|
|
|
|
| Parlament se usnesl na tomto zßkon∞ ╚eskΘ republiky: Cel² Φlßnek ... |
 |
V rßmci projektu GA ╚R Φ. 521/97/1135 "InzerΦnφ mutageneze u lnu" se v letech 1997-99 pracoviÜt∞ ┌stavu molekulßrnφ biologie rostlin Akademie v∞d ╚eskΘ republiky v ╚esk²ch Bud∞jovicφch a AGRITEC, v²zkum, Ülecht∞nφ a slu₧by s.r.o., èumperk zab²vala problematikou v²voje vlastnφho postupu p°enosu cizφch gen∙ do rostlin lnu a mo₧nostφ jeho praktickΘho vyu₧itφ k navozenφ d∞diΦn²ch zm∞n (mutacφ) potencißln∞ vyu₧iteln²ch ve Ülecht∞nφ tΘto plodiny. Tento v²zkumn² zßm∞r byl mimo jinΘ podmφn∞n skuteΦnostφ, ₧e u lnu byly stßvajφcφ metody p°enosu gen∙ prost°ednictvφm bakteriφ Agrobacterium tumefaciens mßlo ·ΦinnΘ. Obtφ₧nΘ je zejmΘna vytvo°enφ vhodnΘho systΘmu selekce v prosp∞ch geneticky pozm∞n∞n²ch (transformovan²ch) jedinc∙. Cel² Φlßnek ... |
|
VÜechny, kdo₧ majφ zßjem o problematiku geneticky modifikovan²ch organism∙, zveme na seminß° Transgen≤ze, ekologie a legislativa,kter² v rßmci programu Tempus Phare No. IB_JEP-13292-98
po°ßdajφ 21. 3. 2000v ╚esk²ch Bud∞jovicφch.
|
| 9.00-9.10 | Zahßjenφ |
| 9.10-10.10 | Doc. Dr. M. Ond°ej (┌MBR AV╚R a BF
JU): Aktußlnφ otßzky transgen≤ze rostlin |
| 10.10-10.30 | P°estßvka |
| 10.30-11.30 | Dr. S. Rakousk² (┌MBR AV╚R a BF
JU): Mechanismy schvalovßnφ a provßd∞nφ pokus∙ s transgennφmi rostlinami |
| 11.30-12.30 | Doc. Ing. J. Petr (V²zkumn² ·stav
₧ivoΦiÜnΘ v²roby Praha û Uh°in∞ves): Aktußlnφ otßzky transgen≤ze ₧ivoΦich∙ |
| 12.30 | ob∞d, prohlφdka laborato°φ ┌MBR AV╚R |
| 13.30-14.30 | Prof. Dr. J. Drobnφk (ObΦanskΘ
sdru₧enφ Biotrend): EtickΘ, socißlnφ, politickΘ a legislativnφ otßzky geneticky modifikovan²ch organism∙. |
| 14.30û15.30 | Ing. Z. Doubkovß (MÄP): Zßkon o naklßdßnφ s geneticky modifikovan²mi organismy |
| Od 15.30: | Beseda s p°edstaviteli nevlßdnφch ekologick²ch organizacφ |
| P°edpoklßdan² konec seminß°e v 17 hod. |
|
| V Anglii je situace kolem GMO velmi rozjit°enß. Dalo by se to diagnostikovat jako prudkß alergickß reakce po senzibilizaci ve°ejnosti Üφlen²mi kravami. SouΦasn∞ m∙₧eme takto i pochopit, jak kulturnφ nßrod m∙₧e v∞°it takov²m nesmysl∙m, kterΘ se Üφ°φ v britsk²ch sd∞lovacφch prost°edcφch. Samoz°ejm∞ oleje do ohn∞ p°ilΘvajφ ekonomickΘ zßjmy, proto₧e davovß psych≤za je cenn² stavebnφ materißl pro budovßnφ hradby proti dovozu zem∞d∞lsk²ch produkt∙ do Evropy a p°φslib konjunktury v²robc∙m agrochemikßliφ a klasick²ch osiv. Cel² Φlßnek ... |
|
