negativních vlivů GM potravin na
lidské zdraví a její ujištění, že britské hovězí je zcela potravinářsky
nezávadné. Je smutné, že víc než 40 úmrtí na CJD je přisuzováno výrobkům
z hovězího masa, které by mohly obsahovat priony. Většina supermarketových
seskupení ve velké Britanii nyní uvalila zákaz na prodej potraviny z vlastních
GM surovin, a v některých případech společnosti malých prodejců jako Iceland
plc a Tesco plc zakázaly všechny GM potravinové produkty. Koordinované
kampaně proti využívání geneticky modifikovaných plodin v potravinách byly
uspořádány v tisku, televizí i rozhlase. Ještě zcela nedávno byly ve Velké
Britanii schválené jen tři typy potravin z GM rostlin: rajský protlak,
vegetariánský sýr a výrobky ze soji. Přispíval k tomu i dovoz velkého
množství GM soji pro použití jako přísada do potravin, aniž by existoval požadavek
jejího označování. Vláda UK zavedla novou legislativu, která vyžaduje označovat
potraviny, které mají složky z GMO. Nyní všechny koncerny, sdružující drobné
obchodníky, mají zákonnou povinnost jasně označovat potraviny, které jsou vyrobeny z
GM surovin.
Jeho královská výsost princ Charles se rovněž vyslovil
proti GM technikám a místo nich dává přednost organickému zemědělství. Princ
Charles vznesl deset základních otázek týkajících se potřeby použití GM technik
v zemědělství. Tyto otázky se soustředily na to, zda v postindustriálních
zemích potřebujeme GM potraviny, zda konzumace GM potravin je bezpečná, zda jsou
dokonale známy dopady velkoplošného pěstování transgenních rostlin na
zemědělství, zda GM plodiny omezí výběr spotřebitelů a jaké budou možné vlivy
GM plodin v nejchudších zemích světa. S ním polemizovali vědci, včetně
profesora Dereka Burka, bývalého předsedy vládní komise a pro nové potraviny a
potravinářské technologie, ale jejich odpovědi nedosáhly stejné publicity, jako
strašidelné historie, psané pro zvýšení prestiže novin. Nejdůležitější těchto
otázek se týká potenciálních ekologických důsledků pěstování GM rostlin,
včetně potenciální kontaminace ekologických farem transgenním pylem, což je téma
velmi blízké princi Charlesovi, a možné redukce půdní mikroflory a biodiverzity
hmyzu.
Další rozpory vznikly kolem prohlášení Arpada Pusztaie
že potkani, které byly krmeny GM bramborami, ve kterých dochází k projevu
transgenu pro lektin sněženky GNA, trpěli poruchami imunitního systému. Tyto
výsledky byly nyní publikovány v časopisu Lancet a byly kritizovány vědecky
jako zásadně pochybené. Kritika pocházela, mimo jiné, od členů Londýnské
královské společnosti a Horní komory britského parlamentu.
Tato prohlášení měla dvojí vliv: jednak upozorňovala
na oprávněné otázky dlouhodobých vlivů konzumace geneticky modifikovaných potravin
a na otázky možných ekologických důsledků velkoplošného pěstování transgenních
rostlin. Další otázky se týkají možných vlivů GM na biodiverzitu půdních
organismů, hmyzu a ptáků například při pěstování řepky tolerantní
k herbicidům. Byly vzneseny obavy, týkající se zjištění, že housenky motýlů
Danaus plexipus (v angličtině monarch butterfly, česky Danaus stěhovavý),
které byly kmeny velkým množstvím pylu transgenních rostlin by mohly mít zvýšenou
mortalitu, že toxin Bacillus thuringiensis může pronikat z GM rostlin
kukuřice do půdy a zůstávat tam po několik týdnů a obavy, že DNA
z nesklizených částí rostlin může rovněž přetrvávat v půdě. To
nedávno přinutilo největšího distributora potravin, Tesco plc zakázat nejen
GM potraviny, ale i produkty z polí, na kterých byly předtím prováděny polní
pokusy s GM rostlinami. Divné je, že tento zákaz se netýkal polí, která byla
ošetřena postřikem stejným toxinem v mnohem vyšší koncentraci, což se děje
již několik desetiletí v tradičním zemědělství. Nedorozumění vyvolává
nejistota v povědomí veřejnosti, o jaké konkrétní riziko se jedná a jak lze
odhadnout, zda riziko je přijatelné. To vede k protestům proti použití geneticky
modifikovaných rostlin. Přitom ale uplatnění genetických modifikací v medicině
probíhá jen s nepatrnými nebo vůbec žádnými protesty veřejnosti.
Ekologičtí aktivisté v roce 1999 často brali
zákon do svých rukou. Výsledkem jejich činů genetického teroru bylo silné
poničení mnoha polních pokusů. Britská legislativa vyžaduje, aby byl publikován
seznam míst, kde se provádějí polní pokusy a jejich přesné zaměření na mapě,
což umožňuje samozvaným ekologickým bojovníkům snadno najít a poničit polní
pokusy. Zvláště pokusy, jejichž cílem bylo odpovědět na základní otázky
bezpečnosti GM rostlin, byly cílem skupin typu Genetix Snowball a Super
Herroes Against Genetics. Činnost těchto skupin, z nichž mnohé mají za cíl
zničit všechny polní pokusy s GM rostlinami, odvedla zájem od pečlivě
promyšlených pokusů, jejichž cílem bylo zodpovědět otázky, jež jsou tématy
sporů vědců i veřejnosti. Absurdnost těchto činů genetického terorismu se dá snad
nejlépe ukázat na příkladu lehkomyslného zničení GM topolů v létě 1999.
Vandalský čin, který byl načasován na dobu konference o biologii lesa, byl
odůvodněn na tvrzením, že zničení je jediný způsob, jak zabránit těmto stromům
vytvářet pyl, který by mohl kontaminovat okolní přírodu. Ke zničení si však
vybrali alej, která byla tvořena pouze samičími topoly, které netvoří pyl.
Rok 2000 možná bude předělem pěstování transgenních
rostlin v Evropě. I když vandalské činy se neomezily jen na Velkou Britanii, v
Evropě se jim věnovala menší pozornost. Ve Velké Britanii se plánuje mnoho velkých
polních pokusů, na větších plochách než dříve.
12. 4. GM potraviny v budoucnosti