V minulΘm roce organizace Greenpeace a jinΘ vyrobily velkou afΘru ze zjiÜt∞nφ, ₧e kozumace kleichy posypanΘ pylem kuku°ice s genem Bacillus thuringiensis vyvolßvajφcφm toxicitu pro zavφjeΦe kuku°iΦnΘho (Bt-kuku°ice) m∙₧e ohrozit housenky mot²la Danaus st∞hovav². Touto otßzkou se ji₧ n∞kolik let zab²vß v²zkumn² t²m Stßtnφ university v Iow∞ (ISU) veden² profesorem entomologie Marlin Ricem. Tento t²m zjistil, ₧e housenky, kterΘ se ₧ivφ kleichou rostoucφ p°φmo v kuku°iΦnΘm poli, mohou v p°φpad∞ Bt-kuku°ice vykazovat v dob∞ prßÜenφ kuku°ice a₧ 20 % ·mrtnosti. Pro odhad celkovΘho rizika zp∙sobenΘho pou₧itφm Bt-kuku°ice v americkΘm zem∞d∞lstvφ zalo₧il profesor Rice dalÜφ v²zkumn² ·kol, jeho₧ cφlem bylo monitorovat pou₧itφ insekticid∙ farmß°i p∞stujφcφmi kuku°ici. V²sledky jsou velmi pouΦnΘ: Bt-kuku°ice se p∞stuje od roku 1996. V t∞chto t°ech letech provedli pr∙zkum v hlavnφch p∞stitelsk²ch oblastech u 2000, 3334 a 1967 farmß°∙. Zjistili, ₧e podφl farmß°∙, kte°φ snφ₧ili nebo v∙bec vynechali pou₧itφ insekticid∙ nar∙stal takto: 13 %, 19 % a poslΘze 26 % v roce 1998. Toto poslednφ Φφslo znamenß v p°epoΦtu na celou plochu Bt-kuku°ice, ₧e v roce 1998 bylo od post°iku insekticidy uÜet°eno 6 milion∙ acr∙ (= 2,43 milion∙ ha). Pot∞ÜitelnΘ je, ₧e 27 % farmß°∙, kte°φ snφ₧ili Φi zcela vynechali (t∞ch bylo asi polovina) pou₧itφ insekticid∙, tak uΦinili ne pro zv²Üenφ v²nosu, ale pro ochranu u₧iteΦnΘho hmyzu. Profesor Rice uzavφrß, ₧e z hlediska ochrany hmyzu vΦetn∞ mot²l∙ je kladn² v²znam Bt-kuku°ice °ßdov∞ vyÜÜφ ne₧ riziko poÜkozenφ housenek n∞kter²ch mot²l∙. |
|
Finantial Times p°inesla 23. 11. 1999 nßsledujφcφ zprßvu: Margot Wallstr÷m, komisa°ka EU prohlßsila 22. 11, ₧e EU bude postavena p°ed soud pokud nezruÜφ faktickΘ moratorium na schvalovßnφ GMO, kterΘ trvß prakticky 18 m∞sφc∙. KlφΦ vidφ ve zm∞n∞ definice ôprincipu p°edb∞₧nΘ opatrnostiö, kter² se pou₧φvß jako p°ekß₧ka trhu. Prob∞hly zm∞ny v evropskΘ legislativ∞, kterΘ zp°φsnily podmφnky pro schvalovßnφ a oznaΦovßnφ GMO a produkt∙. Jakmile bude pr∙mysl p°ipraven jednat dle t∞chto nov²ch zßkon∙, lze moratorium zruÜit. Ji₧ zahßjila jednßnφ a doufß v brzk² ·sp∞ch. |
|
P°i vypracovßvßnφ zßkon∙ v ╚R legislativnφ rada vlßdy striktn∞ vy₧aduje souhlas se sm∞rnicemi EU. Pon∞kud jinß je praxe Φlensk²ch stßt∙ EU, jejich₧ vlßdy podepsaly a parlamenty ratifikovaly dodr₧ovßnφ sm∞rnic. P°esto, ₧e sm∞rnice jasn∞ °φkajφ jak se mß postupovat v p°φpad∞, ₧e vlßda ΦlenskΘ zem∞ mß v²hrady proti uvoln∞nφ urΦitΘho GMO pro trh, n∞kterΘ stßty vyhlßsily svΘvoln∞ moratorium v p°φmΘm rozporu se sm∞rnicemi. T²kß se to p°edevÜφm Bt-kuku°ice a vlßdy Francie. Proto byl soud EU po₧ßdßn, aby toto poruÜenφ projednal. V²sledek se ovÜem m∙₧e oΦekßvat a₧ za °adu m∞sφc∙ (sm∞rnice 90/220 dßvß termφn t°φ m∞sφc∙ pro koneΦnΘ rozhodnutφ o nßmitkßch ΦlenskΘho stßtu). PodobnΘmu obvin∞nφ bude vystaveno Rakousko a Luxemburg, proto₧e nedokßzaly p°edlo₧it argumenty pro svΘ rozhodnutφ o moratoriu. TakΘ britskß vlßda vyhlßsila moratorium p∞stovßnφ GM plodin na nßtlak r∙zn²ch skupin do roku 2002. Ministr Michael Meacher prohlßsil, ₧e nap°ed musφ b²t provedeny ov∞°ovacφ zem∞d∞lskΘ kultivace, kterΘ jsou vÜak omezeny na 20 a₧ 25 kultivacφ na plodinu a rok. komerΦnφ p∞stovßnφ se nepovolφ, pokud tyto ov∞°ovacφ kultivace prokß₧φ ôvß₧nΘ ohro₧enφ biologickΘ rozmanitostiö. |
|
Velmi svΘrßzn²m sestavenφm r∙zn²ch poznatk∙ z literatury se sna₧φ profesorka Mae-Wan Ho ôv∞deckyö podpo°it Dr. Pusztaie a tφm splnit to, co se jemu nepovedlo: dodat v∞deckΘ argumenty tΘzi o nebezpeΦnosti potravin z GMO. MyÜlenka panφ profesorky je nßsledujφcφ (Cauliflower Mosaic Viral Promoter - A Recipe for Disaster? Mae-Wan Ho, Angela Ryan and Joe Cummins): jako signßl pro p°epis vlo₧en²ch gen∙ p°i genetick²ch modifikacφch rostlin se k nim p°ipojuje signßlnφ sekvence (promotor) z viru kv∞tßkovΘ mozaiky. V tomto promotoru vidφ ono nebezpeΦφ promφtnutΘ do volnΘ tvorby fantazie. Promotor rostlinnΘho viru se pr² m∙₧e spojit s lidsk²mi patogennφmi viry a zp∙sobit vÜemo₧nΘ neduhy vΦetn∞ hepatitidy a rakoviny. Lze si ov∞°it na adrese Spojenφ promotoru rostlinnΘho viru s virem ₧ivoΦiÜn²m je z v∞deckΘho hlediska tak pravd∞podobnΘ, jako ₧e nßm narostou rohy po vypitφ kravskΘho mlΘka, proto₧e jsou v n∞m lymfocyty s kompletnφ sadou kravsk²ch gen∙. Ale i kdyby toho nebylo, ôp°ehlΘdla panφ profesorka jednu ôdrobnostö: virus kv∞tßkovΘ mozaiky vΦetn∞ svΘho promotoru je a byl p°φtomen ve velkΘm mno₧stvφ zeleniny, kterou Φlov∞k konzumuje za syrova a odedßvna konzumoval. Kupodivu, ₧ßdnΘ neblahΘ d∙sledky nepoci¥oval. HorÜφ je, ₧e odp∙rci GMO, kte°φ budou Φφst ôv∞deckΘö pojednßnφ Mae-Wan Ho a spol. bu∩ p°estanou jφst zeleninu, nebo si po°φdφ laborato°, kterß bude zjiÜ¥ovat, zda jejich strava neobsahuje nßhodou virus kv∞tßkovΘ mozaiky. Celß zßle₧itost je nßzornou ukßzkou, co si mßme p°edstavovat pod principem p°edb∞₧nΘ opatrnosti v pojetφ odp∙rc∙ GMO. |
|
P°es negativnφ posudky a₧ odpor k publikaci,
kter² projevili posuzovatelΘ prßce, rozhodla se redakce Φasopisu Lancet
v²sledky Arpada Pusztaie publikovat, aby z n∞j nemohlli oponenti GMO d∞lat
muΦednφka a ka₧d² mohl posoudit v∞rohodnost jeho v²sledk∙. Pro zßjemce uvßdφme
vÜechny reference:
Negativnφ posudky podali:
|
|
ôWTO u₧ nikdy nebude tφm, co byla,ö prohlßsil Remi Parmentier z Greenpeace International. MluvΦφ tΘto organizace Marijane Lisboa z Brazilie prohlßsila, ₧e po Seattle musφ nßsledovat Montreal. Prvnφm po₧adavkem Greenpeace pro jednßnφ o Protokolu o biologickΘ bezpeΦnosti, kterΘ prob∞hne od 20. ledna v Montrealu je to, ₧e ôprincip p°edb∞₧nΘ opatrnosti musφ b²t dominantnφ (overriding) p°i vÜech rozhodovßnφ.ö P°i prohlΘdnutφ nap°. minul²ch prohlßÜenφ naÜφ poboΦky GP a jejφ webovΘ strßnky nelze b²t na pochybßch, ₧e toto je v²zva, aby nejdivoΦejÜφ fantasie typu ôKdo je alergick² na pet·nie, musφ si dßt pozor na s≤juö p°ebily jakΘkoli v∞deckΘ poznatky. |
|
Jednßnφ v Cartagen∞ o Protokolu o biologickΘ bezpeΦnosti k ┌mluv∞ o biologickΘ rozmanitosti bylo ne·sp∞ÜnΘ. Vytvo°il se troj·helnφk û Miamiskß skupina (USA, Kanada, Argentina, Uruguay, Austrßlie a dalÜφ), EU a skupina ôShodn²ch nßzor∙ö (Like-Minded Group) p°edstavujφcφ hlavn∞ rozvojovΘ zem∞. V podstat∞ Ülo o to, zda P°edb∞₧n² souhlas s dovozem (AIA) je nutno vy₧adovat p°i ka₧dΘm v²vozu GMO, nebo zda budou n∞kterΘ komodity vyjmuty, nebo alespo≥ pro n∞kterΘ povolen zjednoduÜen² postup. DalÜφm sporn²m bodem bylo, zda na zßklad∞ pravidel obsa₧en²ch v protokolu bude mo₧no ₧ßdat v²jimky z pravidel WTO. Ve Vφdni se 15. a₧ 19. zß°φ seÜla neformßlnφ porada pod vedenφm souΦasnΘho p°edsedy, kter²m je Kolumbijsk² ministr ₧ivotnφho prost°edφ Juan Mayr Maldonado, o dalÜφm postupu. Miamiskß skupina navrhla, zjednoduÜenφ procedury pro export takov²ch komodit, kterΘ v n∞kterΘ zemi ji₧ byly schvßleny pro trh. SpoΦφval v tom, ₧e zem∞, kde byla komodita (GMO) schvßlena pro trh by to oznßmila vÜem signatß°∙m, aby m∞ly dost Φasu rozhodnout nßrodnφ pravidla pro dovoz tΘto komodity. èlo by pouze o oznßmenφ bez povinnosti Φekat na vyjßd°enφ dovß₧ejφcφ strany. Ostatnφ skupiny tento nßvrh zamφtly. Nep°ijalo se ₧ßdnΘ rozhodnutφ. V Cartagen∞ se dohodlo, ₧e lΘΦiva a GMO urΦenΘ pro uzav°enΘ naklßdßnφ budou vyjmuty z procedury AIA. Ve Vφdni skupina Shodn²ch nßzor∙ tuto dohodu revokovala. Vφde≥skß sch∙zka tedy nep°inesla ₧ßdn² pokrok. P°φÜtφ oficielnφ jednßnφ bude 20. a₧ 28. ledna letoÜnφho roku v Montrealu. |
|
je nßzev sd∞lenφ ing. FrantiÜka MuÜky ze Stßtnφ rostlinolΘka°skΘ zprßvy, Brno, publikovanΘ v 10. Φφsle Φasopisu AGRO. Jde o p°eklad v²kladu postupu schvalovßnφ (registraci) GMO pro uvßd∞nφ do prost°edφ. Je velmi u₧iteΦn² jednak pro ty, kdo budou zapojeni do podobnΘ agendy v ╚R, jednak pro seznßmenφ se s p°φstupem naÜeho souseda. |
|
| ╚asto od oponent∙ GMO sl²chßme, ₧e i v Americe
se zvedß proti nim odpor. Mnohokrßte jsme se p°esv∞dΦili, ₧e se vyplatφ si
kategorickß tvrzenφ a¥ tΘ Φi onΘ strany ov∞°it na faktech. Podrobn∞ je zßjemce
najde na adrese www.gallup.com/poll/indextest.asp V °φjnu provedla nejznßm∞jÜφ organizace pro pr∙zkum ve°ejnΘho mφn∞nφ sledovßnφ v USA. Jen 10 % AmeriΦan∙ o problematice modifikovan²ch potravin dostateΦn∞ slyÜelo. Z t∞ch, co se pova₧ujφ za dostateΦn∞ informovanΘ, podporuje biotechnologie 66 %, z ΦßsteΦn∞ informovan²ch 63 %, z mßlo informovan²ch 42 % a z neinformovan²ch 30 %. Z celkovΘ populace za rizikovΘ pro spot°ebitele pova₧uje modifikovanΘ potraviny 27 %, 53 % je pova₧uje za bezpeΦnΘ, zbytek nemß nßzor. Na otßzku, zda podporujφ pou₧itφ biotechnologie v produkci potravin odpov∞d∞lo 51 % dotßzan²ch kladn∞ a 41 % zßporn∞. Obecn∞ 80 % v∞°φ v bezpeΦnost potravin obchodech a 69 % v restauracφch. Jen Φtvrtina AmeriΦan∙ pochybuje o hodnocenφ potravin provßd∞nΘm FDA. P°es to vÜechno dv∞ t°etiny AmeriΦan∙ jsou ochotni platit vφc za potraviny proto, aby byly oznaΦeny, pokud jsou p°ipraveny z geneticky modifikovan²ch surovin. |
|
V listopadu 1999 se uskuteΦnilo setkßnφ cca 50 nevlßdnφch organizacφ zahrnujφcφch v∞deckΘ, spot°ebitelskΘ a obchodnφ spoleΦnosti, ochrßnce p°φrody i v²robce. Cφlem byly konzultace o p°φnosech a problΘmech GMO a vyjasn∞nφ postoj∙ a po₧adavk∙ zainteresovan²ch skupin. Byly vedeny ve 3 zßkladnφch skupinßch podle zßjm∙ spot°ebitel∙, ochrßnc∙ p°φrody a zem∞d∞lsko- potravinß°skΘho komplexu. Cel² Φlßnek ... |
|
V ╪φm∞ se 12. a₧ 23. listopadu letoÜnφho roku konalo zasedßnφ FAO (Organizace OSN pro zem∞d∞lstvφ a potraviny). Z hlediska modernφ biotechnologie jsou zajφmavΘ dva dokumenty: (A) InformaΦnφ poznßmka o biologickΘ bezpeΦnosti a (B) SouΦasn² v²voj v biotechnologii ve vztahu k rostlinn²m genetick²m zdroj∙m pro potravu a zem∞d∞lstvφ. Cel² Φlßnek ... |
|
| Vypadß podivn∞, proΦ tato Φerstvß novinka by m∞la zajφmat biotechnology. Souvislost vyplyne, jakmile si uv∞domφme podφl ╚φny na p∞stovßnφ transgennφch plodin. P°esnß v²m∞ra sice nenφ publikovßna, ale je znaΦnß. Jednß se hlavn∞ o bavlnφk, tabßk a r²₧i. V souΦasnΘ dob∞ ╚φnskß akademie v∞d prodßvß semena transgennφch rajΦat, paprik a virus rezistentnφch chilli paprik. Bude velmi zajφmavΘ sledovat, jak² postoj ╚φna zaujme k obchodu s GMO na listopadovΘm jednßnφ v Seattle. Je nepravd∞podobnΘ, ₧e se v otßzce znaΦenφ potravin postavφ za EU, co₧ by evropskou posici dßle zhorÜilo. |
|
| BINAS je zkratka Biosafety Information Network and Advisory Service a BINAS News je publikace vydßvanß Organizacφ pro pr∙myslov² rozvoj Spojen²ch nßrod∙ (UNIDO). V ·vodnφku struΦn∞ charakterizuje situaci v diskusi pro a proti GMO. Uvßdφ rekapitulaci jednßnφ v Cartagen∞ na p°φprav∞ Protokolu o biologickΘ bezpeΦnosti, diskusi o ôUdr₧itelnΘm zem∞d∞lstvφö a regulaci pou₧itφ GMO v Norsku. Krom∞ toho op∞t referuje o v²voji afΘry Dr.. Pusztaie a p°inßÜφ °adu novinek. Vφce informacφ o programu UNIDO v tΘto oblasti lze zφskat na adrese http://binas.unido.org/binas |
|
| Mnoho dalÜφho bylo napsßno k v²roku Dr. Pusztaie v televiznφm programu ôWorld in Actionö, ₧e podle jeho v²sledk∙ jsou transgennφ brambory zdravφ ÜkodlivΘ. Nynφ mohl svou prßci uve°ejnit ve v∞deckΘm Φasopise, i kdy₧ oponenti (ve v∞deckΘm Φasopise musφ b²t ka₧dß publikace pokus∙ oponovßna alespo≥ dv∞ma specialisty) m∞li vß₧nΘ nßmitky, kterΘ redakce uvedla. Ukazuje se, ₧e hlavnφm nedostatkem, kter² patrn∞ vyvolal efekty Pusztaiem p°ipisovanΘ genetickΘ modifikaci, byly nesprßvnΘ kontroly. Brambory v pokuse m∞ly patrn∞ vyÜÜφ obsah glykoalkaloid∙ zcela nezßvisle na genetickΘ modifikaci, ne₧ brambory kontrolnφ. |
|
| ╪eÜitelskß skupina vztahu ve°ejnosti
k biotechnologii vydala sbornφk ze seminß°e konanΘho 27.-29. listopadu 1998 ôNov²
p°φstup: Novß politika ve zdravotnictvφ a novß genetika v Britanii a N∞meckuö. Obsahuje dva zßkladnφ referßty:
VÜechny tyto publikace lze zφskat na adrese http://www.kluyver.stm.tudelft.nl/efb/home.htm ╪eÜitelskß skupina podala takΘ nßvrhy t°φ projekt∙ do FP5 (Pßt² rßmcov² program EvropskΘ unie pro v²zkum a technologick² v²voj na lΘta 1998-2002). Dva se t²kajφ v²zkumu, kter² by m∞l p°inΘst podklady pro hodnocenφ rizika p°i uvßd∞nφ GM rostlin do prost°edφ, konkrΘtn∞ mo₧nosti horizontßlnφho p°enosu gen∙ na voln∞ rostoucφ rostliny. T°etφ projekt se mß zab²vat srovnßnφm integrovan²ch zem∞d∞lsk²ch systΘm∙ zahrnujφcφch jak tradiΦnφ, tak modifikovanΘ odr∙dy z hlediska ekonomie, udr₧itelnΘho zem∞d∞lstvφ a vlivu na prost°edφ. |
|
Je jich mnoho. Budeme o nich informovat pr∙b∞₧n∞.
|
|
|
|
